Wikipedie:Kabinet kuriozit/Biologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je podstránka Kabinetu kuriozit. Umisťují se sem všechny kuriozity, které se týkají biologie (zvířata, rostliny a podobně). Pro ostatní témata existují vlastní podstránky.

Vejcoživorodí[editovat | editovat zdroj]

Rod zvířat, kteří rodí vejce za živa. Například Ptakopisk, nebo ježura australská.

Rozbor. Správně se píše ptakopysk (malé písmenko, ypsilon). Slovo kteří se vztahuje k množnému číslu rodu mužského životného, což není ani slovo rod ani slovo zvířat. A nějak mi ani není jasné, který rod zvířat rodí vejce za mrtva, když už se tady vypichuje ta výjimečnost, že třeba ptakopysk rodí vejce zaživa. A zajímavé je i sousloví, že se vejce rodí, obvyklé je totiž spíš snášení vajec. Nechce se mi věřit, že tímto způsobem biologové formulují výjimečné vlastnosti ptakopysků nebo ježur. --Luděk 11:15, 8. 3. 2005 (UTC)

Fakt, že ježura ani ptakopysk v žádném případě vejcoživorodí nejsou, je už jen třešnička na dortu... Cinik 13:25, 1. 4. 2005 (UTC)

Jde o zvýřátko nepříliš podobné krtkovi. Normálně ssebou nosí spoustu bodlinek o kterých se někteří lidé domnívají, že slouží k přepravě potravy. Ovšem pravdou je to, že tyto bodlinky slouží k spektakulárně zábavným prvům při akcích kdy se sejde více ježků pohromadě. Co se děje při tomto rituálu je ovšem stále záhadou jelikož je znám pouze jeden žívý exemplář, který držen v Marshalově výzkumném institutu. Takže jej mnoho lidí zatím nevidělo. Ovšem je přislíbeno, že bude v brzké době prezentován odborné veřejnosti.
Pokud by jste jej potkali na ulici tak si jej ani nevšimnete jelikož díky vynikajícím vlastnostem maskování je schopen vypadat dokonale jako člověk. Ovšem toto maskování vyžaduje poměrně velké množství energie a tak se mezi lidmi vyskytuje jen velmi zřídka. Většinou bývá doprovázen krtkem (což je kódové označení externího agenta pracujícího pro Marshalův výzkumný institut), který má za úkol jej kontrolovat zda nedochází opět k přeměně.
Krtkovým úkolem je starat se o Jezqovi osobní požadavky čož je velmi náročná činnost. Skládá se zejména z krtkojezqování. Tuto praktiku vědci z Marshalova výzkumného institutu ješte zcela nepochopili a je to tak komplexní záležitost, že ji pravděpodobně nebudou schopni pochopit nikdy.

Vydrželo 10 minut, dodáno zřejmě nějakým študákem z pražských strahovských kolejí. --Luděk 11:39, 3. 4. 2005 (UTC)

založeno anonymem v 15:05, 4. 4. 2005 snad jako subtilnější (a neúspěšný, viz Diskuse:Pachtýř) test wiki-bdělosti

Pachtýř je rod živočichů z kmene strunatců, třídy obojživelníků, řád ocasatých. Blízký příbuzný čolků. Larvální stadium má má plně vyvynutý žaberní systém, který v úplnosti neztrácí ani v dospělosti. Žije v několika izolovaných lokalitách v jižní a jihovýchodní evropě. Silná citlivost na průmyslové znečištění vystavuje tento rod nebezpečí vyhynutí.
Dosud žijící jsou druhy pachtýř jihoevropský (pactosalamandra australis) a pachtýř dravý(pactosalamandra carnivora). Pachtýř nilský (pactus aegyptiensis) již vyhynul.

Verze z 20:43, 6. 4. 2005, později poněkud přepracováno.

Hlava je nejsvrchnější část těla, která disponuje ústy (pusa), nosem, ušima, očima. Tvar hlavy je determinován lebkou, která chrání zejména mozek. Hlavou povětšinou disponují všichni tvorové fiktivního i reálného světa, zvláště pak humanoidní (vyjma snad jen bezhlavého rytíře, nicméně může si ji nasadit). Hlava bývala v dřívějších dobách veřejně setnuta popravčím (katem), nejčastěji provinilcům proti pořádku. Hlavu mají všichni živí, vyšší živočichové (tedy i lidé, tzn. i Vy). Termín ztratit hlavu znamená chovat se nenáležitě až nepříčetně. Z textílií se na hlavu dává nejčastěji čepice, klobouk. Z kovů hrnec (sněhulák). Lidská hlava bývá nejčastěji karikaturována výtvarnými umělci. Člověk a všichni vyšší živočichové si hlavu chrání, protože je to centrála mozku - mozek sám nutí člověka, aby si hlavu chránil. Hlavou se dá klátit ze strany na stranu, dá se podpírat i pokládat. Hlava je pokryta kůží. Na hlavě rostou vlasy. na údech hlavy (uši, nos..) a vlasech a obočí se nosí ozdoby nebo šperky (náušnice). Hlava váží u dospělého jedince v průměru 10 kg.

Diskuse:Šupinatí[editovat | editovat zdroj]

prosim neznate nejakeho silne ohrozeneho plaza radeji hada Prosim

Anonymní dotaz na diskusní stránce neexistujícího článku, smazal -jkb- 17.05.2005 po asi tříminutové existenci

Rozdíl mezi Kaprem a Karasem[editovat | editovat zdroj]

Karas nemá fousy a kapr má na to si dávejte veliký pozor! Je to častý chyták pri rybářských zkouškách.

Tato poznámka se objevila u článku ryby. Velká písmena u podnapisu zachována pro pozdější generace. --Luděk 11:30, 13. 5. 2005 (UTC)

Kolem půnoci se objevilo, nad ránem zmizelo. --Luděk 04:28, 12 listopad 2005 (UTC)

Keř je rostlina napůl cesty mezi trávou a stromem. Roste převážně ze země. Vyskztuje se ve všech příhodných oblastech. Využití je od nevalného až po vynikajicí.

Nechci vědět, na jaké jsem trofické* úrovni --Zirland 20:02, 5. 12. 2005 (UTC)

ŽRALOCI Většina lidí by se pravděpodobně se žraloky raději přímo nesetkala, což není jinak překvapující.Jsou to vynikající lovci s pozoruhodnými smysly a větším mozkem než většina ostatních ryb.Navíc jsou vybaveni hrozivými zuby!Hydrodynamický tvar těla jim ve vodě pomáhá dosáhnout téměř rychlosti torpéda.Žraloky můžete považovat za lvy nebo tygry moře. Jsou to predátoři(dravci) na nejvyšší trofické* úrovni - kromě člověka je ohrožuje jen několik málo nepřátel.

Můžete plavat v kterémkoli oceánu na světě a pohybovat se od prosluněné vodní hladiny teplých mělčin až po temné hlubiny - vždy se octnete v ráji žraloků. Několik druhů žije dokonce i v jezerech a řekách.Mnoho žraloků je zbarveno tak, aby splývali s prostředím.Při lovu jim takové maskování umožňuje využít momentu překvapení.

Mnozí lidé by si rádi zaplavali v moři,ale při pomyšlení na to,že by se mohli setkat se žralokem,raději do vody nevlezou.Pracovníci Ústavu pro výzkum žraloků,který sídlí v Natalu v Jižní Africe,však vynalezli přístroj na odpuzení žraloků. "Zjistilo se,že určité elektromagnetické vlnění působí na citlivé receptory umístěné na přední části hlavy žraloka," uvádějí noviny Weekend Witness,jež vycházejí v provincii Kwa-Zulu-Natal.Přístroji se říká odpuzovač žraloků. Když se žralok přiblíží k dosahu tohoto přístroje,elektromagnetické vlnění mu postupně začne být nepříjemné.Brzy se stane nesnesitelným,a tak "žralok změní směr a rychle zmizí pryč".Toto malé zařízení vyrábí australská firma pro plavce a surfaře.Přístroj se upevňuje na nohu a vytváří kolem plavce zónu,do které žralok nepronikne.

Vláknice Patouillardova[editovat | editovat zdroj]

Anonymní varování před nejstrašnějším tvorem na Zemi. Vyjádření p. Patouillarda se přes veškerou snahu nepodařilo získat. --Zirland 16:01, 14. 12. 2005 (UTC)

Vláknice je pěkná potvora.Kdo jí sní,se zlou se potáže. Pan Patouillard by mohl vyprávět!

Teorie o úmrtí velbloudů na Infarkt[editovat | editovat zdroj]

Možná to není tak úplně z cesty, ovšem styl mě rozesmál. --Miraceti 21:03, 23. 12. 2005 (UTC)

Ze všech možných zdrojů se můžete dozvědět že Velbloud(jeho jednohrbá i dvouhrbá verze) má unikátní Červené krvinky s buňečným jádrem(běžné červené krvinky z důvodu úspory kyslíku jádro neobsahují).Velbloud dokáže dloho přežít bez vody právě díky těmto nenormálním krvinkám.Ony se totiž na povel jádra dokáží nafouknout a nasát tak velké množství vody, několikrát tak zvětší svoji velikost což vede k enormnímu nárůstu krevního tlaku který by ve většině případů nevadil pokud ovšem nemá daný velbloud příliš málo selenu v krvi (obvyklé hodnoty činí 170-300ppb v krvi). Podle množství selenu v krvi se totiž červené krvinky snaží dozvědět kolik toho velbloud v blízké minulosti vypil(vodou se krev zředí a selen asi proto protože se jeho koncentrace při normálním jídelníčku velblouda moc nemění)ergo snaží se domyslet zda mají nabobtnat či vodu uvolňovat.Při nízké koncentraci selenu v krvi se tudíž červené krvinky neohraničeně zvětšují až kvůli neustale se zvyšující sražlivosti krve ucpou ňejakou cévu v mozku a s velbloudem to instatně sekne.Na tyto informace nespoléhejte.

Pozoruhodně vědecké pojednání o anatomii mozku --slady 12:37, 3. 1. 2006 (UTC)

Hej nazdar kámo! Menuju se Kolektiv Autorů,hodíme spolu řeč vo koncovým mozku,hej? Tož von ten koncovej mozek je jako docela mladej,co ty na to,vole?Je rozdělenej na dvě půlky,to máš jako zadek.Na povrchu je krytej pláštěm,co mu inťoši říkaj pallium,a přes ten je eště nějaká kůra,jako kortex.Ta je šedá jako popelník ve čtvrtý cenovce,protože ji tvořej těla neuronů.Většinou je takovej jako rozbrázděnej,ikdyž třeba krysy to maj vošéfovaný a maj mozek hladkej jako jabko.Vevnitř je bílej jako bílý kachličky,a to sou jako vlákna těch neuronů,a sem tam sou ňáký šedý kusy hmoty,to sou bazální ganglia.

Ouplně středně málo nejvíc starej kus toho koncovýho mozku je nekalej čichovej mozek,rhinencephalon.Taky je v něm limbickej systém,to je jako že prej centrum emocí.Když se najednou můžeš podělat strachy,může za to limbičák.Koncovej mozek šéfuje i hecování zvenku – smrady,chutě,pazvuky a koukání.Řídí i úmyslný pohyby a kecy,šéfuje šrotování,zapíná podmíněný reflexy…

Sugestivní apel bohužel dlouho nevydržel. --che 17:48, 3. 1. 2006 (UTC)

Puberta je něco zvláštního, vyjímečného. Vím to protože sem právě naplno v ní. Mám svoje zkušenosti s čerstvým vývojem a je toho na mně docela dost. O pubertě sem přečetl plno věcí týkjících se chlapců i dívek. Neví co si kdo myslí o pubertě, ale je to něco, co má nebo mněl nebo bude mít každý ! Nikomu se to nevyhne. A tak naléhavě žádám starší občany ČR, aby v nás dobrých neviděli jen to zlé a neodsuzovali nás na 1. pohled. Děkuji za pochopení a vůbec, že je tady tato služba zprovozněna.

Kokršpaněl[editovat | editovat zdroj]

z 2.11.2005, anonym 212.65.232.187

Anglický kokršpaněl je klidné a poslušné plemeno takže to co slyšíte,že anglický kokršpaněl je zlý a neovladatelný pes tak tomu nevěřte.

