Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2006/04

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí: Následující:
2006/03 2006/04 2006/05

Odkazy na wikicionář[editovat | editovat zdroj]

Jaký je váš názor na články, které jsou dlouhé přesně 19 bytů a neobsahují nic jiného, než odkaz na wikcionář?

Já osobně se domnívám, že bychom takové články měli vymazat neboť:

  • úkol wikipedie není vytvářet systém odkazů na wikcionář (viz bod 4 Wikipedie:Co Wikipedie není)
  • tím, že není odkaz na takové heslo červený, snižujeme pravděpodobnost, že někdo napíše opravdový encyklopedický článek

--Pastorius 11:12, 23. 3. 2006 (UTC)

Souhlasím s tím, že by se měly smazat. Šablonu Viz Wikcionář jsem založil jako prostředek dočasného upozornění na to, že zde článek byl, ale nebyl smazán, avšak přesunut na Wikcionář. Nemyslel jsem (a nemyslím), že by tato šablona měla v přesunutých článcích zůstat trvale.
Ale když tu tohle téma je, tak musím říct, že druhý důvod se mi moc nezdá. „Přepracování“ článku o slově do encyklopedického článku je totiž IMHO velice zřídkavé. Dle mého skromného názoru třeba článek expert příliš encyklopedického (neslovníkového) obsahu nenese. (Obdobně třeba do chucpe byla ta troška encyklopedického obsahu docpána podle mě jen po opravdu velkém úsilí.) Odkazy na normální slovo nejsou správné a měly by být odstraněny, nikoli na ně navázáno slovníkové heslo.
--Mormegil ✉ 11:25, 23. 3. 2006 (UTC)
Pokud bychom měli šablony nějak hromadně začít mazat, je třeba zajistit nějaké alternativní řešení, jak uživatele upozornit, že vůbec něco jako Wikicionář existuje, a informace ke slovu tam najdou - odkaz na Wikicionář by měl být na stránce "článek nenalezen" (při zadání do vyhledávací kolonky a zmáčknutí jít na) a na stránce s editací neexistujícího článku. --Pasky 11:49, 23. 3. 2006 (UTC)

Uživatele ani dnes neupozorňujeme na to, že existuje něco jako Wikcionář a že v něm dosud neuvedené heslo již existuje. Nebo snad existuje ve wikicionáři cca 100 hesel? (vycházím z Kategorie Odkazy_na_Wikcionář).

Však také netvrdím, že to alternativní řešení bude ekvivalentní se současným stavem, bylo by samozřejmě lepší. :-) --Pasky 12:45, 23. 3. 2006 (UTC)
Odkazy na Wikcionář jsem přidal do všech zmiňovaných hlášení; další náměty? --Mormegil ✉ 16:36, 23. 3. 2006 (UTC)
Skvělé, díky! Jenom v odkazu z výsledků vyhledávání je před heslem samotným dvojtečka navíc. --Pasky 16:59, 23. 3. 2006 (UTC)
Skvělé, jen - nešlo by ještě přidat do této struktury:
Ve Wikipedii dosud neexistuje stránka se jménem ČLÁNEK.
   * Pokud chcete takový článek vytvořit, napište jeho text do rámečku níže a stiskněte tlačítko Uložit změny. Váš text bude okamžitě zveřejněn.
   * Hledat „ČLÁNEK“ v jiných článcích.
   * Hledat „ČLÁNEK“ ve Wikcionáři, našem sesterském výkladovém slovníku.

ukázat stránky, které odkazují na ČLÁNEK ? JAn 22:20, 23. 3. 2006 (UTC)

Myslím, že to co jste vymysleli a udělali je výborné. Můžeme tedy ty články, které jsou pouze odkazem na Wikcionář vymazat? --Pastorius 23:11, 23. 3. 2006 (UTC)¨

Přesun na wikcionář[editovat | editovat zdroj]

Už je to tady zase. Označování subpahýlů šablonou {{Přesunout na Wikislovník}} považuji za barbarské. Žádám, aby byla stanovena zcela jasná pravidla, kdy se to může dělat. Chápu, že mohou existovat některé termíny, které opravdu není možné přetvořit do tvaru encyklopedického článku. Přesto si myslím, že takových výrazů musí být velmi málo.

Současnou praxi pokládám za produkt zcela bezmyšlenkovitého a mechanického myšlení (něco jako machanický úředník na finančním úřadě).

Dnešní příklad
  • založen článek, který lze při dobré vůli označit na nepovedený pahýl [1]
  • okamžitě bez vysvětlení označen tou šablonou, proti které protestuji [2]
  • moje představa o tom, co lze během 5 minut s takovým článkem udělat [3]

(--Pastorius 07:20, 6. 4. 2006 (UTC) Podpis doplnil Petr Adámek)

Souhlasím s nutností stanovit pro tuto oblast nějaká pravidla. Jsem docela překvapen, že jsem se ve výše uvedeném příspěvku ani nedočetl, že jsem tupý tvor bez mozku, který mechanicky zneužívá správcovská práva nebo něco podobného (za tento osobní útok sám na sebe se tímto kárám a uděluji si napomenutí...). --Zirland 07:29, 6. 4. 2006 (UTC)

Ale Zirlande :) Proč si to berete osobně? Mně opravdu jde jen o to, abychom buď úplně od takové praxe ustoupili, nebo ji používali pouze výjimečně, za přesně definovaných podmínek. Tím, že subpahýl nebo pahýl z wikipedie odstraníme přeci ničemu nepomůžeme. Místo mazání a přesouvání bychom se měli snažit článek rozšířit. Od toho tady přece jsme. --Pastorius 07:39, 6. 4. 2006 (UTC)

Zase pravidla?. Téměř se všech podstatných jmen jde udělat nějaký článek. Důležité, ale je, jestli v tom subpahýlu je něco významu slova je nebo jen slově samotném ("je podstané jméno, rodu mužského...") Přednostní přesun na Wikcionář by měla mít jiné slovní druhy, např. slovesa (nakupovat, šplhat, být) nebo přídavná jména (krásný, obtloustlý) --Li-sung ✉ 07:44, 6. 4. 2006 (UTC)
Byl jsem jen překvapen, že jste nevyužil tak zjevnou šanci :o) Ve většině příspěvků tam podobnou myšlenku cítím. Nicméně jak jsem napsal výše, souhlasím s nutností upravit tuto oblast. Jinak myslím není třeba tu moc podrobně rozebírat názorové rozdíly mezi delecionismem a inkluzionismem, podle mého názoru tyto dvě skupiny zatím dokáží vycházet v míru. Ano, jsem deleconista, netajím se s tím, nestydím se to říct. --Zirland 07:48, 6. 4. 2006 (UTC)

