Wilhelm Gustloff (loď)
| Wilhelm Gustloff | |
|---|---|
 Wilhelm Gustloff v roce 1939 | |
.svg){kind=small} | |
| Základní údaje | |
| Typ | osobní loď |
| Majitel | Kraft durch Freude |
| Domovský přístav | Hamburg |
| Zahájení stavby | 1. srpna 1936 |
| Spuštěna na vodu | 5. května 1937 |
| Uvedena do služby | 15. března 1938 |
| Panenská plavba | 24. března 1938 |
| Osud | 30. ledna 1945 potopen sovětskou ponorkou S-13 |
| Poloha vraku | 55°4′22,44″ s. š., 17°25′16,68″ v. d. |
| Poznámka | loděnice Blohm & Voss |
| Technická data | |
| Prostornost | 25,484 BRT |
| Délka | 208,5m |
| Šířka | 23,59m |
| Ponor | 6,5m |
| Rychlost | 15,5 uzlů, 28,7km/h |
| Posádka | 417 osob |
| Kapacita | 1 485 cestujících |
MV Wilhelm Gustloff [1] byla německá osobní loď, patřící nacistické organizaci Kraft durch Freude, pojmenovaná podle švýcarského nacistického politika Wilhelma Gustloffa. 30. ledna 1945 byla torpédována sovětskou ponorkou S-13 (kapitán Alexander Marinesko), když byla přeplněna uprchlíky z východního Pruska. O život při tom přišlo přibližně 9000 cestujících a členů posádky.[2] Jednalo se tak o největší počet obětí potopení jedné lodi v historii mořeplavby. Výzkumem okolo lodi se zabývá německý historik Heinz Schön.
Před katastrofou[editovat | editovat zdroj]
Před válkou sloužil Gustloff jako beztřídní rekreační loď (vyjma kapitánské kajuty a kajuty pro Roberta Leye se na palubě nacházely jen kajuty jedné třídy) pro organizaci Kraft durch Freude, kdy se s ní pořádaly levné výlety do Norska či Švédska. Kapacita činila cca 1400 výletníků. Při referendu o anšlusu Rakouska loď posloužila jako plovoucí volební místnost pro Rakušany žijící v Anglii. Čtyři dny před válkou byla převelena k transportu vojska, následně sloužila jako plovoucí lazaret. Od listopadu 1940 zakotvila v Gdaňsku ve funkci plovoucích kasáren 2. školní ponorkové divize (2. Unterseeboot-Lehrdivision). Ke konci války, těsně před svou katastrofou, byla určena k transportu vojska a zároveň pruských uprchlíků. Vyplouvala z Gdyně a mířila do Kielu. Při zápisu k plavbě bylo registrováno 6050 pasažérů, po několika prvních dnech však došel papír k další registraci. Konečné číslo dle historika Heinze Schöna bylo stanoveno na 10 582 lidí.
Z toho:
- 8956 válečných uprchlíků
- 173 členů posádky
- 918 vojáků 2. Unterseeboot-Lehrdivision
- 373 vojenských pomocnic
- 162 zraněných vojáků
Potopení[editovat | editovat zdroj]
Neštěstí lodi spočívalo v přebytku kapitánů, kteří byli hned čtyři, ve špatně vybrané trase, která vedla skrze ponorkové trasy, v nevyhovujícím záchranném vybavení a v nedostatečném doprovodu sestávajícím pouze z jedné lodi: torpédovky Löwe. Loď nekřižovala a plula osvětlena. Loď dostala celkem tři zásahy (příď, strojovna, prostor lodního bazénu) krátce po 21. hodině. Spousta lidí byla zabita přímo torpédy (ze 373 ženských pomocnic ubytovaných v místě jednoho zásahu se zachránily jen tři) či se utopila po uzavření příďových přepážek. Loď se okamžitě začala potápět a na palubě propukla panika. Jeden záchranný člun byl spuštěn poloprázdný, jednomu se přetrhlo lano, takže svou posádku vysypal do moře, třetí se rozbil o bok lodi. Ačkoliv měly přednost ženy a děti, většinu zachráněných tvořili muži. Přežili i všichni čtyři kapitáni. Byl velmi chladný den s teplotami v rozmezí -10 až -18 °C. Teplota vody nebyla vyšší než 4 °C. Mnoho lidí umrzlo nebo zemřelo následkem teplotního šoku. Necelých padesát minut po zásahu se loď potopila do hloubky 45 metrů. K vraku okamžitě vyrazily záchranné lodě.