Krátká óda na žraloky z 29. 1. 2006. Vydržela jen 10 minut. --Tlusťa 11:17, 29. 1. 2006 (UTC)

ŽRAloci jsou nejkrášnějšími obyvateli mořských hlubin!I oni mají právo žít,když někoho napadnou tak tím chtějí vyjádřit že nikdo nemá právo lézt na jejich území!Jako ny se chráníme před teroristy z jiných zemí oni se chrání před lidmi, kteří je loví pro potravu!Žraloci jsou nebezpeční jen když se cítí ohrožení!Třeba žralok Bílý - můžete kolem něho plavat,ale dokud se ho nedotknete nebo o něj nezavadíte třeba milimetrem lidské končetiny neublíží vám-ale musíte být v naprostém klidu!Žraloka může vyprovokovat i kopání nohou! Když dojde k neočekávanému napadnutí tak na ně nemějte zlost on si vás mohl splést třeba s tuleněm! Napsala: Lucie xxx Kontakt: xxx@seznam.cz

adresa a jméno zakryty

Hnusovník (fastidium)[editovat | editovat zdroj]

Smazáno po 33 minutách 14. 3. 2006 --Beren 19:22, 14. 3. 2006 (UTC)
Taxonomie hnusovníku
  • Říše|česky=Složeniny|latinsky=Compositae
  • Kmen|česky=Rostlinohouboví|latinsky=Herbafungia
  • Oddělení|česky=Oddělenci|latinsky=Disiunctae
  • Třída|česky=Plodnatci|latinsky=Fetalis
  • Řád|česky=Hnusní|latinsky=Taeter
  • Čeleď|česky=Hnusovití|latinsky=Fastidia
  • Rod|česky=Hnusovník|latinsky=Fastidium

Vznik

Hnusovník vzniká symbiózou houby a rostlinného plodu v člověkem připraveném pokrmu.

Symbióza

V hnusovníku plod poskytuje houbě živiny a houba svým odrazujícím zjevem a nelibou konzistencí plod částečně chrání před snědením. Někdy může symbióza dvou hnusovníků vést ke vzniku nového druhu, který sice velmi rychle zanikne, ochrana proti člověku je však perfektní.

Výskyt

Nejčastěji se objevuje hnusovník meruňkový, švestkový a třešňový. Tyto druhy se vyskytují zejména v kompotech.

Světelník[editovat | editovat zdroj]

Článek si užil osm minut slávy a následně byl přesunut sem. --Luděk 19:31, 16. 3. 2006 (UTC)

Světelník (Phosporum Phosporum) je drobná květinka vyskytující se zejména v České kotlině a Antarktidě. Z poddruhů je to např.: světově známy světelník svítící (Phosporum Phosporia), jenž je vyvážen hromadně do světa, ačkoli to nemá téměř žádný účinek..

Pohyb

Světelník se nepohybuje z místa namísto, ale div si hlavu neukroutí, když vidí nějakou světelničku (důležitá podmínka: musí to být roštěnka nebo alsepoň broskvička), či naopak nějakou starou vraždu, zde je však hlava odvrácena (mezi námi čtyřma sice žádnou hlavu nemá, neicméně to neřeešíme, víme?)

Výskyt

Mně z vásk kyne žluč! Vždyť jsem vám to říkal už na začátku.

Proč světelník

No protože je to plný posporu jako, no my víme, že mezi námi čtyřma, že? Sedne to jako zadinka na hrnec

Jak vypěstovat světelník?

No tak to já velevážené obecenstvo nevím, ale můžete jít za Babkkouu Kořenářkou, ta ví plno těhle blbostí (jé, tecem se prokec').

Koupím fenku, čivavu, bez pp, okolí jižní moravy, cejvyšší cena 5500. tel. XXXXXXX PŘEDEM DĚKUJI!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nalezeno v heslu Čivava 24. 3. 2006 --Aktron 16:47, 24. 3. 2006 (UTC)

Rys na Šumavě[editovat | editovat zdroj]

rysů je u nás málo to snad víte všichni ale kdo také ví ,že je jich u nás 2 až tři kusy?
napište my odpověd na tuto otázku :jaký máte názor na lov rysů v ČESKÉ REPUBLICE?
ODPOVĚDI PIŠTE NA E-MAELOVOU ADRESU xxxxx.seznam.cz
velmi děkuji.

Smazáno asi po třech minutách existence. Adresa zakryta, ale ta tečka uprostřed tam byla! -Timichal 08:51, 27. 5. 2006 (UTC)

Turn Točivý/Globus Bella[editovat | editovat zdroj]

[[Soubor:Turn Točivý - nákres.jpg]] Dnešní podoba Turna Točivého je znázorněna vpravo. Byla sestavena 24. srpna 2005 z fosilních nálezů objevenými 2. srpna 2005 na oběžné dráze výpravou STS-114 letící raketoplánem Discovery. Žili na této planetě před 65 milióny lety. Důvod jejich zmizení je stále propracováván, ale nejvíce se vědci NASA a Pentagonu přiklánějí k možnosti, že díky způsobu jejich života, tehdejšímu stavu planety a v neposlední řadě vlivem silného kosmického a solárního záření se hustota Turnů Točivých v dnešním Grand Canyonu zvýšila na životu nebezpečnou úroveň. Díky tomu se zvýšila točná rychlost každého Turna Točivého, Turni se totiž pohybují tak, že se do jejich smyslových orgánů opírá vítr a oni se točí kolem své vlastní osy, a v celé tehdejší pusté oblasti dosáhlo gravitační zakřivení kritické meze a vznikla tzv. časoprostorová trhlina a pohltila všechny Turny. Údaje jsou sice ještě v propočítávání, ale už je známá velmi přibližná doba jejich vynoření. Bude to asi někdy kolem příštího desetiletí, tedy od roku 2011 až do roku 2021. Způsob jejich života je nejvíce propracováván a také to je ze všeho nejtěžší. Je známo opravdu jen velmi málo, ale víme, že nebyli násilnou rasou a na násilí jako takové nahlíželi jako na něco jim cizího. Smrt brali, stejně jako zrození, jako součást života. Když Turn Točivý dosáhl určitého věku, jeho tělo „vyschlo“, Turn zemřel a vznesl se na oběžnou dráhu planety a stal se její věčnou družicí. Za letu ale vypustil „semeno“, vypadající jako dnešní zrnko kmínu, a to zapadlo do půdy. Po době asi 3 týdnů z „semena“ vyroste nový mladý Turn Točivý. Způsob obživy je podložený nálezy ve fosilních ostatcích. Živí se podobně jako rostlinný chlorofyl. Ale není v zelené formě, ale černé a jeho centrum umístěno nad nervovou uzlinou. Způsob jejich komunikace je podobný jako u delfínů, ale místo akustických vln využívají vln rádiových. Smyslové orgány mají dvojí využití. Jednak, jak už ostatně bylo řečeno, jsou používány jako prostředek k zachycení větru a následnému charakteristickému točivému pohybu. Druhak jsou určeny k zachycení rádiových vln ostatních Turnů. Nepotřebují spát, protože způsob jejich života je většinou velmi pomalý a odpočinek tak vykonávají vlastně při pohybu, při konzumaci a vlastně po celý život.


dne 27. února 2006 v Týništi nad Orlicí Jaroslav Dubánek

Pravděpodobně vlastní zkušenost nejen s tímto druhem přidal anonymní uživatel. Smazáno po 5 minutách. --Milda 12:49, 3. 7. 2006 (UTC)

Zvláštností potkanů laboratorních je také to, že mají inteligenci na úrovni psa, či koně. K tomuto poznatku mám dvě poznámky:

  • Je naprosto zbytečné učit potkana sedni, lehni, atd., přesto i oni se dají vycvičit
  • Potkani mají vyšší inteligenci než leckteří lidé...

Soubor diskuse:Roasted coffee beans.jpg[editovat | editovat zdroj]

Kávové zrnko Tato věc je pro nás i pro celý svět důležitá,protože ten kdo má rád kávu tak z těchto zrníček se vyrábí musí jich býti samozřejmě více takže,když nebudou zrnka nebude žádná káva prostě musí být úroda.

Nalezeno a smazáno. --Aktron 17:11, 26. 7. 2006 (UTC)

Zkopírováno ze subpahýlů a podán návrh na smazání článku. Autorem je 83.240.1.249 --Juan de Vojníkov 17:30, 7. 9. 2006 (UTC)

Slunéčko sedmitečné vyšlo si na výlet, řeklo si neskutečné,jak krásný je ten svět. Není to náhoda, to ty jsi krásná, tahleta výhoda je víc než jasná, že s tebou krásnější mnohem je svět, ví dobře slunéčko, khyž jde si na výlet

Šupinatí[editovat | editovat zdroj]

Smazano po několika minutách existence. A věřte nejsou tak špatní, stačí si je pořídit. --Juan de Vojníkov 19:02, 16. 10. 2006 (UTC)

Šupinatí plazi
Milujte je,jsou super,pro ty co se chtěj strat i pro ty co nemají
tolik času.
zbytek dopisu později,vyhodila mne segra!!!!!!!

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Po dvou minutkách smazáno. --Luděk 11:55, 1. 11. 2006 (UTC)

Životní cyklus: To máte jednoduchý. Již v antice kdosi psal, že nejdřiv člověk leze po čtyřech, pak chodí po dvou a pak o třech (to jako že má hůl). Nakonec stejně umře a pak už není nic.

To teda platí u člověka, třeba taková želva chodí vždy po čtyřech, akorát tam je zase potřeba rozlišovat želvy suchozemský a vodní.

Kuna lesní[editovat | editovat zdroj]

Velmi stručná ale fakticky správná editace označená za subpahýl --Juan de Vojníkov 12:53, 17. 1. 2007 (UTC)

Kuna lesní žije zejména v lese.

Nosál a koala[editovat | editovat zdroj]

Co se člověk nedoví o příbuznosti nosála a koaly - a to tahle věcička přečkala už dobrý tucet editací :) --Bodlina 18:53, 5. 2. 2007 (UTC)

Nosál je velice přizpůsobivým tvorem, je všežravec, žije v oblastech deštných pralesů, kde jsou velice tvrdé podmínky pro život. V těchto deštných pralesech se nosál vyvinul z koaly.

Lumpa Podkeřní Latinským jménem: Lumpatus Podstromulus'

Výskyt: v mírném klimatickém pásmu, do 800m nadmořské výšky, naleznete ji většinou nedaleko vody, hnízda si staví z větvemi keřů.

Stáří: Lumpa se dožívá až několika desetiletí. Nejstarší známá Lumpa se dožila v zajetí 43 let. Prvních 8 let života je mládě od ochranou matky, v 12 pohlavně dozrává a může zplodit potomky Rozmnožování: Lumpy se po 45 týdnech líhnou z vajec. Vejce snese matka a otec jej po celou dobu zahřívá. Po vylíhnutí lumpy nevidí ani neslyší. Tyto smysly se jim rozvíjejí až v průběhu prvních týdnů.

Hnízdo: Lumpí hnízdo naleznete po spodními větvemi keřů, mírně zahrabané v zemi. Lumpy si jej staví z větví a mechů. Hnízdo je obydlené 10měsíců v roce. Přes nejteplejší část roku lumpy žijí mimo svá hnízda. V jednom hnízdě lumpy žijí asi 5 let.

Společenství: Lumpa je tvor společenský. Matka snáší v jednom vrhu 3-6 vajec, většina mláďat se dožije dospělosti. Lumpy pravidelně se stýkají. Zatím se nepodařilo vypátrat, jak se lupní kolonie svolává.

Strava: Lumpa je všežravec. V mládí žere spíše maso, po 10roku života se spíše orientuje na vejce, luštěniny, ořechy, ovoce.

Popis: Dospělý tvor je pestrobarevně zbarven. Na těle převládá červená, hlavu má obvykle růžovou. Byli zdokumentováni jedinci i se světle modrou hlavou (jedná se o mutaci kmenových buněk). Přední silné končetiny jsou zakončeny 5 prsty, zadní uzpůsobené ke skokům. Lumpa má výrazné zelené oči. Pohybuje se po čtyřech končetinách, ovšem má i slabá křídla, které využívá ke krátkému popoletování.

Zajímavosti: Lumpa je velice přátelský tvor. Nebyly zaznamenány útoky, které by spáchala na lidi. Lumpa má ve svých velkých ústech 58 zubů, které ji podle potřeby ještě dorůstají. Vědci se naží rozšifrovat lumpí jazyk, kterým se dorozumívají.

revertováno vložení (vl výzkum, vtip, názor tak o 300 let z5)?

Sperma - semeno je úžasně bohaté na hormony, proteiny, vitamíny, minerály, ionty, enzymy, stopové prvky a jiné životně důležité substance. Řízením přírody, když se toto semeno smíchá s vajíčkem, je to postačující k vytvoření nového těla. Také řízením přírody, jestliže není semeno použito k plození, ale je uchováno uvnitř, vyživuje tělo a mozek způsobem, kterému se nemůže žádný posilující nápoj nebo dietní podpora vyrovnat.

Zadržení semene je podstatné v pokroku lidského života. Semeno držené v těle jde vzhůru, aby vyživovalo mozek, činí tělo statným a paměť a intelekt neuvěřitelně ostrými. Odhodlání, optimismus, důvěra, síla vůle, pevná inteligence, vznešený charakter, fotografická paměť a zářící dobré zdraví, toto jsou všechno výsledky uchování semene.

