Wikipedista:Jirka Dl/Pískoviště

Větrné turbíny u Aalborgu v Dánsku. Projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie jsou nejčastějším zdrojem kompenzace uhlíkových emisí.

Uhlíková kompenzace představují snížení nebo odstranění emisí oxidu uhličitého nebo jiných skleníkových plynů provedené za účelem kompenzace emisí provedených jinde. Uhlíkový kredit nebo offsetový kredit je převoditelný finanční nástroj (např. derivát podkladové komodity) certifikovaný vládami nebo nezávislými certifikačními orgány, který představuje snížení emisí a který lze následně koupit nebo prodat. Offsety i kredity se měří v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého (CO₂e). Jedna uhlíková kompenzace nebo kredit představuje snížení nebo odstranění jedné tuny oxidu uhličitého nebo jeho ekvivalentu v jiných skleníkových plynech.

Uhlíkové kredity jsou součástí národních a mezinárodních snah o zmírnění růstu koncentrací skleníkových plynů (GHG). V těchto programech jsou emise skleníkových plynů omezeny a následně se k rozdělení emisí mezi skupinu regulovaných zdrojů využívají trhy. Cílem je umožnit tržním mechanismům, aby tyto zdroje vedly ke snižování emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že projekty snižování emisí skleníkových plynů vytvářejí kompenzační kredity, lze tento přístup využít k financování programů snižování emisí uhlíku mezi obchodními partnery po celém světě. V rámci dobrovolného trhu je poptávka po uhlíkových kompenzacích vytvářena jednotlivci, společnostmi, organizacemi a vládami na nižší než národní úrovni, které nakupují uhlíkové kompenzace, aby snížily své emise skleníkových plynů a splnily tak cíle uhlíkové neutrality, čisté nuly nebo jiného snížení emisí skleníkových plynů. Tento trh je podporován certifikačními programy, které poskytují normy a další pokyny, jimiž se musí vývojáři projektů řídit, aby získali uhlíkové kompenzace.

K vytvoření kompenzací a kreditů lze využít různé projekty snižování emisí skleníkových plynů. Nejrychleji rostoucí kategorií se stávají projekty v oblasti lesního hospodářství, dalším běžným typem jsou projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kam patří větrné elektrárny, energie z biomasy, fermentory bioplynu nebo vodní přehrady. K dalším typům patří projekty energetické účinnosti (např. účinné sporáky) a likvidace metanu ze skládek. Některé zahrnují metody, které využívají technologie s negativními emisemi, jako je biochar, karbonizované stavební prvky a geologicky uložený uhlík.

Offsetové a kreditní programy byly označeny za způsob, jak mohou země splnit své závazky v rámci NDC a dosáhnout cílů Pařížské dohody s nižšími náklady. V posledních letech se však v médiích objevila řada zpráv, které tyto programy kritizovaly s odůvodněním, že tvrzení o snižování emisí uhlíku jsou často přehnaná nebo zavádějící. Organizace mohou podniknout řadu kroků náležité péče, aby identifikovaly "kvalitní" offsety, zajistily, že kompenzace přinese požadované environmentální přínosy, a vyhnuly se reputačnímu riziku spojenému s nekvalitními offsety.