Wikipedie:Kabinet kuriozit/Biologie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Toto je podstránka Kabinetu kuriozit. Umisťují se sem všechny kuriozity, které se týkají biologie (zvířata, rostliny a podobně). Pro ostatní témata existují vlastní podstránky.
[editovat] Vejcoživorodí
- Rod zvířat, kteří rodí vejce za živa. Například Ptakopisk, nebo ježura australská.
Rozbor. Správně se píše ptakopysk (malé písmenko, ypsilon). Slovo kteří se vztahuje k množnému číslu rodu mužského životného, což není ani slovo rod ani slovo zvířat. A nějak mi ani není jasné, který rod zvířat rodí vejce za mrtva, když už se tady vypichuje ta výjimečnost, že třeba ptakopysk rodí vejce zaživa. A zajímavé je i sousloví, že se vejce rodí, obvyklé je totiž spíš snášení vajec. Nechce se mi věřit, že tímto způsobem biologové formulují výjimečné vlastnosti ptakopysků nebo ježur. --Luděk 11:15, 8. 3. 2005 (UTC)
Fakt, že ježura ani ptakopysk v žádném případě vejcoživorodí nejsou, je už jen třešnička na dortu... Cinik 13:25, 1. 4. 2005 (UTC)
[editovat] Jezeq
- Jde o zvýřátko nepříliš podobné krtkovi. Normálně ssebou nosí spoustu bodlinek o kterých se někteří lidé domnívají, že slouží k přepravě potravy. Ovšem pravdou je to, že tyto bodlinky slouží k spektakulárně zábavným prvům při akcích kdy se sejde více ježků pohromadě. Co se děje při tomto rituálu je ovšem stále záhadou jelikož je znám pouze jeden žívý exemplář, který držen v Marshalově výzkumném institutu. Takže jej mnoho lidí zatím nevidělo. Ovšem je přislíbeno, že bude v brzké době prezentován odborné veřejnosti.
- Pokud by jste jej potkali na ulici tak si jej ani nevšimnete jelikož díky vynikajícím vlastnostem maskování je schopen vypadat dokonale jako člověk. Ovšem toto maskování vyžaduje poměrně velké množství energie a tak se mezi lidmi vyskytuje jen velmi zřídka. Většinou bývá doprovázen krtkem (což je kódové označení externího agenta pracujícího pro Marshalův výzkumný institut), který má za úkol jej kontrolovat zda nedochází opět k přeměně.
- Krtkovým úkolem je starat se o Jezqovi osobní požadavky čož je velmi náročná činnost. Skládá se zejména z krtkojezqování. Tuto praktiku vědci z Marshalova výzkumného institutu ješte zcela nepochopili a je to tak komplexní záležitost, že ji pravděpodobně nebudou schopni pochopit nikdy.
Vydrželo 10 minut, dodáno zřejmě nějakým študákem z pražských strahovských kolejí. --Luděk 11:39, 3. 4. 2005 (UTC)
[editovat] Pachtýř
založeno anonymem v 15:05, 4. 4. 2005 snad jako subtilnější (a neúspěšný, viz Diskuse:Pachtýř) test wiki-bdělosti
- Pachtýř je rod živočichů z kmene strunatců, třídy obojživelníků, řád ocasatých. Blízký příbuzný čolků. Larvální stadium má má plně vyvynutý žaberní systém, který v úplnosti neztrácí ani v dospělosti. Žije v několika izolovaných lokalitách v jižní a jihovýchodní evropě. Silná citlivost na průmyslové znečištění vystavuje tento rod nebezpečí vyhynutí.
- Dosud žijící jsou druhy pachtýř jihoevropský (pactosalamandra australis) a pachtýř dravý(pactosalamandra carnivora). Pachtýř nilský (pactus aegyptiensis) již vyhynul.
[editovat] Hlava
Verze z 20:43, 6. 4. 2005, později poněkud přepracováno.
- Hlava je nejsvrchnější část těla, která disponuje ústy (pusa), nosem, ušima, očima. Tvar hlavy je determinován lebkou, která chrání zejména mozek. Hlavou povětšinou disponují všichni tvorové fiktivního i reálného světa, zvláště pak humanoidní (vyjma snad jen bezhlavého rytíře, nicméně může si ji nasadit). Hlava bývala v dřívějších dobách veřejně setnuta popravčím (katem), nejčastěji provinilcům proti pořádku. Hlavu mají všichni živí, vyšší živočichové (tedy i lidé, tzn. i Vy). Termín ztratit hlavu znamená chovat se nenáležitě až nepříčetně. Z textílií se na hlavu dává nejčastěji čepice, klobouk. Z kovů hrnec (sněhulák). Lidská hlava bývá nejčastěji karikaturována výtvarnými umělci. Člověk a všichni vyšší živočichové si hlavu chrání, protože je to centrála mozku - mozek sám nutí člověka, aby si hlavu chránil. Hlavou se dá klátit ze strany na stranu, dá se podpírat i pokládat. Hlava je pokryta kůží. Na hlavě rostou vlasy. na údech hlavy (uši, nos..) a vlasech a obočí se nosí ozdoby nebo šperky (náušnice). Hlava váží u dospělého jedince v průměru 10 kg.