Přílišná ztráta semene může vést k fyzické a mentální slabosti. Jak tělo stárne ubývá vitalita a vůle konat věci a vkrádá se opakovaná únava. Čím více si člověk užívá v mládí, tím více trpí ve stáří. Pokud to tak je doopravdy končím s wiki a jdu si užívat, abych to stihl

Sudokopitníci[editovat | editovat zdroj]

To by jste nevěřili, co všechno má kopyta.--Juan de Vojníkov 17:46, 18. 3. 2007 (UTC)

Sudokopitníci nemají rozdělené kopito na dvě části.jsou to například-Buvol,Velbloud,Srna, Velbloud dvouhrbý a jeho hrby

Noha se nachází přibližně na horní části těla, konkrétně na hlavě. Drží jej 1000 vlasů, čímž se může pohybovat doleva a doprava. Noha je odvozena od slova nohell čili nollie heelflip. --Limojoe 14:05, 15. 5. 2007 (UTC)

Ženy s plnovousem jsou poměrně vzácné, důsledek jejich existence je dysfunkce sekrece pohlavních hormonů. --Limojoe 15:15, 29. 5. 2007 (UTC)

Opice obecná[editovat | editovat zdroj]

opice obecná neboli homo sapiens sapiens

výskyt: celý svět hlavně asie

vyska: 150-200 cm
váha: 45-150 kg
věk: až 130 let!
potrava: ostatní živočichové a opice a byliny a taky chleba
tělesná teplota: 34-42 °C měři se teploměrem v podpaži, konečníku, ústech nebo v zadku asi 10minut
delka těhotenství: 9měsíců
žije ve městech, vesnicich v lese ale i jinak
Našel a ihned smazal--Horst 19:15, 15. 9. 2007 (UTC)

Je to hlavní město Mléka. Má 4.256.100 obyvatel. Je tam hlavní přípojka dálnic E11 A E14 a možná taky i E17 a je to největšÍ město v Mléku.

Našel a smazal --Aktron (d|p) 16:20, 28. 9. 2007 (UTC)

Prase vietnamské[editovat | editovat zdroj]

Prase vietnamské žije ve Vietnamu.Živí se Vietnamskými mravenci.Samec je menší než samice (Vietnamská).Některé prasata se dali na zdravou výživu a požírají vietnamskou mrkev.Může se stát,že kůže vietnamských prasat se dostane i do našich zpustlých a levných vietnamských stánků,proto nikdy nevíte z čeho je zboží ze stánků vyrobeno.Více informací na xxx@mail nebo na adrese Sxxxxx O-P ....Mějte se krásně a ať vás zahřívají teplé vietnamské kůže

Autor 78.108.144.150 9.10.2007, našel a zde uložil -jkb- (cs.source) 08:57, 9. 10. 2007 (UTC)

Tamchynovití[editovat | editovat zdroj]

Zástupci:adela tamchynová ...to je všechno Zbylí tamchynovití vyhynuli,díky přilepeným žvýkačkám na horním patře.Tento jev způsoboval to,že tento druh přežvýkavců dostával do těla málo kyslíku.Jsou kriticky ohrožení a tak se o ně musíme vážněstarat.Tohoto jediného druha najdete v opavské klinice.

Autor 78.108.144.150 9.10.2007, našel a zde uložil -jkb- (cs.source) 08:57, 9. 10. 2007 (UTC)

Peliskovec[editovat | editovat zdroj]

Autor 83.208.106.229, vloženo 12:22 1. 11. 2007, smazáno 12:31 téhož dne, zápis i smazání provedl--Horst 10:36, 1. 11. 2007 (UTC)
Jak číst taxoboxPelíškovec obecný
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
KmenStrunatci (Chordata)
PodkmenObratlovci (Vertebrata)
TřídaSavci (Mammalia)
ŘádŠelmy (Carnivora)
ČeleďPromykovití (Herpestidae)
Binomické jméno
Latibulimium commune
Schreber, 1776

Pelíškovec je malý savec, příbuzný a také podobný s např. Mangustou jižní.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pelíškovec obývá krajiny mírného pásu, spatřen byl již ale i v pásmu subtropickém.

Čísla[editovat | editovat zdroj]

Hmotnost
450 až 550 g
Délka těla
23 až 30 cm samice, samec je zpravidla o 5 cm delší
Délka ocasu
10 až 15 cm

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Celkově je pelíškovec zbarven do červena, na bříšku světlejší. Vyjímku tvoří čumáček, srst okolo a konec ocasu, který je černý.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

S rozvojem lidské urbanizace se pelíškovec začal orientovat na lidskou potravu (nepohrdne čokoládou, brambory...), pelíškovec je všežravec.

Rozmnožování a vývin[editovat | editovat zdroj]

Březost trvá 36 týdnů a v pelíšku, na jehož přípravu vynaloží pelíškovec extrémní úsilí (i třeba půl roku příprav) rodí zpravidla pouze 1 mládě.

Mláďata se rodí slepá, začínají vidět až od 2 týdnů, ale závislá na matce zůstavají asi 4 následující měsíce.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Pelíškovci tvoří páry na celý život, ale tato teorie je zatím více domněnkou než čímkoliv jiným. S partnerem se pelíškovec schází až večer v pelíšku, přes při hledání potravy, budování hnízda a starání se o mladé žijí oddělěně.

Krysa kancelářská[editovat | editovat zdroj]

Autor: Office rat, po několika málo minutách existence smazal Mercy 13:15, 18. 12. 2007 (UTC)

Krysa kancelářská (Rattus officus)

Žije ve skupinách, obvykle na území zvaném open space. Vyznačuje se mravenčí pracovitostí, absolutně trapným humorem, řitním alpinismem a odvahou pštrosa v depresi.

K hlavním rysům též patří kreativita Němce, organizační schopnost Itala a skromnost Francouze.

Bělokur tundrový[editovat | editovat zdroj]

Bělokur tundrový (Lagopus lagopus) je pták čeledi bažantovitých (Phasianidae). Žije vysoko na severu za polárním kruhem a ve vysokých horách Evropy. V zimě má čistě bílý (?) a zpozorovat můžeme ho např. na Islandu, severním polu, jižním polu atd. U nás je vzácný, neví se kolik jich žije u nás.

Žere někdy myši, jinak různé bílkoviny. Je to prostě býložravec.

Autor: 85.193.48.174, zvlášť jižní pól a poslední tři věty jsou skutečné perly! --Ben Skála 23:52, 5. 3. 2008 (UTC)
Autor: 80.188.72.241, smazal--Horst 15:13, 13. 3. 2008 (UTC)

Jedná se o jev, při kterém se střetává ochlupení z přední a zadní části těla v místě mezi konečníkem a varlaty.(tzv.můstku)

Poznatek ze současného výzkumu a diplomové práce V.Hájka

Krakatismus[editovat | editovat zdroj]

autor: 80.63.1.213

Krakatizmus je vážná nemoc, byla objevena roku nula panem "Strč Mi Ho Tam".

Příznaky
  • zarůstání končetin
  • vřískání
  • krákání o půlnocích
  • zápach po sračkách
  • samovolné zmenšování koulí i u ženských (někdy také řitního otvoru a koz)
Léčba

Musíte si vzít o úplňku o půlnoci živou černou kočku s vydloubanejma vočima, držet ji pevně za ocas, a zazpívat při tom antikrakatistickou hymnu. Předtím je třeba být vykastrován. Na závěr stačí se pomodlit k Lucce a Sk8elýseeegovi.

Jak budu vypadat?

Takto

Morskopanna bodkolící[editovat | editovat zdroj]

autor: Andienka

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Morskopanna bodkolící se vyskytuje ve vodě pod Arktidou a v Labradoru. Nikde jinde už nebyla spatřena.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Morskopanna se živí většinou krylem. Ale výjimkoi nejsou ani chobotnice, krevety, mlže či různé ryby. Ve velkém hladu dokáže ulovit a sníst i člověka. Útoky na člověka však byli zaznamenány jen 3.

Kdy byla spatřena[editovat | editovat zdroj]

"Objevil" ji Jimm Classen. byl to námořník a jednou prý Morskopanna bodkolící vyskočila přímo na jeho loď. To bylo v Labradoru. Tam byla spatřena vícekrát, lidi totiž láká pohled na ni. Pak ji uviděl i tým vědců v Atlantiku, no to jenom 3krát. Tam nbyl zaznamenán žádný útok na člověk. Na člověka útočila jenom v Labradoru a to až 3 krát. jednou ji prý námořník vylolovol a nechtěl pustit do moře. Tak to trvalo 11 dní, až od hladu napadla a "okousala" jednoho člena posádky. Údajně procházel kolem a ona ho drápy chytla za nohu a postupně chytla a začala ohlodávat. Tohle bylo celkem utajené, proto ji o hladu nechávalo více námořníků a vždy mezi 10 a 15 dnem někoho napdla. Stalo se to celkem třikrát.

Ocasník vlasatý[editovat | editovat zdroj]

autor: Nezavisly biolog

Ocasník vlasatý neboli "Homo Capillatus", je nový vývojový stupeň člověka. Vyznačuje se zvýšeným růstem ochlupení, hlavně v oblasti hlavy a obličeje. Může se u nich vyskytnout také náznak ocasu a snížená inteligence. V České repubice se několik exemplářů již vyskytlo, ovšem o tomto druhu nemáme ještě dostatečné množství informací.

Myšice temnopásá[editovat | editovat zdroj]

myšice temnopásá je rozšířena hlavně na severu čech. Živí se hmyzem a žije hlavně ve dne. Rodí 5 až 10 vajíček. 89.24.7.86 21. 5. 2009, 18:22 --Ben Skála 21. 5. 2009, 19:16 (UTC)

Kokoještěr[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o velmi evolučně významného tvora.Doposud není známo, z čeho se vyvinul,ale bylo zjištěno,že je velmi starobylý.Zařazuje se k ještěrům,ale měl by mít spíše vlastní zařazení, díky vyjimečné stavbě těla.Kokoještěr má tzv. "rukokřídla",které používá k prodloužení svých kroků.Jako potrava jsou pro něj nejlepší menší obojživelníci.Nejlepší podmínky k lovu jsou,když se žáby při nepříznivém počasí zahrabou do bahna.Tento jev se nazývá hibernace.Jeho největší nepřítel je skokan zelený.Co se zubů týče, jsou velmi ostré a při zavřené tlamě, jde vidět 6.pár.Kokoještěr je proslulý podivnými zvuky,které jdou ovšem slyšet pouze tehdy,když je tlama otevřená. Tohoto tvora můžeme spatřit pouze na Kokosových ostrovech.Ovšem velice vyjímečně, jelikož se zdržuje pouze v pustinách.

Bobr šavlozubý[editovat | editovat zdroj]

Obecné informace[editovat | editovat zdroj]

Na první pohled se bobr šavlozubý neliší od bobra evropského. Od toho jej odlišují jen a pouze zuby, dlouhé až 20 cm, užívané při lovu. Bobr šavlozubý žije v norách (hlubokých něco kolem 7,856 m) do kterých snáší svá vejce (nejčastěji 3 - 5, většinou však jen dvě). Po snesení vajec se samice stává neplodnou (vzhledem k dalšímu vývoji, je to však nepodstatné). Na vejcích se střídají samec i samice. Po vylíhnutí jsou sice mláďata uzpůsobena k sání mateřského mléka, ale během několika málo okamžiků se z nich stávají masožravci (dojde totiž k tzv. prvotnímu mateřskému kanibalismu - mláďata prostě sežerou svou matku).

Chování, lov[editovat | editovat zdroj]

Bobři útočí v hejnech kolem 7 - 12 kusů a to zásadně na živočišné entity bez ochrany skupiny. Většího útoku jsou schopni jen ve větším počtu (16 - 20 kusů). Za bílého dne útočí jen tehdy, spojí-li se několik hejn dohromady. Vlastní útok probíhá tak, že si mláďata stoupnou na zadní končetiny, starší bobři jim vylezou za krk a mocným odrazem (za pomoci ocasu) vyskočí na šíji oběti, kde zuby protnou krční tepnu. Úspěšnost je takřka 100%.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pokud je odborníkům známo, tak první prokazatelné důkazi bobří existence pocházejí z jeskyní Altamíra a Lascaux, kde jsou vyobrazeni šavlozubí bobři, kteří pronásledují a zabíjejí pravěké lidi. Tento nález se datuje kolem roku 14 587 př.n.l. plus mínus tři tisíce let.

Další zmínky pocházejí z dob sumerské civilizace, kde je bobr zaznamenán v klínových zápisech. Stejně tak se objevuje jako znak zkázy v egyptských hieroglyfech. Ve staroindických kulturách býval označován jako "ten jehož dlouhé zuby a ocas rozsévají zkázu podél řek".

V oblasti Číny je největší připomínkou bobří expanze do této oblasti Velká čínská zeď, kterou nechali čínští vládci postavit na obranu svých severních hranic. Nebylo jim to nic platné. Šavlozubí bobři zapříčinili pád dynastí Čan-Chej a Tchuo-Fu.