No je možné do šablony {{Přesunout na Wikcionář}} a dalších podobných zabudovat časový mechanismus podobně jako u subpahýlů. Wikipedisté, kteří nejsou "v první linii" údržby a chtějí problematické články zachraňovat, pak budou mít dost času článek rozšířit. --Beren 08:07, 6. 4. 2006 (UTC)

Mě se líbí návrh Li-sungův. Pojďme se dohodnout, že takové věci vůbec dělat nebudeme. Proč se někdy článek označí jako {{Subpahýl}} a někdy jako {{Přesunout na Wikcionář}}? Nemám nic proti mazání subpahýlů. Vadími mi více, že označení {{Přesunout na Wikcionář}} může vyvolávat dojem, ze samotný článek je nežádoucí - že prostě nemá na wikipedii co dělat. Nemám teď žádný kokrétní příklad, ale mám z minula pocit, že se touto šablonou označují i věci, který jsou jasným pahýlem.

Nenamítal bych ani nic proti tomu, pokud se

  • slovníková definice tiše přesune na wikcionář
  • článek se označí jako subpahýl a pokud se s ním po čase s ním nic nestane, vymažete

--Pastorius 08:25, 6. 4. 2006 (UTC)


Z pohledu Wikcionáře vyjde nastejno označení šablonou zde diskutované podoby článku rozvodí nebo třeba dnešní verze článku homosexualita, v obou je víc než jen slovníková definice, takže přesun by se nutně něco muselo ztratit. Zanatic ʡ 16:23, 6. 4. 2006 (UTC)

Nezlobte se, ale nějak mi uniká smysl vašeho příspěvku. O čem vůbec diskutujete? Já přeci vůbec nediskutuji o současné podobě článku rozvodi. Asi si špatně rozumíme. --Pastorius 21:58, 6. 4. 2006 (UTC)
(NEVYKAT!!!) Asi jsem se nevyjádřil dost jasně a konkrétně. :-) Jde mi o to, že např. článek rozvodí, jak byl v první verzi se stejně na Wikcionář přesunout nedá. Zanatic ʡ 10:47, 7. 4. 2006 (UTC)

Smím se opítati...[editovat | editovat zdroj]

...proč je anglické "free encyclopedia" překládáno jako otevřená encyklopedie? Mnohem vhodnější by se mi zdál překlad svobodná encyklopedie, vystihuje to v sobě tu hlavní podstatu, kterou Wikipedii přiznávám: SVOBODNÉ vědění, ne jen otevřené. Šířené a tvořené ve svobodě. Navrhuji tedy přejmenování. Anonym 17:28, 25. 3. 2006 (UTC)

Překlad "otevřená encyklopedie" je dle mého soudu velmi zdařilý a nic bych na něm neměnil. Wikipedie je otevřená jak čtenářům, tak přispěvatelům. K encyklopedii, jako knize, se navíc vtipně mnohem více hodí otevřená, než svobodná. "Svobodná kniha" není přeci jen příliš časté slovní spojení. Překládat "free encyclopedia" jako "svobodná encyklopedie" je příliš křečovité a vypadá to jako by to překládal robot (něco jako alkoholusvobodné pivo:-) --Nártoun 14:42, 26. 3. 2006 (UTC)

1) Nejedná se o žádný překlad, ale o zcela křečovitou změnu celého konceptu Wikipedie. Ta zde není pojímána jako něco bytostně svobodného, také se přeci neříká otevřený software, ale svobodný software! V tomto duchu také vidím nárůst místní tyranie a demagogie správců, kteří si více než svobody ostatních hledí pokud možno nekomplikovat život. 2) Wikipedie není žádná kniha. Nemá stránky, v kterých by šlo listovat. Již svou povahou je otevřená stejně tak, jako je všeobecně přístupný internet. Navíc spojení otevřená kniha ve mně spíše evokuje pocity toho, že se jedná o již napsané dílo (knihy také jsou jednou publikovany a dále se nevyvíjejí). Samotný koncept Wikipedie (neustalý vývoj a možnost spolupráce) z toho nevyplývá! 3) Pokud svobodná encyklopedie překládal robot, otevřenou encyklopedii překládala nějaká skopová hlava. Anonym 17:13, 26. 3. 2006 (UTC)

Otevřený software se používá: http://www.google.com/search?hl=cs&q=%22otev%C5%99en%C3%BD+software%22&lr= otevřený software je něco jiného než svobodný software. Jedno je zadarmo, zatímco druhé má dostupné zdrojvé kódy které lze upravovat. Wikipedii lze opravovat, je tedy otevřená. (není tedy jen svobodná = zadarmo) --Li-sung ✉ 17:29, 26. 3. 2006 (UTC)

Svobodný software = otevřený zdrojový kód Anonym 17:46, 26. 3. 2006 (UTC)


  1. Na druhou stranu se neříká svobodné standardy, ale otevřené standardy, a volně šiřitelný balík kancelářského software je kupodivu OpenOffice. Otevřená mysl je úsloví označující přístupnost novým poznatkům. Navíc wikipedie není zase tak úplně svobodná, ale je vázána svou licencí a zákony. Takže ono to zase tak jednoznačné není. Co se týče narážky na tyranii, doporučuji se podívat na článek Wikipedie:co Wikipedie není. Samozřejmě že tomu, kdo tato pravidla porušuje, mohou připadat zásahy, které je vynucují, jako tyranie.
  2. Wikipedie zcela zjevně své stránky má, v prohlížeči si je nejprve musíte otevřít a listujete pomocí odkazů. A v tom, že se knihy nevyvíjejí se hluboce mýlíte. Nebo si myslíte, že encyklopdie se vydávají ve stále stejném znění?
  3. S tou skopovou hlavou jste to trefil, možná proto tvůrci zvolili u šablony GFDL právě ten obrázek, který tam je tam je :-).

