Wikipedie:Využití na akademické půdě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wiki rules.png
Úvahy, názory a podněty k zamyšlení

Text této stránky není pravidlem ani doporučením a v tomto smyslu tudíž není závazný. Je to ale názor, který na určité aspekty fungování Wikipedie zastává jeden či více wikipedistů a předkládá ho ostatním jako podnět k zamyšlení.

  • Jste-li zastáncem tohoto názoru: Pokud budete někde diskutovat, neargumentujte tímto článkem, jako by šlo o pravidlo, ale užijte odkaz na něj k vysvětlení svých pohnutek. Nebojte se k názoru přihlásit na příslušném místě diskuse nebo na vlastní uživatelské stránce.
  • Jste-li oponentem tohoto názoru: Nevkládejte do této stránky své názory. Diskutovat můžete v diskusi, můžete založit názorovou stránku s konkurenčním podnětem k zamyšlení.

Respektujte, že jiný wikipedista může mít jiný názor než vy.


Tento článek pojednává o pasivním využívání Wikipedie na akademické půdě. O aktivním využívání Wikipedie na školách všech stupňů pojednává článek Wikipedie:Ambasadorství.

O tom, zda studenti, zvláště na vysoké škole, mohou používat Wikipedii pro svou vědeckou práci, se vedou v akademickém světě vášnivé spory - většina těchto sporů však vzniká z nepochopení toho, co Wikipedie skutečně je. Faktem je, že převážná část studentů, ale i akademických pracovníků Wikipedii používá[1]. Učitelé by tento fakt měli vzít na vědomí a přizpůsobit se tomu[2].

Přitom jak ve Wikipedii samotné[3], tak i na jiných místech internetu[4] můžeme najít dost jasné návody, jak by Wikipedie měla být na akademické půdě používána.

Stručné zásady používání Wikipedie na akademické půdě[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie není primární zdroj

Wikipedii nelze brát jako primární literaturu, někdy bývá označována dokonce za literaturu/zdroj terciární[3], což omezuje případy, kdy ji lze v dobré vědecké práci citovat jako zdroj (samozřejmě, pokud neděláme přímo výzkum Wikipedie samotné).

Proto prosím, zvažte dvě základní doporučení:

Provádějte svůj výzkum korektně. Pamatujte, že jakákoli encyklopedie je jen výchozím bodem výzkumu, nikoliv závěrečným[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie je skvělá pro získání obecného chápání předmětu, než se ponoříme do zkoumání. Pak je ale třeba se ponořit se do svého tématu s využitím knih a článků a jiných vhodných zdrojů, které poskytnou lepší základ. Výzkum z těchto zdrojů bude podrobnější, přesnější, pečlivěji odůvodněný a (ve většině případů) spolehlivěji recenzovaný než souhrn, který jste našli v encyklopedii. To teprve budou zdroje, které můžete citovat.

  • Wikipedie je skvělá pro kontrolu obecných znalosti, které jste zapomněli, jako třeba datum zahájení první světové války nebo bod varu rtuti. Taková obecná fakta však není třeba ve vědecké práci citovat.
  • Všeobecná fakta, která se však relativně rychle mění, jako je třeba počet obyvatel Angoly, lze nalézt na Wikipedii, ale je potřeba ověřit informace pomocí spolehlivějších zdrojů na internetu, jako je např. CIA World Factbook[5].
  • Naopak, velmi specifické detaily, jako je datum založení Strany maďarskej koalície - Magyar Koalíció Pártja, může být velmi těžké najít bez pomoci Wikipedie. V těchto případech je Wikipedie ideální, protože vám umožní najít informace i zdroje, kterými můžete výzkum potvrdit. Ani v těchto případech by však neměla být citována Wikipedie, ale měli byste projít primární zdroje, které najdete pod většinou článků ve Wikipedii. Neobsahuje-li stránka ve Wikipedii odkazy na zdroje, uvažte jiné způsoby, jak je vyhledat. Stránka na Wikipedii vám může například ukázat klíčová slova, která máte použít při hledání zdrojů v různých databázích. Další dobrou pomůckou může být nástroj "Odkazuje sem", případně kategorie v dolní části stránky, pomocí kterých můžeme najít příbuzné stránky, které možná primární zdroje odkazují.
  • Vodítkem pro posouzení správnosti stránky může být také porovnání s jinými jazykovými verzemi - přímo u článku najdeme odkazy na verze v jiných jazycích - často lze vyčíst základní informace pomocí automatického překladače a logického úsudku i z jazyků, které vůbec neznáme.
  • Na druhou stranu obrovská přednost Wikipedie je v tom, že nemusí zastarat, což je osud všech papírových encyklopedií, nejen v technických oborech dost fatální.[6]

Používejte vlastní úsudek. Ke všem zdrojům informace je třeba přistupovat kriticky[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie nemůže nahradit literaturu, kterou vám doporučí váš pedagog. Je možné, že doporučená literatura je dostupná přímo na internetu, možná budete muset navštívit univerzitní knihovnu nebo i další instituce. V případě internetových zdrojů je třeba vzít v úvahu spolehlivost instituce, která tyto zdroje uveřejňuje, zvlášť obezřetně je třeba postupovat v případě „citlivých“ témat (např. problematika islámu, současná politická situace atd.)