[editovat] Diskuse:Šupinatí
- prosim neznate nejakeho silne ohrozeneho plaza radeji hada Prosim
Anonymní dotaz na diskusní stránce neexistujícího článku, smazal -jkb- ✉ 17.05.2005 po asi tříminutové existenci
[editovat] Rozdíl mezi Kaprem a Karasem
- Karas nemá fousy a kapr má na to si dávejte veliký pozor! Je to častý chyták pri rybářských zkouškách.
Tato poznámka se objevila u článku ryby. Velká písmena u podnapisu zachována pro pozdější generace. --Luděk 11:30, 13. 5. 2005 (UTC)
[editovat] Keř
- Kolem půnoci se objevilo, nad ránem zmizelo. --Luděk 04:28, 12 listopad 2005 (UTC)
Keř je rostlina napůl cesty mezi trávou a stromem. Roste převážně ze země. Vyskztuje se ve všech příhodných oblastech. Využití je od nevalného až po vynikajicí.
[editovat] Žraloci
- Nechci vědět, na jaké jsem trofické* úrovni --Zirland 20:02, 5. 12. 2005 (UTC)
ŽRALOCI Většina lidí by se pravděpodobně se žraloky raději přímo nesetkala, což není jinak překvapující.Jsou to vynikající lovci s pozoruhodnými smysly a větším mozkem než většina ostatních ryb.Navíc jsou vybaveni hrozivými zuby!Hydrodynamický tvar těla jim ve vodě pomáhá dosáhnout téměř rychlosti torpéda.Žraloky můžete považovat za lvy nebo tygry moře. Jsou to predátoři(dravci) na nejvyšší trofické* úrovni - kromě člověka je ohrožuje jen několik málo nepřátel.
Můžete plavat v kterémkoli oceánu na světě a pohybovat se od prosluněné vodní hladiny teplých mělčin až po temné hlubiny - vždy se octnete v ráji žraloků. Několik druhů žije dokonce i v jezerech a řekách.Mnoho žraloků je zbarveno tak, aby splývali s prostředím.Při lovu jim takové maskování umožňuje využít momentu překvapení.
Mnozí lidé by si rádi zaplavali v moři,ale při pomyšlení na to,že by se mohli setkat se žralokem,raději do vody nevlezou.Pracovníci Ústavu pro výzkum žraloků,který sídlí v Natalu v Jižní Africe,však vynalezli přístroj na odpuzení žraloků. "Zjistilo se,že určité elektromagnetické vlnění působí na citlivé receptory umístěné na přední části hlavy žraloka," uvádějí noviny Weekend Witness,jež vycházejí v provincii Kwa-Zulu-Natal.Přístroji se říká odpuzovač žraloků. Když se žralok přiblíží k dosahu tohoto přístroje,elektromagnetické vlnění mu postupně začne být nepříjemné.Brzy se stane nesnesitelným,a tak "žralok změní směr a rychle zmizí pryč".Toto malé zařízení vyrábí australská firma pro plavce a surfaře.Přístroj se upevňuje na nohu a vytváří kolem plavce zónu,do které žralok nepronikne.
[editovat] Vláknice Patouillardova
- Anonymní varování před nejstrašnějším tvorem na Zemi. Vyjádření p. Patouillarda se přes veškerou snahu nepodařilo získat. --Zirland 16:01, 14. 12. 2005 (UTC)
Vláknice je pěkná potvora.Kdo jí sní,se zlou se potáže. Pan Patouillard by mohl vyprávět!
[editovat] Teorie o úmrtí velbloudů na Infarkt
Ze všech možných zdrojů se můžete dozvědět že Velbloud(jeho jednohrbá i dvouhrbá verze) má unikátní Červené krvinky s buňečným jádrem(běžné červené krvinky z důvodu úspory kyslíku jádro neobsahují).Velbloud dokáže dloho přežít bez vody právě díky těmto nenormálním krvinkám.Ony se totiž na povel jádra dokáží nafouknout a nasát tak velké množství vody, několikrát tak zvětší svoji velikost což vede k enormnímu nárůstu krevního tlaku který by ve většině případů nevadil pokud ovšem nemá daný velbloud příliš málo selenu v krvi (obvyklé hodnoty činí 170-300ppb v krvi). Podle množství selenu v krvi se totiž červené krvinky snaží dozvědět kolik toho velbloud v blízké minulosti vypil(vodou se krev zředí a selen asi proto protože se jeho koncentrace při normálním jídelníčku velblouda moc nemění)ergo snaží se domyslet zda mají nabobtnat či vodu uvolňovat.Při nízké koncentraci selenu v krvi se tudíž červené krvinky neohraničeně zvětšují až kvůli neustale se zvyšující sražlivosti krve ucpou ňejakou cévu v mozku a s velbloudem to instatně sekne.Na tyto informace nespoléhejte.