V době starověkého Říma byli bobři odchytáváni pro zápasy v Koloseu (po skandálu, kdy jediný bobr povraždil 186 gladiátorů. bylo od tohoto nápadu upuštěno). Ve středověku se z bobra šavlozubého stává legendární zvíře, jako jednorožec, či saň trojhlavá (výjimkou je kniha Joachima Pistoria, který napsal latinské pojednání "Zvěř strašlivá lesů evropských").

Ve dvacátém století byl bobr "znovuobjeven" jen díky českému vědci Jaromilu Hnipírdovi (*1921, +1969), který v roce 1952 nalezl prokazatelné stopy bobří existence a sepsal o jejich životě několik publikací. Vzhledem k jeho buržoazní minulosti (jeho otec byl živnostník) mu však nebylo umožněnoi publikovat, stejně tak jej nepřijali za člena AVČSR.

Lidoprasomedvěd[editovat | editovat zdroj]

Lidoprasomedvěd je mutant několika zvířat( člověka, prasete a medvěda). Žije v Koloradu.

Legenda Ačkoli to zní hloupě, v některých indiánský kmenech se vyprávý historky o lidoprasomedvědovi, který je ukrutný predáto schopen zabít buvola. Indiáni se ho velmi báli povídalo se, že kdo jen zahlédne nalezne okamžitou smrt.

VzhledJeho přesný vzhled není znám, neboť by v dnešní době měl být vyhuben, ale je možné že stále pár jedinců přežívá. Dohaduje se jestlije: napůl člověk a napůl prasomedvěd, napůl medvěd a napůl lidoprase, nebo napůl prase a napůl lidomedvěd. Dokonce někteří tvrdí, že je napůl člověk, napůl medvěd a napůl prase. Měl by být 2-3 metry vysoký a měl by vydádat zvuky podobné rozzuřenému medvědovy. Je docela chytrý a má rasečí rypák. dále má lidský obličej amedvědí tělo i s chlupy. A místo noh má práseší nožky.

Bobrosysel[editovat | editovat zdroj]

Bobrosysel (lat. Syslus-bobromilus) se vyskytuje pod Červenohorským sedlem.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Toto zvíře je přibližně 30 cm dlouhé. Dorůstá velikosti kachny divoké a dospělí jedinec váží asi 40 kg. Samice bobrosysla, dosahují menší váhy asi 20 kg. Samci se vyznačují nadměrným ochlupením a to zejména na hlavě u uší. Toto zvíře je býložravec. Rozmnožování probíhá u bobrosysla asi stejně jako u kočky domácí ovšem s tím detailem, že brobrosysel snáší vejce o velikosti kokosového ořechu. Mládě je ve vejci cca 9 měsíců, poté se rodí již se srstí. Zabarvení srsti je od tmavě černé, přes hnědou, až po světle šedou.

Fotoalbum[editovat | editovat zdroj]

Bobrosysel je tak vzácný, že se jej ještě nepovedlo vyfotografovat. Jen několik málo lidí mělo tu možnost jej spatřit.

Chráněné zvíře[editovat | editovat zdroj]

Bobrosysel je velmi chráněné zvíře, jelikož se ještě nenašlo nikde jinde než právě v ČR.

Tulíněk kapískový[editovat | editovat zdroj]

Tulíněk kapískový (Monachus bellusia) je nejohroženějším, divoce žijícím zástupcem dokonalosti. Oblast jejího přirozeného výskytu je omezena pouze na velmi úzkou část severních Čech, konkrétně do městečka zvaného Duchcov. Její původ není zcela přesně určitelný, jisté je ovšem to, že je posledním žijícím exemplářem svého druhu. Tulíněk kapískový je středně velkým stvořením, pro nějž je charakteristickým znakem dokonalost. Je vyhledáván pro nebývalou krásu, milost, roztomilost a jedinečnost. Nepříjemné je ovšem to, že jí mnoho lidí nikdy v životě nebude mít příležitost spatřit.

Jeden ze šťastlivců, který tulíňka spatřili, ho popisuje takto:


- je nejkrásnějším stvořením na světě
- je nejroztomilejším stvořením na světě
- je podobná upířátku
- má podobu dívky s dlouhými, krásnými, rovnými, světlými vlásky
- její oči jsou modro-šedo-nádherné
- její neodmyslitelnou vlastností je nesmírná tulivost (jak již název napovídá)

Někdo by se mohl ptát, jak vlastně název něčeho tak úžasného vznikl. Jeho objevitel, student jistého vzdělávacího institutu, který se nachází právě v onom Duchcově uvedl:

Když jsem si uvědomil, že jsem se setkal s něčím, co ještě nikdo nikdy nepopsal a že mám čest s živoucím důkazem dokonalosti na planetě Zemi, řekl jsem si, že mi nezbývá než dostatečně jedinečně svůj objev pojmenovat. Berušek, hvezdiček, srdíček a zlatíček už každý z nás viděl nespočet, ale kdo pozná toho, koho jsem poznal já, mělo by mu dojít, že se setkal s něčím úplně novým...

Jméno rodové, tedy Tulíněk, i když se jedná o děvče, tedy Tulíňku je celkem neskrývavě vypovídající o jedné z jejích vlastností.
Ovšem, nad jménem druhovým, čili kapískový (kapísková) může leckomu zůstat rozum stát. Věc se má tak... Kapísek je z hlediska nejmodernější filosofie, která se ještě nedočkala knižního vydání a kdo ví, zda se vůbec dočká, charakterizován takto: Kapísek je svými vlastnostmi obdobou Kamene mudrců. Jeho "majiteli" dává nekonečné štěstí a radost. Nehledejte ho ovšem v sobě, ani se ho nesnažte vyrobit, hledejte ho v srdcích lidí ostatních. Je jenom jeden. Pro tebe, pro tebe i pro tebe. A jen na tobě záleží, zda ho nejdeš. S nejvetší pravděpodobností ho objevíš někde úplně jinde než já a nejspíš bude úplně jinak vypadat.

Já už ale vím, jak vypadá ten můj


Pijavka koňská[editovat | editovat zdroj]

Objevilo se 13. června 2010 - Verze 5460907
Po podkladu se pohybuje tak, že se píďalkovitě jako píďalka přichycuje střídavě přední a zadní přísavkou. Většinou jsou ale dlouhou dobu přicuclé např. na kameni jako píďalky a dělají pídi pídi píďala, já jsem malá pijavice a pídím.

Přesunuté[editovat | editovat zdroj]

Autor: 213.220.192.112, zřel a smazal: Wespecz

Rybokoně jsou pofidérní kříženci mezi rybou a koněm. Vznikli na začátku období Jury, kdy se splašený kůň pod nátlakem dinosaurů dostal pod vodu. Tam se adaptoval a seznámil s místními rybami. Tehdy se poznal s rybou, a tak začala éra rybokoňů.

Dodnes jsou velmi málo rozšíření, mnohdy se považují za mýt. Rybokoně můžete spatřit, když se přejíte lentilkami a jdete k vodě. Rybokoně jsou přitahováni věcmi, které mají v sobě čokoládu.

Rybokůň je asi přibližně tak velký jako obecný kůň. Místo zadních noh má ploutve a ocas. V hřívě má jednu ploutev. Je považován za savce.

Seznam výkalů[editovat | editovat zdroj]

Autor: Jirka554, smazal: Ioannes Pragensis

Výkal je výměšek z organismu vznikající vylučováním. Existuje několik druhů výkalů:

B[editovat | editovat zdroj]

  • bobky - většinou mnoho malých hoven. Dělajá je nejčastěji děti a některá zvířata.

H[editovat | editovat zdroj]

  • hovno - základní druh výkalu. Zpravidla je pevné konzistence. Tělo najednou opouští při vylučování jedno až několik hoven. Často vydávají zápach. Obsahují nestrávené zbytky a další nepotřebný materiál, kterého se tělo potřebuje zbavit.

S[editovat | editovat zdroj]

  • sračky - vylučovaná hmota tekuté či polotekuté konzistence vzniklá často z důvodu potíží se zažíváním. Tato hmota je doprovázena velmi silným zápachem.

Nalezeno na pískovišti 14.10.2011, autor 80.188.99.80:

Milan Šiman[editovat | editovat zdroj]

Je to kytovec, žijící na souši.Živí se žížalami Žije na hnoji, spíše ve hnoji. Má 3 rybníky a hodně uzenin. Je to opravdový gurmán...sežere co vidí. Máme ho všichni moc rádi, hlavně Guláš, protože s ním chodí masturbovat na pánské záchodky. Má ho sice menšího, ale i s menším kašpárkem se dá zahrát veliké divadlo. VÁŠ Míla Šíma.

Mýtické bytosti[editovat | editovat zdroj]

Tato „naučná“ stránka byla vytvořena 25. 1. 2012 ve 13.53 UTC uživatelem vystupujícím pod IP adresou 89.102.232.54. Ve 14.56 UTC do ní byla uživatelem Draceane vložena šablona subpahýl4. 2. 2012 ve 23.18 UTC smazána uživatelem Faiglem.ladislavem s tímto odůvodněním: „vypršela lhůta k rozšíření (info, info).“ Přináším první verzi (tu, co napsal zakladatel). --Marek Genius 5. 2. 2012, 00:59 (UTC)

Mýtické bytsti jako např. Upír nebo Yetti znamená, že důkazy o jejich existenci nejsou doloženy. O Yettim sice byl natočen záznam, ale nikdo neví jestli se jedná o tak zvané ,,Graficky" upravené video nebo jestli horolezci viděli opravdu Yettiho. Upíří existence nebyla ničím podložena. Mořské panny viděli pouze námořníci, ale vědci si myslí, že se to námořníkům jen zdálo příčina = nedostatek pitné vody a jídla.

Čičmour veliký[editovat | editovat zdroj]

Autor: 82.208.16.89, smazal a pro kabinet kuriozit mírně upravil Loupežník

Čičmour veliký

zvláštní druh krouškovité zvěře, která je příbuzná primátům.

Text záhlaví Text záhlaví
Říše: živočišná
Kmen: strunatci
Podkmen: obratlovci
Třída: šelmy
Řád: primáti
Čeled : opice
Rod: čičmour

Vzhled

Hmotnost: 351kg Výška: 2,50 m Rychlost: pohybu 20km/h Samice čičmoura velikého jsou menší a agresivnější. Mají v tlamě 30 zubů. Rodí okolo 1 až 3 mládat které po dvou týdnech už normálně chodí. Mají nahnědlou srst a břicho mají bíle.

Potrava

Loví převážně v noci díky svému výbornému zraku. Jeto všežravec a převážně se živí kořínky stromů, ale nepohrdne i ptáky a hlodavci. Kdyby jste ho potkali, vydávejte hlasité zvuky, který je vystraší a oni utečou.

Původně tulipan; označil a zde upravil Matěj Suchánek; později smazáno; napsal 213.155.240.96; čas 26. 9. 2012, 13:14 (UTC).

tulipan je současti tulipana
mam čas ti vejit nahoru od rana po celi den
řikat si jen spivat si papapapapapapaappapapararap
od rana po cely den spivat asoi PAMAPAMAPAPANAOAAOAOA

...

  • Oblast mezi genitáliemi a řitním otvorem

příspěvek uživatele Speciální:Contributions/88.208.90.183 přesunut u příležitosti nedávno uplynulého druhého roku existence

Koňomut je zastaralý název pro koně zkřížené s mutantmi z doby pravěku... Když nechceme používat sprostá slova tak místo toho řekneme ty si ale koňomut ! ty si ale komármut ! atd..

Příspěvek uživatele 78.80.254.212 ze dne 27.10.2012. --Vachovec1 (diskuse) 26. 10. 2012, 22:20 (UTC)

Jehla mořská[editovat | editovat zdroj]

Jehla mořská je dravý vodní živočich připomínající komára, nebo velrybu. Živí se převážně žraloky a pozustátky dinosaurů, které se hojně vyskytují v oblastech severního pólu. Přesto převážnou potravu Jehel mořských tvoří langusty a pečení velbloudi, pochoutka místních rybářů.

Autor: 88.103.50.151, 17.1.2013. --Vachovec1 (diskuse) 17. 1. 2013, 11:22 (UTC)

Pristichampsus[editovat | editovat zdroj]

Pristichampsus je starověký druh krokodýla, který žil od asi 56 až 35 miliony lety. mají dlouhé nohy, ale někteří také věří, že to má malé kopyta místo drápů. Má také silné čelisti, a je prokázáno, že byl schopný přežít pád z vysokého patra budovy (i když to začalo zdát, zranit ho a zpomalit).

Autor: 90.178.48.100, 15.2.2013 --Vachovec1 (diskuse) 15. 2. 2013, 20:45 (UTC)

Kohout domácí[editovat | editovat zdroj]

Autor: 83.208.186.108; smazal a do KK vložil: Loupežník (diskuse) 11. 4. 2013, 14:37 (UTC)

Kohout obecný.... je to zvíře. žije doma i na dvorku.. je to manžel od slepice-má sní kuřata.. má dlouhé zelené peří.....na zadku.. zobáček a hřebínek.... jinak o něm nic nevíme...bohužel..když jsme zkoušeli kohouta pozorovat, 2nás poklovali a 1nám uletěl....