Wikipedie je produktem celosvětové komunity a každý může zlepšit její kvalitu. Pokud v ní najdete chybu, neváhejte a tuto chybu opravte, je to velmi jednoduché.

Kvalita článků na Wikipedii[editovat | editovat zdroj]

V prvních letech existence Wikipedie se předpokládalo, že velké množství uživatelů zvláště anglické Wikipedie spolu s jednoduchými možnostmi editování stránek zajistí dostatečnou kvalitu. Skutečností ovšem je, že zatímco počet stránek Wikipedie stále skoro lineárně narůstá (i když právě u anglické Wikipedie můžeme pozorovat určité nasycení),[7] problémy s kvalitou článků, vhodným tříděním, duplikáty atd. nijak neubývají. Komunita anglické Wikipedie si tento fakt uvědomila již v roce 2004, kdy byly zavedeny kategorie Dobrých (Good, na české Wikipedii zde) a Nejlepších (Featured, na české Wikipedii zde) článků. Pro tyto stránky byla postupně stanovena přísná kritéria.[8] Pokud článek skutečně splňuje kritéria Nejlepších článků, dá se říci, že jeho kvalita by měla být srovnatelná s kvalitou průměrného vědeckého článku v recenzovaném časopise. Počet článků, které jsou uznány jako Nejlepší, je velmi malý, v anglické Wikipedii je to v současné době něco přes 3000 článků[9], tedy cca 1 promile všech, v české Wikipedii je jich v současné době něco přes 100, tedy přibližně 0,5 promile, Dobrých článků je v české Wikipedii necelých 250, tedy cca 1,3 promile. O něco lepší je situace na německé Wikipedii, jejíž komunita projevuje větší tlak na kvalitu.[10]

Připomínky ke kvalitním článkům na wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Některé akademické studie však ukazují, že i články, které jsou označeny jako Featured a měly by splňovat ta nejpřísnější kritéria, nemusí mít deklarovanou kvalitu [11]. Problém "kvalitních" článků z akademického hlediska lze vidět i v tom, že většinou se jedná o články zabývající se dosti okrajovými tématy.[6]

Podíl akademické obce na kvalitních článcích[editovat | editovat zdroj]

Na anglické wikipedii existuje celá řada školních a univerzitních projektů, které si kladou za úkol vytvoření článků s označením "featured", nebo alespoň "good" a některé z těchto projektů jsou mimořádně úspěšné.[12]

V českém prostředí je zatím toto aktivní využití Wikipedie v plenkách - stránka Pro učitele zatím dokumentuje vlastně jediný projekt, i když reálně této možnosti využívá více pedagogů, ale zatím zůstávají "v utajení".

Poznámky a literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Použití Wikipedie univerzitními studenty ukazuje např. studie Head, Alison, and Eisenberg, Michael. "How today’s college students use Wikipedia for course-related research" First Monday [Online], Volume 15 Number 3 (26 February 2010) http://www.uic.edu/htbin/cgiwrap/bin/ojs/index.php/fm/article/view/2830/2476
  2. Příkladem pochopení situace může být např. Wikipedista:Sokoljan, který se, na základě zjištění reality stal velmi aktivním "wikipedistou"
  3. a b viz návod na anglické Wikipedii Academic use
  4. např. na stránce http://www.gearfire.net/4-ways-wikipedia-needing-cite/, nebo na http://chronicle.com/blogs/wiredcampus/wikipedia-founder-discourages-academic-use-of-his-creation/2305
  5. ale ani na tento zdroj se nelze zrovna vždy spolehnout viz http://www.lidovky.cz/cia-zaspala-ods-podle-ni-sefuje-topolanek-cssd-vede-paroubek-pq6-/ln_zahranici.asp?c=A101125_105459_ln_zahranici_spa
  6. a b Viz poznámky Sokoljana v diskusi Diskuse_s_wikipedistou:Jirka_Dl#Wiki na akademické půdě
  7. viz vlastní statistika anglické Wikipedie Size of Wikipedia
  8. Featured Arcticle Criteria v anglické Wikipedii, či WikiProjekt Kvalita/Kritéria v české Wikipedii
  9. rozbor kvality a vývoje článků lze nalézt např. na http://www.hpl.hp.com/research/scl/papers/wikipedia/wikipedia07.pdf
  10. srovnání kvality německé a anglické wikipedie najdete na Wikipedia:de:Wikipedia:Statistik der exzellenten Artikel
  11. viz Lindsey, David. "Evaluating quality control of Wikipedia's feature articles" First Monday [Online], Volume 15 Number 4 (3 April 2010) http://firstmonday.org/htbin/cgiwrap/bin/ojs/index.php/fm/article/view/2721/2482
  12. jako příkladný lze označit projekt WikiProject Murder Madness and Mayhem