[editovat] Mozek
- Pozoruhodně vědecké pojednání o anatomii mozku --slady 12:37, 3. 1. 2006 (UTC)
Hej nazdar kámo! Menuju se Kolektiv Autorů,hodíme spolu řeč vo koncovým mozku,hej? Tož von ten koncovej mozek je jako docela mladej,co ty na to,vole?Je rozdělenej na dvě půlky,to máš jako zadek.Na povrchu je krytej pláštěm,co mu inťoši říkaj pallium,a přes ten je eště nějaká kůra,jako kortex.Ta je šedá jako popelník ve čtvrtý cenovce,protože ji tvořej těla neuronů.Většinou je takovej jako rozbrázděnej,ikdyž třeba krysy to maj vošéfovaný a maj mozek hladkej jako jabko.Vevnitř je bílej jako bílý kachličky,a to sou jako vlákna těch neuronů,a sem tam sou ňáký šedý kusy hmoty,to sou bazální ganglia.
Ouplně středně málo nejvíc starej kus toho koncovýho mozku je nekalej čichovej mozek,rhinencephalon.Taky je v něm limbickej systém,to je jako že prej centrum emocí.Když se najednou můžeš podělat strachy,může za to limbičák.Koncovej mozek šéfuje i hecování zvenku – smrady,chutě,pazvuky a koukání.Řídí i úmyslný pohyby a kecy,šéfuje šrotování,zapíná podmíněný reflexy…
[editovat] Puberty
- Sugestivní apel bohužel dlouho nevydržel. --che 17:48, 3. 1. 2006 (UTC)
Puberta je něco zvláštního, vyjímečného. Vím to protože sem právě naplno v ní. Mám svoje zkušenosti s čerstvým vývojem a je toho na mně docela dost. O pubertě sem přečetl plno věcí týkjících se chlapců i dívek. Neví co si kdo myslí o pubertě, ale je to něco, co má nebo mněl nebo bude mít každý ! Nikomu se to nevyhne. A tak naléhavě žádám starší občany ČR, aby v nás dobrých neviděli jen to zlé a neodsuzovali nás na 1. pohled. Děkuji za pochopení a vůbec, že je tady tato služba zprovozněna.
[editovat] Kokršpaněl
-
-
- z 2.11.2005, anonym 212.65.232.187
-
Anglický kokršpaněl je klidné a poslušné plemeno takže to co slyšíte,že anglický kokršpaněl je zlý a neovladatelný pes tak tomu nevěřte.
[editovat] Paryby
- Krátká óda na žraloky z 29. 1. 2006. Vydržela jen 10 minut. --Tlusťa 11:17, 29. 1. 2006 (UTC)
ŽRAloci jsou nejkrášnějšími obyvateli mořských hlubin!I oni mají právo žít,když někoho napadnou tak tím chtějí vyjádřit že nikdo nemá právo lézt na jejich území!Jako ny se chráníme před teroristy z jiných zemí oni se chrání před lidmi, kteří je loví pro potravu!Žraloci jsou nebezpeční jen když se cítí ohrožení!Třeba žralok Bílý - můžete kolem něho plavat,ale dokud se ho nedotknete nebo o něj nezavadíte třeba milimetrem lidské končetiny neublíží vám-ale musíte být v naprostém klidu!Žraloka může vyprovokovat i kopání nohou! Když dojde k neočekávanému napadnutí tak na ně nemějte zlost on si vás mohl splést třeba s tuleněm! Napsala: Lucie xxx Kontakt: xxx@seznam.cz
adresa a jméno zakryty
[editovat] Hnusovník (fastidium)
- Smazáno po 33 minutách 14. 3. 2006 --Beren 19:22, 14. 3. 2006 (UTC)
Vznik
Hnusovník vzniká symbiózou houby a rostlinného plodu v člověkem připraveném pokrmu.
Symbióza
V hnusovníku plod poskytuje houbě živiny a houba svým odrazujícím zjevem a nelibou konzistencí plod částečně chrání před snědením. Někdy může symbióza dvou hnusovníků vést ke vzniku nového druhu, který sice velmi rychle zanikne, ochrana proti člověku je však perfektní.
Výskyt
Nejčastěji se objevuje hnusovník meruňkový, švestkový a třešňový. Tyto druhy se vyskytují zejména v kompotech.
[editovat] Světelník
- Článek si užil osm minut slávy a následně byl přesunut sem. --Luděk 19:31, 16. 3. 2006 (UTC)
Světelník (Phosporum Phosporum) je drobná květinka vyskytující se zejména v České kotlině a Antarktidě. Z poddruhů je to např.: světově známy světelník svítící (Phosporum Phosporia), jenž je vyvážen hromadně do světa, ačkoli to nemá téměř žádný účinek..