--Postrach 17:50, 26. 3. 2006 (UTC)

Kdybyste, drahý anonymní kolego, radši editoval nebo přidával nové články, o tom přeci wikipedie je, než řešil takový hovadiny. --Bodlina 17:51, 26. 3. 2006 (UTC)

Psát články může kdokoli. Diskutovat jen filozof. Anonym 17:57, 26. 3. 2006 (UTC)
Diskutovat může též kdokoliv. Je pravda, že ve většině případů to bude bohapusté plkání, ale když nebude nikdo diskutovat, nebude žádný filozof :-) Jedudedek 18:02, 26. 3. 2006 (UTC)
Prosíme, nekrmte internetové trolly. Prosíme, nekrmte internetové trolly. Díky za pochopení. Prosíme, nekrmte internetové trolly.

Technické zkratky[editovat | editovat zdroj]

Chtěl bych trochu probrat otázku názvů technických článků zejména z oblasti telekomunikací. Jde mi věcí typu SSH, GPRS, FTP, EDGE, UPS, DES, IMAP etc. Pro začátek prosím o pomoc s kompletací následujícího seznamu. Díky moc. --che 15:02, 28. 3. 2006 (UTC)

Jako odborník se přiznám, že mezi těmito zkratkami jsou ty, u kterých význam dám velmi snadno (FTP), ty, u kterých jej po těžkém přemýšlení vypotím (EDGE), ale i ty, kde z hlavy prostě netuším (IMAP). U prvních jsem ochoten bavit se o přesunu, u posledních by mi přesun na plný název přišel naprosto samoúčelný. --Mormegil ✉ 15:17, 28. 3. 2006 (UTC)

Argumenty[editovat | editovat zdroj]

pro názvy článků zkratkami
  • skoro nikdy se nerozepisují, všichni ty věci tudíž známe pod zkratkami; pojmenování zkratkami je tudíž v souladu se zásadou, že jméno článku by mělo být takové, jaké by ho čtenář nejspíš čekal
pro rozepsané názvy v titulcích článků
  • je to tak na enwiki
na enwiki to tak je proto, ze maji zkratek velke mnozstvi, temer u vsech tripismennych kombinaci je rozcestnik, zakladat miliardu stranek typu FTP(Protokol), FTP(banka), FTP(skola) apod. se mi nezda idealni. Ale my ten problem jen tak mit nebudeme...Anonym 16:04, 28. 3. 2006 (UTC)
  • je to v souladu s principem doporučujícím vyhnout se zkratkám
v doporučení se píše, že výjimkou jsou případy, kdy je zkratka oběcně známá a je vnímána jako samostatné slovo, což je nejspíš tento případ

Nefunkční externí odkazy ve Wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Na stránce Wikipedie:Nefunkční externí odkazy z článků 28. 3. 2006 jsou uvedeny aktuální nefunkční odkazy v článcích české Wikipedie. Pokud se chcete zapojit do jejich likvidace, stránku navštivte, najdete na ní snad vše podstatné. --Adam Hauner 16:15, 28. 3. 2006 (UTC)

Houbaření[editovat | editovat zdroj]

Chtělo by to nějak kategorizovat houby podle barvy, tvaru apod., aby až půjdu do lesa, jsem si mohl na wiki zkotrolovat, jestli se neotrávim. Poněvadž v lese máme sice signál (GPRS), ale na těch houbách nejsou cedulky s říší, třídou atd. Myslíte, že by to nějak šlo? :-D Petr K. 18:37, 29. 3. 2006 (UTC)

Když nic jinyho tak jako myslenka je to velice zajimavy :))) btw: ja jsem pro --frettie.net 12:51, 31. 3. 2006 (UTC)
Podívejte se na wikibooks, tam už někdo podobnou věc dělá (ale houby tam zatím nejsou). Viz b:Dichotomický klíč. --Beren 12:59, 31. 3. 2006 (UTC)
To je pěkný. Takže tam pak bude něco jako:
Houby->houby rostoucí v lese->Jaký má houba tvar (+obrázky)?->jaká je nožička?->Jakou barvu má (to nahoře :-))?->Jakou barvu má po rozříznutí?... Hledaná houba je vochomůrka -> NEJEZTE JI!
Což by bylo super :-) případně bych si pak Wiki(books) mohl uložit do mobilu s linuxem jako databázi a mohl hledat i v místech, kde neni signál. Bájo. Ted ještě kdo to udělá :-D Už vim... založim na to wikiprojekt, problém je akorát v tom, že o tom vim kulový. Co Zp? Ten o těch houbách napsal už alespoň tunu článků... Petr K. 19:44, 31. 3. 2006 (UTC)

Klíč pro určování hub je k disposici od minulého roku na stránkách http://www.urcovanihub.estranky.cz/stranka/URcOVaNi-HUB na vytvoření obdobného klíče na wikipedii se ale necítím--Zp 15:45, 3. 4. 2006 (UTC)

Jistě, udělat klíč k určování čehokoliv je báječný nápad, ale má to několik vad. Musí to dělat někdo dostatečně znalý věci. Nejde opsat klíč již existující v knižní podobě a bylo by vhodné využít vymožeností elektronické podoby a netrvat na tradičních dvojcestných rozcestích. Nedokážu to tu vysvětlit, to by bylo na delší debatu. No a takový klíč by patřil na Wikiknihy a ne sem. Každopádně si nemyslím, že tu je někdo, kdo by takový klíč dokázal udělat. --Karakal 08:38, 6. 4. 2006 (UTC)

Kategorie životopisy[editovat | editovat zdroj]

Vidím, že jsou tu různé kategorie (např. biografické pahýly, narození 1902 apod.). Existuje také nějaká obecná karegorie Životopisy nebo Biografie?. Rád bych věděl, kolik životopisů tady vůbec máme? --Pastorius 12:45, 30. 3. 2006 (UTC)

