Wikipedie:WikiProjekt Loďstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

C+B-Ship-Fig2-Late2ndCenturyMerchantShip.PNG

Vítejte ve WikiProjektu Loďstvo
Někteří wikipedisté vytvořili projekt na lepší organizaci informací v článcích souvisejících s loděmi, loďstvy, námořními bitvami, vodní a námořní plavbou, navigací a námořníky.

Tato stránka a její podstránky obsahují jejich doporučení v naději, že projekt získá pozornost ostatních wikipedistů. Pokud byste rádi pomohli, přečtěte si níže uvedená doporučení WikiProjektu a případně navštivte diskusní stránku a prohlédněte si příspěvky.

Doporučení Wikiprojektu[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování článků o lodích[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Wikipedie:Název článku.

Lodě, jejichž majitelé před jména svých lodí dávají prefix identifikující majitele (tedy lodě americké, britské, indické, australské, kanadské, novozélandské, německé /za německého císařství/ a rakousko-uherské, …), se píší s tímto s prefixem (USS, HMS, HMIS, HMAS, HMCS, HMNZS, SMS, …), neboť tento prefix je součástí jejich jména. U lodí japonského císařského námořnictva a Kriegsmarine se sice občas uvádějí prefixy IJN a DKM, ale tyto nejsou součástí jména a ani jedno z obou jmenovaných námořnictev je nepoužívalo. Proto nechť jsou články o jejich lodích bez tohoto prefixu. Například SMS Panther, HMS Victory, Hóšó (nikoliv „IJN Hóšó“).

Za jménem v závorce se uvádí identifikační kód jednotky, neboť ten bývá jednoznačný a lze s jeho pomocí rozlišit dvě jednotky stejného jména (viz např. USS Enterprise (CV-6) a USS Enterprise (CVN-65)). V případě kódů lodí US Navy navíc určuje i typ plavidla. (Pozn: Jestliže loď během kariéry svůj kód měnila, uvádí se zpravidla původní kód, případně „ten známější“ – dobrým vodítkem může být jméno na anglické Wikipedii) Pouze v případech, kdy nebyl kód přidělen, či není znám, jako poslední možnost jednoznačné identifikace (jestliže pod stejným názvem může být více lodí, či například osob) se používá rok položení kýlu, spuštění na vodu (preferováno) či převzetí do služby (např. Rjúdžó (1869) a Rjúdžó (1931)). Nevíte-li si rady, obraťte se na někoho z portálu Loďstvo či tohoto WikiProjektu, určitě Vám poradí.

Jména lodí u států nepoužívajících latinku se – v souladu se zaběhnutou praxí české Wikipedie – píší v české transkripci. Takže například Jamato, nikoliv Yamato nebo dokonce 大和 (z alternativních názvů je možno vytvořit přesměrování).

Psaní názvů lodí v článcích[editovat | editovat zdroj]

V článcích je dobré psát jména lodí italikou (případné prefixy a postfixy ponechat bez italiky) – takže například „USS Enterprise (CV-6)“. (V případě kombinace s boldem – například v úvodu článku – lze kvůli čitelnosti italiku vynechat) V české odborné literatuře se používá (namátkově z mé knihovny - by Ozzy) buďto normální text (ATM, Hubáček), kurzíva (Poslední korzár, Krvavá jatka I a II, J. Hrbek: Velká válka na moři 1-5, Bojujte s nepřítelem zblízka) nebo KAPITÁLKY (Ivan & Jaroslav Hrbkovi). IMHO je to docela užitečný nástroj, pro identifikaci, že se jedná o loď a ne například o místní jméno (Perth vs. Perth), či jméno osoby (Russell vs. Russell). Například v (hypotetické) větě „Díky Russellově oběti byl Russell zachráněn“ vidíme na první pohled, co je jméno osoby a co je jméno plavidla. Zahraniční literatura to zase řeší jinak (pokud řeší): japonská a ruská například uvozovkami, anglická kurzívou.

Struktura článku[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Wikipedie:Jak vytvořit článek a Nápověda:Jak editovat stránku.
Pro inspiraci si můžete doplavat do Síně slávy

Články o lodích a třídách by měly na začátku obsahovat informační šablonu: {{Infobox civilní loď}}, {{Infobox Třída osobních lodí}}, {{Infobox Válečná loď}} nebo {{Infobox Třída válečných lodí}}. Ta by měla být alespoň základně vyplněná: jméno, třída, typ, příslušnost, doba služby a velikost.