Pohyb
Světelník se nepohybuje z místa namísto, ale div si hlavu neukroutí, když vidí nějakou světelničku (důležitá podmínka: musí to být roštěnka nebo alsepoň broskvička), či naopak nějakou starou vraždu, zde je však hlava odvrácena (mezi námi čtyřma sice žádnou hlavu nemá, neicméně to neřeešíme, víme?)
Výskyt
Mně z vásk kyne žluč! Vždyť jsem vám to říkal už na začátku.
Proč světelník
No protože je to plný posporu jako, no my víme, že mezi námi čtyřma, že? Sedne to jako zadinka na hrnec
Jak vypěstovat světelník?
No tak to já velevážené obecenstvo nevím, ale můžete jít za Babkkouu Kořenářkou, ta ví plno těhle blbostí (jé, tecem se prokec').
[editovat] Čivava
Koupím fenku, čivavu, bez pp, okolí jižní moravy, cejvyšší cena 5500. tel. XXXXXXX PŘEDEM DĚKUJI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nalezeno v heslu Čivava 24. 3. 2006 --Aktron 16:47, 24. 3. 2006 (UTC)
[editovat] Rys na Šumavě
rysů je u nás málo to snad víte všichni ale kdo také ví ,že je jich u nás 2 až tři kusy?
napište my odpověd na tuto otázku :jaký máte názor na lov rysů v ČESKÉ REPUBLICE?
ODPOVĚDI PIŠTE NA E-MAELOVOU ADRESU xxxxx.seznam.cz
velmi děkuji.
Smazáno asi po třech minutách existence. Adresa zakryta, ale ta tečka uprostřed tam byla! -Timichal 08:51, 27. 5. 2006 (UTC)
[editovat] Turn Točivý/Globus Bella
Dnešní podoba Turna Točivého je znázorněna vpravo. Byla sestavena 24. srpna 2005 z fosilních nálezů objevenými 2. srpna 2005 na oběžné dráze výpravou STS-114 letící raketoplánem Discovery. Žili na této planetě před 65 milióny lety. Důvod jejich zmizení je stále propracováván, ale nejvíce se vědci NASA a Pentagonu přiklánějí k možnosti, že díky způsobu jejich života, tehdejšímu stavu planety a v neposlední řadě vlivem silného kosmického a solárního záření se hustota Turnů Točivých v dnešním Grand Canyonu zvýšila na životu nebezpečnou úroveň. Díky tomu se zvýšila točná rychlost každého Turna Točivého, Turni se totiž pohybují tak, že se do jejich smyslových orgánů opírá vítr a oni se točí kolem své vlastní osy, a v celé tehdejší pusté oblasti dosáhlo gravitační zakřivení kritické meze a vznikla tzv. časoprostorová trhlina a pohltila všechny Turny. Údaje jsou sice ještě v propočítávání, ale už je známá velmi přibližná doba jejich vynoření. Bude to asi někdy kolem příštího desetiletí, tedy od roku 2011 až do roku 2021. Způsob jejich života je nejvíce propracováván a také to je ze všeho nejtěžší. Je známo opravdu jen velmi málo, ale víme, že nebyli násilnou rasou a na násilí jako takové nahlíželi jako na něco jim cizího. Smrt brali, stejně jako zrození, jako součást života. Když Turn Točivý dosáhl určitého věku, jeho tělo „vyschlo“, Turn zemřel a vznesl se na oběžnou dráhu planety a stal se její věčnou družicí. Za letu ale vypustil „semeno“, vypadající jako dnešní zrnko kmínu, a to zapadlo do půdy. Po době asi 3 týdnů z „semena“ vyroste nový mladý Turn Točivý. Způsob obživy je podložený nálezy ve fosilních ostatcích. Živí se podobně jako rostlinný chlorofyl. Ale není v zelené formě, ale černé a jeho centrum umístěno nad nervovou uzlinou. Způsob jejich komunikace je podobný jako u delfínů, ale místo akustických vln využívají vln rádiových. Smyslové orgány mají dvojí využití. Jednak, jak už ostatně bylo řečeno, jsou používány jako prostředek k zachycení větru a následnému charakteristickému točivému pohybu. Druhak jsou určeny k zachycení rádiových vln ostatních Turnů. Nepotřebují spát, protože způsob jejich života je většinou velmi pomalý a odpočinek tak vykonávají vlastně při pohybu, při konzumaci a vlastně po celý život.
dne 27. února 2006 v Týništi nad Orlicí Jaroslav Dubánek
[editovat] Potkan
- Pravděpodobně vlastní zkušenost nejen s tímto druhem přidal anonymní uživatel. Smazáno po 5 minutách. --Milda 12:49, 3. 7. 2006 (UTC)
Zvláštností potkanů laboratorních je také to, že mají inteligenci na úrovni psa, či koně. K tomuto poznatku mám dvě poznámky:
- Je naprosto zbytečné učit potkana sedni, lehni, atd., přesto i oni se dají vycvičit
- Potkani mají vyšší inteligenci než leckteří lidé...