Obecná kategorie je IMHO nesmysl (byla by to duplicitní kategorizace a velikostí naprosto neupotřebitelná kategorie), ale počet biografií lze (v teoretickém stavu správné kategorizace) zjistit jako počet všech článků kategorizovaných pod Kategorie:Narození. K 26. březnu takových článků bylo (pokud jsem neudělal chybu) 3093. --Mormegil ✉ 15:59, 3. 4. 2006 (UTC)
Lepší by bylo sjednocení s kategorií úmrtí - u několika historických osobností není narození známo. Rozdíl ale IMHO nebude přesahovat desítky osob. --Postrach 16:17, 3. 4. 2006 (UTC)
Ovšem všeobecná kategorie Kategorie:Biografie existuje již od někdy května 2004, když jsem poprvé editoval. Dnes má 119 položek. -jkb- ✉ 16:34, 3. 4. 2006 (UTC)
@jkb: Ha! „Tohle bude muset pryč,“ usoudili krikkitští muži, když se vraceli domů. Jak už jsem říkal, kategorie tohoto druhu IMHO naprosto nemá smysl.
@Postrach: Jenže tím zase přijdeme o žijící, což je IMHO výrazně vyšší chyba. Každopádně u těch historických je lze zakategorizovat alespoň přímo do století, ty, kde vůbec netušíme, takhle asi opravdu nepoznáme. Každopádně s úmrtní kategorií máme 2226 článků.
--Mormegil ✉ 17:01, 3. 4. 2006 (UTC)
P. S. Právě jsem si všimnul, že zařazení do kategorie Biografie je v Šablona:Infobox Biografie, čímž se alespoň něco vysvětluje. Tak jako tak to IMHO bude lepší zrušit.
Tak páč nevěda což je krikkiský muž (asi ten svět ze kterého pochází kolega M.?) nevím, jsem-li tím i já sám či ne; pakliže ne nicméněž si nemyslím, že ta kategorie bude k většímu užitku (i když já tam všechny své biografie schoval). Je fakt, že hledám-li je-li tu biografie ABC, tak hledám pod ABC a ne pod Co odkazuje na kategorii Biografie/abecední řazení dle vzoru Biografie/ABC :-). -jkb- ✉ 17:08, 3. 4. 2006 (UTC)

Úřední dokumennt[editovat | editovat zdroj]

Část článku Kolumbie je zkopírována z webu ministerstva zahraničních věcí [4]. Nejsem si ale jistý, jestli se jedná o porušení autorského práva, nebo o použití úředního dokumentu, který ze zákona chráněn není. Můžete se k tomu někdo znalý vyjádřit? --Postrach 20:45, 1. 4. 2006 (UTC)

úředním dílem pro účely § 3 zákl. 121/2000 Sb. je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla..., sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní, státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a "jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany".
Snad by se onen text typově mohl blížit veřejně přístupnému rejstříku, i když jako takový asi nebyl výslovně zřízen. Při troše snahy se to tedy do "jiných takových děl" vejít může. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, se zjevně vztahuje na jakoukoliv cílevědomou a systematickou informační činnost ministerstev a ministerstvem zveřejněné informace o jednotlivých státech světa bych za takovou systematickou činnost, a dost dobře i za rejstřík v právním smyslu, považoval. Ještě aby stejného názoru byl i autor a soudce, který by to rozhodoval. --ŠJů 10:04, 5. 4. 2006 (UTC)

Kategorizace u vysokých škol[editovat | editovat zdroj]

Tak nějak se mi nezdá poslední kategorizační vlna, kdy se zařazují vysoké školy do kategorií Okres Něco (např. Okres Jindřichův Hradec) nebo město (Praha) nebo městská část (Praha 1). Kromě toho Betlémská kaple byla zařazena do kategorie českých vysokých škol, a to zřejmě proto, že slouží jako slavnostní aula ČVUT. V kategorii kategorie:Praha 1 tak sice je AMU, ale není tam Univerzita Karlova, protože ta je v kategorie:Praha. Připadá mi, že takováto kategorizace k přehlednosti nijak nepřispívá, spíš naopak dělá zmatek. Odpověď wikipedisty, který takovouto kategorizaci zahájil, viz diskuse, mi jaksi moc jasná není. Proto bych rád znal názory dalších wikipedistů, k čemu by taková kategorizace měla být dobrá. --Luděk 17:06, 3. 4. 2006 (UTC)

102x náhoda[editovat | editovat zdroj]

Dámy a pánové, dnes jsem udělal takový malý test pomocí náhodných stránek. V hodnocení jsem raději neuvažoval obrázky. Test dopadl lépe, než jsem očekával, mno, wikipedie měla štěstí. :-). Zde jsou výsledky, pokud někoho zajímají:

počet prohlédnutých stránek: 102

Co jsem našel

  • životopis 15x (5x dobrý článek, 5x přijatelný pahýl, 5x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo téměř či zcela subpahýl) pozn: z toho 4 sportovci, 3 v poslední skupině
  • matematické, fyzikální a chemické články 11x (4x dobrý článek, 5x přijatelný pahýl, 2x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo téměř až zcela subpahýl) pozn.: z toho 4 prvky, v prvních dvou skupinách
  • biologický či zemědělský článek 10x (5x dobrý článek, 4x přijatelný pahýl, 1x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo subpahýl) pozn.: 3x památné stromy, 3x chráněné území, celkově ZP rules :-)
  • rok 7x (vyplněný 0x, aspoň něco 2x, jen panovníci 4x, nic 1x) pozn.: nic moc, ale realita je asi opravdu takováto :-)
  • sídlo 7x (0x dobrý článek, 4x přijatelný pahýl, 3x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo téměř či zcela subpahýl) pozn.: Boršov nad Vltavou mi naskočil třikrát, započetl jsem ho jenom jednou, zbylé dva pokusy jsem nepočítal
  • válečnický či historický článek 7x (1x dobrý článek, 1x přijatelný pahýl, 5x špatný článek či pahýl vyžadující rozsáhlé úpravy) pozn.: válečnické články (3x) a Rosťův článek (2x), všechny v poslední skupině, celkově měla tato oblast dost smůla (ale mohlo to být i horší)
  • stavby a technické články 7x (3x dobrý článek, 3x přijatelný pahýl, 1x článek vyžadující rozsáhlé úpravy)
  • computerologie 5x (1x dobrý článek, 3x přijatelný pahýl, 1x článek vyžadující rozsáhlé úpravy)
  • astronomie 4x (3x dobrý článek, 1x přijatelný pahýl) pozn.: 2x seznamy planetek
  • sport 4x (0x dobrý článek, 2x přijatelný pahýl, 2x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo subpahýl)
  • rozcestník 4x (3x dobrý, 1x ujde)
  • náboženství 3x (1x dobrý článek, 1x přijatelný pahýl, 1x článek vyžadující rozsáhlé úpravy)
  • umění 3x (1x dobrý článek, 2x přijatelný pahýl)
  • státy a jejich členění 2x (1x přijatelný pahýl, 1x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo subpahýl)
  • zeměpisný článek (bez sídel a ochranářsky orientovaných článků) 1x (1x dobrý článek) nějak jsem se do řek, ostrovů a podobných věcí nestrefoval, ale ono jich asi zase ani tolik není
  • seznam lidí 1x (přijatelný 1x)
  • ostaní 11x (4x dobrý článek, 5x přijatelný pahýl, 1x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo subpahýl, 1x aboslutní příšernost)