Autor: Velkahuba, 6. 12. 2013; --Harold (diskuse) 6. 12. 2013, 15:56 (UTC)

Plezgoň (latinsky ratus plezgačus, německy Das Plezgač) je tvor nacházející se ve Střední Evropě, byl objeven v 11. století jako nový druh člověka, v minulosti byl považován za legendu, která se v krádá do domů a jí jim chleby. Tenhle tvor je ohroženým druhem, jeho lov je zakázán ve všech státech EU (včetně České Republiky).

Vlastnosti: První rozlišnost od Homo Sapiens Sapiens (moderního člověka) je jeho nápaditý nos, má krátký zahnutý nos, vědci se domnívají, že kvůli lepšímu jezení chleba. Dále pak má jasnou deformaci lebky, která se u něho projevuje mluvením z cesty. Jsou spíše asociální, žijí většinou ve dvojcích se svoji Matkou až do svojich 32 let. Pak se osamostatní a snaží se založit svoji rodinu (většinou umírají při páření). Živý se drobným hmyzem, nedopalky cigaret a jeho hlavní potravou chlebem. Živý se zaostalým způsobem, či-li výměnným obchodem.

Historie: Objevil se již v 11. století ve Střední Evropě, kde různě migrovali a množili se, proto se u něho vytvořilo asociální chování. V 16. století byli používání jako levná a jediná vojenská síla, díky tomu se z populace činící 1 450 000 členů jednoho kmene na pouhých několik zbylých členů (přesné číslo není známo). Matky v 18. století jej používali jako typem strašení dětí. Vědci přirovnávají jeho myšlení k myšlenkám našich předků. Dodnes se dožili jen 2 poddruhy Plezgoně.

Škodolibka domácí[editovat | editovat zdroj]

Autor: Kratos259, 9. 2. 2014; — Draceane diskuse 9. 2. 2014, 19:59 (UTC)

Jedním z nejčastěji vyskytujících se skřítků v domácnosti je Škodolibka domácí. I když vypadá jako strašidýlko, nepatří mezi strašidla. Je to obyčejný skřítek. Ale jak již jeho pojmenování naznačuje, je pěkně nepříjemným společníkem. Není přesně známo, kolik jich žije, ale na základě mnohaletých pozorování se zdá, že v každé domácnosti je alespoň jedna. Podle starších teorií vypadá jako chomáč pavučin a hrst prachu, ale nejnovější výzkumy prokázaly, že je to pouze jeho schopnost dokonale se maskovat. Ve skutečnosti jde o mrňavého, né-li ještě o něco menšího tvora, zřejmě ženského typu. Škodolibák zatím nebyl zaznamenán a tak se domníváme, že existuje pouze Škodolibka. Škodolibka se vyznačuje nepřiměřeně velkou hlavou, ve keré skrývá velmi vyvinutý mozek s mnoha schopnostmi, o kterých se člověku zatím jen zdá. Například ovládá telekinezi, kterou využívá k přesunu věcí z mista obvyklého uložení do míst naprosto nečekených. To vede i k domněnce, že je schopna i telepatického čtení myšlenek a to nejen lidských. Jak jinak si vysvětlit, že například schová psí misku i s večeří na místo, kam se normální pes nikdy nemůže dostat. Ale zpět k popisu. Škodolibka má dlouhé vlasy, které si s oblibou barví na nejméně očekávané barvy. Od bledě modré, přes žlutou a zlatou a oranžovou, až po zelenou s červenými puntíky. Uši má velké asi jako menší slon, tedy vlastně slonice. Nosánek je lehce prodloužený, asi jako má Pinochio, když už týden v kuse lže. Oči světle modré barvy jsou zpravidla uloženy symetricky kolem nosu, ale někdy je to úplnějinak. Byl zazanamenám případ s jedním okem uprostřed čwla a s druhým v půli zad. No nikdo nejsme dkonalý. Škodolibka má menší ústa, plná dvou, občas i tří zoubků. Její zvláštností je, že ji neroustou fousy a to ani v nose.

Střelec tíhle[editovat | editovat zdroj]

Vytvořeno 10.3. 2014 17:28, autor Reciprokyhenry11, přidal --M97uzivatel (diskuse)

Střelec tíhle, jindy řád ryb žralokovitých, nyní samostatná podtřída ryb o jediné čeledi téhož jména střelec, podtřída teď již nepatrná, skrovný to zbytek skupiny ryb, jež měla za dřívějších period geologických mnohem větší počet rozmanitých rodů. Recentní střelci mají tělo celkem podobného tvaru jako žraloci, totiž protáhlé, v předu silnější, nazad zúžené; trup ukončen jest vzadu štíhlým ocasem s ploutevnatou obrubou vezpod aneb i nahoře (diphycerkie). Kůže jest u recentních lysá, u fossilních kostěnými šupinkami poseta; jsou v ní i silně vyvinuté slizné chodby, obklíčené kroužky chrupavčitými, a vyniklá postranní čára. Ploutve hřbetní jsou dvě, často spolu spojené; prvá krátká a vysoká, druhá dlouhá a nízká; před prvou hřbetní ploutví jest mocný osten, spojený kloubem s chrupavčitým nosičem až od chordy vycházejícím. Ploutve prsní jsou převeliké, břišní o něco menší, řitní malá. Samec má v předu na čele výrostek na předu zakulacený, ostrými trny pokrytý a před břišními ploutvemi menší ostny rovněž trnité. Samci mají také vnější kopulační orgány, tenkými ostny z dentinu ozbrojené. Hlava jest zavalitá, na předu šikmo dolů a nazad uťatá, tak že se ústa pod předním koncem jejím nalézají; oči nemají víček. Žaberní otvor mají chiméry na rozdíl od žraloků na každé straně jen jediný, zakrytý blánitým víčkem, v němž jest chrupavčitý rudiment opercula. Uvnitř jest čtvero skulin žaberních. Stříkací otvory scházejí. Nozdry jsou na zpodní straně čenichu a vedou do velikých, kroucených otvorů čichových. I v kostře liší se chiméryčetnými důležitými znaky od žraloků. Páteř jest nezřetelně segmentována; nedělená chorda jest totiž obklíčena četnými kroužky chrupavčitými, poněkud zvápnatělými, jichž jest větší počet než chrupavčitých obloukův a trnův obratlových. Na statné, chrupavčité lebce jest palatoquadratum a hyomandibulare pevně splynulé s postranními partiemi lebky (autostylie dolejší čelisti); obě orbity jsou odděleny přehrádkou jen blánitou. V dolejší čelisti jest na každé straně jen jediný veliký, ostrý zub deskovitý, kryjící vnitřní plochu i okraj sanice, proti němuž jsou nahoře takové desky dvě. Se žraloky srovnávají se chimérytím, že mají ve svalnatém násadci srdečnice četné chlopně a v konci tenkého střeva řasu spirálnou. Recentní rody chimér známe jen dva se 4 druhy; 3 druhy r. Chimaera L. žijí u břehův evropských, kolem Japanu a u Mysu Dobré Naděje, jediný druh r. Callorhynchus Gron. v mořích jižních. Vlastní chiméry(rod Chimaera L.) mají přední konec hlavy prodloužený v čenich měkký, v hořejší čelisti přední zub krátký a na okraji zoubkovaný, maxillarní (druhý) zub veliký a trojhranný, s četnými hrboly žvykacími na okraji. Dolejší zuby mají podobu kosodélníkových desk s krátkou symfysou. Silný osten před hřbetní ploutví jest se stran sploštělý, má na předu ostrou hranu a vzadu dva trny. Štíhlý ocas má ploutev nahoře i vezpod; řitní ploutev jest nizounká. Chiméry monstrosa L., chiméra hlavatá, má ocas ukončený dlouhým bičíkem již bez ploutevnaté obruby. Tělo mívá délku až i 1,5 m a barvu různou, najčastěji nahoře hnědou se světlejšími skvrnami, na stříbrolesklých bocích často skvrny nahnědlé, břicho bělavé; na hřbetních ploutvích jest široká černá obruba. Žije u břehův evropských, v moři Středozemním, v Severním Německém i v Ledovém moři. Živí se měkkýši, raky i drobnými rybkami. Vajíčka mají rohovitá pouzdra. Při západním pobřeží sev. Ameriky žije ChiméryColliei Benn., bez tenkého bičíku na ocase jen krátce zašpičatělém. Masa těchto ryb používati nelze. Rod Callorhynhus Gron. má dolejší zuby silné, kosodélníkové a v ústech ještě velikou plochu žvýkací. Hlava ukončena jest v předu chrupavčitým výčnělkem s kožnatým lalokem; ocas jest vzhůru zakřiven a nemá nahoře ploutve, dorůstá délky až 90 cm a má barvu nahoře nahnědlou s podélným pruhem tmavším po stranách. Žije v mořích jižního mírného pásma, zejména v jižních končinách Atlantského okeánu a moře Tichého. Fossilní chiméryzachovaly se celé (kostry) jen v lithografické břidlici jurské; isolované zuby a ostny ploutve hřbetní bývají nalezeny již v devonu, pak zvláště v útvaru jurském a křídovém, ano i v usazemnách třetihorních. Rod Ischyodus Egert. se 30 asi druhy náleží útvaru jurskému i křídovému; pěkně zachovalé kostry druhu I. avita H. Meyer nalezeny v lithografické břidlici u Eichstaedtu. Tomuto rodu náleží zajisté i osten 35 cm dlouhý, z Vinar, ve sbírkách Českého musea. Kromě něho známe z našeho útvaru křídového ještě patrovou desku druhu Chimaera furcata Fr. (z bělohorské opuky) a desku s tupými vruby (z Vinar), podobnou hořejšímu přednímu zubu fossilního rodu Edaphodon Newt. Kromě toho buďtež tu uvedeny ještě důležité cizí rody Ptyctodus Pander (isolované zuby z rus. devonu), Eumylodus Leidy z křídového útvaru (Amerika, Mississippi), Ganodus Eg. z jurského útvaru (Anglie)

Přidal 212.79.110.90 dne 7. dubna 2015 ve 20.45‎

Pod pojmem fotr kozy si můžeme představit zvětšené pánské poprsí, které je vyplněné především tukem. Je velmi příjemné na prohmat a dotyk. Jeho nositelé si především pochvalují to, že je mohou jejich polovičky parádně tahat za bradavky, ovšem někdy, když fotr kozy dorostou do nadměrných velikostí, může být problém s jejich ukrytím veřejnosti a je nutné si pořídit dámskou podprsenku.

Mezi nejvýznamnější nositele fotr koz patří například Petr Škarda, který proslul především jejich vypracováním a dovedností s nimi "mrkat" a při zatnutí se mu fotr kozy teprve umí krásně vyrýsovat! Dalším jejím nositelem je jeho jmenovec Jan Šulc, který jich docílil především tím, že se jako malý kluk věnoval profesionálnímu plavání, kterého bohužel musel zanechat, neboť ho přihlašovali do závodů kadetek!

Není žádným tajemstvím, že oba představitelé se důvěrně znají a vzájemně si jejich velikost poměřují.

Slon indický[editovat | editovat zdroj]

Od 37.188.230.45, přidal OJJ, Diskuse 7. 2. 2016, 12:49 (CET)[odpovědět]

Slon Indický je slon co bydlí v Indii a prodává ilegálně koření. Velkej a tlustej, má mexickej knírek a občas volá "olé señorita!"

Krásná definice od 212.67.64.150, nalezl a poupravil --OJJ, Diskuse 21. 2. 2016, 11:52 (CET)[odpovědět]

Opice (Simiformes) je Hezčí sestra Matějový matky náležející do vyšší taxonomické jednotky podřádu vyšších primátů, od kterého se odlišuje tím, že neobsahuje čeleď nártounovitých.

Bobr neboli vagína[editovat | editovat zdroj]

od 82.144.139.1, užilo si pár minut slávy, pak Tomas62 smazal. Nalezl a mírně refaktorizoval --OJJ, Diskuse 23. 2. 2016, 17:14 (CET)[odpovědět]

Hádanka na uvítanou !!! Co jí bobři.... ??? "banány" hahaha taky vás to pobavilo mě velice....:)

Bobr je evropský ale taky vagína vagína je refaktorizováno neboli ženské přirození narodí se s ní každá dívka někdy i muž..... myslíte že si dělám srandu??? to víte že...neeee ve východní africe směrem na sever roustou muži s vagínou a ženy s penisem....buďme rási že jsme ve východní africe směrem na sever pokud se vám tenhle článek líbil dejte like odběr sdílej....

