Wikipedie:WikiProjekt Pseudověda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento Wikiprojekt si klade za cíl tvořit a zlepšovat články na české Wikipedii, v nichž se vyskytují pseudovědecká tvrzení, tak, aby pomocí důvěryhodných zdrojů popisovaly co možná nejvíce neutrálně a objektivně předmět daného článku.

„ Wikipedie vždy považuje vědecká tvrzení za důvěryhodnější zdroje než nevědecké. “
— Wikipedie:Ověřitelnost a Wikipedie:Žádný vlastní výzkum

Jak psát článek Wikipedie:NPOV o pseudovědeckém tématu[editovat | editovat zdroj]

Jak napsat neutrálně článek, kde se vyskytují některá z témat pseudovědy, o kterých převažuje vědecký názor (SciPOV), že jejich pohled není důvěryhodný a vlastně si ani nezaslouží být vážně zmíněn v článku?

Otázka, která stojí před námi u pseudovědeckých témat není popsání sporu jako by se, například, mohla pseudověda rovnat vědě. Pseudověda je společenský jev a jako taková může být encyklopedicky významná, ale to by v článku nemělo zakrýt popis většinového pohledu na předmět článku a každá zmínka má být poměřitelná k svému významu. Článek má reprezentovat většinový (vědecký) pohled jako hlavní (většinový) a menšinový (někdy pseudovědecký) pohled jako vedlejší (menšinový). Navíc by měl vysvětlit, jak vědci přijali pseudovědecké teorie.

Vyjádření arbitrážního výboru na anglické Wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Arbitrážní výbor na anglické Wikipedii rozdělil pseudovědu na následující:[1]

  • Zjevná pseudověda: Teorie, které se sice snaží tvářit vědecky, ale jsou to zjevné nesmysly nebo vtip, jako například Time Cube tak mohou být označeny za pseudovědu a kategorizovány do pseudovědy bez dalšího zdůvodnění.
  • Obvykle považované za pseudovědu: Teorie, které mají své příznivce, jako například astrologie, ale které jsou obecně považovány za pseudovědu vědeckou komunitou, mohou (smí) řádně (vhodně) obsahovat tuto informaci a mohou(smí) být kategorizovány mezi pseudovědu.

Arbitrážní výbor dále rozhodl, že následující by se nemělo charakterizovat jako pseudověda:[1]

  • Sporná věda: Teorie, které mají značnou podporu, ale které někteří kritici považují za pseudovědu, jako je například psychoanalýza se o tom můžou zmínit, ale neměly by se řadit mezi pseudovědu.
  • Alternativní teorie: Alternativní teoretické formulace, které mají své příznivce mezi vědeckou komunitou, nejsou pseudovědou, ale jsou součástí vědeckého procesu.

Metody[editovat | editovat zdroj]

Zkvalitňování článků nemá spočívat ve vydávání POV skeptiků nebo některých vědeckých autorit za jediný možný nebo jediný správný názor nebo dokonce za objektivní pravdu ani v odstraňování citací nebo popisů jakýchkoliv POV, které jsou s některým vědeckým nebo "vědeckým" POV v rozporu. Je třeba, aby článek vycházel důsledně z nezaujatého úhlu pohledu, tedy aby nebyl pouhou propagací žádného zaujatého úhlu pohledu: ani "vědeckého", ani "nevědeckého". Pro zlepšení článků je možno udělat:

  • Je-li v článku popsán pouze „nevědecký“ pohled, doplnit do článku řádně ozdrojované citace pokud možno co nejširší škály významných názorů z vědeckých zdrojů, pokud možno s ověřitelnými doklady o jejich významnosti.
    • Je třeba vycházet z toho, že obecně uznávané a recenzované vědecké zdroje mají pro vědecká tvrzení v encyklopedii zpravidla větší váhu než tvrzení či teorie publikované jinými cestami. Zcela marginální tvrzení nevýznamných jednotlivců by neměla být v encyklopedii uváděna, nelze-li doložit jejich významnost. Významné názory odborných minorit a kontroverzní názory jednotlivých významných odborníků by však uváděny být měly, zejména jsou-li předmětem širší společenské diskuse nebo sporů. Obecně však i pro vědecká tvrzení platí, že ověřitelnost nelze zaměňovat za pravdivost, přičemž Wikipedie staví na ověřitelnosti
  • Je-li v článku popsán pouze „skeptický“ pohled, doplnit do článku řádně ozdrojované citace pokud možno co nejširší (nejúplnější) škály významných pohledů a názorů, které bývají skeptiky označovány za nevědecké. Skeptické nebo odmítavé názory je třeba k takovýmto názorům doplnit jako oponující POV, nikoliv je jimi nahradit.
    • Ačkoliv v mnoha otázkách se vyskytují skupiny vědců či jiných osob, které tvrdí, že pravda je jen jedna a tu mají oni, i velmi důvěryhodný POV je stále jen POV. V encyklopedii by však jednotlivým POV měl být věnován prostor úměrný jejich reálné současné a historické společenské důvěryhodnosti a významnosti: Wikipedie neslouží k popularizování reálně nevýznamných POV ani k potírání a zamlčování významných, avšak menšinových nebo ustupujících POV.
  • Jsou-li v článku jakákoliv neověřitelná tvrzení, ať už "vědecká" nebo "nevědecká", pokusit se nalézt jejich zdroje a doplnit k tvrzením odkaz na takové zdroje. Nepodaří-li se zdroje těchto tvrzení nalézt, pak je z článku smazat. Všechny zdroje popsat tak, aby z odkazu byla pokud možno zřejmá míra jejich reprezentativnosti a významnosti.
  • Nevkládat do článků neozdrojovaná paušalizující tvrzení typu „podle současné vědy“, „vědci vyvrátili“, „podle názoru vědy“ atd. Tvrzení, že něco je nevědecké nebo pseudovědecké, uvádět zásadně ve formě ověřitelné informace o tom, že určitý konkrétní zdroj to za nevědecké nebo pseudovědecké označil. Přesnější je formulace typu „Magnetický mention“ je pojem zavedený Ivanem Šarlatánem a usnesení Světového grémia vědců jej v roce 2001 prohlásilo za pseudovědecký, přičemž obě části takového tvrzení musí být doloženy zdrojem. Není vhodné tvrzení zdroje zkreslovat nebo zobecňovat ("všichni významní vědci popírají", "zastánci metody tvrdí" atd.). Pokud nějaký zdroj tvrdí, že jde o společný názor širší skupiny (vědců, léčitelů, trpaslíkologů…), měla by ve Wikipedii být opět uvedeno „fakt o tomto tvrzení“, nikoliv toto „tvrzení jako fakt“. Bez ozdrojování je podobné zobecňování vlastním výzkumem.
  • Články o „pseudovědeckých“ pojmech a fenoménech je třeba pojímat nikoliv jen jako články o (zřejmě neexistujících) přírodních jevech, ale především jako články o reálně existujících sociálně-kulturních jevech, které existence takových pojmů představuje: tedy podobně jako články např. o literárních postavách, abstraktních pojmech, ideologiích apod. Je tedy třeba je pokud možno začlenit do historicko-kulturního kontextu (kdo a kdy pojem vynalezl, co vše je jeho obsahem a s jakými dalšími pojmy souvisí, jak se rozšiřoval a vyvíjel, kdo a kdy mu oponoval a kdo se k němu naopak přihlásil nebo jej používal atd.).
    • Rozhodně ale nelze psát články o sociálně-kulturních jevech založených na neexistujících přírodních jevech bez ohledu na to, že daný přírodní jev je vylhaný.

Jak nám pomoci[editovat | editovat zdroj]

Pokud byste rádi pomohli, navštivte diskusní stránku a prohlédněte si příspěvky.

Účastníci[editovat | editovat zdroj]

  • Miraceti – zakladatel
  • H11 – Mojí motivací je, aby byla Wikipedie seriózní.
  • Hynas – Mojí oblastí zájmu je boj s pseudovědou primárně v oblasti sociálních věd, zejména v psychologii.
  • Formol – Mojí oblastí zájmu je především pseudověda v medicíně. Jako předseda Sisyfa nesmím chybět.
  • Psax - Jako člen Guerrilla Skepticism on Wikipedia mám zájem zejména o faktickou správnost a "ozdrojování" tvrzení.

Seznam článků[editovat | editovat zdroj]

Šablony[editovat | editovat zdroj]

ikona
WikiProjekt Pseudověda
Tento článek je sledován účastníky projektu Pseudověda.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Požadované články[editovat | editovat zdroj]

Články[editovat | editovat zdroj]

Skeptici[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]


Rozpracované články[editovat | editovat zdroj]

"Hotové" články[editovat | editovat zdroj]

Šablony[editovat | editovat zdroj]

Odkazy a reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:NPOV#Pseudoscience_and_related_fringe_theories
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:WikiProjekt_Pseudověda&oldid=23219176“