Wikipedie:Pod lípou (pravidla)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o pravidlech.

Přidat nové téma

Foreign visitors, please try using the Embassy's reception desk.

Žádosti o status bota – Requests for bot status

Pod lípou – vyberte si stůl
Hlavní Pravidla Technika Oznámení Návrhy Práva Sestřičky V rohu
poslat • sledovat

hlavní stůl

 poslat • sledovat

pravidla Wikipedie

 poslat • sledovat

technické záležitosti

 poslat • sledovat

různá sdělení

 poslat • sledovat

napadla vás inovace?

 poslat • sledovat

autorská práva

 poslat • sledovat

sesterské wikiprojekty

 poslat • sledovat

živé, leč slušné debaty

Starší návrhy naleznete v archivech: 2005-01, 2006-01, 2007-01, 2008-01.

Obsah

[editovat] Článek týdne

Navrhuji dávat prioritu NČ a DČ, to co se občas objevuje na HS je dosti hrůza...--Kozuch 31. 12. 2008, 15:39 (UTC)

Souhlasím. --Kuvaly|d|p| 12. 2. 2009, 15:52 (UTC)
A co ze je to vubec za zkratky? Nestiham... ;) --Franta Oashi 10. 7. 2009, 14:35 (UTC)
Nejlepší články a Dobré články ;) له أكبر مساهمات النقاش ‎ 10. 7. 2009, 14:43 (UTC)

[editovat] Licence

V současnosti zní upozornění při editaci článků české Wikipedia takto: "Upozornění: Vaše změny budou okamžitě zveřejněny. Neporušujte cizí autorská práva! Vámi vkládané informace musí být ověřitelné! Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen pod licencemi GFDL a CC-BY-SA 3.0, pak ho do Wikipedie neukládejte." Jsem toho názoru, že není legálně možné zpětně změnit licenci již existujících článků Wikipedie (bez souhlasu jejich autora nebo autorů - Wikimedia Foundation není držitelem copyrightu k článkům!), a tím pádem i kdyby nové editace byly pod oběma licencemí, je licence Creative Commons nepoužitelná. Nevím, kdo takto tento text změnil, ale navrhuji tuto změnu zrušit. (Dále by bylo záhodno uvést, pod kterou verzí GFDL jsou články zveřejněny: v anglické Wikipedii je výslovně uvedeno, že pod verzí 1.2 a následujícími.) - Mike Rosoft 19. 2. 2009, 21:11 (UTC)

Wikipedie:Portál Wikipedie/Co se děje/Změna, m:Licensing update, m:Licensing update/Questions and Answers. --egg ✉ 19. 2. 2009, 21:52 (UTC)
Zajímavé. Já osobně proti této změně nic nemám (a, pro pořádek, souhlasím, aby moje příspěvky, jsou-li takového charakteru, aby byly chráněny autorským právem, byly publikovány pod licencí CC-BY-SA 3.0) - pokud je legálně možná; pouze jsem se obával, že tomu tak není. - Mike Rosoft 12. 3. 2009, 22:19 (UTC)

[editovat] Hlasování o podobě doporučení Vzhled a styl

Hlasování o úrovních nadpisů, hlavní a nebo dílčí? Prosím, hlasujte. Jedná se o změnu doporučení, tak to radši píšu i sem, aby pak někdo neprotestoval, že nebylo oznámeno správně... --Chmee2 21. 2. 2009, 22:13 (UTC)

Hlasování proběhlo a bylo vyhodnoceno. Odkaz na diskuzi: Wikipedie diskuse:Hlasování/Úroveň nadpisů#Připomínky k průběhu proběhlého hlasování. --snek01 15. 3. 2009, 13:56 (UTC)

[editovat] Strojový překlad článků z jiných jazyku

Ahoj na anglické Wikipedii je spousta článků, které nejsou na české. Problém je v tom, že já (a určitě i spousta dalších) neumíme anglicky a pro překlad článků používáme počítače (slovníky).

Chci se zeptat zda li je možné takto přeložený článek (počítačem přeložený) zveřejnit na české Wikipedii? Myslím tím bez úprav. Pouze text tak jak jej přeložil počítač.

Není to nějak proti pravidlům?

Díky za odpověď.

Dobré poledne. Strojové překlady rozhodně přínosné nejsou a pokud budou vloženy, tak budou vzápětí smazány. Více si můžete přečíst zde: WP:Strojový překlad Wikipedie. Cituji: „Strojově přeložené články ale do české Wikipedie prosím nevkládejte – jejich kvalita bohužel stále není srovnatelná s původními články a zpravidla vyžadují velké množství dodatečných úprav, než mohou uspokojivě sloužit jako encyklopedický obsah.“ S pozdravem --Faigl.ladislav slovačiny 11. 3. 2009, 12:06 (UTC)
Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - úpravy strojového překladu jsou velice pracné a IMHO plně srovnatelné s časovou náročností s napsáním zcela nového článku - viz mnou založený článek Dietrich Buxtehude, který byl tak to přetvořen. Nicméně tento postup opravdu nelze v žádném případě doporučit ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 12. 3. 2009, 22:26 (UTC)
Zrovna nedávno mne jeden strojový překlad z anglické Wikipedie pobavil, viz Rose Bowl Game, aneb Zvedl hru mísy :-)) Zažil jsem také, že jeden žáček se pokusil ošálit učitele strojovým překladem, který začínal "I have 11 flight". Uhodne někdo věk tohoto chlapce? ;-) Jan.Kamenicek 13. 3. 2009, 16:55 (UTC)
Vždycky když se chci nějak zajímavě na NETu pobavit tak si pročítám strojové překlady - často se mohu smíchy potrhat ** Zdravím --MiroslavJosef 13. 3. 2009, 17:04 (UTC)
OK. Díky moc za informace.
Rádo se stalo. A velice oceníme, pokud se rozhodnete přispívat, nemusí to být překlady, vlastní texty založené na věrohodných zdrojích jsou velmi ceněné. Díky. Jan.Kamenicek 15. 3. 2009, 22:38 (UTC)

[editovat] Označení správců

Chtěl bych se zeptat, zda je někde stanoveno, jestli se správcové musí jako správcové nějak viditelně označit. Mám pocit, že přímo stanoveno to není, i když většina tak na svých stránkách činí. Nedělají to ale všichni, což je pro ostatní přispěvatele, poměrně nepraktické. Jednak musím hledat seznam správců, abych si ověřil, jestli jím dotyčný je nebo ne, jednak někteří začínající wikipedisté ani nemusí vědět, kde a zda vůbec takový seznam existuje. Nemělo by jasné a dobře viditelné označení na uživatelské stránce správce být povinné? Díky. Jan.Kamenicek 13. 3. 2009, 14:48 (UTC)

IMHO docela chytrý nápad --MiroslavJosef 13. 3. 2009, 15:01 (UTC)
Proč je to potřeba vědět:-)?--H11 13. 3. 2009, 15:02 (UTC)
Pro komunikaci se správci slouží primárně WP:Nástěnka správců. Pokud někdo jedná přímo s nějakým uživatelem, nevím, proč by měl vědět, zda je to správce, nebo není... Okino 13. 3. 2009, 15:07 (UTC)

Zde je tedy několik důvodů:

  1. Správce by se neměl schovávat, a to ani za žádnou nástěnku. Je tu mimo jiné proto, aby se na něj všichni mohli obracet.
  2. Správcové mají určité pravomoci a všichni by měli vědět, kdo tyto pravomoci má. Když přijdu do nějaké instituce, také je každá důležitá funkce uvedená hned na dveřích kanceláře a nemusím se pídit po žádném seznamu ukrytém v jedné z mnoha místností.
  3. Je tu matoucí Kategorie:Správci Wikipedie. Sám jsem kdysi dlouho předpokládal, že správci jsou jen ti, kdo jsou v této kategorii uvedeni. Nováčky to mate, měli by tam být všichni správci.
  4. Pokud někdo svůj statut správce tají, nutí mne to ptát se proč. Má strach, aby po něm někdo něco nechtěl? Má strach, že by pak více vynikla některá jeho pochybení?
  5. Pokud někdo kupí chyby, nereaguje na výtky, je zbytečně útočný, nepředpokládá dobrou vůli atd. atd., většinou to řeším jen marnou snahou o domluvu, protože možností něco s tím udělat jsou omezené (pokud to tedy nejde do extrémů, za které by bylo možné blokovat). Pokud ale vím, že je to správce, můžu (i když většinou také marně :-) apelovat na jeho větší odpovědnost.
  6. Osobně jsem to nikdy neudělal, ani to nemám v plánu, ale čistě teoreticky: Když vidím, že někdo je správce a jedná v rozporu s tím, jak si představuji, že by měl správce jednat (např. je nevstřícný k nováčkům, odmítá pomoci, je útočný ...), mohu se pokusit o jeho desysopizaci.