Tyranosaurus Kex[editovat | editovat zdroj]

Žral furt keksy, žral a žral až prasknul a vyhynul! :D

našel a označil na smaz. --OJJ, Diskuse 31. 7. 2016, 16:23 (CEST)[odpovědět]

(lat. Soraxospermophillus Vulgaris) je v současné době zatím málo prozkoumaný druh z čeledi veverkovitých. Prvně byl objeven nedávno bioložkou Lenkou Hamplovou.

Jak číst taxoboxSoraxospermophillus Vulgaris
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďveverkovití (Sciuridae)
Rodrejsel (Soraxospermophillus)

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rejselové žijí zpravidla ve velkých koloniích na tmavých místech ve střední a východní Evropě. Díky své přizpůsobivé povaze se však mohou vyskytovat i v severní části Evropy.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Rejsel obecný se vyznačuje krátkým ocasem, protáhlým čenichem a hustou srstí. Často bývá zaměňován za jemu podobného rejska, starší jedinci mohou připomínat i sysla.

Myš domácí holešovická[editovat | editovat zdroj]

Do článku Myš domácí vložila IP 62.24.92.53 dne 22.11.2016.

M. D. Gomez v roce 2008 popsala endemický poddruh myši domácí, tzv. myš domácí holešovickou (Mus musculus mirovsky), u které se následkem pravidelného zaplavování jejího biotopu v holešovickém meandru Vltavy vyvinul náznak plovacích blán na předních i zadních bězích.

Zooplankton[editovat | editovat zdroj]

vložila IP 2A00:1028:8D1C:71E6:352C:937F:ADE1:B810

plankton který žije v zoo

můžemeho spatřit v zoo nebo v zoologické zahradě mám rád zoo

šli dva a prostřední upadl a ema mele maso a plankton v zooo chcípá hlady že mu ema nai nic nedá

to je ale krkna ema může za yhynutí planktonu umřou ryby umřou rybníky rybníkářky umře vánoční kapr umřou vánoce umřeme všichni !

Tesiga Šešvapí[editovat | editovat zdroj]

uživatelská stránka Tesiga Šešvapí

Tesiga Šešvapí je druh stromu, vyrůstající ve střední Americe. Strom žije, žije, žije a žije dál a dál. Dokud mu teda někdo neudělá obřízku.

Mentalní vlna bramboru[editovat | editovat zdroj]

23. 6. 2017, 13:31‎ vložil KasprowiczDaniel

MVP (z ang. Mental Wool Potato) je mentální vlna bramboru. Existuje řada lidí, kteří se na tuto vlnu dokáží naladit, teoreticky má tuto schopnost 1 z 4 500 000 lidí.

Každý brambor vysílá signály ve vlnových délkách gama a říká svému okolí takřka vše o sobě. Počínaje toho o jaký varný druh se jedná, k čemu se nejlépe hodí, kolik škrobu obsahuje, z jakého rodu existuje ( Rod brambor Habsburku, vymřel již v roce 1740, avšak v poslední letech se objevuje mutace tohoto rodu okolo Alp) a v neposlední řadě i své jméno.

Existence MVP byla potvrzena v roce 1467 Králem Jiřím z Poděbrad, konkrétně 22. dubna. Tento den mu Král Brambůrek řekl zdrcující informace a Král Jiří z Poděbrat započal válečné operace namířené proti Zelenohorské jednotě. Téhož roku provaděli Japonci rovněž výzkum dokazující existenci MVP, scénař byl obdobný jako v naších zemích a v Japonsku propuká stoletá občanská válka, v níž znepřátelené samurajské armády bojují o nadvládu nad zemí.

O sto šest let později si lidé konečně uvědomili, že brambory mezi námi vyvolávají nesváry, aby nás zničili a získaly nadvladu nad celou planetou. V roce 1573 vznikla organizaci PBB (Proti Bramborový Buřiči) a vznikl projekt tzv. Řešení Bramborové Otázky, kdy bylo cílem vymítit bramborové zlo. Bohužel brambory byly až příliž silné a do dnešního dne se je nepodařilo vymítit, ačkoliv se o to dennodenně snažíme. Podle vědcu z PBB se podařilo vymítit pouze 3% brambor.

Trdlo obecné[editovat | editovat zdroj]

8. 11. 2017, 17:20 vložila IP adresa 2A00:1028:8392:54A6:B08C:A9F8:86AD:4826

Trdla obecný žijí v českých lesích. Žijí převážně ve skupinkách ( 2-4 jedinci) jsou obvykle ženského pohlaví, mužského najdeme jen zřídka. Živí se čokoládou, kebabem, chipsy a dalším nezdravím jídlem. Spí na větvích stromů 8-10 hodin denně.Jsou velice líní. Další druhy jsou Trdlo severo americké a Trdlo španělské. Mezi jejich oblíbené činnosti patří focení selfie na instagram, pomlouvání, nakupování. UPOZORNĚNÍ: Nikdy je nepouštět do kuchyně! Zvládnou podpálit i bazén!!! RADA PRO MUŽE: Pokud si na krk uvážete Trdlo obecné, mějte se na pozoru! Jsou velmi přítulní a za chvíli si vás ochočí tak, že budete skákat jak oni pískají. Takže je milujte a rozmazlujte. Je nemožné je nemilovat. Bohužel na našem území Trdla značně ubívají díky pytlákům, kteří je loví pro své ehm potřeby a dělají si z nich "postelové trofeje". Přemýšlí se že budou patřit mezi zákonem chráněné tvory.

7. 12. 2017, 21:02 vložila uživatelka Hanka Půbalová

Krávík je kříženec krávy s králíkem

žije hlavně v alpách a v indii

Sedmitečka slunečná[editovat | editovat zdroj]

8. 12. 2017, 10:29 vložila uživatelka Hanka Půbalová

Sedmitečka slunečná je brouk který se často plete se slunečkem sedmitečným

žije hlavně tam, kde žije krávík

Žrahlt[editovat | editovat zdroj]

9. 12. 2017, 08:38 vložila uživatelka Hanka Půbalová

Žrahlt je forma žraloka, která žije na souši

žije hlavně tam, kde žijí krávík a sedmitečka slunečná

Martínkovský vlkodlak[editovat | editovat zdroj]

Jeden horor od Ing. Novák, smazáno. --OJJ, Diskuse 29. 12. 2017, 13:10 (CET)[odpovědět]

Martínkovský vlkodlak je zvíře, které žilo v dnešním Martínkově. Toto zvíře údajně zabilo kluka žijícím v šedém domě na kraji této vesnice směrem na Domamil. Podle pověsti měl kluk zlé sny o nestvůře, která ho ve snech sledovala. Popisoval ji jako vlka s červenýma očima a ostrými zuby. V jednom snu se mu zdálo, že je celá vesnice prázdná. A tak se šel porozhlédnout po ostatních, ale nikoho nenašel už bylo pozdě večer a vracel se opět domů, avšak někdo ho sledoval. Měl tušení, že je to ona, ta nestvůra z předchozích snů, proto zrychlil. Už byl na křižovatce, otočil se a viděl vlkodlaka jak vyje na Měsíc, byl totiž úplněk. V ten moment se klukovi zatajil dech a začal ihned utíkat domů. Vlkodlak se na něj rozběhl, kdyby neměl kluk svůj dům tak blízko vlkodlak by ho doběhl. Ráno se probudil a říkal rodičům co se mu zdálo, ti mu říkali, že se nemusí ničeho obávat, jelikož je to jen zlý sen. Dalšího dne šel kluk ven a uviděl něco v křoví, tak si řekl, že se tam podívá. Tento den mu byl osudným, v křoví byl vlkodlak, který mu svými drápy propíchl břicho a ostrými špičáky ukousl hlavu. Když uslyšeli rodiče křik, vyběhli, ale bylo pozdě, byl mrtvý. Rodiče to tak rozesmutnělo, že bez svého jediného syna nedokážou žít a vzali si život.

Říká se, že když spatříte mrtvého kluka v šedém oblečení a třemi krvavými škrábancemi, poblíž je hrozivý vlkodlak. Nejčastěji se zjevují lidem v lichém počtu.

Hanč lední[editovat | editovat zdroj]

Hromadně vloženo do několika stránek. — Draceane diskusepříspěvky 20. 3. 2018, 14:30 (CET)[odpovědět]
Toto není hanč

Hanč lední je nenápadný živočich zhruba velikosti člověka, vyskytující se na Chrudimsku. Vzhledem k rychlému pohybu nebyl dosud žádný exemplář chycen a vycpán do muzea.

Způsob pohybu[editovat | editovat zdroj]

Hanč je typickým představitelem pohybově[1]. KlokanovitíV zimním období se pohybuje dlouhý rychlým skluzem po ledě, přiřemž se často opírá o zahnutý kus dřeva. V letních měsících jsou pro něj typické častné poskoky a lety. Biologové se domnívají, že hanč lední je příbuzný s klokanem. Slabinou teorie je fakt, že hanč nemá vak a věci nosí v tašce.

Hanč hbitý[editovat | editovat zdroj]

A obdobná varianta z roku 2020 — Draceane diskusepříspěvky 21. 4. 2020, 22:20 (CEST)[odpovědět]

Hanč hbitý (Hans agilis) je savec vyskytující se endemicky na Chrudimsku. Jeho výška je cca 180 cm, hmotnost odborníci odhadují na 75 kg.[2]

Toto je klokan. Hanč má brusle (někdy)

Zvláštní znaky[editovat | editovat zdroj]

Hanč se vyznačuje specifickým způsobem pohybu. Na pevném suchém podkladu se pohybuje vysokými poskoky, preferuje okolí různých sítí. O skocích se přední znalec hančů J. Mohl vyjádřil slovy „To se nedá ublokovat, tohleto.“ Naopak na ledě se hanč pohybuje dlouhým skluzem po obou zadních končetinách, přičemž se opírá o kus dřeva držený v končetině přední. Často vyčkává skrčen před sítí, aby rychlým pohybem přední končetiny polapil svou kořist. Vzhledem k hančově habitatu v mírném podnebném pásu dosud nebyla vysvětlena jeho symbióza s hrochem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pozorovaná migrace Hanče se děje převážně v okolí Chrudimi, Slatiňan a Pardubic.

Zajíc tmavoocasý[editovat | editovat zdroj]

Překlad kolegy Adámoze (nyní čeká na úpravu na jeho pískovišti) dal vzniknout mnoha novým biologickým informacím a termínům, ty nejzajímavější jsou tučně:

Zajíc tmavoocasý může dosáhnout dospělosti kolem 7 měsíců věku. Samice se obvykle chovají na jaře druhého roku, i když samice, které se narodily na jaře nebo na začátku léta, mohou chovat v prvním roce. Ovulace je vyvolána kopulací. Chovná sezóna se mění v závislosti na zeměpisné šířce a faktorech životního prostředí. V severní části jejich dosahu v Idahu, se chová tento druh od února do května. V Utahu se chovají od ledna do července , přičemž více než 75% samic březí do dubna. Chovná sezóna v Kansasu se rozkládá od ledna do srpna. Chov v teplém klimatu pokračuje téměř celoročně. Dvě špičkové období chovu, které odpovídají vzorkům dešťových srážek a růstu mladé vegetace, se vyskytují v Kalifornii, Arizoně, a v Novém Mexiku. Například v Arizoně chovy v zimě (leden-březen) deště a opět v červnových monzunech.  Gestační období se pohybuje od 41 do 47 dnů. [15] Více vrhů se rodí v teplém klimatu: počet vrhů rodících se každý rok se pohybuje od dvou ročně v Idaho po sedm v Arizoně. [17] Velikost vrhu je největší v severních částech oblasti černého chvosta a klesá směrem k jihu. Průměrná velikost vrhu byla zaznamenána na 4,9 v Idaho, 3,8 v Utahu, [15] a 2,2 v Arizoně. [17] Ženské černohnědé žraloky nevytvářejí komplikované hnízdo. Vyrábějí v mělkých výrubách nazývaných formy, které nejsou hluboko do několika centimetrů. Samice mohou před porodem tvarovat vlasy s vlasy, ale některé stájí v stávajících depresích na zemi bez další přípravy. [16] Mladí se narodí plně ošuntělí s oči otevřenými a pohybují se během několika minut po narození. [8] Ženy nechrání ani nezůstanou s mláďaty, kromě během ošetřovatelství. [18] Věky odstavení a rozptýlení jsou nejasné, protože mladí jsou dobře maskovaní a zřídka pozorovaní v terénu. V zajetí černohlávek jsou úplně odstaveny o 8 týdnů. [17] Mladí spolu zůstávají nejméně jeden týden po odchodu z formuláře. Whitesachem (diskuse) 5. 5. 2018, 10:30 (CEST)[odpovědět]

Autor 185.199.86.106, následně smazáno. --Michal Lenc (diskuse) 2. 6. 2018, 20:13 (CEST) Patentky jsou červené larvy pakomára, tyto larvy můžeme naleznout u rybářů na háčcích ale i v bazénech. Patentky jsou označovány i jako takové cvoky- knoflíky co do sebe zapadají. Zbavit se jich je velmi těžké ve většině případů ani žádné hubiče bakterií nepomůžou, s osobní zkušeností doporučuji řasy sice tři dny bude voda hnědozelená, ale nám je to vyhubylo. Samozřejmě musíme vybírat jejich mrtvoly a vyčistit vše. Líhnou se na slizu a vyvíjí se z nich takový oranžový broučci. Tito broučci koušou a bolí to. Více informací brzy...[odpovědět]

Tygr kanadský[editovat | editovat zdroj]

Autor IPv6, našel a smazal OJJ, Diskuse 2. 6. 2018, 20:22 (CEST)[odpovědět]

Tygr kanadský (Panthera tigris canadian, anglicky Canadian tiger) je poddruh tygra žijící v částech Severní Ameriky. Ve volné přírodě přežívá posledních 180 až 210 jedinců a populace se stále snižuje. IUCN ho hodnotí jako kriticky ohrožený poddruh. Dříve byl považován za regionální formu tygra sumaterského, avšak v roce 2007 byl na základě zkoumání mtDNA a mikrosatelitních sekvencí uznán za samostatný poddruh.

