Wilczkové
| Wilczkové (Vlčkové) | |
|---|---|
.jpg) | |
| Země |  České království,  Rakouské císařství |
| Mateřská dynastie | Kozlové |
| Tituly | baroni, hrabata |
| Rok založení | 14. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodina Wilczků (Vlčků) je šlechtický rod, původem ze Slezska, kde rod vlastnil rozsáhlý majetek.
Dějiny rodu[editovat | editovat zdroj]
Původní rod, Vlčkové z Dobré Zemice, pocházeli z rozrodu Kozlů. 1. dubna 1506 byli povýšeni na svobodné pány s predikátem z Dobré Zemnice a Hlučína.
Wilczkové se usadili v Dobré u Frýdku ještě před rokem 1400. V roce 1500 získali baronský titul s přídomkem "Frei-und Pannerherren von Hultschin und Guttenland" (svobodný a korouhevní pán z Hlučína a Dobré Zemice).[1]
V roce 1698 se Jindřich Vilém Wilczek oženil s Marií Šarlotou ze Saint Hilaire. Wilczkové tak získali a rozsáhlá panství v Rakousku, včetně zámku Kreuzenstein v Dolních Rakousích, který rod vlastní dodnes. [2]
V současné době rod sídlí na zámku Seebarn v dolnorakouské obci Harmannsdorf a na hradě Moosham v Solnohradsku (Salcbursku). V majetku rodu je Brassicansco-Wilczekovský palác na ulici Panská, Herrengasse číslo 5 ve Vídni a hrad Kreuzenstein v Dolním Rakousku, kde se nachází roku 1874 založené rodové pohřebiště.
Významná data[editovat | editovat zdroj]
- 1612 Jan starší Wilczek vyplatil následníkům Kryštofa Bzence 22 400 zlatých a stal se pánem a držitelem klimkovického panství. Rod vlastnil panství plných 323 let až do první pozemkové reformy po roce 1920.
- 1630 heřmanický statek odkoupil Mikuláš starší Wilczek, majitel velkokunčického panství u Těšína
- 1702 Jindřich Vilém Wilczek koupil od Velehradského kláštera velkopolomský statek. V majetku hrabat Wilczků zůstal až do roku 1924.
- 1713 Jindřich Vilém Wilczek povýšen do stavu říšských hrabat.
- 1714 přešel do majetku Jindřicha Viléma (byl c. k. dvorní rada a generál-polní maršálek) slezskoostravský kamenný zámek spolu s panstvím, který zůstal v rámci velkostatku v rukou tohoto rodu až do roku 1945.
- 1737 vytvořil Jindřich Vilém dvě fideikomis (rodová svěřenectví), První Klimkovice, Velká Polom, Poruba, Dolní Polanka, Polská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Michálkovice, Muglinov, Kunčičky, Vrbice a díl Radvanic a druhý, který ležel ve Vratislavském knížectví.
- 1787 zahájil František Josef hrabě Wilczek pravidelnou těžbu uhlí v Polské Ostravě.
- 1860 koupil dobroslavické panství (vesnice Dobroslavice, Jilešovice, Děhylov, Plesná a Pustkovec) tajný císařský rada Jan Nepomuk Wilczek. Wilczkové vlastnili Dobroslavice do roku 1945.
- 1920 první pozemková reforma
- 1945 konfiskace majetku rodu Wilczků v Československu
Erb[editovat | editovat zdroj]
Erb Vlčků/Wilczků tvoří červený štít nesoucí stříbrného kozla ve skoku se zlatou zbrojí a černým pásem kolem hrudi, v klenotu erbu je kozel vyrůstající ze štítu. Přikryvadla erbu jsou taktéž v červeno-stříbrné barvě.
Členové rodu[editovat | editovat zdroj]
- Jan starší Wilczek
- Mikuláš starší Wilczek
- Jindřich Vilém Wilczek - císařský dvorní rada, generál polní maršálek
- František Josef hrabě Wilczek - podnikatel, uhlobaron
- Jan Nepomuk Wilczek - tajný císařský rada
- Ferdinand hrabě Wilczek
- Jan Josef Maria hrabě Wilczek - rakouský diplomat v Říšské Itálii
- Georgina von Wilczek - kněžna z Lichtenštejna, manželka panujícího knížete Františka Josefa II., matka současného panujícího knížete Hanse Adama II.
Příbuzenství[editovat | editovat zdroj]
Spojili se s Lichtenštejny
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mariusz Makowski, Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku, Muzeum Slaska Cieszynskiego w Cieczynie, 2005
- ↑ BARVÍKOVÁ, Veronika. Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714. Praha, 2013 [cit. 2019-9-25]. 74 s. Bc.. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.. s. 7. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilczkové na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