Chtěl jsem také vypočítat všechny důvody pro to, aby správcové na svou funkci upozorňovat nemuseli. Žádný mě ale nenapadl. Jan.Kamenicek 13. 3. 2009, 16:18 (UTC)

Má to i nevýhody. Zkušenější uživatelé žádné označení nepotřebují. Čímž většina výše uvedených bodů padá, protože se týkají zkušených uživatelů, kteří komunikují se správcem. Při komunikaci s nováčky je označení spíše na škodu.
  • Někteří výrok od správce chápou nikoliv jako názor od jiného uživatele, ale jako výkon nějaké moci i v okamžicích, kdy je to nežádoucí ("Je to správce, tak musí mít pravdu.")
  • Někteří jiní lidé jsou na autority alergičtí a zatímco od normálního uživatele by výtku vzali normálně, od správce je to buzerace.
Proto bych označení nechal na úvaze každému správci. Je to jeho věc, ať si rozhodne, jak se chce prezentovat, protože podle toho si lidé budou dělat první dojem. --Beren 13. 3. 2009, 17:01 (UTC)
on se neschovává jde to zjistit, proč by to měli ostatní vědět ..., ta katogerie je matoucí.., obracet se můžeš i na mě, jestli chceš správcovský zásah tak na stránku správců (nevím vybírat si toho kdo udělá něco co by ostatní(jiní) správci neudělali nechápu), pokud to někdo dělá máš u domlouvat vždycky ať je to správce nebo není...--H11 13. 3. 2009, 17:04 (UTC)

Osobně jsem proti povinnému označování správců. Kdo je správce, se dá zjistit na X místech, proč nutit lidi (kteří už jdou správce dělat, vykonávat nudnou rutinu, snážet obecné nadávky, snahy jim zakázat diskutovat atd.) dávat si na uživatelskou stránku něco, co třeba sami nechtějí? Když to přeženu :) co bude další krok? Že každý správce musí mít uvedené občanské jméno? Fotku? :) Správci jsou stejní uživatelé, jako kdokoliv jiný, proč jim nutit něco extra? :) Důvody výše jsem četl, ale musím říci, že mne nepřesvědčily. Spíše dávám za pravdu Berenovi. --Chmee2 13. 3. 2009, 17:24 (UTC)

Tak reakce:

  1. Správce se za nástěnku neschovává. Když se někdo potřebuje obrátit na správce, je jen dobře, když využije nástěnku. V každou chvíli by pokud možno měl být na Wikpedii aspoň jeden správce, který čte nástěnku. Ale každý jeden správce tu není a nemůže být 24 hodin denně. Funkce správce není personální, nevidím žádný důvod k tomu, aby někdo žádal o správcovský zásah speciálně jednoho správce místo libovolného správce.
    Chápu. Ale každý nováček to neví, když jsem začínal, byl jsem rád, když správce měl nálepku, že je správce.
  2. Seznam není ukrytý v jedné z mnoha místností, ale hned za dveřmi kanceláře všech správců - tj. hned v záhlaví stránky Wikipedie:Správci je na něj odkaz. Je podstatně méně schovaný než zmiňovaná kategorie, na kterou aktuálně odkazují prakticky jenom osobní stránky některých správců.
    Použiju podobný příměr jako už jednou výše. V každé instituci mají jistě seznam v nějaké hlavní kanceláři, možná i v té nejhlavnější. Ale je praktické, když má každý funkci i na dveřích.
  3. Je-li matoucí ta kategorie, která se musí aktualizovat paralelně se seznamem správců, je otázka, jestli má vůbec taková kategorie být. Seznam se vytváří automaticky, kategorie se musí aktualizovat ručně, což je její podstatná nevýhoda. Pokud tu ale ta kategorie má přece jen být a vždy hrozí větší nebezpečí ve srovnání s automatickým seznamem, že nebude aktuální, mělo by to být uvedeno v jejím záhlaví, aby matoucí nebyla.
  4. Myslím, že tu nikdo svou funkci správce netají, jen se s ní někdo nechlubí.
    Jasně, někdo může mít pocit, že by se chlubil. Kdyby to bylo dané, nikdo by to jako chlubení nemohl vnímat. Funkce na dveřích v reálných podnicích také nikdo nebere jako chlubení.
  5. Pokud někdo kupí chyby mimo funkci správce, je úplně jedno, jestli je správce, nebo ne. Správci nejsou naduživatelé a nemají povinnost být dokonalými vzory pro ostatní wikipedisty, jejich úloha je jiná.
    Edituji střídavě na dvou Wikipediích, takže někdy mám problém si uvědomit, na které z nich platí které pravidlo. To, že administrátoři se mají chovat tak, aby byli ostatním příkladem, jsem nyní zjistil platí zrovna na té druhé. Takže tento bod beru zpět.
  6. K bodu šest doplním - stejně jako k bodu čtyři a pět - jednu společnou reakci: Podobné věci se obvykle primárně řeší na diskusní stránce uživatele, která stejně není kategorizovaná do kategorie správci a jen zřídka na ní bývá upozornění o tom, že je to diskusní stránka správce. Pokud si už ale z nějakého důvodu někdo před diskusí prověří uživatele, kterého chce za něco zkritizovat, i podle jeho osobní stránky, může si ho prověřit i podle toho seznamu správců.
    Já se třeba na osobní stránky lidí, s nimiž diskutuji, dívám skoro vždy.

Pochybuji o tom, že povinnost označovat se užitečným způsobem (tj. jakým? Ta kategorie zas tak užitečná není - viz výše) za správce, kterou bychom ustanovili do nějakého pravidla, vedla k nějak přínosným pozitivům... Okino 13. 3. 2009, 17:36 (UTC)

Způsob by byl takový, jaký by se dohodl, třeba nálepka, která by dotyčného zároveň kategorizovala.
OK, připadalo mi, že taková základní věc, jakože správce je správce, by měla být transparentnější, ale nebudu se kvůli tomu hádat, wiki na tom nestojí. Přeji hezký víkend. Jan.Kamenicek 13. 3. 2009, 18:57 (UTC)

[editovat] Záměr povýšit některá doporučení na závazná pravidla

Chtěl bych trochu vyčistit systém pravidel, aby lépe odpovídal principům popsaným ve Wikipedie:Pravidlo. V současném stavu máme především řadu doporučení, která v praxi vynucujeme jako závazná pravidla. Tato nekonzistence může některé nováčky mást. Soupis navržených změn je možné najít na Wikipedie:Pravidlo Wikipedie/Status současných pravidel, ale bohužel trpí nezájmem natolik, že z něj nelze vyčíst nějaký konsenzus. Hodlám tedy provést změny jen pokud je pro to silný důvod a u doporučení, která zde máme bez podstatných změn velmi dlouho. Dokud se nevyskytnou hlasy proti, status jednoduše změním. To samozřejmě znamená, že kdokoliv bude mít racionální nesouhlasný argument, může mě revertovat, a v tom případě bude nutné jej probrat v diskusi, popřípadě o věci hlasovat. Nechci ale předem vyvolávat zbytečná hlasování o věcech, kde nejspíš panuje všeobecná shoda.

V současné chvíli jsem povýšil na závazné pravidlo doporučení Wikipedie:Žádný vlastní výzkum, protože jde o jedno ze tří klíčových pravidel o obsahu, která definují projekt. Dále hodlám stejným způsobem změnit status doporučení Wikipedie:Autorské právo, které stejným způsobem upravuje požadavky na obsah z hlediska autorských práv. Pokud je jasné, že něco porušuje autorská práva, tak nelze činit výjimky, tedy má povahu závazného pravidla.