Popis

Tygr kanadský je velmi podobný tygru sumaterskému, má také relativně tmavou podkladovou barvu. Je menší než tygr indický. Celková délka samců dosahuje 150 až 251 cm, samice měří 122 až 222 cm. Výška v ramenou činí 44 až 86 cm. Hmotnost samic se pohybuje v rozmezí 17 až 142 kg. Samci váží 32-169 kg. Tyto údaje byly stanoveny na základě měření 9 samců a stejného množství samic ze dvou různých oblastí Kanady a zahrnují v sobě i nedospělé jedince, tudíž je nelze průměrovat bez výrazného zkreslení.

Článek od kolegy Chlebaspaštikou, který byl smazán již před časem a já ho znovu objevil na pískovišti autora

Hobr je psovitý démonický zplozenec pekla a temnoty, který je v jiných kulturách známý také jako mr. Pickles.

Výskyt       

Přesný výskyt tohoto tvora je nedefinovatelný, protože jsou známy případy kdy byl viděn na více místech na Zemi najednou. Avšak, jsou místa, kde bývá pravidelně zpozorován. Byly zjištěny případy, kdy byl vychováván jako obyčejný pes lidmi. Poslední takový případ byl pozorován v České republice na Moravě, avšak přesná poloha je vládou cenzurována z důvodu ochrany osobních údajů lidí, kteří Hobra chovají.

Popis doupěte a jak ho najít:

Ačkoliv na to vůbec nevypadá, je vzdálený příbuzný s Krtonožkou (odtud jméno Krt), což mu propůjčuje velké hrabivé a hrabací ,,skilly´´, které může v případě potřeby okamžitě upgradovat. Při největší akceleraci jeho těla například dokáže hrubě zasáhnout nohy použitím nestvůrně zvířecího čela, což mu pomáhá při útoku na nic netušícího majitele, ale slouží hlavně k rozmetání zeminy na místě, kde si hodlá hrabotat sídlo, tzv. Díru nebo Pokálenou Horu. Poté se do práce pustí nekontrolovatelně hrabavé nohy, které hrabou nezávisle na sobě (takto dosáhne detailnějšího zrobení Díry). Identifikace oné pekelné jámy je složitá: Hora s několika dírami, jejíž povrch je značně rozpadlý a zkorodovaný (Hobr nemůže odolat, a protože mu Satan Diabol poručil, vráží tělem do hory za cílem autodestrukce) a v jejím okolí krátery, někdy s kořistí, někdy bez. Tyto krátery mají za účel zastavit auto případného bojovníka s temnotou. Nejjasnějším identifikačním znamením, které, pokud uvidíte, dejte se okamžitě na útěk, je ale spousta pískajících hraček, které Hobr shromažďuje za účelem tzv. KONCENTRACE TEMNOTY, vaření apod.

Popis

Jedná se o psovitě vypadající šelmu s hrubou bílo-šedo-černou srstí. Hlava s abnormálně velkou a silnou čelistí, z níž vytéká blíže nespecifikovatelná tekutina na bázi kyseliny siřičité, která se po kontaktu se vzduchem mění ve vodu, je pokryta srstí silnou cca 0.3mm a je jemnější než srst na zbytku těla. Oči má Hobr nejedno-barevné, jedno hnědé (temná stránka), a druhé ze tří čtvrtin modré, přičemž zbývající jedna čtvrtina je opět hnědá. Tato genetická mutace je prozatím záhadou. Vydává opět blíže neidentifikovatelný zvuk, který je hlavní a nejoblíbenější částí slovní zásoby. Zde by se dal popsat jako "HM", nebo zabručení.

Mytologie

Hobr je stará entita, se vší pravděpodobností starší než lidstvo samo, jelikož pověsti a zmínky o něm sahají až k roku, který byl tak dávno, že se mu ještě ani neříkalo "rok". Vedle jiných, neověřených příběhů a hrůzu nahánějících povídek se dá uvést například Ezopova bajka Pes a kus masa, která dokonale popisuje Hobru tak vlastní inteligentní chování. Z nedávnějších zdrojů můžeme hledat inspiraci Hobrem například v knize Hobit (Šmak pod horou) od J.R.R. Tolkiena, nebo v díle Harry Potter (Fenrir šedohřbet), a především Glum z díla Pán Prstenů. Autoři očividně v tomto objektu temnoty nachází studnici nevyčerpatelné inspirace. Nejstarší písemná památka se nachází v Bilbi. Ať už vlastní přičinlivostí či lidskou fantazií, nazýváme jej mnoha jmény z nichž nejpoužívanějším je právě Hobr, ale můžeme se setkat také se jmény Krt, Zhobr, Hobo a podobně.

Povaha

Už to, že Hobr je zplozenec pekla a temnoty, už poměrně dost naznačuje povahu jeho duše, kterou lze spatřit též v jeho očích (modré je zbytek dobra). Lidským okem vypadá jako galantní a statečný objekt, ale s termovizí lze spatřit jeho pravou podobu. Je to jedna z jeho největších zbraní. Ve skutečnosti je podlézavý, vychytralý, nestálý a především hrabivý. Má rád úchylné rituální písně apod. Nejhorším stavem je KONCENTRACE TEMNOTY, stav, za kterého se hobr stává psychicky nemocným. Tímto stavem rozumíme trans, při kterém zároveň svolává satany a proklíná člověka, který ho vidí. Naštěstí, jelikož už zmíněné třískání hlavou do všech okolních věcí ho obralo o většinu mozkových buněk, činí ho to často stupidním.

Hobrana

Američtí vědci zjistili, že pokud Krtovi vezmete míček, stává se psychicky labilním a schová se do Díry, kde tělem ochraňuje zbývající pokládky, další obranou je vzít do ruky nejbližší konev, toto jej děsí z důvodu že v 4. století n. l. byla svěcená voda uchovávána v nádobě podobné právě konvi. To tedy tvoří cestu, jak se zachránit. Jiná ochrana neexistuje. Pokud nebudete mít Hobrou karmu a Hobr zaklepe zrovna na vaše dveře, stanete se Hobrákem.

Poznatek

Bylo zjištěno, že si Hobr dokáže podmanit mysl člověka a to až na takovou úroveň že je dokáže ovládat a nebo mu vnutit různé myšlenky. To nejspíše zapříčinilo to že se v České republice na Moravě prastarý vyskytl kult Hobráků, kteří Hobra uctívají jako svého Pána a Stvořitele všeho bytí. Jsou naplno v jeho moci a udělají cokoliv aby byl Hobr spokojen například mu nosí oběti v podobě uprchlých opic, které se volně vykytují na území Moravy. Mezi hobráky panuje také hierarchie, pozorováním bylo zjištěno že  první 3 Hobráci kteří byli zasaženi mají kontrolu nad ostatními. Zatím se nepovedlo žádného se subjektů dostat ze spárů Hobrvých. Subjekty vždy při pokusu o zadržení nabijí tzv. hobrovské síly a napadají všechny okolo a následně zmizí neznámo kam. Pokud se dostanete do kontaktu se zasaženým subjektem nesnažte se jej zadržet, protože je možnost že vás omráčí a dovede přímko k Hobrovy který z vás udělá Hobráka.

  1. Veselá M., Zvířata
  2. Holá, J.: Pozoruhodná zvířena Chrudimska, s. 42

Slon cejlonský[editovat | editovat zdroj]

V kapitole Přirození nepřátelé se o slonu cejlonském dozvíme vskutku zajímavé informace, ty nejpikantnější jsou zvýrazněny. Autorem jest jistý Elabejvl a já na článek narazil docela náhodou - více než půl roku zde visel bez jakýchkoliv požadavků na úpravy. Whitesachem (diskuse) 5. 1. 2019, 09:29 (CET)[odpovědět]

„Nicméně, některý obchod se slonovinou stále pokračuje. Kandy bylo označeno za centrum takového nelegálního obchodu. Největší hrozbu pro slony pochází z rozšiřující se lidské populace a její poptávky po zemi. Ztráta významného rozsahu rozmezí slonů k rozvoji v současné době pokračuje s řadou zavlažovacích a rozvojových projektů vedoucích k přeměně větších rozměrů slonů na zavlažované zemědělství a osady.

Mezi rokem 1999 a koncem roku 2006 každý rok bylo zabito téměř 100 divokých slonů. Sloni jsou zabíjeni k ochraně plodin a domů. Mezi další hrozby patří pytláctví, odlesňování, sucho a hlad. V období sucha se mnoho slonů poškozuje zemědělskou půdou. Téměř 80 slonů bylo zabito na severní západní Srí Lance, 50 na jihu a na východě a dalších 30 v jiných částech země, přičemž celkem bylo 160 úmrtí na slony v roce 2006.“

Nalezl, navrhl na rychlosmaz a vložil --Khamul1 (diskuse) 27. 3. 2019, 16:58 (CET)[odpovědět]

(!NEBERTE VÁŽNĚ!)

Rederix (latinský název nebyl radši vymyšlen,rusky cyka) je ďáblovo stvoření,které je vysoce nebezpečné. Doporučuje se nemít s ním žádný kontakt.


Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Rederix má nechutnou tvář až to bolí a má také křídla,takže není možný žádný letecký únik. Má dlouhé a neopečovávané nehty. Nohy,ruce i záda jsou porostlé jemným chmýřím. Povrch jeho těla obsahuje žlázy plné nebezpečného jedu.

Výskyt v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Rederix se pohybuje nejčastěji ve Středočeském kraji (nebylo to však plně dokázáno). Počet Rederixů v Česku je jeden a jinde na Zemi 0.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Rederix si rád pochutná na hlavičkách malých dětí a tělech turistů.

Jak se vyvarovat kontaktu s Rederixem[editovat | editovat zdroj]

  • Noste při sobě pepřový či nervový sprej
  • Jezte hodně zeleniny a ovoce
  • Nechoďte do opuštěných lesů
  • Nejezte česnek k obědu

ZDROJE[editovat | editovat zdroj]

  1. Můj mozek
  2. Rederix


Děkuji jednomu stvoření za připomenutí že mám toto vytvořit :)

Lamosiopeze[editovat | editovat zdroj]

smazal --janbery (diskuse) 5. 12. 2019, 19:33 (CET)[odpovědět]

Lamosiopeze, nebo-li Lamí nemoc.

Lamosiopeze se poprvé vyskytla v České republice roku 2019, kde jí 15 letá žákyně nevědomě a neznámo jak vytvořila. Nemoc byla následně přenesena, její spolužačkou, s lamími původy a lamím vzhledem, na ostatní žáky.

Nemoc byla přenesena na jednoho studenta, který tuto nemoc pomohl identifikovat, a vytvořil lamí soustavu Lamontů.

Stupnice Lamontů je 1-500, přičemž 1 je první stádium nákazy a 500 je stádium finální.

Jak se nemoc projevuje?

Symptomi jsou.: Špatné vyslovování slov, přeříkávání se, koktáním, neustálá euforie a mozek produkuje obrovské množství endorfinu, po čase se může nákaza u člověka vyvinout do stavu nad 100 Lamontů, kdy se objeví příznaky Pseudobulbarního afektu, což je nepřetržitý smích.

Na tuto nemoc zatím nebyl objeven lék, nemoc není životu nebezpečná, existuje tu jen malá šance na smrt při dosáhnutí 500 Lamontů, což se někomu nemusí podařit dosáhnout ani za celý život, čím více člověk má Lamontů, tím více se příznaky projevují a jsou silnější.

Pokud nemoc získáte při adolescenci, tak po uplynutí této fáze života může nemoc postupně vymizet.

Jak zabránit vývinu Lamosiopeze?

Tato nemoc se na každém člověku vyvíjí jinak, někdo získá 50 Lamontů za měsíc, někdo jiný zase může získávat 50 Lamontů 5 let. Nákazu můžete zpomalit tím, že se vyhnete kontaku s Lamami a pokusíte se na nějakou dobu nemluvit.

