Wikipedie:Nefoťte obálky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Úvahy, názory a podněty k zamyšlení

Text této stránky není pravidlem ani doporučením, a v tomto smyslu tudíž není závazný. Je to ale názor, který na určité aspekty fungování Wikipedie zastává jeden či více wikipedistů a předkládá ho ostatním jako podnět k zamyšlení.

  • Jste-li zastáncem tohoto názoru: Pokud budete někde diskutovat, neargumentujte touto stránkou, jako by šlo o pravidlo, ale užijte odkaz na ni k vysvětlení svých pohnutek. Nebojte se k názoru přihlásit na příslušném místě diskuse nebo na vlastní uživatelské stránce.
  • Jste-li oponentem tohoto názoru: Nevkládejte do této stránky své názory. Diskutovat můžete v diskusi, můžete založit názorovou stránku s konkurenčním podnětem k zamyšlení.

Respektujte, že jiný wikipedista může mít jiný názor než vy.


Wikipedie vynucuje dodržování autorských práv, takže nepovoluje nahrávání děl s vyhrazenými právy. To zahrnuje obálky knih, hudebních alb, plakátů, log, screenshotů a podobně. Tato díla sice články oživují, ale v případě že jejich autor nesouhlasí s takovým použitím, jedná se o porušení zákona, a to i v případě, že se tak na Internetu běžně děje.

Skutečnost, že námi pořízená fotografie je vlastním autorským dílem, které si můžeme licencovat jak chceme, vede k častému omylu, že když materiál vyfotografujeme, přestanou původní omezení platit. Tak tomu ovšem není.

Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, (...) Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla. (Autorský zákon, §2 (4))

Proto nenahrávejte fotografie obálek, plakátů a jiných děl, které Wikipedie kvůli jejich právní ochraně nepovoluje. Jejich zarámování do snímku situaci neřeší.

Takto ofocená chráněná díla porušují autorský zákon. (Autor této konkrétní kresby souhlasil s jejím uvolnění do public domain.)

Uvedené omezení na druhou stranu neznamená, že nesmíte fotografovat vůbec nic. Například fotografie interiéru, kde na stolku leží časopisy a podobně jsou přijatelné, protože na nich není časopis hlavním předmětem. Hranice mezi tím kdy jde o fotografii časopisu a kdy o fotografii pokoje je nejasná, pokud ale snímek vložíte jako ilustraci do článku o konkrétním časopisu, jde spíše o fotografii časopisu.

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku. (Autorský zákon, §38c)
Radiátor ústředního topení. Na zemi pohozená kresba není hlavním předmětem snímku, obrázek je možno bez obav použít v článcích radiátor, ústřední topení a podobně.
Následující výplod by měl zkontrolovat právník.

Fotografie trojrozměrných předmětů se na Wikipedii považují za akceptovatelné, přestože jejich design může být chráněn autorským právem. (Například snímek mobilního telefonu je přijatelný, ačkoli jeho design je jako užité umění autorským dílem.)

V ČR i v mnoha dalších státech platí tzv. svoboda panoramatu – princip umožňující svobodně nakládat s fotografiemi pořízenými ve veřejném prostoru:

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění. (Autorský zákon, §33 (1))

(Například ve Francii tento princip neplatí: osvětlení Eiffelovy věže je copyrightované, a není dovoleno zveřejňovat noční snímky věže. Pro podrobnosti vizte en:Eiffel Tower#Illumination copyright.)

Václavské náměstí je veřejným prostorem, tudíž ke zveřejnění fotografie není třeba souhlas autora pomníku (mělo by ovšem být uvedeno, že to je Svatý Václav od Myslbeka) ani desítek chráněných logotypů na budovách.