Wikipedista:Jirka Dl/Pískoviště/Pískoviště 1
Při výrazných úsporách vody a nízkých požadavcích na údržbu je umělý trávník stále častěji propagován jako náhrada za přírodní trávu na sportovních hřištích. Zůstává však otázkou, zda je ekologickou alternativou k přírodní trávě. Hlavní obavy pramení z výplňového materiálu, který je obvykle odvozen z použitých pneumatik. Drcená pryž z pneumatik obsahuje řadu organických kontaminantů a těžkých kovů, které mohou těkat do vzduchu nebo se vsakovat do napršené dešťové vody, čímž představují potenciální riziko pro životní prostředí a lidské zdraví.
Omezený počet studií ukázal, že koncentrace těkavých a částečně těkavých organických sloučenin ve vzduchu nad plochami umělých trávníků nebyly typicky vyšší než v přilehlém okolí, zatímco koncentrace těžkých kovů a organických kontaminantů v drenážích byly obecně pod příslušnými regulační limity. Studie posuzující zdravotní rizika naznačily, že uživatelé umělých trávníků včetně profesionálních sportovců nebyli vystaveni zvýšeným rizikům.
Předběžná posouzení životního cyklu naznačila, že ekologické dopady provozu ploch s umělým trávníkem na životní prostředí byly nižší než ekvivalentní travní pole. Jsou identifikovány oblasti, které potřebují další výzkum k lepšímu pochopení a zmírnění potenciálních negativních dopadů umělého trávníku na životní prostředí.
O umělých trávnících[editovat | editovat zdroj]
Umělý trávník (také označovaný jako syntetický trávník) je povrchový materiál navržený tak, aby napodoboval vzhled a zachoval sportovní výkonnost (např. absorpci nárazů, zachování energie, vertikální deformace, odpor proti skluzu a ve skluzu a odolnost proti opotřebení) přírodní trávy na sportovních hřištích, golfových hřištích a trávnících.
První generace umělého trávníku vyrobeného z krátkých vlasových plastových vláken byla představena v 60. letech 20. století.
Vylepšené produkty druhé generace s písečnou výplní mezi vlákny učinily umělý trávník velmi populární na začátku 80. let.
Třetí generace umělého trávníku zavedeného na konci 90. let je naplněna drcenou gumou nebo směsí písku a drcené gumy, aby se plastová vlákna držela ve svislé poloze a poskytovala absorpci nárazů podobnou přírodní trávě. Nová generace produktů byla přijata coby poskytující zlepšenou bezpečnost, hratelnost, vzhled, trvanlivost, s nižšími ročními provozními náklady a požadavky na údržbu a rychle se rozšířila ze sportovišť na obytné trávníky a k terénním úpravám.[1]
Umělý trávník je nyní široce považován za ideální náhradu travní plochy v případech, kdy přírodní tráva nemůže růst, nebo kde je údržba přírodní trávy drahá nebo nežádoucí. Výhody a omezení umělého trávníku ve srovnání s přírodní trávou jsou shrnuty v Tabulce 1.
Tabulka 1. Porovnání výhod a nevýhod přírodních trav a umělého trávníku
přírodní trávník | umělý trávník | |
náklady |
|
|
vizuální vzhled a vůně |
|
|
trvanlivost |
|
|
podmínky instalace |
|
|
dostupnost hřiště |
|
|
odvodnění |
|
|
požadavky na zavlažování |
| |
údržba |
|
|
bezpečnost hráčů |
|
|
funkce životního prostředí |
|
|
Umělý trávník třetí generace se obvykle skládá ze tří primárních vrstev (obrázek 1A):
a) umělá travní vlákna (polyethylen, nylon nebo směs) polyethylen a nylon);
b) výplň (kaučuk vyrobený z jednoho nebo více zdrojů nebo směs písku a gumy); a
c) koberec (směs polypropylenu, polyamidu 6, polyolefinů a / nebo polyuretanu).