Hodlám dále povýšit status doporučení, která jsou tvrdě vynucována, podle nichž se normálně blokuje. Jedná se o:

Podotýkám ještě, že na možnostech pozdějších změn textu se jeho povýšením z doporučení na závazné pravidlo formálně nic příliš nemění. --Beren 27. 3. 2009, 15:48 (UTC)

Není pravda, že "povýšením" se formálně "nic příliš nemění" na možnostech pozdějších změn textu. Pořád ještě je v šablonách označujících typ pravidla uvedeno v případě závazného pravidla, že "editace měnící jeho význam jsou přípustné, jen pokud se opírají o předchozí konsenzus komunity", zatímco u doporučení je uvedeno „nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi“. Já v tom vidím velmi zásadní rozdíl. I když dnes, když už se pro žádný typ pravidla nevyžaduje transparentní prokazatelný konsensus měřitelné části hlasujících, ale postačí "pseudokonsensus" spočívající v tom, že "někdo", kdo diskusi uzavírá, případné nesouhlasné argumenty hodí svým vlastním úsudkem přes palubu, je to možná už jedno.
Co se týče jednotlivých přehlavičkovaných doporučení:
  • Blokování by určitě mělo být svázáno co nejpřesnějšími závaznými pravidly omezujícími zneužití (stejně jako všechny ostatní správcovské pravomoci, například mazání či zamykání čehokoliv).
  • "Žádné open proxy" je zřejmě také dostatečně jednoznačné na to, aby to mohlo být závazným pravidlem, i když změně v závazné pravidlo jistě mělo předcházet ověření míry konsensu komunity.
  • "Žádné osobní útoky" je, jak víme, velmi ošidné doporučení, při jehož aplikaci bývá velmi často měřeno různým wikipedistům různým metrem a tak se toto pravidlo někdy stává více nástrojem osobních útoků než nástrojem k obraně před nimi. Takto problematická, zneužívaná a poměrně vágní doporučení by se na závazná pravidla měnit neměla.
  • "Žádné právní výhrůžky" je z principu a od základnu nesmyslné doporučení a už vůbec by nemělo být závazným pravidlem. Wikipedie tu opravdu není od toho, aby se kterýkoliv z wikipedistů kvůli ní vzdával jakýchkoliv svých práv a jejich uplatňování. Ostatně, právní výhrůžkou je i to, když k nahranému obrázku napíšu, že by mohl být smazán, protože porušuje autorská práva. "Právní výhrůžky", tedy, česky a normálně řečeno, upozornění na to, že něčí jednání na Wikipedii může narušovat něčí práva, by naopak měly být velmi žádané, protože vždy je lepší nechat se předem varovat než nést rovnou bez předchozího varování právní následky.
  • "Žádný vlastní výzkum" je, jak víme z praxe, také dost problematické doporučení, protože je uplatňováno velmi nevyváženě a jeho změna v závazné pravidlo neposílí jeho rozumný výklad a přiměřenou aplikaci, ale posílí mnohem spíše ty nejextrémnější jeho výklady a nejabsurdnější způsoby jeho aplikace (jistě známe případy, kdy je například někomu nepohodlný nějaký zdroj, a proto ho sabotuje tak, že jakýkoliv pokus o shrnutí jeho obsahu jinak než nijak neinterpretovaným doslovným opisem označuje za "vlastní výzkum". Přitom obecně nepatří ke stylu Wikipedie sestavovat článku jen z holých doslovných citací zdrojů. --ŠJů 27. 3. 2009, 17:34 (UTC)

Ad Beren: se vším cos napsal souhlasím. --Faigl.ladislav slovačiny 27. 3. 2009, 17:55 (UTC)

@ŠJů:

  • Nemám nic proti rozumným návrhům jak zpřesnit "Žádné osobní útoky". Že se najdou špatné interpretace, to je problém všech pravidel a lze říct, že dokonalá pravidla neexistují a vágnost není vždy chybou, nadměrná snaha popsat vše může znamenat díry v pravidle. Lidi jsou chytřejší než pravidla a proto je potřeba ponechat určitou volnost při jejich interpretaci.
    Jinak nerozumím tomu, proč to nemá být závazné pravidlo. Říkáme tím, že za osobní útoky nelze ani po upozornění postihovat, pokud už se ve věci neproběhl nějaký spor a neukázal se konsenzus komunity, že tyto útoky jsou nepřípustné? To snad ne.
  • "Žádné právní výhrůžky" určitě ve skutečnosti žádným právním krokům nebrání. A reálném světě je zabránění další práci jedince v kolektivu, který podává např. trestní oznámení na ostatní, žádoucí a děje se to. Podrobněji je to probráno v diskusi. Jinak chápat libovolné úkony, jako právní kroky, jimiž je možné vyhrožovat, je poněkud zvláštní, nicméně máte pravdu, že by bylo vhodnější přesněji definovat, co se tím myslí. Zkusím se na to podívat. Co se týká upozornění autorských práv, je samozřejmě rozdíl upozornit na to, že nesouhlasím s nějakým použitím svého díla a vyhrožováním trestním oznámením.
  • "Co se týká pravidla "Žádný vlastní výzkum", tak to jasně říká v úvodu, že "Za syntézu [v předchozí větě zakázanou] se nepovažuje shromažďování a uspořádávání informací ze zdrojů." Tedy když někdo interpretuje pravidlo zcela v rozporu s jeho literou, není to chyba pravidla, ale jeho špatné interpretace, kterou lze přece snadno odhalit.

Jinak jsem rád, že aspoň na "Blokování" a "Žádné open proxy" není zásadního sporu. --Beren 27. 3. 2009, 23:09 (UTC)

Podívejte se prosím na návrh Wikipedie diskuse:Žádné právní výhrůžky#Nový úvodní odstavec, jehož cílem je kromě shrnutí celého doporučení rovněž vyjasnění, co se míní pod vyhrožování právními kroky. --Beren 28. 3. 2009, 11:20 (UTC)


Ad Berenův původní návrh: Co se osobních útoků týče, nesouhlasím se změnou na závazné pravidlo s ohledem na problematiku samostatného posuzování útoků mimo Wikipedii (tedy bez ohledu na to, zda dochází ke sporům v rámci práce na heslech v rámci Wikipedie či nikoli). Postihováno má být nežádoucí chování na Wikipedii, nikoli jinde! S pozdravem --Poko 3. 4. 2009, 11:55 (UTC)

[editovat] Kolikrát použít šablony portálů podle oboru

Nikde není explicitně uvedeno, v jakém (malém) množství používat Kategorie:Šablony portálů podle oboru.

Dosavadní informace:

Podle pravidel se tedy šablony na wikiportály mají používat stejně často jako odkazy v části "Související články". Např.:

Podle pravidel je tedy třeba používat těchto šablon ve článcích mnohem méně. Otázka tedy je, zda se ty nadbytečně použité vymažou, přesunou, či co? Když tedy tyto šablony nepatří do článků, lze je případně bezproblémově použít na diskuzních stránkách. Možná by je šlo také používat v případných kategoriích (např. Šablona:Portál Brno v kategorii Kategorie:Brno ale už nikoliv je jeích podkategoriích?), což však nebylo nikde diskutováno. --snek01 30. 3. 2009, 22:09 (UTC)

Nikdo nereaguje, začnu tedy já. Moc se mi výše psané nelíbí.Ale nevytýkám Vám to, je dobře na takové věci v nedodržovaných pravidlech upozornit a buď změnit ta pravidla, nebo práci desítek lidí.
  • Uplatnit doslova pravidlo o zařazení odkazu znamená stovky hesel doplnit podsekcí Související odkazy kvůli tomu, že je zde odkaz na Portál. Zatím se dával kamkoli dolů pod Odkazy a dělají to tak skoro všichni mezi propagátory portálů.
  • Druhá věc je Váš výklad, že portál nepatří ke všem heslům nějak se týkajících Brna, ale jen jednoho hesla o samotném městu. Nu a to znamená změnu práce se všemi portály, protože téměř u všech autoři vybízí, dávejte sem na portál odkaz do všech hesel se našeho portálu týkajících. Pravděpodobně tím rozvoj mnohých portálů negativně ovlivníme. Jsou hesla, která odkazují na dva příbuzné portály (kosmodrom, letecká základna=portál kosmonautiky i letectví) , kdo rozhodne, který tu smí zůstat? --Zákupák 31. 3. 2009, 15:09 (UTC)

WP:IAR. --Harold 31. 3. 2009, 15:21 (UTC)