Přibližná bilance zachráněných:
- Torpédovka T 36: 563 zachráněných
- Torpédovka Löwe: 472 zachráněných
- Minolovka M 387: 98 zachráněných
- Minolovka M 375: 43 zachráněných
- Minolovka M 341: 37 zachráněných
- Parník Göttingen: 28 zachráněných
- Člun pro sběr torpéd TF 19: 7 zachráněných
- Nákladní loď Gotenland: 2 zachránění
- Hlídková loď V 1703: 1 zachráněný (kojenec, poslední zachráněný)
Kapitán Henigst se svým křižníkem Admiral Hipper (1500 uprchlíků) zpočátku pomalu projížděl mezi záchrannými čluny a nařídil vyzvedávat co nejvíce ztroskotanců, ale kvůli hrozícímu ponorkovému nebezpečí po chvíli zvýšil rychlost a nabral původní směr. Vlna z jeho lodi převrátila část záchranných člunů. Na místě ponechal svůj doprovod, torpédovku T 36.[3]
Rozpory[editovat | editovat zdroj]
Potopení lodi provází rozpory: na jednu stranu se jedná o jeden z největších masakrů civilního obyvatelstva (odhaduje se až 3000 mrtvých dětí), na stranu druhou se na palubě nalézala i ponorková posádka přepravovaná na místo bojového určení. Loď měla navíc status válečného plavidla a dokonce byla vyzbrojena protiletadlovými kanóny (byť se tvrdí, že byly nefunkční). Dlouhou dobu se o této události nesmělo mluvit, nebo byly odmítány debaty na toto téma, takže téma katastrofy využívali pravicoví extrémisté.
Zpracování[editovat | editovat zdroj]
- 1959 – Frank Wisbar natočil film Nacht fiel über Gotenhafen
- 1985 - sovětský film O vozvraščenii zabyť[4]
- 2002 – německý prozaik Günter Grass (držitel Nobelovy ceny za literaturu) otevřel po zveřejnění svého románu Jako rak (nebo Račí pochod) veřejnou diskuzi
- 2008 – německý režisér Joseph Vilsmaier natočil televizní film Zkáza lodi Gustloff
- 2016 - Ruta Sepetysová napsala knihu Sůl moře, líčící osudy některých uprchlíků na lodi
Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]
- 2001 Killer Submarine
- 2002 The Sinking of the Wilhelm Gustloff
- 2003 Wilhelm Gustloff: World's Deadliest Sea Disaster
- 2005 Ghost of the Baltic Sea
- 2008 Sinking Hitler's Supership
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ iDnes.cz. Titanic nacistů poslala ke dnu sovětská torpéda, zahynuly tisíce lidí [online]. MAFRA, 31.1.2015 [cit. 2015-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Poslední plavba lodi Wilhelm Gustloff
- ↑ BRUTTAR, Prit. Battleground Prussia: The Assault on Germany's Eastern Front 1944-45. Oxford: Osprey Publishing, 2010. 484 s. ISBN 978-1-78096-465-2. Kapitola Hannibal - The Baltic Evacuation Begins, s. 227. (anglicky)
- ↑ O vozvraščenii zabyť (1985). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GROOSS, Poul. The Naval War In The Baltic 1939–1945. Barnslay: Seaforth Publishing, 2017. ISBN 978-1-5267-0000-1. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Gustloff na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm Gustloff (loď)
- (anglicky) Fotogalerie, poloha vraku
- (rusky) fotografie lodi na novinovém výstřižku
- Mass Grave in the Baltic [online]. o5m6.de, rev. 2016-03-26 [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Stream.cz: Den nejhorší námořní katastrofy (30. leden 1945) 2017