Gumová výplň se vyrábí převážně mechanickým drcením pneumatik a ve vzácných případech recyklací sportovní obuvi. K dispozici je též pryž vyráběná speciálně pro účely výplně, ačkoli guma z drcených použitých pneumatik je mnohem levnější ve srovnání s novou pryží (0,04–0,30 $ oproti 1,00 $ nebo více za libru (0,45 kg), cena z počátku let 2000).[17]
Obrázek 1A: umělý trávník 3. generace, zdroj: Wikipedia
Obrázek 1B: umělý trávník 3. generace, zdroj: Cheng et al (2014)
Značné množství drti lze recyklovat pomocí produktů z umělého trávníku: gumová drť z pneumatik se aplikuje na většině hřišť umělého trávníku až do 30 kg/m2 (6 liber/stopa2) (některé výplňové systémy obsahují dokonce až 50 kg/m2),[18] zatímco na běžné trávníky se používá 5-10 kg/m2. Písek je někdy používán jako výplňový materiál v některých produktech z umělých trávníků pro zlepšení tvrdosti a ty, které mají výplň z gumy i písku, obecně stojí méně a fungují jako přírodní tráva. Na rozdíl od travnatých ploch, které se často mohou v období dešťů zamokřit, jsou hřiště s umělým trávníkem konstruována s vestavěným drenážním systémem (obrázek 1C), který umožňuje vodě rychle odtékat po dešti.
Obrázek 1C: umělý trávník 3. generace, zdroj: Cheng et al (2014)
Výrobci obvykle zdůrazňují, že umělý trávník je šetrný k životnímu prostředí s použitím recyklované pryže z pneumatik. Vzhledem k velkému objemu výroby a trvanlivosti je likvidace odpadních pneumatik velkou výzvou pro nakládání s odpady a stále neexistuje způsob likvidace skutečně šetrný k životnímu prostředí. Umělý trávník může znovu-použít velké množství vyřazených pneumatik: průměrné fotbalové hřiště obsahuje přibližně 100 tun drcených pneumatik. Odhaduje se, že 26,2% šrotových pneumatik vyrobených v USA bylo recyklováno do gumové drti z pneumatik, přičemž v roce 2009 bylo na sportovní povrchy použito přibližně 0,18 milionu tun.[19]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b FORDYCE, Bruce. Turf War: Artificial vs. Natural. Landscape Architect and Specifier News Magazine [online]. [cit. 2019-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Uhlman, B.; Diwan, M.; Dobson, M.; Sferrazza, R.; Songer, P. Synthetic Turf, Eco-Efficiency Analysis Final Report; BASF Corporation: Florham Park, NJ, 2010.
- ↑ a b c Lavorgna, J.; Song, J.; Beattie, W.; Riley, M.; Beil, C.; Levchenko, K.; Shofar, S. A Review of Benefits and Issues Associated with Natural Grass and Artificial Turf Rectangular Stadium FieldsFinal Report; Montgomery County Council: Rockville, MD, 2011
- ↑ Uhlman, B.; Diwan, M.; Dobson, M.; Sferrazza, R.; Songer, P. Synthetic Turf, Eco-Efficiency Analysis Final Report; BASF Corporation: Florham Park, NJ, 2010.
- ↑ Doyle, R. Synthetic success, Sports Field Management Magzine, 2012.
- ↑ a b MEYERS, Michael C.; BARNHILL, Bill S. Incidence, Causes, and Severity of High School Football Injuries on FieldTurf versus Natural Grass: A 5-Year Prospective Study. The American Journal of Sports Medicine. 2004-10, roč. 32, čís. 7, s. 1626–1638. Dostupné online [cit. 2019-12-21]. ISSN 0363-5465. DOI 10.1177/0363546504266978. (anglicky)
- ↑ ORCHARD, John W.; POWELL, John W. Risk of Knee and Ankle Sprains under Various Weather Conditions in American Football:. Medicine & Science in Sports & Exercise. 2003-07, roč. 35, čís. 7, s. 1118–1123. Dostupné online [cit. 2019-12-21]. ISSN 0195-9131. DOI 10.1249/01.MSS.0000074563.61975.9B. (anglicky)
- ↑ FULLER, C. W; DICK, R. W; CORLETTE, J. Comparison of the incidence, nature and cause of injuries sustained on grass and new generation artificial turf by male and female football players. Part 1: match injuries. British Journal of Sports Medicine. 2007-08-01, roč. 41, čís. Supplement 1, s. i20–i26. Dostupné online [cit. 2019-12-21]. ISSN 0306-3674. DOI 10.1136/bjsm.2007.037267. PMID 17646246. (anglicky)