Méně je někdy více. Rozhodně jsem proti vkládání šablony do včech souvisejících článků. Jednou jsem se nechal přemluvit, že vložím roboticky odkaz na portál Japonsko - ale díky kategorizaci se najednou začal portál vkládat i do naprosto nesouvisejících věcí (japonské firmy -> Sony -> Hry pro PlayStation).
Druhá věc je, že spousta portálů je příliš obecná, to má být odkaz na portál Česko ve všech 6249 českých obcích + 13 tisících místních čátech + stovkách řek + ... ? a pokud ne, tak jak vybrat ty, do kterých ano?
JAn 31. 3. 2009, 15:23 (UTC)
Wikipedie:Vzhled a styl#Související články uvádí „Do sekce (související články) je možné vložit šablony odkazující na související portály ...“ což chápu jako existuje-li sekce je lepší dát odkaz do ní, jinak někam na konec. Ale neplyne z toho přímo, že se šablona portál řídí pravidly pro související články.
Jak a kam dát odkaz bych nechal na lidech okolo portálu, ti se spíš dohodnou než my tady. U portálu Čaj klidně ve všech souvisejících článcích. U Česka nebo Politika jen v důležitých.--Jann 31. 3. 2009, 17:03 (UTC)
  • Wikipedie je encyklopedie a všechny informace (včetně interních a externích odkazů) v daném encyklopedickém článku vždy těsně souvisejí s obsahem daného článku.
  • Naproti tomu portály obsahují aktuality a vždy jen několik málo právě víceméně náhodně vybraných (kvalitních) článků daného oboru. Závazné pravidlo Wikipedie:Co Wikipedie není tvrdí, že Wikipedie není sbírkou nahodilých informací. Takže není ani sbírkou odkazů na několik náhodných článků.
  • Jak z principu encyklopedie tak z jejích pravidel jednoznačně vyplývá, že také odkazy na portály patří jenom do těch článků, kterých se bezpostředně týkají. Portály těmito pravidly nijak poškozeny nejsou ani nebudou. Odkazy na portály jsou např. přímo na hlavní stránce wikipedie a mohou být např. na diskuzních stránkách (např. v souvislosti se stejnojmenným wikiprojektem, pokud existuje). Očekávám, že ti wikipedisté, kteří portály spravují, to dají do pořádku v souladu s pravidly (např. požádají o robota na Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce‎). --snek01 31. 3. 2009, 19:35 (UTC)
Obecně jsem si všiml, že některé odkazy na portály jsou vlezlé jako reklama a objevují se v příliš mnoha článcích a často nevkusně a nevhodně. Zatím jsem to ignoroval (spíše než toleroval), protože jsem to nepovažoval za tak závažné, abych se s někým hádal či přetahoval. Kdyby některé portály byly opravdu kvalitním rozcestníkem po tématu, který by k orientaci sloužil lépe než kategorie, tak možná, ale takový jsem tu ještě neviděl a asi by ani nebylo jednoduché ho vytvořit. Takže pokud bude snaha tento druh reklamy v článcích nějak omezit nebo mu dát pravidla, rád takovou snahu podpořím. Více se dozvíte na serveru tn.cz. --ŠJů 1. 4. 2009, 06:39 (UTC)

Také mi to přijde vlezlé. Docela mě upoutalo řešení fr.wiki, takhle to podle vypadá líp. ;)--Orange.man 1. 4. 2009, 14:21 (UTC)

I na fr.wiki si občas hrají na sbírku nesouvisejících odkazů, viz http://fr.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Tyrš Beru to tak, že ten předchozí příspěvek se smajlíkem je psán na apríla. Wikipedie je encyklopedie a portály jsou prakticky skoro všechny zbývající weby na internetu. Portály na wikipedii nemají žádnou prioritu, aby mohly být cpány do všech článků. --snek01 2. 4. 2009, 00:29 (UTC)
Ne není to apríl, já spíše zírám nad vašim názorem na portály. --Orange.man 2. 4. 2009, 12:27 (UTC)
Navrhoval bych toto pravidlo: V textu článku maximálně jeden odkaz na portál, a to pouze pokud se článek blízce týká tématu portálu - tj. třeba má shodný název jako portál apod.--Ioannes Pragensis 2. 4. 2009, 12:47 (UTC)
Zásadně nesouhlasím se snahou omezit propagaci portálů. Kéž by jste se páni kolegové podíleli na jejich zkvalitňování (jako to dobře děláte s hesly).--Zákupák 2. 4. 2009, 13:00 (UTC)
Když mně to opravdu připadá, že zkvalitňování článků je v rozporu s nadměrnou propagací portálů, protože nechci ty články mít přeplácané. Některá široká témata článků celkem snadno zapadnou do kontextu deseti a více portálů, což vypadá hrozně, takže je potřeba to nějak omezit. Například si vezměte článek Bible: jednak je tu zvláštní portál Bible, ale pak také patří do oborů/portálů Astronomie, Biologie a Fyzika (kvůli popisu stvoření světa) Literatura a Český jazyk (kvůli Bibli kralické), Geografie (popisuje se tam starověký Blízký Východ), Hebraistika, Křesťanství, Náboženství, Filosofie, Antika, Starověk, Starověký Egypt a Středověk (samozřejmě), dále také Politika a Sexualita (vlivně a autoritativně se tam o těchto věcech mluví), Umění a Hudba (nejčastější zdroj inspirace západního umění), ale také Itálie, Izrael a Řecko (na jejich území se odehrává část děje bible). Celkem 22 portálů, někdy jen velmi okrajově, ale v každém případě se spojení dá prokázat. To by zabilo každý článek, kdyby se tam mělo propagovat najednou 22 portálů.--Ioannes Pragensis 2. 4. 2009, 13:17 (UTC)
Prostě se smiřte s tím, že portál není totéž co kategorie. Například u té Bible by stačil portál Bible, v něm může být odkaz na portály Křesťanství a Judaismus. JAn 2. 4. 2009, 14:51 (UTC)

Navržen robot Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce#Vymazat šablonu portálů podle oboru z těsně nesouvisejících článků v souladu s pravidly. --snek01 2. 4. 2009, 18:49 (UTC)

Jsem zásadě proti odstraňování. Navíc zcela nesouhlasím s tvým výkladem pravidel co se odkazování ze článků na portály týče.
Jediné s čím souhlasím, že by nebylo od věci změnit formát odkazování. Ten francouzskej model se mi vcelku zamlouvá. Jedudědek 2. 4. 2009, 19:03 (UTC)

refaktorizováno Oboje by bylo prima na apríla, jinak mi to přijde padlý na hlavu. Souhlasím s tím názorem, že odkaz na X portálů může článek zatěžovat, pakliže není dostatečně obsáhlý, ale omezovat, natož vymazávat šablonu odkazující na portál mi připadá jako magořina. --Faigl.ladislav slovačiny 2. 4. 2009, 18:58 (UTC)

@snek01:Cui bono? Nějak nechápu to zaštiťování se pravidly, aniž by bylo nějak patrné, že současný stav někomu vadí (kromě vás). Souhlasím tedy s kolegou Haroldem (a to i s necenzurovanou verzí jeho příspěvku :) ) a teď i s kolegou Faigl.ladislav. Napsal jsem to jako reakci na Harolda, ale nepublikoval, doufal jsem, že se to vyřeší nějak rozumně.--Puppenbenutzer 2. 4. 2009, 19:02 (UTC)

Francouzské řešení vypadá dobře a do jednoho podlouhlého rámečku se klidně vleze víc odkazů na portály, aniž by to nabourávalo vzhled článků. Snekova snaha omezit počet článků, v nichž je odkaz na nějaký portál, je IMO nesmyslná, když už, tak by bylo vhodnější omezit počet portálů, na než je odkaz v jednom článku. Nevidím důvod, proč by třeba odkaz na Portál:Literatura nemohl být v tisících článcích – v každém článku o spisovateli, literárním díle, literárním směru i pojmu z literární teorie. --Milda 2. 4. 2009, 19:26 (UTC)

IMHO je nejlepším řešením používání zdravého rozumu. Příklad s biblí je jeden extrém, odstraňování druhý. Jeden, popřípadě dva portálové odkazy, pokud souvisí, mi přijdou OK. — Jagro 2. 4. 2009, 19:29 (UTC)

@Milda Proč? Protože je to zbytečné. Wikipedie se bez problémů obejde bez všech portálů a také bez všech odkazů na ně. Když už tady portály jsou, tak ať si na ně několik málo článků odkazuje. Je nutné si uvědomit, že hlavní jsou zde encyklopedické články. Není možné, aby portály měly větší privilegia než samostatné encyklopedické články. --snek01 2. 4. 2009, 19:43 (UTC)
Návrh zní sice logicky a líbí se mi, ale je to docela extrém. Nebylo by lepěí vkládat odkaz na portál do kategorií? JAn 2. 4. 2009, 23:19 (UTC)
To právě tady zatím (doplněno --snek01 3. 4. 2009, 11:46 (UTC)) nikdo neřeší. Možné by bylo vložit odkaz do kategorie. Možné by bylo vložit odkaz na diskuzní stránku (i když praktické by bylo v rámci nějaké existující či v budoucnu existující šablony třeba nějakého wikiprojektu). Možné by bylo třeba zobrazovat odkazy pod interwiki, nad interwiki, nad odkazem "Portál Wikipedie" nebo třeba jenom volitelně. Otázka je, zda je to potřeba. Někomu stačí trvalý odkaz na hlavní straně a někomu nestačí ani tisíc odkazů přímo ve článcích a při jejich redukci se může cítit omezován a přitom daná věc třeba ani není v souladu s posláním projektu. --snek01 3. 4. 2009, 00:24 (UTC)