Nejlepší, co mi naskočilo, byla Byzantská říše (nebylo nad čím váhat), naopak jako jednu z hrůz si dovolím ohodnotit futra, mají ale řadu konkurentů. 6 článků mělo šablonu úpravit, 1 přesnost a 1 neutralita k tomu, všude byly evidentně oprávněně. Cinik 13:51, 4. 4. 2006 (UTC)

  1. Nashova rovnováha
  2. Krašov
  3. Počernický rybník
  4. Akershus
  5. Heterogenní směs
  6. Vincenz Priessnitz
  7. Membrána
  8. Ytterbium
  9. Hadrianova vila
  10. Serialismus
  11. Seznam pražských biskupů
  12. Bílý Potok
  13. Manipul
  14. 1195
  15. Bílá (rozcestník)
  16. Belizská vlajka
  17. 99
  18. Krupkait
  19. Salman Rushdie
  20. Jihočeská Theléma
  21. Lípa v Albrechticích
  22. Soustava lineárních rovnic
  23. 559 př. n. l.
  24. 470
  25. ISO 3166-2:SR
  26. Coniferin
  27. Mircea Eliade
  28. ISO 3166-2:GQ
  29. Kamenný dům v Kutné Hoře
  30. Žurnálování
  31. Řevnice
  32. Komplexně sdružené číslo
  33. Mačija
  34. Broumov (okres Tachov)
  35. Ionosféra
  36. Hokej na Zimních olympijských hrách 2006
  37. Dovolání
  38. Chester Bennington
  39. Bolid
  40. Frýdlant nad Ostravicí
  41. Kryštof Tengler
  42. Spica
  43. Fingerboard
  44. Borský kaštan
  45. IMSA GT v roce 1985
  46. Euro
  47. Kompost
  48. Kniha Tóbijáš
  49. Orebité
  50. Přírodní památka
  51. Rosario Stroscio
  52. Radůza
  53. Vráto
  54. Hrábě
  55. Hercegbosenský kanton
  56. Astat
  57. Helena Zmatlíková
  58. Javor pod zámkem
  59. Karma (průtokový ohřívač vody)
  60. HFA
  61. Emigrace
  62. 294
  63. Radium
  64. Tcl
  65. Tenké střevo (člověk)
  66. Moták lužní
  67. Boršov nad Vltavou
  68. RAF
  69. Hormizd IV.
  70. 1028
  71. Jaromír Nohavica
  72. Stará Kastilie
  73. Rosemarie Ackermann
  74. Teorie spotřebitele
  75. Seznam planetek 7001-7250
  76. François René de Chateaubriand
  77. Calgary Flames
  78. Milioktáva
  79. Seznam planetek 56501-56750
  80. Markéta Fišerová
  81. Jana
  82. Tesla
  83. Holubinka vrhavka
  84. Plamencový kotel
  85. Kampánie
  86. Hosín
  87. SMTP
  88. Nanuk
  89. Albert Pražák
  90. Kafuňkové z Chlumu
  91. 209
  92. Molekula
  93. Transurany
  94. Šidžó
  95. Stadio Giuseppe Meazza
  96. Cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory
  97. Škoda (firma)
  98. Otrokářství
  99. Herlíkovické štoly
  100. Deadlock
  101. Futra
  102. Ekonomie

Pozn.: Seznam článků, které my náhoda vygenerovala (čtěte odzadu). Cinik 14:29, 4. 4. 2006 (UTC) (Linky opatřil a do vzestupného pořadí seřadil Danny B. 14:42, 4. 4. 2006 (UTC))

Jinak dostal jsem na IRC pár rad, jak to udělat lépe, příště tedy budu ty články dělit do skupin etc. Cinik 14:31, 4. 4. 2006 (UTC)

Poděkování[editovat | editovat zdroj]

Dík Cinikovi. myslím, že namátkový test je dobrý a navíc pečlivě provedený nápad. Nemáme za takovéhle práce nějaký metál? --Postrach 14:35, 4. 4. 2006 (UTC)

Není to nijak dobré, je v tom bordel, navíc se mi asi nezdařily úplně všude dedukce, co byl test a co jsem si prohlížel bokem (to je tak, když má někdo otevřeno víc oken a dělá víc věcí naráz :-(), takže to asi udělám někdy znova a líp. Cinik 15:13, 4. 4. 2006 (UTC)

Pro začátej je to velmi dobré (a kritiku sis sem satčil dodat sám, takže další netřeba). Co se týče zlepšení - možná by se slovní vyjádření dala dodat číselně k seznamu článků a tabulka k tomu na závěr. Fajnšmekr na statistiku by případně mohl dodat nějaké testy hypotéz o kvalitě wikipedie. --Postrach 15:30, 4. 4. 2006 (UTC)

100x náhoda podruhé a lépe[editovat | editovat zdroj]

Takže: číslo u článku je kolikátý mi naběhl, Tentokráte se neobjevil žádný, co by se mi snažil zalíbit a hlásil se vícekrát (:-) ). Z výsledků je zřejmé, co jsem věděli už předem, že 100 článků je málo pro kvalifikovanější vývody. Jinak ale i tentokrát dopadl test pro wikipedii lépe, než jsem očekával. I tentokráte jsem obrázky nebral v potaz, pouze jsem vypsal vedle článku, kde by být mohly a měly a přitom nebyly.