- ↑ FULLER, C. W; DICK, R. W; CORLETTE, J. Comparison of the incidence, nature and cause of injuries sustained on grass and new generation artificial turf by male and female football players. Part 2: training injuries. British Journal of Sports Medicine. 2007-08-01, roč. 41, čís. Supplement 1, s. i27–i32. Dostupné online [cit. 2019-12-21]. ISSN 0306-3674. DOI 10.1136/bjsm.2007.037275. PMID 17646247. (anglicky)
- ↑ MEYERS, Michael C. Incidence, Mechanisms, and Severity of Game-Related College Football Injuries on FieldTurf versus Natural Grass: A 3-Year Prospective Study. The American Journal of Sports Medicine. 2010-04, roč. 38, čís. 4, s. 687–697. Dostupné online [cit. 2019-12-21]. ISSN 0363-5465. DOI 10.1177/0363546509352464. (anglicky)
- ↑ BEARD, James B; GREEN, Robert L. The Role of Turfgrasses in Environmental Protection and Their Benefits to Humans. Journal of Environment Quality. 1994, roč. 23, čís. 3, s. 452. Dostupné online [cit. 2019-12-21]. ISSN 0047-2425. DOI 10.2134/jeq1994.00472425002300030007x. (anglicky)
- ↑ TOWNSEND-SMALL, Amy; CZIMCZIK, Claudia I. Carbon sequestration and greenhouse gas emissions in urban turf: GLOBAL WARMING POTENTIAL OF LAWNS. Geophysical Research Letters. 2010-01, roč. 37, čís. 2, s. n/a–n/a. Dostupné online [cit. 2019-12-21]. DOI 10.1029/2009GL041675. (anglicky)
- ↑ KIRSTINE, Wayne; GALBALLY, Ian; YE, Yuerong. Emissions of volatile organic compounds (primarily oxygenated species) from pasture. Journal of Geophysical Research: Atmospheres. 1998-05-20, roč. 103, čís. D9, s. 10605–10619. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. DOI 10.1029/97JD03753. (anglicky)
- ↑ KIRSTINE, W.V.; GALBALLY, I.E. A Simple Model for Estimating Emissions of Volatile Organic Compounds from Grass and Cut Grass in Urban Airsheds and Its Application to Two Australian Cities. Journal of the Air & Waste Management Association. 2004-10, roč. 54, čís. 10, s. 1299–1311. Dostupné online [cit. 2019-12-22]. ISSN 1096-2247. DOI 10.1080/10473289.2004.10470990. (anglicky)
- ↑ Lim, L., & Walker, R. (2009). An Assessment of Chemical Leaching: Releases to Air and Temperature at Crumb-Rubber Infilled Synthetic Turf Fields. New York State Department of Environmental Conservation.
- ↑ Denly, E.; Rutkowski, K.; Vetrano, KM A Review of the Potential Health and Safety Risks from Synthetic Turf Fields Containing Crumb Rubber Infill; New York City Department of Health and Mental Hygiene: New York, NY, 2008.
- ↑ DEVELOPMENT (MASS.), Chelsea Center for Recycling and Economic; FARRIS, Richard J. Powder processing techniques to recycle rubber tires into new parts from 100% reclaimed rubber powder/crumb. [s.l.]: UMass Lowell, Chelsea Center for Recycling and Economic Development Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FieldTurf. FieldTurf Corporate Brochure 2012; Calhoun, GA, 2012
- ↑ Rubber Manufacturers Association (RMA). US Scrap Tire Management Summary 2005−2009; ; Washington, DC, 2011.
(1) Fordyce, B. 2011. Turf war: artificial vs. natural. landscapeonline.com/research/article/14635.
(2) Farris, RJ; Williams, DE; Morin, JE; Tripathy, AR Powder Processing Techniques to Recycle Rubber Tires into New Parts from 100% Reclaimed Rubber Powder/Crumb, Technical Report #40; Chelsea Center for Recycling and Economic Development: Chelsea, MA, 2001.
(3) FieldTurf. FieldTurf Corporate Brochure 2012; Calhoun, GA, 2012.
(4) Rubber Manufacturers Association (RMA). US Scrap Tire Management Summary 2005−2009; ; Washington, DC, 2011.
(5) Doyle, R. Synthetic success, Sports Field Management Magazine, 2012. www.sportsfieldmanagementmagazine.com/print-8030.aspx .
(6) Lavorgna, J.; Song, J.; Beattie, W.; Riley, M.; Beil, C.; Levchenko, K.; Shofar, S. A Review of Benefits and Issues Associated with Natural Grass and Artificial Turf Rectangular Stadium FieldsFinal Report; Montgomery County Council: Rockville, MD, 2011.
Celý přeložený článek je zde:
https://docs.google.com/document/d/1LhTlG48klSHvbtVU7ma2wkxREgV77yz8Lp_FasT4zcM/edit#
Zpracováno podle tohoto článku: Cheng, Hu,Reinhard, Environmental and Health Impacts of Artificial Turf: A Review, 2014, American Chemical Society. Odkaz na originál. Zkráceno.
Přeložil Jan Macháček, 2019