@Snek01:Hele to je tvůj názor, že je to zbytečné a jak sám vidíš, většina lidí se vyjádřila proti. Portály zde samozřejmě mají svůj význam a mají své místo = logicky stejně tak i odkazy na ně. Když říkáš, že hlavní jsou encyklopedické články, co se jim takhle místo tohodle tlachání věnovat? --Faigl.ladislav slovačiny 2. 4. 2009, 23:41 (UTC)

Vyjádřit se proti nestačí. Vždy je třeba vhodné, aby každý názor byl podpořen nějakým argumentem, jinak je bezvýznamný. --snek01 3. 4. 2009, 00:24 (UTC) Opraveny nepřesné formulace. Měl jsem na mysli, že wikipedie není demokracie a že je preferována věcná diskuze. --snek01 3. 4. 2009, 11:27 (UTC)

Nebezpečí přeplácání hesla desítkou odkazů na různé portály existuje, jenže v praxi jsem se setkal jen s max.dvěma, všichni kolegové pracující na portálech používají hlavu. Přece každý vycítíme, kam má heslo blíž. Jistě se dá najít technické řešení, jak to v budoucnu řešit. Práce týmu lidí kolem zejména dobře vedených portálů má velký přínos nejen v tvorbě hesel, celých řad, programů souvisejících hesel, ale i v budování korektních vztahů mezi lidmi zaměřenými na určitou oblast. Zkuste se prosím do některého z nich naplno zapojit a ty argumenty se vám objasní v praxi. Týmová práce je výtečná také u wikipedie.--Zákupák 3. 4. 2009, 02:52 (UTC)


Rád bych vyjádřil svůj názor na věc. Na zdravý rozum bych zase tolik nesázel. Někteří by v článcích šablony portálů nejraději neviděli, jiní by neváhali jich tam nasázet třeba deset. Je potřeba pokusit se najít nějaký modus vivendi. Tenhle problém tu skutečně existuje, právě teď jsem narazil na toto: Byzantsko-arabské války#Související články. Nezlobte se na mě, ale toto už trochu hraničí s tapetováním a spamováním. Nedávno jsem třeba viděl, jak Mozzan a Emír hromadě vlepují kombinaci šablon středověk a byzanc do leckdy kratičkých článků o byzantských císařích. Však na specializovanějším portálu Byzanc určitě je nebo by měl být odkaz na středověk, tak proč to tam vkládat obojí? Přesto si nemyslím, že by bylo třeba vykazovat šablony portálů z článků. Nicméně více než jednu tuto šablonu bych do článku nedával (samozřejmě s určitými čestnými výjimkami dvou šablon, ovšem spíše u delších článků). Dále jsem toho mínění, že není třeba vkládat tyto šablony do pahýlů, obzvláště do takových těch minipahýlů s třema větama. To mi připadá docela uhozené. Všeobecně bych byl pro vkládat je spíše do tématicky významnějších a rozsahově delších článků. Francouzská varianta by mohla být řešením, pokud by těch portálů mělo být v článku více. Mimochodem na anglické wikipedii mají šablony portálů mnohem menší a přitom nepřehlednutelné. Možná i o tom by bylo vhodné zauvažovat, protože menší šablony by byly do článků praktičtější. --Decebalus 3. 4. 2009, 18:53 (UTC)

No podle mě nemá portál status obyčejného článku a mělo by být na něj odkazováno pokud možno co nejvíce (a hlavně by rozhodně neměl obsahovat pouze odkazy na několik nahodilých článků, které člověk jednou za čas aktualizuje... tuhle funkci beru jen jako způsob inspirace čtenářů a uživatelů wikipedie k editaci dalších článků či seznámení čtenářů s něčím zajímavým nebo poučným; portál by měl zároveň plnit funkci přehledu, aby zpřístupnil uživatelům blíže části tématu, se kterými by se třeba jinak neseznámili, a informace na portálu by měla být raději systematická, než náhodná), samozřejmě je asi z hlediska vzhledu článku lepší používat šablon na portál co nejméně (max. tedy asi dvě). Uznávám, že odkazovat na portál Středověk u byzantských císařů je zbytečné, protože ve chvíli, kdy existuje specializovaný portál na dané téma, není již nutné uvádět portál dejme tomu nadřazený. Já bych byl pro to, aby se na články nějak týkající se tématu portálu (např. Fridrich Barbarossa) dávaly šablony v případě, že neexistuje určitá šablona na portál s tématem bližším tématu článku (opět v případě, že je to vhodnější, použít i portály dva). V případě tedy Fridricha Barbarossy zde bude odkaz na Portál:Středověk. Ve chvíli, kdy se vytvoří Portál:Svatá říše římská, bude původní odkaz na portál vyměněn za Svatou říši římskou. Zakládáním specializovaných portálů (navrhuji spíše miniportály, které mohou plnit funkci rozsáhlejší navigační šablony a přitom jsou třeba na rozdíl od kategorií uživatelsky vstřícnější... i když kategorie a portály mohou dále existovat vedle sebe, protože každý nabízí trochu jiný systém přehledu témat) tak zůstane v článku skutečně odkaz na jeden portál, takže si myslím, že to není úplně špatný kompromis... :-) --Mozzan 2. 5. 2009, 22:16 (UTC)

Související (technická) diskuze o tom, že není vhodné vkládat mininavigaci pomocí geocood do horní části článků Wikipedie diskuse:WikiProjekt Šablony#Zneužívání geocoord. Příklad viz např. aktuální verze článku Literatura. --snek01 8. 4. 2009, 10:03 (UTC)

[editovat] Dokumentace k šablonám

Existuje nějaký kýžený úzus, jak dokumentovat šablony? Když si procházím existující šablony, některé jsou dokumentovány v šabloně samé (v noinclude), jiné na diskusní stránce, jiné mají vytvořenu samostatnou lomítkovou dokumentační stránku. Co z toho mám zvolit při dokumentaci šablon, o které se starám, a které bych rád dostatečně zdokumentoval, abych se o ně nemusel starat sám? --Mmh 5. 4. 2009, 16:08 (UTC)

Dostatečně podložený úzus pravděpodobně neexistuje, mně osobně se však nejvíce zamlouvá řešení s dokumentací na podstránce /Dokumentace. --Reaperman 5. 4. 2009, 16:10 (UTC)
Tedy třeba na stránce Šablona:Blableblu/Dokumentace, chápu-li to správně? --Mmh 5. 4. 2009, 16:16 (UTC)
Existuje také Wikipedie:WikiProjekt_Šablony, kde si kolegové vytkli "Dohodnout, jak bude vypadat dokumentace šablon" jako jeden z cílů, ale nikdo to tam zatím neřešil. --Puppenbenutzer 5. 4. 2009, 20:05 (UTC)

Prosím, pokračujte v konstruktivní diskusi na Wikipedie diskuse:WikiProjekt Šablony#Dokumentace k šablonám, díky. Miraceti 6. 4. 2009, 10:25 (UTC)

[editovat] Snesitelná míra reklamnosti?

Do Wikipedie by se neměly vkládat reklamy, to je jasné. Narazil jsem však na specifický případ, v němž si říkám, že by možná určitá míra reklamnosti nějaké informace byla snesitelná, a zajímal by mne názor Vás ostatních. Konkrétně tedy, starám se o Portál:Estonsko; nedávno jsem napsal článek Mužský sbor inženýrů, protože toto slovutné hudební těleso bude (pokud vím, tak poprvé v historii) koncertovat v Praze. Napadlo mě, že na estonský portál by se do sekce "Víte, že..." hodilo nějaké "... Mužský sbor inženýrů bude koncertovat atd.". Myslíte, že taková informace je snesitelná, nebo je to už příliš reklama? --Mmh 8. 4. 2009, 21:53 (UTC)

Právě teď jsem jednu podobnou věc zatrhnul. Vím, že to myslíš dobře, ale jakmile se to udělá jednou, už to nepůjde zastavit. Takže ne, není to snesitelné. Miraceti 8. 4. 2009, 22:21 (UTC)
Dobře, respektuji. Dám tam zpětně informaci "Víte, že ... poprvé v historii koncertoval v Praze?", to by nikomu vadit nemělo. --Mmh 8. 4. 2009, 22:30 (UTC)
Myslím, že vhodným místem pro tuto informaci je Portál:Hudba, konkrétně sekce Nejbližší koncerty a festivaly. --Sveter 9. 4. 2009, 19:06 (UTC)
Aha, díky. :-) --Mmh 9. 4. 2009, 19:09 (UTC)

