Wikipedista:Mostly Harmless/Pískoviště

Toto není stránka nezávislého Wikipedisty, nýbrž podstránka Mostly Harmlesse.

Wikitak wikinějak mi wikinestačilo wikipískovišťátko pro wikioficiální wikidětičky, wikitakže jsem wikipoprosil wikitatínka, aby mi wikiudělal moje wikivlastní.

NEPROMAZÁVAT!!!TOHLE SI BUDU PROMAZÁVAT SÁM, JASNÉ?

POZOR, NEBEZPEČÍ ÚRAZU LÉTAJÍCÍ FORMIČKOU NA BÁBOVIČKY!!!

---

Sušil

Skácel

Jan Skácel: Sonet o smrti dona Quijota
napsal Sancho Panza zbrojnoš

Naříká Sancho pláče Dulcinea
za zídkou zblblý dav se chichotá
Ježíši Kriste v něžnou náruč přijmi
rytíře svého dona Quijota.

Zbroj jeho ulož do nebeské šatny
nechť jeho sedlo o hvězdy se dře
před rzí chraň meč ať nezaliská bláto
přilbu jenž byla miskou bradýře.

Bojoval za čest za kanára v kleci
a národ vzdychal to jsou ale věci
když v tvrdé půtce s násilím a lží

pobídl koně neschoval se za strach.
Teď koňský řezník na ústředních jatkách
ubohou Rosinantu ruče poráží...

Koan: Představte si, [že že]

máte

Soubor:Jednorukého Média:plyšového Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle medvídka}
. Jak --Váš Mostly Harmless 08:48, 8. 9. 2007 (UTC)byste 

---

s ním ^zabil _člověka tak, abyste využil všech [atributů atributů]

vražedné

Soubor:Zbraně (Média:tj. $jednorukost$, plyšovost, medvídkovitost)?

Loremipsumská gramatika
Typ jazyka	aglutinační jazyk
Slovosled
Druh slovosledu	VOS
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny	žádný člen nemusí být vyjádřen
Člen
Člen určitý	mužský rod "lorem", ženský rod "lorema"
Člen neurčitý	"ipsum" pro všechny rody
Člen dělivý	"dolor" pro všechny rody
Bez členu	všechno kromě vlastních jmen
Podstatná jména
Gramatické kategorie u podstatných jmen	rod, číslo, čas, určitost, inteligence
Duál	přípona "consectum"
Plurál	přípona "adipisici"
Skloňování	substantiva jsou nesklonná
Slovesa
Gramatické kategorie u sloves	rod, číslo, čas, vid, pád, určitost, obecnost
Časování	slovesa jsou nesklonná
Zápor slovesa	pomocí částice "nostrud"
Otázka	pomocí částice "voluptate"
Zvratná slovesa	pomocí částice "culpa"
Přídavná jména
Skloňování	adjektiva jsou nesklonná
Stupňování	komparativ se tvoří koncovkou "-veniam", superlativ koncovkou "-iure"
Příslovce
Stupňování	je shodné se stupňováním adjektiv
Tvoření	koncovka "-velid"
Zájmena
Skloňování osobních zájmen	nesklonná
Přivlastňovací zájmena	univerzální přivlastňovací zájmeno "sint"
Číslovky
Skloňování číslovek	nesklonné
Tvorba číslovek řadových	koncovkou "proident"
Zvláštnosti
Zvláštnosti gramatiky	Je celá taková divná.

Rozepsané věci

soubor:Geiger a.jpg|thumb|Abraham Geiger

Abraham Geiger (24. května 1810, Frankfurt nad Mohanem - 23. října 1874, Berlín) byl německý rabín a učenec, pokládaný za zakladatele reformního (progresivního) judaismu. Jeho hlavní snahou bylo potlačit v judaismu všechny jeho nacionalistické prvky (především pojem "vyvolený národ") a zdůraznit jeho charakter vyvíjejícího se a proměnlivého náboženství.

Život

Už od dětských let Geiger pochyboval o některých prvcích tradičního chápání judaismu, historické fakty se mu zdály být v rozporu s biblickými tvrzeními. Ve věku sedmnácti let začal pracovat na svém prvním díle, srovnání právnického stylu Mišny a bible. Pracoval také na slovníku talmudské hebrejštiny.

Geigerovi přátelé mu poskytli finanční pomoc a přes odpor jeho rodiny mu umožnili studovat na universitě v Heidelbergu. Geiger se zabýval především hebraistikou. Po jednom semestru přešel na universitu v Bonnu, kde se seznámil a spřátelil s Samson Rafael Hirsch|Samsonem Rafaelem Hirschem.

Portály: Hebraistika

Stefan Garczyński (1805-1833) byl polský romantický básník. Pocházel se šlechtické rodiny, studoval filosofii v Berlíně. Na svých cestách do Itálie se v roce 1829 seznámil s Mickiewiczem a zapojil se díky němu do polského vlasteneckého života. Garczyński se zúčastnil polského povstání v roce 1831 a musel po něm emigrovat, v Avignonu krátce na to zemřel. Jeho dílo, především sonety s válečnou tématikou, vlastenecké elegie a zejména nedokončená epická báseň Waclawa dzieje, vydal až po jeho smrti Mickiewicz, který si Garzyńského jako básníka velmi cenil. Garczyńského poesie silně pod vlivem Mickiewicze a Goetha, vyniká ale hlubokou a zoufalou láskou k vlasti a vzletným jazykem a je pokládána za jeden ze základů polské vlastenecké poesie.

František Chalupa (30. prosince 1857-1. ledna 1890) byl český báseň a spisovatel. Narodil se ve Velkých Králicích poblíž Uhlířských Janovic, vystudoval gymnázium v Hradci Králové, poté pražskou filosofickou fakultu. Na studiích žil velmi chudě. Jeho otec si totiž přál, aby studoval na kněze, a proto mu v jeho filologické dráze odmítl jakoukoliv podporu. Po vystudování pracoval jako knihovník a věnoval se literární tvorbě, velmi aktivně se také účastnil soudobého vlasteneckého života. Věnoval se především slavistice, a to zejména ruské a polské literatuře, z níž hojně překládal. Od mládí také psal kratší básně, které od roku 1878 časopisecky publikoval. V roce 1883 vydal epickou báseň Záviš a v roce 1889 epickou sbírku Zpěvy bohatýrské, napodobující ruskou lidovou epiku. Jeho básně jsou formálně a jazykově velmi jednoduché, podobají se ale lidové písni v hloubce a emotivnosti. Psal také vesnické a historické povídky a literární studie. Pokoušel se i o historické básně, satiry, tragédie a historický román. Na sklonku života hojně překládal z antických klasiků a slovanské lidové poezie.

Hrabě Constantin Francois Chasseboeuf Volney (1757-1820) byl francouzský empirický filosof a politik. Vystudoval práva, v letech 1782-1787 cestoval po Blízkém východě. Velmi aktivně se zapojil do politického dění kolem francouzské revoluce, a ač byl odpůrcem Napoleonovy politiky, byl jím v roce 1808 povýšen do šlechtického stavu. Jeho hlavním dílem je Loi naturelle ou catéchisme du citoyen francais, v němž rozvíjí principy morálky, nezávislé na náboženské věrouce. Dalším důležitým dílem je spis Les ruines ou médiationssur les révolutions des empires (1791), v němž analyzuje příčiny pádu velkých historických říší. Vydal také mnoho cestopisů a jazykovědných, historických a filosofických esejů.