[editovat] Soubor diskuse:Roasted coffee beans.jpg
Kávové zrnko Tato věc je pro nás i pro celý svět důležitá,protože ten kdo má rád kávu tak z těchto zrníček se vyrábí musí jich býti samozřejmě více takže,když nebudou zrnka nebude žádná káva prostě musí být úroda.
Nalezeno a smazáno. --Aktron 17:11, 26. 7. 2006 (UTC)
[editovat] Beruška
- Zkopírováno ze subpahýlů a podán návrh na smazání článku. Autorem je 83.240.1.249 --Juan de Vojníkov 17:30, 7. 9. 2006 (UTC)
Slunéčko sedmitečné vyšlo si na výlet, řeklo si neskutečné,jak krásný je ten svět. Není to náhoda, to ty jsi krásná, tahleta výhoda je víc než jasná, že s tebou krásnější mnohem je svět, ví dobře slunéčko, khyž jde si na výlet
[editovat] Šupinatí
- Smazano po několika minutách existence. A věřte nejsou tak špatní, stačí si je pořídit. --Juan de Vojníkov 19:02, 16. 10. 2006 (UTC)
Šupinatí plazi''''
Milujte je,jsou super,pro ty co se chtěj strat i pro ty co nemají
tolik času.
zbytek dopisu později,vyhodila mne segra!!!!!!!
[editovat] Životní cyklus
- Po dvou minutkách smazáno. --Luděk 11:55, 1. 11. 2006 (UTC)
Životní cyklus: To máte jednoduchý. Již v antice kdosi psal, že nejdřiv člověk leze po čtyřech, pak chodí po dvou a pak o třech (to jako že má hůl). Nakonec stejně umře a pak už není nic.
To teda platí u člověka, třeba taková želva chodí vždy po čtyřech, akorát tam je zase potřeba rozlišovat želvy suchozemský a vodní.
[editovat] Kuna lesní
- Velmi stručná ale fakticky správná editace označená za subpahýl --Juan de Vojníkov 12:53, 17. 1. 2007 (UTC)
Kuna lesní žije zejména v lese.
[editovat] Nosál a koala
- Co se člověk nedoví o příbuznosti nosála a koaly - a to tahle věcička přečkala už dobrý tucet editací :) --Bodlina 18:53, 5. 2. 2007 (UTC)
Nosál je velice přizpůsobivým tvorem, je všežravec, žije v oblastech deštných pralesů, kde jsou velice tvrdé podmínky pro život. V těchto deštných pralesech se nosál vyvinul z koaly.
[editovat] Lumpa
Lumpa Podkeřní Latinským jménem: Lumpatus Podstromulus'
Výskyt: v mírném klimatickém pásmu, do 800m nadmořské výšky, naleznete ji většinou nedaleko vody, hnízda si staví z větvemi keřů.
Stáří: Lumpa se dožívá až několika desetiletí. Nejstarší známá Lumpa se dožila v zajetí 43 let. Prvních 8 let života je mládě od ochranou matky, v 12 pohlavně dozrává a může zplodit potomky Rozmnožování: Lumpy se po 45 týdnech líhnou z vajec. Vejce snese matka a otec jej po celou dobu zahřívá. Po vylíhnutí lumpy nevidí ani neslyší. Tyto smysly se jim rozvíjejí až v průběhu prvních týdnů.
Hnízdo: Lumpí hnízdo naleznete po spodními větvemi keřů, mírně zahrabané v zemi. Lumpy si jej staví z větví a mechů. Hnízdo je obydlené 10měsíců v roce. Přes nejteplejší část roku lumpy žijí mimo svá hnízda. V jednom hnízdě lumpy žijí asi 5 let.
Společenství: Lumpa je tvor společenský. Matka snáší v jednom vrhu 3-6 vajec, většina mláďat se dožije dospělosti. Lumpy pravidelně se stýkají. Zatím se nepodařilo vypátrat, jak se lupní kolonie svolává.
Strava: Lumpa je všežravec. V mládí žere spíše maso, po 10roku života se spíše orientuje na vejce, luštěniny, ořechy, ovoce.
Popis: Dospělý tvor je pestrobarevně zbarven. Na těle převládá červená, hlavu má obvykle růžovou. Byli zdokumentováni jedinci i se světle modrou hlavou (jedná se o mutaci kmenových buněk). Přední silné končetiny jsou zakončeny 5 prsty, zadní uzpůsobené ke skokům. Lumpa má výrazné zelené oči. Pohybuje se po čtyřech končetinách, ovšem má i slabá křídla, které využívá ke krátkému popoletování.
Zajímavosti: Lumpa je velice přátelský tvor. Nebyly zaznamenány útoky, které by spáchala na lidi. Lumpa má ve svých velkých ústech 58 zubů, které ji podle potřeby ještě dorůstají. Vědci se naží rozšifrovat lumpí jazyk, kterým se dorozumívají.
[editovat] Spermie
revertováno vložení (vl výzkum, vtip, názor tak o 300 let z5)?