Co jsem našel

  • umění 5x (2x dobrý článek, x přijatelný pahýl, 2-3x článek vyžadující rozsáhlé úpravy a doplnění)
  • sídlo 4x (x dobrý článek, x přijatelný pahýl, 4x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo téměř či zcela subpahýl)
  • válečnický či historický článek 2x (x dobrý článek, x přijatelný pahýl, 2x špatný článek či pahýl vyžadující rozsáhlé úpravy)
  • zeměpisný článek (bez sídel a ochranářsky orientovaných článků) 2x (1x slušný článek, 1x slušný pahýl)
  • computerologie 1x (1x dobrý článek, x přijatelný pahýl, x článek vyžadující rozsáhlé úpravy)
  • sport 1x (x dobrý článek, x přijatelný pahýl, 1x článek vyžadující rozsáhlé úpravy nebo subpahýl)
  • státy a jejich členění 1x (1x přijatelný pahýl)

Cinik 6:51, 5. 4. 2006 (UTC)


Vynikající nápad, dlouho jsem pátral po tom, jestli už se někdo o nějakou takovou analýzu pokoušel. Že by to bylo opravdu poprvé? Zapomenutý podpis jsem "ručně" doplnil, aby ostatní snáze zjistili, že i druhý výzkum pochází od Cinika. Ještě chybí vysvětlivka (sice se jde poměrně brzy dovtípit, co znamenají římské číslice, ale asi by bylo lepší to na úvod napsat). Poměrně jednoduchý údaj, který chybí, je souhrnné rozdělní počtu článků podle kvalit (prostě to sečíst za všechny druhy článků dohromady). Takto získaný poměr může být odpovídajícím koeficientem k vyrovnání dosud sledovaného celkového počtu článků (mimochodem, jsou v tom celkovém počtu zahrnuty i redirecty?). Také by z těch čísel bylo už možné pro názornost udělat nějaký "koláč" (kruhový podílový diagram nebo jak se tomu říká), které tématické oblasti nebo druhy článků tvoří jaký podíl z Wikipedie, a souběžně nějaké názorné porovnání , ve kterých oblastech je jaký podíl kvalitních článků vůči pahýlům. Už je otestováno téměř 1 % článků, to už by nějakou vypovídací hodnotu mít mohlo. Ještě 150 Ciniků a byla by analýza kompletní :-) --ŠJů 10:29, 5. 4. 2006 (UTC)
Kompletní analýza by byla prima, ale naprosto dostatečnou vypovídací hodnotu má i tahle. Nechce se mi počítat parametry výběrového testu, ale nepřesnost výsledků z takhle velkého vzorku bude odhadem řádově v procentech. --Postrach 11:00, 5. 4. 2006 (UTC)

Shrnutí kvality[editovat | editovat zdroj]

Ve druhém měření je pořadové číslo 90 dvakrát, takže článků je 101. Rozptyl hodnot mezi prvním a druhým měřením naznačuje jeho spolehlivost (reliabilitu), ale na použití směrodatných odchylek nebo podobných udělátek je údajů málo. Myslím, že to je maximum, co se s těmi čísly dá rozumně provést (leda snad by to šlo dát do přehlednější tabulky a jednoduchého diagramu).

  • I (dobré články): 32/102 (31 %), 36/101 (36 %), 68/203 (33 %)
  • II (přijatelné): 41/102 (40 %), 21/101 (21 %), 62/203 (31 %)
  • III (k rozsáhlé úpravě): 27/102 (26 %), 39/101 (39 %), 66/203 (33 %)
  • IV (prázdné a nevyhov.): 2/102 (2 %), 5/101 (5 %), 7/203 (3 %)

Shrnuto zastoupení a kvalita témat[editovat | editovat zdroj]

  • matematika, fyzika, chemie 11 (4/5/2/0), 5 (3/0/2/0), celkem 16 (7/5/4/0) – 8 %
  • biologie, příroda, zemědělství 10 (5/4/1/0), 13 (6/5/2/0), celkem 23 (11/9/3/0) – 11 %
  • astronomie 4 (3/1/0/0), 6 (4/0/2/0), celkem 10 (7/1/2/0) – 5 %, vysoká kvalita
  • státy a jejich členění 2 (1/1/0/0), 1 (0/1/0/0), celkem 3 (1/2/0/0) – 2 %, příliš malý vzorek
  • sídlo 7 (0/4/3/0), 4 (0/0/4/0), celkem 11 (0/4/7/0) – 5 %, nízká kvalita
  • ostatní zeměpis 1 (1/0/0/0), 2 (1/1/0/0/), celkem 3 (2/1/0/0) – 2 %, vysoká kvalita, příliš malý vzorek
  • válečnictví, historie 7 (1/1/5/0), 2 (0/0/2/0), celkem 9 (1/1/7/0) – 4 %, nízká kvalita
  • rok, den 7 (0/2/4/1), 15 (3/3/4/5), celkem 22 (3/5/8/6) – 11 %, nízká kvalita
  • stavby, technika 7 (3/3/1/0), 6 (2/2/2/0), celkem 13 (5/5/3/0) – 6 %
  • computerologie 5 (1/3/1/0), 1 (1/0/0/0), celkem 6 (2/3/1/0) – 3 %
  • seznam lidí 1 (0/1/0/0), 1 (1/0/0/0), 2 (1/1/0/0) – 1 %, příliš malý vzorek
  • životopis 15 (5/5/5/0), 18 (4/4/10/0), celkem 33 (9/9/15/0) – 16 %
  • sport 4 (0/2/2/0), 1 (0/0/1/0), celkem 5 (0/2/3/0) – 2 %, nízká kvalita
  • náboženství 3 (1/1/1/0), 6 (3/0/3/0), celkem 9 (4/1/4/0) – 4 %
  • umění 3 (1/2/0/0), 5 (2/0/3/0), celkem 8 (3/2/3/0) – 4 %
  • ostatní 11 (4/5/1/1), 11 (3/4/4/0), celkem 22 (7/9/5/1) – 11 %
  • rozcestník 4 (3/1/0/0), 4 (3/1/0/0), celkem 8 (6/2/0/0) – 4 %, vysoká kvalita

Témata jsem zkusil lépe seřadit. Poznámky k tématickým oblastem: Snad by si alespoň společnou položku zasloužily humanitní vědy (psychologie, sociologie, politika, filosofie, právo). Téma "zeměpis" bez sídel, přírody i staveb je poněkud nelogické, ostatně jak pohoří, tak pleso bych směle přiřadil k přírodě, kde již beztak jsou přírodní chráněná území všeho druhu včetně geologických. Náměstí Republiky, pokud není stavbou ani sídlem, by mělo patřít do zeměpisných článků, proč zbylo v ostatních? Kód ISO 3166-2:BO by měl patřit do computerologie, pokud do ní spadá i software, jinak by computerologie mohla splynout se "stavbami a technikou". --ŠJů 12:21, 5. 4. 2006 (UTC)