Když to může být na portálu hudba, proč to nemůže být na Estonsku? S takovouhle budeme za chvíli muset z portálu Automobil odstranit informace o dosud vyráběných modelech. --Puppenbenutzer 9. 4. 2009, 19:51 (UTC)

[editovat] Aktualizace doporučení Externí odkazy

Aktualizoval jsem doporučení Wikipedie:Externí odkazy a to poměrně významně, protože v některých oblastech bylo již poměrně zastaralé. Nesouhlasíte-li s nějakou parciální změnou, neváhejte editovat, případné neshody se vyřeší v diskusi. --Beren 11. 4. 2009, 11:46 (UTC)

[editovat] Reklamní kapitálky

Vícekrát jsem již narazil na článek, jehož název byl psán veskrze velkými písmeny, byť se nejednalo o zkratku, a v diskusi jsem navrhl přesunutí na zatím většinový úzus, kdy je velké pouze první písmeno (resp. i nějaká další podle běžných pravidel psaní velkých písmen). Naposledy to bylo u stránky COTOJE.CZ. Argument zakladatelů podobných stránek většinou je, že dotyčné firmy se tak samy píší, případně jsou tak registrovány; já si naopak myslím, že v obecné encyklopedii by se neměl brát ohled na reklamní grafické výstřelky (tedy třeba psaní názvu velkými písmeny, červenými písmeny, nepísmennými symboly místo písmen a pod.). Podotýkám přitom, že se mi jedná o názvy stránek, tedy že neprotestuji proti napsání jména velkými písmeny ve vysvětlení v první větě článku, nebo proti přesměrování z kapitálkového názvu.

Protože v jednotlivých diskusích se asi nedohodneme, možná by stálo za to udělat o tom celočeskowikipedickou diskusi, ujasnit si hlediska, postoje, možnosti atd., a ideálně se shodnout na nějaké konvenci. Co si o tom myslíte? --Mmh 12. 4. 2009, 11:37 (UTC)

Jaké jsou další příklady? --snek01 12. 4. 2009, 23:34 (UTC)

Když na něco narazím (vím, že jsem narazil už vícekrát, ale nepamatuji si to), napíšu to sem. Ovšem obávám se, že jste nepochopil, oč mi jde: Já tvrdím, že k tomu, že se firma sama píše ve svých materiálech kapitálkami, by se v názvu článku přihlížet nemělo, stejně jako se nepřihlíží k tomu, že některá firma se píše vždy s malým prvním písmenem. V rozporu s doporučením pro názvy webových serverů ony kapitálky podle mého názoru jsou, protože .CZ není žádná doména; doména je .cz. --Mmh 12. 4. 2009, 23:56 (UTC)

Takže další příklad: Mladá fronta DNES --Mmh 12. 4. 2009, 23:58 (UTC)

Příklady: Mladá fronta DNES se většinou píše Mladá fronta DNES, takže není důvod to měnit. iDNES.cz se většinou píše iDNES.cz, takže není důvod to měnit. MAFRA se většinou píše MAFRA. COTOJE.CZ je hlavně název encyklopedie a to, že se nachází na stejnojmenné webové adrese nelze upřednostňovat před ostatními kritérii. Je to podobné, jako uvádění cizojazyčných názvů firem např. Auto Union a dalších cizích názvů, např. Grand Prix, názvů programů, např. sed. Pravidlo pro název článku zní: Název článku má mít nejčastěji očekávaný název. Já bych to na wikipedii rád sjednotil, ale to není možné, když se to v okolním světě používá jinak, tak by jakékoliv takové sjednocování nemělo smysl a navíc by bylo matoucí a neodpovídající realitě. Wikipedie všechny názvy upravuje právě tak, aby odpovídaly tomu, jak se píšou v daných oborech. V rozporu s Pravidly českého pravopisu to není. --snek01 13. 4. 2009, 13:51 (UTC)

Jenže právě očekávaný název pro mne nejsou kapitálky. Když někde uvidím na zdi nápis FRANTA JE KRCHOUN a nebudu vědět, co je to "krchoun", pak budu v encyklopedii hledat "krchoun", nikoliv "KRCHOUN". To samé, když uvidím na stánku LIDOVÉ NOVINY, nebo když tam uvidím MF DNES. --Mmh 13. 4. 2009, 13:57 (UTC)
S tím není problém, vždy budeš automaticky přesměrován na požadovanou stránku a žádné redirecty nejsou potřeba. --snek01 13. 4. 2009, 14:19 (UTC)
Redirekty samozřejmě potřeba jsou, když mám být někam přesměrován. Ale od začátku tu hovoříme o základní podobě názvu článku, tedy o té nijak nepřesměrovávané. Právě ta by měla odpovídat nejočekávanější podobě, a z méně očekávaných podob by na ni měla vést přesměrování. --Mmh 13. 4. 2009, 14:30 (UTC)

Které konkrétní redirekty z výše uvedených příkladů (kromě nenapsaného článku CoJeCo) máš na mysli? --snek01 13. 4. 2009, 16:59 (UTC)

Nechápu otázku. Jak jsem napsal, hovořím o primárním pojmenování článku. --Mmh 13. 4. 2009, 17:01 (UTC)
Myslím si, že pravopis firem a produktů a pod. by měl být na Wikipedii ponecháván tak, jak se oficiálně jmenují. Výjimkou může být vynechání "s.r.o." a podobných více méně technických věcí, anebo dále záměna prvního malého písmena na velké, vynucená technickými příčinami na straně softwaru Wikipedie. Pokud se ale Mladá fronta DNES píše takto, tak i my bychom tam měli mít DNES, a z malého psaní případně udělat redirect. Konec konců v tomto názvu je psaní DNES zvoleno z dobrého důvodu, aby od sebe odlišilo dvě nesourodé části názvu. To samé se týká případů, kde název obsahuje jiné prohřešky proti češtině a běžnému způsobu psaní: když se barák jmenuje TESLA ARENA, tak nebudeme psát „Tesla aréna“ nebo dokonce „Stadión firmy Tesla“, třebaže by to bylo češtinsky správnější. (Samozřejmě i mně drásá srdce, jak firemní marketing dnes s mým rodným jazykem zachází, avšak to zde takto řešit nemůžeme.)--Ioannes Pragensis 13. 4. 2009, 17:42 (UTC)
Ale tady se přece jedná o otázku psaní velkých písmen, na kteroužto máme celý tlustý balík pravidel. Máme se těmito pravidly řídit, nebo tedy ne? --Mmh 13. 4. 2009, 18:21 (UTC)
Která pravidla konkrétně máte na mysli? Nemyslím, že by tu bylo nějaké pravidlo, které by zakazovalo pojmenovat článek skutečným jménem popisovaného subjektu, je-li to technicky možné.--Ioannes Pragensis 13. 4. 2009, 18:35 (UTC)
Žádné pravidlo nic nezakazuje, ale popisuje, jaký úzus je považován za normu. A normou je psát velkými písmeny toliko zkratky a značkové shluky písmen. Navíc úřední registrace také neříká nic o "skutečném jméně", v registraci například musí být ony ocásky "s.r.o." nebo "o.s.", které v názvech článků neuvádíme. A podívejte se třeba na heslo Pravý blok. Proč ta není "nazvána skutečným jménem"? --Mmh 13. 4. 2009, 18:43 (UTC)
Pokud je zkratka daleko běžnější než plný název, tak se články WP jmenují zkratkou - tolik k Pravému bloku.
Nicméně po troše přemýšlení a konzultaci pravidel anglické WP (en:WP:NC#Use standard English for titles even if trademarks encourage otherwise) se začínám přiklánět na Vaši stranu ve věci těch kapitálek, bylo by ale potřeba to tu prosadit jako doporučení, což nám asi chybí. Zkuste do Wikipedie:Název článku navrhnout přidání odstavce v tomto smyslu, já Vás podpořím.--Ioannes Pragensis 13. 4. 2009, 19:16 (UTC)
Díky za nalezení toho anglického doporučení. Moji Anglosasové mi rozumějí. Teď jen potřebuji vědět, kam mám podat návrh — do diskuse k tomu pojednání o názvu článku?
(Pro ostatní předesílám, nechci se stát minuskulním démonem, který by pak trávil čas na Wikipedii jen proto, aby přejmenovával články nazvané velkými písmeny. Prostě mě to bolí kvůli jazyku a rád bych o tom rozproudil debatu vedoucí k nějakému konsensu, ale zkousnu i vítězství protivného tábora.) --Mmh 13. 4. 2009, 19:48 (UTC)
Přesně tam. Navrhněte nějaké znění a dejte ho do diskuse. Hodně štěstí.--Ioannes Pragensis 13. 4. 2009, 19:54 (UTC)