Za šablonou by měl být krátký popis fungující jako úvod, kde bude řečeno o jaké plavidlo/třídu se jedná, z jakého období a komu náležela. Dále stručné shrnutí zbytku článku (takže u delších článků může být i úvod úměrně tomu prodloužen – čtenář by to nejdůležitější měl získat z úvodu), například souhrn nasazení válečné lodě nebo čím byla loď zajímavá/slavná/jedinečná.

Následují další sekce, které popíší konstrukci a historii daného plavidla/třídy. Můžete použít sekci == Popis == pro plavidla náležející do nějaké třídy a v této sekci jenom stručně shrnout podobu plavidla, či čím se lišilo od svých sesterských lodí. Detailní popis konstrukce pak bude v článku pojednávajícícm o třídě. Viz například Niizuki, kde detailní popis odkazuje na třídu Akizuki. Nebo můžete (u tříd a samostatných jednotek) použít sekce „Pozadí vzniku“, „Konstrukce“, „Stavba“ nebo „Stavba a konstrukce“. Jména těchto sekcí nejsou ustálená, ale je dobré držet se nějakého osvědčeného schématu.

Za popis plavidla/třídy přijde popis historie služby plavidla. Ta může být vložena do jedné sekce == Služba == nebo (například pokud by taková sekce zabírala většinu článku) jí lze rozdělit do více podsekcí. Například „Služba před druhou světovou válkou“ a „Služba za druhé světové války“.

Na konec dejte seznam referencí (nezapomínejte při překládání z jiných Wikipedií použít šablonu {{Překlad}}), literatury, externích odkazů, odkazů na Commons (pokud jsou), šablonu {{Portály|Loďstvo}} a případné šablony lodních tříd nebo typů, do kterých loď/třída patří. Na úplný konec článku patří kategorie a interwiky.

Pokud popisovaná loď nebo třída mají vlastní infobox, který se vkládá pod externí odkazy (typicky šablona lodí dané třídy), nevynechávejte volný řádek mezi infoboxem a {{Portály|Loďstvo}} – vzniká tak nevzhledná mezera.

Příklady základní šablony (lze je zkopírovat a použít pro tvorbu vlastního článku):

{{Infobox – jeden z lodních infoboxů}}

<!-- sem přijde úvod -->

== Popis ==

== Služba ==

== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad
| jazyk =
| článek =
| revize =
}}
<references />

=== Literatura ===

=== Externí odkazy ===

{{Portály|Loďstvo}}

<!-- Seznam kategorií -->

<!-- Interwiky nakonec -->
nebo
{{Infobox – jeden z lodních infoboxů}}

<!-- sem přijde úvod -->

== Pozadí vzniku ==

== Konstrukce ==
=== Trup ===
=== Pohonný systém ===
=== Výzbroj ===

== Služba ==

== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad
| jazyk =
| článek =
| revize =
}}
<references />

=== Literatura ===

=== Externí odkazy ===

{{Portály|Loďstvo}}

<!-- Seznam kategorií -->

<!-- Interwiky nakonec -->

Technika a potřebná terminologie[editovat | editovat zdroj]

Bomby, děla a munice (by Algernon)[editovat | editovat zdroj]

„Semi-armor piercing“: Termín SAP se používá i jinde, nejen pokud jde o (některé) japonské pumy. Překlad je jasný — puma průrazná. Sice jsem se už (semi-česky) setkal s „překladem“ poloprůrazná… (Puma, hlavice rakety, granát leteckého 20mm kanónu.) Nicméně tento novotvar fakticky nic neznačí. Každopádně jde o průraznou pumu, byť vedle termínu semi armour piercing se lze setkat i s termínem armour piercing. (Pravda, na základě dřívějšího seznámení se s materiály k britským leteckým pumám mám jistou vlastní teorii ohledně toho, kdy je puma označována jako AP a kdy jako SAP, nicméně vzhledem k tomu, že jde o „vlastní výzkum“, nečiní mi nejmenší problémy ponechat si tyto závěry pouze pro sebe, nikoli pro wiki.) :D Fakticky ovšem v případě AP i SAP jde o „silnostěnnou“ průraznou pumu, a s trhavou náplní v obou případech — ale ovšem česká terminologie tyto dva termíny nerozlišuje, prostě jde o průrazné (popř. protipancéřové) pumy, o nic více; každopádně bych se rozhodně jako čert kříži vyhýbal vytváření či přebírání různých novotvarů, jako je ten výše zmíněný „poloprůrazná puma“.