Sperma - semeno je úžasně bohaté na hormony, proteiny, vitamíny, minerály, ionty, enzymy, stopové prvky a jiné životně důležité substance. Řízením přírody, když se toto semeno smíchá s vajíčkem, je to postačující k vytvoření nového těla. Také řízením přírody, jestliže není semeno použito k plození, ale je uchováno uvnitř, vyživuje tělo a mozek způsobem, kterému se nemůže žádný posilující nápoj nebo dietní podpora vyrovnat.
Zadržení semene je podstatné v pokroku lidského života. Semeno držené v těle jde vzhůru, aby vyživovalo mozek, činí tělo statným a paměť a intelekt neuvěřitelně ostrými. Odhodlání, optimismus, důvěra, síla vůle, pevná inteligence, vznešený charakter, fotografická paměť a zářící dobré zdraví, toto jsou všechno výsledky uchování semene.
Přílišná ztráta semene může vést k fyzické a mentální slabosti. Jak tělo stárne ubývá vitalita a vůle konat věci a vkrádá se opakovaná únava. Čím více si člověk užívá v mládí, tím více trpí ve stáří. Pokud to tak je doopravdy končím s wiki a jdu si užívat, abych to stihl
[editovat] Sudokopitníci
To by jste nevěřili, co všechno má kopyta.--Juan de Vojníkov 17:46, 18. 3. 2007 (UTC)
Sudokopitníci nemají rozdělené kopito na dvě části.jsou to například-Buvol,Velbloud,Srna, Velbloud dvouhrbý a jeho hrby
[editovat] Noha
Noha se nachází přibližně na horní části těla, konkrétně na hlavě. Drží jej 1000 vlasů, čímž se může pohybovat doleva a doprava. Noha je odvozena od slova nohell čili nollie heelflip. --Limojoe 14:05, 15. 5. 2007 (UTC)
[editovat] Plnovous
Ženy s plnovousem jsou poměrně vzácné, důsledek jejich existence je dysfunkce sekrece pohlavních hormonů. --Limojoe 15:15, 29. 5. 2007 (UTC)
[editovat] Opice obecná
opice obecná neboli homo sapiens sapiens
výskyt: celý svět hlavně asie
vyska: 150-200 cm
váha: 45-150 kg
věk: až 130 let!
potrava: ostatní živočichové a opice a byliny a taky chleba
tělesná teplota: 34-42°C měři se teploměrem v podpaži, konečníku, ústech nebo v zadku asi 10minut
delka těhotenství: 9měsíců
žije ve městech, vesnicich v lese ale i jinak
Našel a ihned smazal--Horst 19:15, 15. 9. 2007 (UTC)
[editovat] Carsfar
Je to hlavní město Mléka. Má 4.256.100 obyvatel. Je tam hlavní přípojka dálnic E11 A E14 a možná taky i E17 a je to největšÍ město v Mléku.
Našel a smazal --Aktron (d|p) 16:20, 28. 9. 2007 (UTC)
[editovat] Prase vietnamské
Prase vietnamské žije ve Vietnamu.Živí se Vietnamskými mravenci.Samec je menší než samice (Vietnamská).Některé prasata se dali na zdravou výživu a požírají vietnamskou mrkev.Může se stát,že kůže vietnamských prasat se dostane i do našich zpustlých a levných vietnamských stánků,proto nikdy nevíte z čeho je zboží ze stánků vyrobeno.Více informací na xxx@mail nebo na adrese Sxxxxx O-P ....Mějte se krásně a ať vás zahřívají teplé vietnamské kůže
-
- Autor 78.108.144.150 9.10.2007, našel a zde uložil -jkb- (cs.source) 08:57, 9. 10. 2007 (UTC)
[editovat] Tamchynovití
Zástupci:adela tamchynová ...to je všechno Zbylí tamchynovití vyhynuli,díky přilepeným žvýkačkám na horním patře.Tento jev způsoboval to,že tento druh přežvýkavců dostával do těla málo kyslíku.Jsou kriticky ohrožení a tak se o ně musíme vážněstarat.Tohoto jediného druha najdete v opavské klinice.
-
- Autor 78.108.144.150 9.10.2007, našel a zde uložil -jkb- (cs.source) 08:57, 9. 10. 2007 (UTC)
[editovat] Peliskovec
-
- Autor 83.208.106.229, vloženo 12:22 1. 11. 2007, smazáno 12:31 téhož dne, zápis i smazání provedl--Horst 10:36, 1. 11. 2007 (UTC)
 Pelíškovec obecný |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Latibulimium commune Schreber, 1776 |
Pelíškovec je malý savec, příbuzný a také podobný s např. Mangustou jižní.
[editovat] Výskyt
Pelíškovec obývá krajiny mírného pásu, spatřen byl již ale i v pásmu subtropickém.