Hezký průzkum. Jen nevím kdo si vycucal z prstu slovo computerologie http://www.google.com/search?hl=cs&q=computerologie&btnG=Hledat&lr=lang_cs doufám, že na něj má hodně striktní licenci, aby to nikdo už nepoužíval. A dále proč se tím zaplácává svou velikostí trvale problematická stránka Pod lípou. --Li-sung ✉ 07:31, 6. 4. 2006 (UTC)


Supr. Ciniku, prosím Tě, zkoušels něco podobného i na sk, případně en, de, či ru? Možná by to nebylo od věci. Bylo by také zajímavé srovnání s nějakou větší wikipedií, aby byl vidět rozdíl a jestli tohle má nějakou vypovídající hodnotu. Díky. --Miraceti ✉ 05:21, 20. 4. 2006 (UTC)

Test fi pro srovnání[editovat | editovat zdroj]

Udělal jsem test stovky článků finské wikipedie s prakticky stejnými kritérii (100 článků náhodně, ohodnocení: I - výborný, II - potřebuje doplnit, III - potřebuje hodně doplnit, IV - prázdný). Uvedu jen souhrnné výsledky, pokud by někdo chtěl, rád mu dám seznam článků, které na mě vypadly a jejich hodnocení. Kvalitu finské wiki porovnejte sami.

Ohodnocení Článků
I 11
II 50
III 33
IV 5

--Miraceti ✉ 10:35, 23. 4. 2006 (UTC)

Dobrá práce Reo + | ✉ 11:22, 23. 4. 2006 (UTC)

Návrh na přesun tohoto fóra[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Wikipedie:Pod lípou (návrhy)#Návrh na možný nový stůl pod lípou - fórum o kvalitě článků.

Přesouvám sem svůj předchozí diskusní přízpěvek z 21.4.

Byl bych pro přesun na něco ve stylu /Test kvality nebo Wikipedie:Testy kvality článků. Zabily by se tím hned dvě mouchy jednou ranou, jednak by se to nemuselo hned tak rychle vytratit z naší pozornosti, díky první archivaci a jednak to nebude zaplácávat komunikační fórum Pod Lípou, jak psal Li-sung. Reo + | ✉ 14:08, 21. 4. 2006 (UTC)
(Vizte také odpovídající Li-sungův diff)

A dodávám ještě jeden návrh - co to založit jako další stůl Pod lípou?:

Reo + | ✉ 11:22, 23. 4. 2006 (UTC)

Odkazy v nadpisech[editovat | editovat zdroj]

Zdravím všechny. Uznávám, že nejde o věc moc důležitou a asi se na ní neshodneme, ale doporučil bych nepoužíval odkazy v nadpisech, nepřijde mi to moc estetické.--Ben Skála 11:18, 21. 4. 2006 (UTC)

Mám stejný názor pokud se to týká článků, nápověd či jiných prostor, které majé primárně sloužit ke čtení. Ve jmenném prostoru Wikipedie, to podle mne záleží případ od případu, podle toho, jak je to v tom konkrétním případě praktické či potřebné. (viz Wikipedie:Články k úpravě) Reo + | ✉ 14:14, 21. 4. 2006 (UTC)
Mám podobný názor. V hlavním prostoru by se to mělo řešit kratičkou větičkou v kurzívě s odkazem. Wikipedie není seznam, všechno by mělo být ve větách. V ostatních prostorech bych tak přísný nebyl, neboť mezi sebou je vhodné si psát trochu zkratkovitě, nikdo nemá času nazbyt. --Miraceti ✉ 14:54, 21. 4. 2006 (UTC)
Osobně jsem spíš proti (formálnímu zákazu). Ano, u stejnojmenných sekcí by se měl používat formát "Hlavní článek: ...", ale když se ad hoc tu a tam odkaz hodí, přijde mi, že užitečnost mnohokrát převažuje (pochybnou) ošklivost. --Malýčtenář 12:54, 22. 4. 2006 (UTC)
Můžeme si o tom vyhlásit hlasování (referendum) :-) Už dlouho žádný zábavný nebylo. BTW mě se ty odkazy v nadpisech taky nelíbí, mělo by se to řešit tou kurzívou pod nadpisem. Formálně bych to zařadil do nápovědy pro nově příchozí. Petr K. 13:01, 22. 4. 2006 (UTC)
Jo, jen jako dodatek: jsem taky proti přílišné formalizaci. Forma rady tady.. nebo možná doporučení jen letmou zmínkou v nápovědě je možná, ale pochopitelně ne "formální zákaz". To by člověk brzy musel být studovaným Wikiprávníkem :) , aby se tu v tom vyznal a editujte s odvahou bychom mohli smazat. Reo + | ✉ 14:05, 22. 4. 2006 (UTC)

Článek v Reflexu[editovat | editovat zdroj]

IMO by si zasloužil reakci - kromě té miliardy taky za to, jak podléhá Zvánovcovu tvrzení o pěti tisících wikipedistů, ze kterých valná většina o konfliktu nic neví (no bodejť!). Hodlá se někdo připojit, že bychom to stvořili wikiprocesem (má někdo aspoň po ruce odkazy na statistiky Wikimedie, kolik aktivních uživatelů máme? eventuálně mohl by se Mormegil nebo někdo s dumpem podívat, kolik účtů nikdy needitovalo, popřípadě jen svoji stránku?), anebo mu prostě mám napsat mail? --Malýčtenář 12:54, 22. 4. 2006 (UTC)