„Světlice“: (jap. 127 mm kanón): světlicí se rozumí osvětlovací či signální munice vystřelovaná buď ze signální pistole (běžně ráže kolem 26,5 mm), popř. jde o jednorázové odpalovací zařízení, na způsob ohňostrojové rakety (ve vojenství ap. používaná spíše dříve, později se začala běžně a široce používat signální pistole). Jinak pro „zařízení“ vystřelované z dělové hlavně se používá termín osvětlovací granát (odpovídá tomu jak odlišnost konstrukčního provedení granátu ve srovnání se světlicí — první z nich mj. musí vydržet enormní zrychlení během pohybu v hlavni —, tak i vzájemná nesouměřitelnost jak po stránce hmotnosti, tak i svítivého výkonu obou).

„Projektil“: střela (náboje pro ruční či automatické zbraně), granát pak pro zbraně dělostřelecké.

Turbíny a lodní pohon všeobecně (by Algernon)[editovat | editovat zdroj]

Trošku zeširoka vzato… Lodní pohony založené na parní turbíně prošly během prvních 30-40 let (od Turbinie Charlese Algernona Parsonse, později sira Charlese, až řekněme k pohonu válečných lodí z přelomu 30. a 40. let) poměrně bouřlivým vývojem. Jednak bylo nutné kvůli účinnosti snížit otáčky lodní vrtule, jednak kvůli zvýšení účinnosti, a také i zmenšení rozměrů soustrojí, bylo nutné u turbín pracovat se stále vyššími teplotami a tlaky páry — a také s vyššími otáčkami. Což si vynutilo použít reduktorů, snižujících na přijatelnou míru otáčky vrtulí. Mimo to je u válečných lodí značným problémem požadovaný rozsah rychlostí — na jedné straně je požadována maximální rychlost řekněme řádově 30 uzlů a více, na straně druhé je kvůli dosahu požadována trvalá cestovní rychlost řekněme v rozmezí 10-15 uzlů (zatímco třeba u velké pasažérské lodi na transatlantických linkách stroje pracují takřka stále v oblasti blízké návrhovému režimu). Představu co to asi znamená si lze udělat z toho, že požadovaný výkon roste (zhruba) s třetí mocninou rychlosti, tedy že pro zdvojnásobení rychlosti je potřeba výkonu alespoň osminásobného: kupříkladu na japonských těžkých křižnících třídy Mogami jsou instalována soustrojí s celkovým výkonem řádu 111 800 kW (při 340 ot/min vrtulí), tak pro cestovní rychlost dávalo každé soustrojí (při 140 ot/min vrtulí) pouhých cca 2758 kW. Ovšem při částečném zatížení, daleko od návrhového režimu pro který byly optimalizovány, pracují turbíny značně nehospodárně. Pročež pro trvalý provoz při nižších — cestovních — rychlostech se nejpozději na začátku 20. let celkem běžně začínají konstruovat soustrojí, kde je krom 2-3 tělesového soustrojí („vysokotlaká“ a „nízkotlaká“, popř. „vysokotlaká“, „středotlaká“ a „nízkotlaká“ turbína, plus samozřejmě turbína vratná, pro zpětný chod) přidává turbína pro cestovní chod. Ta je v návrhu optimalizována pro „nízký“ výkon, při kterém ovšem pracuje trvale. Při cestovním chodu pak je po expanzi v turbíně pro cestovní chod pára ještě vedena do „vysokotlaké“ turbíny, odkud pak již obvyklou cestou pokračuje dál (přes „nízkotlakou“ turbínu, resp. přes turbínu „středotlakou“ a „nízkotlakou“), až do kondenzátoru.

Curtisova turbína, nikoli Curtissova.

Mechanické spojení mezi hnacím strojem a lodní vrtulí se nazývá hřídelové vedení.

V češtině je (vcelku logicky) zkratkou pro koně stále ono písmeno „k“. Pouze pro odlišení tam, kde byly používány jednotky odlišné (a kde by při „překladu“ došlo k posunutí významu, popřípadě i ke zkreslení informace o výkonu — to kdybychom údaj udaný v „anglosaské“ hp omylem přepočítali koeficientem platným pro jednotku metrickou) je na místě tuto odlišit. Je otázkou, zda-li prostě a jednoduše tuto značit hp, či třeba psát k(anglosaský) (také bychom do toho indexu mohli dát anglo-saxon, či an.-sax., že) mně osobně přijde logické (a kde to jde, tam to prosazuji) prostě pro hp používat zkratku hp, a kde používali jednotky „metrické“ (čili definovanou jako 75 kg*.m/sec) všude značit č-e-s-k-y písmenem k.

Podobné projekty[editovat | editovat zdroj]