[editovat] Čísla
- Hmotnost
- 450 až 550 g
- Délka těla
- 23 až 30 cm samice, samec je zpravidla o 5 cm delší
- Délka ocasu
- 10 až 15 cm
[editovat] Vzhled
Celkově je pelíškovec zbarven do červena, na bříšku světlejší. Vyjímku tvoří čumáček, srst okolo a konec ocasu, který je černý.
[editovat] Potrava
S rozvojem lidské urbanizace se pelíškovec začal orientovat na lidskou potravu (nepohrdne čokoládou, brambory...), pelíškovec je všežravec.
[editovat] Rozmnožování a vývin
Březost trvá 36 týdnů a v pelíšku, na jehož přípravu vynaloží pelíškovec extrémní úsilí (i třeba půl roku příprav) rodí zpravidla pouze 1 mládě.
Mláďata se rodí slepá, začínají vidět až od 2 týdnů, ale závislá na matce zůstavají asi 4 následující měsíce.
[editovat] Společenský život
Pelíškovci tvoří páry na celý život, ale tato teorie je zatím více domněnkou než čímkoliv jiným. S partnerem se pelíškovec schází až večer v pelíšku, přes při hledání potravy, budování hnízda a starání se o mladé žijí oddělěně.
[editovat] Krysa kancelářská
-
- Autor: Office rat, po několika málo minutách existence smazal Mercy 13:15, 18. 12. 2007 (UTC)
Krysa kancelářská (Rattus officus)
Žije ve skupinách, obvykle na území zvaném open space. Vyznačuje se mravenčí pracovitostí, absolutně trapným humorem, řitním alpinismem a odvahou pštrosa v depresi.
K hlavním rysům též patří kreativita Němce, organizační schopnost Itala a skromnost Francouze.
[editovat] Bělokur tundrový
Bělokur tundrový (Lagopus lagopus) je pták čeledi bažantovitých (Phasianidae). Žije vysoko na severu za polárním kruhem a ve vysokých horách Evropy. V zimě má čistě bílý (?) a zpozorovat můžeme ho např. na Islandu, severním polu, jižním polu atd. U nás je vzácný, neví se kolik jich žije u nás.
Žere někdy myši, jinak různé bílkoviny. Je to prostě býložravec.
-
- Autor: 85.193.48.174, zvlášť jižní pól a poslední tři věty jsou skutečné perly! --Ben Skála 23:52, 5. 3. 2008 (UTC)
[editovat] Gnuč
-
- Autor: 80.188.72.241, smazal--Horst 15:13, 13. 3. 2008 (UTC)
Jedná se o jev, při kterém se střetává ochlupení z přední a zadní části těla v místě mezi konečníkem a varlaty.(tzv.můstku)
Poznatek ze současného výzkumu a diplomové práce V.Hájka
[editovat] Krakatismus
autor: 80.63.1.213
Krakatizmus je vážná nemoc, byla objevena roku nula panem "Strč Mi Ho Tam".
- Příznaky
- zarůstání končetin
- vřískání
- krákání o půlnocích
- zápach po sračkách
- samovolné zmenšování koulí i u ženských (někdy také řitního otvoru a koz)
- Léčba
Musíte si vzít o úplňku o půlnoci živou černou kočku s vydloubanejma vočima, držet ji pevně za ocas, a zazpívat při tom antikrakatistickou hymnu. Předtím je třeba být vykastrován. Na závěr stačí se pomodlit k Lucce a Sk8elýseeegovi.
- Jak budu vypadat?
[editovat] Morskopanna bodkolící
autor: Andienka
[editovat] Rozšíření
Morskopanna bodkolící se vyskytuje ve vodě pod Arktidou a v Labradoru. Nikde jinde už nebyla spatřena.
[editovat] Potrava
Morskopanna se živí většinou krylem. Ale výjimkoi nejsou ani chobotnice, krevety, mlže či různé ryby. Ve velkém hladu dokáže ulovit a sníst i člověka. Útoky na člověka však byli zaznamenány jen 3.
[editovat] Kdy byla spatřena
"Objevil" ji Jimm Classen. byl to námořník a jednou prý Morskopanna bodkolící vyskočila přímo na jeho loď. To bylo v Labradoru. Tam byla spatřena vícekrát, lidi totiž láká pohled na ni. Pak ji uviděl i tým vědců v Atlantiku, no to jenom 3krát. Tam nbyl zaznamenán žádný útok na člověk. Na člověka útočila jenom v Labradoru a to až 3 krát. jednou ji prý námořník vylolovol a nechtěl pustit do moře. Tak to trvalo 11 dní, až od hladu napadla a "okousala" jednoho člena posádky. Údajně procházel kolem a ona ho drápy chytla za nohu a postupně chytla a začala ohlodávat. Tohle bylo celkem utajené, proto ji o hladu nechávalo více námořníků a vždy mezi 10 a 15 dnem někoho napdla. Stalo se to celkem třikrát.