Jakým způsobem se nemoc šíří?

Šíření této nemoci ještě nebylo přesně popsáno, ale máme důkazy o tom, že se šíří přímým kontaktem s jinou nakaženou osobou a také vzájemnou výměnou tělesných tekutin.

Kočka bombajská[editovat | editovat zdroj]

Smazaná verze článku Bombajská kočka z 23. 1. 2020, 12:15 - 213.151.78.67 – smazal OJJ, Diskuse 23. 1. 2020, 12:43 (CET)[odpovědět]

kočka kterřá sere bomby

Zajdonasourus Veliconocus[editovat | editovat zdroj]

Stránku uživatele Velikonocni zajda smazal --T.Bednarz (diskuse) 10. 4. 2020, 14:01 (CEST)[odpovědět]

Zajdonasourus Veliconocus - mystická postava, prapraprapředek součástné slavného velikonočního zajička, zakladatel tradice hledání velikonočního pokladu


Narození - 10.4. v 13:18 přibližně před 250 mil. lety se vyklubal z čokoladového velikonočního vajíčka. Matkou byla proslulá Zajdonasouřice Karla. Proslulá byla hlavně díky tomu, že byla tak trošku roztažpacka. Proto nemůže přesně říct, kdo je otcem. Jedna z legend praví, že se do Karly zakousl i samotný bůh Zaus, a že je polobůh. Což by vysvětlovalo jeho schopnosti a hrdinsky číny.


Úmrtí - za nejasných okolností při zásahu planety obřím velikonočním vajíčkem zmizel. Bylo to přesně ve 20:45 2.9. přibližně před 238 mil lety.


Schopnosti a dovednosti - bojovník, atlet, umělec, gynekolog samouk, hrdina, šampión ve skoku do dálky a do výšky, skvělí kuchař hlavně mrkvových pokrmů, výtěz v pití mrkvového piva na čas, skvělí hráč kuliček


Nejslavnější hrdinský čin - Záchrana trolice

Jednoho dne capital od svého sídla do hospody. A tu uslyší, jak hromada hlíny veliká asi jako nákladní auto neříká. Jde blíž a najednou ho něco praskne přes nos. Dojde mu, že se nejedná o hromadu hlíny, ale že tudy před chvílí procházel Velicounaurus rex. Náš hrdina neváhal ani minutu a hned potom co si doběhl domů, který byl vzdáleny asi půl hodinky cesty pomalou chůzí, pro plynovou masku a ochrany oblek, se vrhl do toho co Rex vyvrhl. Uprostřed nalez něco co vypadalo podobně jak ta hromada hlíny ale dýchalo to. Výtahl to ven a po ošplichu vodou, zjistil, že dychající věc bude nejspíš trol, protože stále vypadala jako hromada "hlíny". A tak náš hrdina zachranil královnu trolů.


Nevyjasněné záhady - schovaný velikonoční poklad ......

Homo inserendos[editovat | editovat zdroj]

Vložil Miroslav Šodek, smazal — Draceane diskusepříspěvky 12. 4. 2020, 22:50 (CEST)[odpovědět]

Člověk nepřízpůsobivý

Domnívám se, že dalším vývojovým stádiem člověka je človek nepřízpůsobivý, který vzhledem ke svým morálním a finančním možnostem dospěl do stádia, kdy se již nemůže přizpůsobit přírodě a kořenům z kterých vzešel.

Vytvářím nový pojem, který se možná časem uchytí.

Do sekce Komunikace vložila IP adresa 2a00:1028:8390:f252:790e:ca29:659d:3eb6, smazal--F.ponizil (diskuse) 5. 5. 2020, 10:23 (CEST)[odpovědět]

Rumba – tanec, kterým projevuje samec zájem o samici, nebo reakce na nějaké dění narušující jeho běžný den. Samec či Samice se pohybuje při rumbě pomalu, natažen a vydává jakési mručení.

Zaznamenal a smazal --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 27. 8. 2020, 23:00 (CEST) [odpovědět]

Zívarus je krátkodobý virus. Zívarus chytnete jen v případě ze poblíž vás bude stát nějaký blbaso který zívnul a vaše osoba kvůli němu také zívne.

Studie dokázala že Zívarus nechytnete když zívnutí uslyšíte. A to že si zívnete jen tak ze srandy to také neni Zívarus.

Nemusíte se bát Zívarus není dlouhodobá nemoc trvá jen chvilku


POZOR! NA ZÍVARUS SE NEUMÍRÁ!!!! PAMATUJTE NEUMÍRÁ!!! (TEDA DO TEĎ NA NĚJ NIKDO NECHCÍP(ALECO NENÍ MŮŽE BÝT))

Zelené hnojení[editovat | editovat zdroj]

Zaznamenal a revertoval--F.ponizil (diskuse) 20. 1. 2021, 21:57 (CET) [odpovědět]

je to technika uvareni psa na smetane

Oňuk krkonošský[editovat | editovat zdroj]

Stránku založil Tomáš Petráň 17. 4. 2021 ve 12:35, zaznamenal a smazal --Vachovec1 (diskuse) 17. 4. 2021, 17:29 (CEST)[odpovědět]

Oňuk krkonošský (Ceratopalmatus marsupialis corconticus)

Bájný krkonošský endemický druh. Podobně jako yetti, lochneska nebo olgoj chorchoj byl občas údajně spatřen. Pozorování však proběhla většinou v nočních hodinách a pozorovatelé byli na cestě z hospody či jinak uvedeni do změněného stavu vědomí. Připomíná většího zajíce s jelením parožím. Podle pozorovatelů z Obřího dolu má alespoň na jednom páru končetin blány, připomínající kachní a vejce s potomstvem nosí v klokaní kapse. Podle pozorovatelů ze západní části Krkonoš jeho výrazný klokaní ocas nese znaky pravěkých dinosaurů. To by potvrzovalo i ony blány, pokud se vyvinul z dinosaurů, jsou blány důkazem přechodu z života ve vodě na souš a ocas s ostny a hroty pak svědčí o příbuznosti se stegosaurem. Vedle ptáků by se pak jednalo o jedinou další vývojovou větev pravěkých ještěrů. Dalším možným vysvětlením je, že jde o jednu z mnoha podob Krakonoše. Pán hor je vyobrazen s jelením parožím už na nejstarší známé mapě Krkonoš, jeho proměny v jelena či zajíce jsou zaznamenány už Praetoriem.

Založeno a smazáno 28. 11. 2021.

Bydlín je druh člověka moudrého. První známky výskytu se objevují po roce 2000 a nyní známe pouze jednoho jedince tohoto druhu. Tento druh se vyznačuje vlastností smrděním ve džbáně. Tuto vlastnost pocítíte hlavně v okamžiku, kdy se nacházíte v blízkosti takovéhoto jedince, je však známo, že jeho zápach můžeme pozorovat i ve vzdálonostech v řádu kilometrů.

Sušená opice[editovat | editovat zdroj]

Založeno a smazáno 28. 11. 2021.

Když vysušíte opici tak vám vznikne něco čemu se lidově říká sušená opice. Jedli to indoši před více než 250 lety a byla to pro ne pestrá specialita na jejich úzkém meny. Ale pozor! Když vám někdo řekne jestli máte rádi sušenou opici tak hned řekněte ne, protože vás budou považovat za necivilizované a zastaralé.

Ihned smazáno 2. 2. 2022
Lvi spolupracují s tygri

Balnarovo tělísko[editovat | editovat zdroj]

nebo též Balnarův aparát, je myšlenkový koncept poprvé vysloven středoškolským profesorem PaedDr. Antonínem Balnarem, Ph.D., který předvídá existenci jistého fragmentu či soustavy fragmentů v mozku každého člověka, způsobující tzv.: Balnarův efekt.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Antonín Balnar zformuloval hypotézu tělíska během svého působení jako středoškolský učitel na Wichterlově gymnáziu, a to opakovaným pozorováním práce svých studentů. Přesný rok prvního použití není znám, protože se nedochovaly žádné zápisy. Jako první s ní byli seznámeni práve studenti, kteří si vžili právě i označení tělíska jako Balnarovo, podle tvůrce samotné hypotézy. Protože výsledky pozorování ani samotná hypotéza nebyly nikdy akademicky zveřejněny, jedná se stále pouze o myšlenkový komplex.

Balnarův efekt[editovat | editovat zdroj]

Nám říká, že: "...průměrný student nedokáže zapisovat poznámky výkladu a zároveň novému učivu zcela poruzumět...", čili "... míra pochopení látky studentem přímo uměrně klesá působením okolních vjemů, včetně i samotného zapisování, protože mozek studenta v této chvíli zpracovává více pojmů z více nerovnoměrně působících zdrojů..." V praxi to znamená, že ve chvíli, kdy chce pedagog po svých studentech zapisovat látku, mozek studentů zároveň musí "přemýšlet" i nad samotným zapisováním, čímž už je automaticky zaručeno, že student takto nikdy zákonnitě nevyužije plnou mozkovou kapacitu na pochopení samotné látky, což je navíc umocněno i okolními ruchy. Stejný princip jako popisuje Balnarovo tělísko je již odborně popsán v IT oborech jako Buffer, čili vyrovnávací paměť počítače, což nepřímo podporuje možnost existence aparátu.

Spory ohledně správnosti[editovat | editovat zdroj]

Hypotéza Balnarova tělíska se přes svou obecnou oblibu opakovaně setkává i s odpůrci, kteří napadají její správnost. Mezi nejznámější patří například tzv.: Czernekova hypotéza, kterou zformuloval profesor biologie Mgr. Pavel Czernek, která říká, že: "...studenti učivo nechápou, a to ani když si nepíšou zápis." Protože existence Balnarova aparátu nebyla zatím potvrzena, nemůže být ani vyvrácena, a tudíž zůstává jako jeden z největších problémů pro budoucí odborníky v oboru pedagogiky, psychologie a biologie.

Ihned smazáno 15. května 2022

Elf: Reálné svědectví[editovat | editovat zdroj]

Vloženo 4. 1. 2023, 23:02, smazáno Haroldem až 6. 1. 2023, 00:06

O setkání s elfkou mluvil Sarghe Janis (1926-2018), že její setkání mu pomohlo vyřešit "odcizení" jeho přítelkyně a poté manželky Leony Janis údajně mladíkem žijícím ve Velkých Karlovicích, kde v období 2.světové války mezi lety 1940-1945 spolu žili na jedné ze zdejších farem. Sarghe to popisoval jako "Bylo mi 19 a stejně jsem nevědel jak to vyřešit. Šel jsem hlouběji do lesa, abych popřemýšlel a v momentě, kdy jsem se blížil ke Slovenským hranicím, tak jsem potkal velmi zvláštní dívku. Když viděla můj celkem zoufalý výraz, zeptala se mě co je za problém a hned pokračovala, že mi pomůže. Neseděly mi na ní dvě věci, jednak její zvláštní uši (že se jedná o elfku jsem tenkrát nevěděl, protože jsem tenkrát neměl přístup k západní literatuře) a tím druhým byl její věk, protože vypadala asi o dva nebo tři roky mladší než já a přitom jí bylo již 45. Na dotaz co jí je, tak mluví o tom, že se jí to stalo za první světové války a neví proč a jak. Věřil jsem jí, protože i přes mladý vzhled byla mentálně na velmi dobré úrovní. Pomoc jsem teda přijal a jako by se stal zázrak, na drzého mladíka neznámo jak zapůsobilo a díky tomu jsem bez jakéhokoli násilí a výhružek Leonu získal zpátky." Takto se Sarghe měl svěřit 7. srpna 2014 v České Třebové, kam v roce 1937 utekl spolu s Leonou a jejím mladým ovdovělým otcem ze strachu před Stalinem.

Ze strany mnoha posluchačů, i těch, kterým to dále vyprávěno, šlo o pohádku a kvůli tomu prý byla i v letech 2015-2018 v Berouně šikana mezi vypravěčem a jeho spolužáky s jinými zájmy. K souvisejícímu incidentu došlo i v létě 2021 v Řevnicích, ale tentokrát by mělo jít o konečné usmíření.

Ještě v prosinci téhož roku vědec Karel Šafařík uvedl, že záhadná dívka dle Kvantovy fyziky byla vysoce inteligentní a uměla vnímat věci, co jiní ne, aby podle karmy byla Leano zachráněna. Jaroslav Gabriel to však odmítá, jelikož Šafařík nebral v úvahu mentální vyspělost a šikmé uši. Celý případ uzavřel s tím, že i když mu je 17, tak stále věří v nadpřirozené bytosti a nebere to jako záhadu, ale jako Karlovický zázrak. Podle věku a uvedených let si také myslí, že za zastavené stárnutí může nějaká látka z první světové války, která je však od té doby zapomenutá a zakázaná.

Tento případ má být zfilmován v životopisném filmu Sarghe Fean 2024.