Dokonce ani Ioannes si nevšiml, že ze článku Mladá fronta Dnes není třeba dělat redirect na Mladá fronta DNES. Funguje to AUTOMATICKY a pořád a vždy! Ten redirect http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mladá_fronta_Dnes&redirect=no se může vymazat. --snek01 13. 4. 2009, 17:50 (UTC)

Nemůže, neb by to potom nefungovala při odkazování. Wikipedie by asi skutečně měla reflektovat to, jak jsou ony firmy zapsány na příslušných místech, ač se nebude vždy jednat o očekávaný název. --marv1N 13. 4. 2009, 18:19 (UTC) A jo, máš pravdu, díky. --snek01 13. 4. 2009, 22:36 (UTC)
Souhlasím s Mmh, že v mnoha případech je vhodnější název psaný kapitálkami v názvu článku transkribovat do „normálnější“ podoby, je-li to snadno možné (a v samotném textu článku pak alespoň jednou uvést oficiální zapsanou podobu). Vycházím z toho, že psaní celého názvu kapitálkami není primárně pravopisnou záležitostí, ale typografickou. Pravopisné chyby nebo pravopisné zvláštnosti (například anglický pravopis počátečních kapitálek u vlastních jmen) doporučuji plně respektovat, anomálie a chyby typografického rázu přiměřeně korigovat. V mezních a sporných případech je třeba se rozumně dohodnout, tak jak to ve většině případů fungovalo dosud.
Máslo na hlavě nemáme my jako Wikipedie, ale hlavně tvůrci obchodního zákoníku, kteří v § 10 a násl. jaksi zapomněli vyjasnit, jestli je například možné, aby moje firma měla mezi druhým a třetím slovem tři mezery místo jedné a jestli pak jen v takové podobě smí být název užíván, nebo jestli typografická zjednodušení, zkreslení či anomálie při zápisu do rejstříku (vynechání mezer za tečkami, spojovníky místo pomlček, psaní celých slov kapitálkami atd.) se mají považovat za závazná a relevantní, resp. zda za definici firmy se považuje jen zapsaný název, anebo i přesná typografická forma takového zápisu (abychom se nakonec nedostali do fáze, že když si někdo název firmy zaregistruje v jednom fontu, tak že bychom jej nesměli psát v jiném, nebo že někdo bude vyžadovat zápis do rejstříku psacím písmem či azbukou). --ŠJů 14. 4. 2009, 01:38 (UTC)

@Mhm: já bych to nechal tak jak to je. Protože to především chápu jako název produktu. Čili, když se rozhodnou psát kapitálkami jako součást reklamní strategie, a mi se rozhodneme o nich napsat článek na Wikipedii nepovažujíce to za reklamu, tak by jsme měli respektovat oficiální název produktu. Já bych se také mohl podivovat nad tím, jak si nějaká mlékárna dovoluje nazvat svůj produkt „krabicové Mléko“, když se ve zkutečnosti po chemické stránce o mléko nejedná – je to pouze směs tukových kapének, vody, slunečnicového oleje a nějakých aditiv. Nicméně nemůžu se na Wikipedii zabejčit a tvrdit, že to mléko není, protože neexistuje standardizovaný pojem co to mléko je.--Juan de Vojníkov 14. 4. 2009, 15:23 (UTC)

Mezitím jsem načal diskusi u onoho Janem Pražským zmiňovaného a odkazovaného doporučení, takže to pojďme dále řešit tam. --Mmh 14. 4. 2009, 18:11 (UTC)

[editovat] Odkazování na průběžně užívané zdroje

Zápasím s tím, jak mám odkazovat na zdroj, podle něhož jsem napsal celý článek nebo jeho velkou část. Dříve jsem to dělal tak, že jsem zdroj prostě uvedl níže v literatuře nebo v externích odkazech, ale byl jsem upozorněn, že prý to nestačí, protože tam patří spíše literatura a materiály k dalšímu studiu. Jenže, když třeba napíšu dlouhý článek, v němž je skoro všechno podle jedné knihy, jak na ni mám odkazovat jednotlivě? Skutečně ke každému odstavci nebo větě nový odkaz na tutéž knihu? Pak mi z toho vyleze něco jako je v článku o ESSR, a to je ještě jen skromné minimum, kdyby tam někdo začal zpochybňovat jednotlivé půlvěty, budou většinu článku tvořit odkazy na literaturu. Není možnost nějak "globálně" odkázat na zdroj? Teď zrovna přepisuji článek Tallinn, a kapitoly Dějiny a Památky mám celé podle dvou knih. Jak to udělat? --Mmh 10. 5. 2009, 14:39 (UTC)

Klidně udělejte reference z jedné, nebo dvou knih. Vizte třeba Jiřetín pod Jedlovou#Reference, kde také významnou část tvoří jedna kniha. له أكبر مساهمات النقاش ‎ 10. 5. 2009, 14:44 (UTC)
(S editačním konfliktem.)
Pokud je z jednoho zdroje citováno mnohokrát, mně se jako nejlepší zdá uvést zdroj do literatury před reference a v referencích na něj odkazovat jen stručně (autorem, zkratkou apod.), což je obvyklé v tištěné literatuře. (Jinak uvedení pouze kapitoly literatura v případě, že je celý článek založen na příslušné jedné knize, je IMHO v pořádku do té míry, že to je přijatelný způsob řešení, ale v článku chybí řádkové reference, tzn. odkazy na konkrétní kapitoly či stránky, takže do nejlepších asi neprojde.) --Mormegil ✉ 10. 5. 2009, 14:47 (UTC)
P. S. po konfliktu: Ano, ale v tom Jiřetíně jsou IMHO trochu divné ty zkratky v referencích, ale literatura až po nich. --Mormegil ✉ 10. 5. 2009, 14:47 (UTC)
Inu, pokud nevadí, když to bude jako u toho Jiřetína, pak tedy oreferuji takto. Ohledně referencí by pak možná nebyla špatná šablona, která by při prvním volání s daným zdrojem vypsala zdroj úplně, a při dalších voláních jen zkráceně, ale těžko říci, zda a jak by to šlo udělat. --Mmh 10. 5. 2009, 14:51 (UTC)
Dělal jsem teď rychle za sebou asi 20 spisovatelů, přičemž základ jsem upravil svými slovy z knižního slovníku literatury a ten zdroj uvádím na konci životopisu (ne soupisu děl) jako referenci. A dole připojuji vždy dva externí odkazy, weby spisovatelů, knihoven atd.., je toho mraky. Ty dokládají co napsal taky a z nich vždy nějakou informaci použiju. Až budu mít doma jinou novější papírovou encyklopedii, začnu dávat reference přednostně k seznamu knížek a jednu i do rozšíření v životopisu. U kosmohesel vkládám referencí z jednoho zdroje víc do jednoho hesla jen když uvádím ze stejného zdroje, ale jinou stránku. Orefovat stejnou stránkou knihy několik odstavců hesla jedmotlivě se mi zdá praštěné. --Zákupák 10. 5. 2009, 15:56 (UTC)
Jasně, mně se právě jedná o ty situace, kdy z jednoho díla používám velmi mnoho různých stránek, tedy musím pak psát reference jako v tom článku o ESSR. No, budu se nadále snažit držet rozumnou míru, a jen v případě zpochybňování (což u ESSR medle hrozí, většina těch dějů je v českých dějepisech popsána dost prosovětsky) referovat hustěji. --Mmh 11. 5. 2009, 10:18 (UTC)
Podle mě někdy stačí dát vždy ref za odstavec, jak je tomu třeba u článku Židé v Protektorátu Čechy a Morava. Mimochodem, někdy na en wiki potkávám zajímavý systém, viz třeba en:Saint-Sylvestre coup d'état - po kliknutí na ref se obrazovka posune a modře zvýrazní daný titul. --Podzemnik 11. 5. 2009, 13:21 (UTC)

[editovat] Doporučení Příloha

Na stránce Wikipedie:Příloha naleznete návrh doporučení o chystaném novém jmenném prostoru Příloha (viz též diskuse na stránce Wikipedie:Pod lípou (návrhy). Díky za případné připomínky, které prosím vkládat do diskuse o návrhu doporučení. Děkuji. Okino 18. 5. 2009, 07:51 (UTC)

[editovat] Alternativní řešení

Dle mého názoru čistější, jednoduší, méně pracné řešení problému wikipedie:Seznamy, nebojte se vyjádřit k mému návrhu.--H11 20. 5. 2009, 00:37 (UTC)

[editovat] Zamyslete se nad jedním pravidlem...