t5eba zde - [5]? (ti co měli minim. 10 edits, pros. 2005), -jkb- ✉ 13:06, 22. 4. 2006 (UTC)
Ale začal, bych wikieticky pochvalou, na tom článku je vidět, že si dal opravdu na místní poměry záležet, aby měl přehled. Ono to nějak extra pro Zvánovce nevyznívá a je do určité míry správné, že chce vyslechnout obě strany. Ta klarifikace toho, jak je to se skutečnými poměry hlasujících a nehlasujících by se hodila. Pár drobných nepřesností tam ještě je, ale popravdě řečeno nestojí moc za reakci (jako třeba kolik správců osobně jmenoval VZ). Ten článek, jak je můžu plus minus doporučit přátelům a nebát se, že něco podstatného zkreslí.
Jinak ta věta tam zní takto: "Komunita wikipedistů o tom hlasovala, ze zhruba 1400 členů se však hlasování účastnilo asi třicet" což ono hlasování sice posouvá poněkud do světla v němž ho VZ chce mít, ale celkově nebuďme hypersenzitivní. Autor mohl mít jen sotva, ještě lepší přehled o fungování komunity, než měl, aby si o tom mohl udělat sám od sebe lepší názor.
Přeci jen ten článek, nepsal primárně o tom sporu a nenaznačuje, že by tu byla tyranie a nebo jiné oblíbené narážky z webu. Reo + | ✉ 13:32, 22. 4. 2006 (UTC)
Reo, máš pravdu, že proniknout do cizí komunity bývá problém. Ale o čísla se dají většinou velmi lehce ověřit. Stačil jeden anonymní dotaz! Neznalý čtenář Reflexu neví, že to je chyba jen díky tomu, že autor se vykašlal na ověření čísel a jejich zasazení do kontextu, ten si rovnou řekne, že ti lidi na Wikipedii jsou asi pěkní hajzlové. Je to chyba Reflexu a spadne na Wikipedii. Minimálně kratičkou opravu na tři řádky v některém z dalších čísel Reflexu bychom si zasloužili. Všimni si, že Wikipedie se nikde nechlubí, kolik je registrováno uživatelů, je nad Slunce jasné, že je to naprosto irelevantní údaj. --Miraceti ✉ 09:32, 23. 4. 2006 (UTC)
A neni někde něco aktuálnějšího? Ty statistiky už jsou přes 4 měsíce staré (a např. já jsem přišel až v lednu :-)). Petr K. 13:14, 22. 4. 2006 (UTC)
Je, někde je statistika nejaktivnějších uživatelů současně, počítalo se dle toho kolik je nutno arbitrů... Tahle statisktika ale ukazuje taky něco: od někdy 2003 se přihlásilo sice několik tisíc uživatelů, ale jen kolem 400 jich od té doby dodnes editovalo víc než 10 stran; a dále, z těchto 400 uživatelů jich mnoho přirozeně už needituje. Pokud si vzpomínám, tak máme jen něco kolem 100 aktivních. -jkb- ✉ 13:19, 22. 4. 2006 (UTC)

P.S. Ta druhá statistika je zde - [6]. -jkb- ✉ 13:24, 22. 4. 2006 (UTC)

Myslím, že pro článek je dostatečně relevantní i statistika čtenářů z loňského roku. --Miraceti ✉ 09:24, 23. 4. 2006 (UTC)

O něco novější alespoň trošičku relevantní statistika je na Wikipedie:Nejaktivnější wikipedisté#Souhrnné statistiky. Jestli si někdo chce hrát s daty, může využít předzpracovaná data z té doby, jsou na [7]. --Mormegil ✉ 12:58, 23. 4. 2006 (UTC)

Kromě těchto dvou (miliarda článků v EN a tisíce wikipedistů v CS) jsem tam zásadnější chyby neviděl, článek se mi zdál napsaný dost nestranně. Nota bene když pan Čermák ze zdravotních důvodů nemohl přijít na náš sraz a musel si informace opatřovat jinak. Měl jsem naopak chuť napsat mu poděkování, že se článek docela povedl. Já viděl v tisku mnohem horší články o věcech, kterým rozumím, nad tímhle bych se vůbec nepozastavoval. Naše spory jsou naše, ne redaktorů. Další rozmazávání nám nijak nepomůže. --Egg ✉ 13:13, 23. 4. 2006 (UTC)

což jsou slova, pod něž bych se klidně podepsal i já. --Postrach 20:31, 24. 4. 2006 (UTC)

Statistiky Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

Nevíte někdo, proč není aktualizovaná statistika wikipedie už takovou dobu? Nejnovější, které jsem našel, jsou z 10. prosince, od té doby se určitě hodně změnilo. BTW myslím, že jsou tam odkazy na skripty a dump se dá taky stáhnout, tak kdyby se někomu chtělo, tak by to mohl udělat alespoň pro tu naši - ať se můžeme chlubit :-) Petr K. 13:42, 22. 4. 2006 (UTC)

Hvězdička u data narození a křížek u úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Zajímalo by mě jak to tu je se psaním hvězdičky/křížku před datem narození/úmrtí v záhlaví článku o lidech. Já mám za to, že se tu všeobecně píšou, ale jak jsem se několikrát přesvědčil najdou se i tací, co mi to občas opraví a pak jiní co to po nich opraví a... aby nám tu nevzniklo takové kolečko. Tak by to chtělo nějak jasně definovat ať si ušetříme práci (* a † odstranil nejméně ve dvou případech Wikipedista:Adam Hauner) Jedudedek 18:45, 24. 4. 2006 (UTC)

Vzor psaní dat je uveden na Wikipedie:Biografie. Hvezdička se píše u žijících osob, u zemřelých se užívá rozsahu bez hvězdičky a křížku. --Zirland 18:52, 24. 4. 2006 (UTC)
  • a † se používá hlavně tam, kde je důležité právě ono datum (kalendář, roky...) JAn 21:09, 24. 4. 2006 (UTC)

Statistiky domény wikipedia.cz[editovat | editovat zdroj]

Kompletní statistiky návštěvnosti Wikipedie bohužel neexistují (pokud vím, tak se vůbec nezpracovávají logy). Přesměrování domény wikipedia.cz ovšem běží u mě na serveru, kde se loguje. Napadlo mě prohnat logy nějakou analýzou. Z výsledků se sice nedozíme absolutní čísla pro cs:, ale trendy nejspíše budou stejné, a lze si udělat nějakou představu o řádech návštěvnosti. (Wikipedie je určitě několikanásobně navštěvovanější)

Výsledky najdete na http://ati.ks.cz/~jk/wikilogs.html Byl jsem celkem překvapený, pouhé přesměrování teď v dubnu pravidelně překračuje 1500 návštěvníků za den a kolem 40k za měsíc. --Wikimol 16:43, 29. 4. 2006 (UTC)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Pod_lípou/Archiv_2006/04&oldid=13703736“