[editovat] Ocasník vlasatý
autor: Nezavisly biolog
Ocasník vlasatý neboli "Homo Capillatus", je nový vývojový stupeň člověka. Vyznačuje se zvýšeným růstem ochlupení, hlavně v oblasti hlavy a obličeje. Může se u nich vyskytnout také náznak ocasu a snížená inteligence. V České repubice se několik exemplářů již vyskytlo, ovšem o tomto druhu nemáme ještě dostatečné množství informací.
[editovat] Myšice temnopásá
myšice temnopásá je rozšířena hlavně na severu čech. Živí se hmyzem a žije hlavně ve dne. Rodí 5 až 10 vajíček. 89.24.7.86 21. 5. 2009, 18:22 --Ben Skála 21. 5. 2009, 19:16 (UTC)
[editovat] Kokoještěr
Jedná se o velmi evolučně významného tvora.Doposud není známo, z čeho se vyvinul,ale bylo zjištěno,že je velmi starobylý.Zařazuje se k ještěrům,ale měl by mít spíše vlastní zařazení, díky vyjimečné stavbě těla.Kokoještěr má tzv. "rukokřídla",které používá k prodloužení svých kroků.Jako potrava jsou pro něj nejlepší menší obojživelníci.Nejlepší podmínky k lovu jsou,když se žáby při nepříznivém počasí zahrabou do bahna.Tento jev se nazývá hibernace.Jeho největší nepřítel je skokan zelený.Co se zubů týče, jsou velmi ostré a při zavřené tlamě, jde vidět 6.pár.Kokoještěr je proslulý podivnými zvuky,které jdou ovšem slyšet pouze tehdy,když je tlama otevřená. Tohoto tvora můžeme spatřit pouze na Kokosových ostrovech.Ovšem velice vyjímečně, jelikož se zdržuje pouze v pustinách.
[editovat] Bobr šavlozubý
[editovat] Obecné informace
Na první pohled se bobr šavlozubý neliší od bobra evropského. Od toho jej odlišují jen a pouze zuby, dlouhé až 20 cm, užívané při lovu. Bobr šavlozubý žije v norách (hlubokých něco kolem 7,856 m) do kterých snáší svá vejce (nejčastěji 3 - 5, většinou však jen dvě). Po snesení vajec se samice stává neplodnou (vzhledem k dalšímu vývoji, je to však nepodstatné). Na vejcích se střídají samec i samice. Po vylíhnutí jsou sice mláďata uzpůsobena k sání mateřského mléka, ale během několika málo okamžiků se z nich stávají masožravci (dojde totiž k tzv. prvotnímu mateřskému kanibalismu - mláďata prostě sežerou svou matku).
[editovat] Chování, lov
Bobři útočí v hejnech kolem 7 - 12 kusů a to zásadně na živočišné entity bez ochrany skupiny. Většího útoku jsou schopni jen ve větším počtu (16 - 20 kusů). Za bílého dne útočí jen tehdy, spojí-li se několik hejn dohromady. Vlastní útok probíhá tak, že si mláďata stoupnou na zadní končetiny, starší bobři jim vylezou za krk a mocným odrazem (za pomoci ocasu) vyskočí na šíji oběti, kde zuby protnou krční tepnu. Úspěšnost je takřka 100%.
[editovat] Historie
Pokud je odborníkům známo, tak první prokazatelné důkazi bobří existence pocházejí z jeskyní Altamíra a Lascaux, kde jsou vyobrazeni šavlozubí bobři, kteří pronásledují a zabíjejí pravěké lidi. Tento nález se datuje kolem roku 14 587 př.n.l. plus mínus tři tisíce let.
Další zmínky pocházejí z dob sumerské civilizace, kde je bobr zaznamenán v klínových zápisech. Stejně tak se objevuje jako znak zkázy v egyptských hieroglyfech. Ve staroindických kulturách býval označován jako "ten jehož dlouhé zuby a ocas rozsévají zkázu podél řek".
V oblasti Číny je největší připomínkou bobří expanze do této oblasti Velká čínská zeď, kterou nechali čínští vládci postavit na obranu svých severních hranic. Nebylo jim to nic platné. Šavlozubí bobři zapříčinili pád dynastí Čan-Chej a Tchuo-Fu.
V době starověkého Říma byli bobři odchytáváni pro zápasy v Koloseu (po skandálu, kdy jediný bobr povraždil 186 gladiátorů. bylo od tohoto nápadu upuštěno). Ve středověku se z bobra šavlozubého stává legendární zvíře, jako jednorožec, či saň trojhlavá (výjimkou je kniha Joachima Pistoria, který napsal latinské pojednání "Zvěř strašlivá lesů evropských").
Ve dvacátém století byl bobr "znovuobjeven" jen díky českému vědci Jaromilu Hnipírdovi (*1921, +1969), který v roce 1952 nalezl prokazatelné stopy bobří existence a sepsal o jejich životě několik publikací. Vzhledem k jeho buržoazní minulosti (jeho otec byl živnostník) mu však nebylo umožněnoi publikovat, stejně tak jej nepřijali za člena AVČSR.