Jedno pravidlo říká toto : "Odkazy na weby, které před zobrazením relevantního obsahu vyžadují registraci nebo zaplacení poplatku." Ano, toto pravidlo je rozumné, ale uvědomte si, o co se vlastně jedná. Jde o to, že různá diskuzní fóra ukazují některé články nebo informace teprve po tom, co se přihlásíte. Někteří admini se ale domnívají, že i pokud existuje na wikipedii JEDINÝ ODKAZ PRO HRANÍ piškvorek nebo šachů ONLINE, tak to musí spadat do výše zmíněné kategorie a proto to musí být smazáno.

Buď si to pravidlo předělejte nebo se zamyslete. Odkazujeme na stránku, kde se HRAJE ONLINE. Tam nejsou informace o té hře, původu apod.(resp. nemusí být) a registrace nutná pro hraní by tedy neměla spadat do pravidla "Odkazy na weby, které před zobrazením relevantního obsahu vyžadují registraci nebo zaplacení poplatku."

Podotýkám, že na daných adresách neexistuje ŽÁDNÝ ODKAZ NA WEB, který by umožnil hrát online. Dejte do toho trochu rozumu proboha... Libor Vilímek 29. 5. 2009, 00:09 (UTC)

A je nutné odkazovat na online hraní? rozšíří to nějak informace v článku uvedené? je wikipedie rozcestník? JAn 29. 5. 2009, 05:44 (UTC)
K čemu je encyklopedickému článku odkaz na online hraní, hodily by se například externí odkazy o historii piškovorek, články odboprníků na téma piškovorky. Zde netvoříme rozcestníky po internetu, ale encyklopedii.--H11 29. 5. 2009, 05:48 (UTC)
Je pravda, že online herny tam nepatří. Ale ten čerstvě smazaný odkaz na turnaj v programování piškvorkových algoritmů? Vždyť to je pro člověka, který na to heslo nepřišel, protože si chce hrát, ale protože chce naprogramovat piškvorkovou UI, moc pěkný zdroj. Je tam spousta fungujících přístupů a odkazy na hezké články z oboru. --Lukax 29. 5. 2009, 11:47 (UTC)
Obávám se, že už design napovídá, že to nejsou příliš kvalitní stránky. Dost dlouho mi trvalo se tam alespoň trochu zorientovat. --Beren 29. 5. 2009, 12:13 (UTC)
Design napovídá nejvýše to, že si ten web pro sebe udělali technicky zaměření jedinci. :-) --Lukax 29. 5. 2009, 12:56 (UTC)

[editovat] Wikipedie:Kategorizace

Změnil jsem status této stránky na doporučení, věřím, že nikdo nebude proti. Myslím, že stránka má tento charakter a nechápu, že tento status už dávno neměla. Samozřejmě kdo nesouhlasí, má právo tuto změnu vrátit a začít diskusi. --Beren 1. 6. 2009, 16:17 (UTC)

[editovat] H-index vědců

Měl bych dotaz, nakolik by bylo v souladu s pravidly, konkrétně žádný vlastní výzkum, umístěná H-indexu do článků o vědcích? Někdy sice dotyčný má svůj H-index vystavený na webu, ale obvykle je třeba projet Web of Science a navíc mnohdy ručně vyloučit osoby se stejným nebo podobným jménem. --Formol 2. 6. 2009, 09:45 (UTC)

Imho je to v naprost0m pořádku, neboť nejde o vlastní výzkum, ale jen o získávání informace. Vlastní výzkum by to byl, kdyby jste získanou informaci interpretoval nějakým vlastním o relevantní zdroje se neopírajícím způsobem (např. kdyby jste si v nějaké databázi zjistil, že XY disponuje vozem s udávanou max. rychlostí 350 km/h a interpretoval by jste to tak, že XY určitě porušuje dopravní předpisy, pač kdo by s takovym auťákem dodržoval povolené rychlostní limity;-). Jedudědek 2. 6. 2009, 10:19 (UTC)

[editovat] Názvy čtvrtí v názvech článků

V názvech článků se nám občas vyskytne jméno čtvrti nebo části sídla, psané podle mého názoru se spojovníkem, tedy Ostrava-Poruba, podle jiných však očividně s pomlčkou, tedy Ostrava - Poruba (v názvu se pak místo pomlčky píše beztak spojovník kvůli zadavatelnosti). Domnívám se správně, že by to mělo být se spojovníkem a bez mezer? Nebo se pletu? --Mmh 23. 6. 2009, 18:36 (UTC)

Ano, Ostrava-Poruba, viz Internetová jazyková příručka ÚJČ ČAV, bod 1c). --Milda 23. 6. 2009, 18:48 (UTC)
Takže mohu směle opravovat tímto směrem, předpokládám. Díky. --Mmh 23. 6. 2009, 18:58 (UTC)

Zde konkrétně je ještě problém, že oficiálně nic jako Ostrava-Poruba neexistuje. Jedná se o zažitý, leč neoficiální název, navíc městského obvodu, nikoliv čtvrti. --Ragimiri 23. 6. 2009, 20:28 (UTC)

Jedná se více o typografickou záležitost než o pravopisnou, takže pravopisná příručka není tou nejsměrodatnější autoritou, nicméně vodítkem je. Základní správná podoba je se spojovníkem bez mezer. Nicméně z typografických důvodů se někdy, zejména u víceslovných názvů, běžně toleruje i psaní s mezerami nebo s pomlčkou místo spojovníku a nemusí být považováno za chybu. Praxe prostě není a nikdy nebyla ustálená. Otázkou samozřejmě je, jak se zachovat v případě, že oficiálně registrovaný či stanovený název se od té pravopisně či typograficky preferované varianty liší: tedy když například některá firma či škola má v rejstříku mezery. Nemluvě o tom, že pomlčky od spojovníků se v oficiálních rejstřících z tradičních důvodů nerozlišují.
Tvrzení, že "oficiálně nic jako Ostrava-Poruba neexistuje", je značně nepřesné. Možná je pravdou, že žádný územně-správní ani statistický celek není oficiálně registrován s názvem "Ostrava-Poruba". Nicméně zápis Poruby ve formě Ostrava-Poruba vychází z tradičních, vžitých a správných syntaktických pravidel, podle nichž označuje Porubu, která je částí Ostravy. Tedy Ostrava-Poruba oficiálně existuje (třebaže "Ostrava-Poruba" není její oficiální název). --ŠJů 24. 6. 2009, 12:25 (UTC)
Jestli tohle ma platit obecne, jak se tedy ma psat Chodov v Praze? "Praha Chodov", "Praha-Chodov" nebo "Praha - Chodov"? --Franta Oashi 10. 7. 2009, 14:46 (UTC)
Jo, a protoze Chodov na tusim uz uzemne-pravni statut, tak "Praha Litochleby" jsou jeste mensi a take to byvala obec. --Franta Oashi 10. 7. 2009, 14:49 (UTC)

Příručka uvádí jako správnou rovněž variantu s pomlčkou a mezerami, a to u víceslovných spojení: „Pokud je jedna ze složek víceslovná, bývá vhodnější z důvodů přehlednosti zvolit psaní s mezerami; v takových případech doporučujeme spojovník nahradit pomlčkou.“ Co se týče Poruby, jedná se o městský obvod Ostravy. Obvody jsou definovány ve statutu města Ostravy, kde naleznete pouze a jedině variantu Poruba. S prefixem Ostrava- je pouze Ostrava-Jih. Z tohoto důvodu máme na Wikipedii článek Poruba (Ostrava) a jen pro ty neznalé přesměrování Ostrava-Poruba. Nevím, jaká „tradiční, vžitá a správná syntaktická pravidla“ máte na mysli, ale rád se nechám poučit. --Ragimiri 24. 6. 2009, 19:31 (UTC)

Nicméně, co se týče ostravské Poruby, tak tato vznikla původně jako zcela samostatné město, takže i název Poruba bez rozlišovače má své jisté historické opodstatnění ... ** --MiroslavJosef 24. 6. 2009, 19:34 (UTC)

[editovat] interwiki pro stranky z prostoru Wikipedie - Pod lípou atp.

Bezne preskakuji mezi jazykovymi mutacemi, jenze myslenky z jedne WP je tezke dohledat na druhe, prave kvuli chybejicim interwiki. Jak je tohle resene? --Franta Oashi 10. 7. 2009, 14:41 (UTC)

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou_(pravidla)“