Wikipedie:Delecionismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Delecionismus je filosofie vyznávaná částí wikipedistů, kteří zastávají poměrně jasná a striktní pravidla pro přijímání článků do Wikipedie. Wikipedisté vyznávající tuto filosofii zastávají většinou názor, že článek, který podle jejich názoru nesplňuje daná pravidla, by měl být smazán. Tvoří tak opozici ke skupině inkluzionistů, kteří věří, že na Wikipedii je místo pro článek ke každému tématu, a že by měla existovat mírná nebo žádná pravidla, která by toto omezovala.

Ve většině článků Wikipedie vznikají názorové spory mezi těmito skupinami. Nepochybně se většina wikipedistů shodne, že články jako Albert Einstein a Voda mají své místo ve Wikipedii zajištěno, naopak asi jen málokdo by chtěl ponechat ve Wikipedii například opakování základní řady z lekce psaní deseti prsty. Nesouhlas však panuje u článků, které jsou velmi špatně zpracovány, nebo se zabývají neověřitelnými tématy.

Wikipedisté, kteří vyznávají delecionismus, soudí, že článek, jehož jediným zdrojem je referát ze základní školy v Horní Dolní, nemůže být považován za plnohodnotnou stránku Wikipedie. Odvolají se přitom na zásady ohledně zdrojů a ověřitelnosti údajů uvedených v článku. Jsou toho názoru, že není vhodné vytvářet jednotlivé články o tématech, která je složité nebo nemožné rozšířit v mantinelech povolených zdrojů a ověřitelnosti. Inkluzionisté naopak navrhují ponechání těchto článků bez ohledu na jejich úroveň, neboť poskytují půdu pro přepracování a rozšíření v budoucnu. V tomto bodě sdílí inkluzionisté názory s eventualisty, zatímco delecionisté spíše s imediatisty a exkluzionisty.

Je pravděpodobně nepřesné dělit wikipedisty striktně na delecionisty a inkluzionisty. Existuje široké spektrum pohledů a mnoho wikipedistů posuzuje články podle vlastních měřítek a dochází k závěrům, které ostatní mohou přisuzovat různým filosofiím. Osobní kritéria pro posuzování článků by musela být popisována ve dvoj- nebo třírozměrném prostoru, aby mohl být tento popis správný. Wikipedista například může schvalovat pahýly k tématu, ale rozhodne se smazat dlouhý scestný článek.

Příčiny delecionismu[editovat | editovat zdroj]

  • Některé články se špatně indexují. Pokud existuje veletucet článků o relativně nevýznamných lidech jménem John Anderson, je pro čtenáře velmi obtížné najít článek o známém kandidátovi na amerického prezidenta.
  • Podobně, přítomnost podivných položek v seznamech a časových osách velmi ztěžuje nalezení relevantních údajů.
  • Některé články se zabývají tématem, které je pro Wikipedii nevhodné. Například v tématu, o němž má informace pouze několik desítek osob (v lepším případě) je téměř nemožné, aby někdo jiný kromě autora článek rozšířil nebo opravil věcné chyby.
  • Delecionisté zastávají názor, že přítomnost bezobsažných článků může poškodit pověst a důvěryhodnost projektu, konkrétně v případě, že na ně návštěvník narazí za pomoci vyhledávače nebo funkcí „Poslední změny“ a „Náhodná stránka“.
  • Někteří delecionisté soudí, že ponechání malých bezobsažných článků povede k další tvorbě podobně špatných článků, zatímco díky jejich smazání se přispěvatelé budou snažit vkládat poučné a kvalitní články.
  • Články o nesrozumitelných tématech, ač v principu ověřitelné, mohou být v praxi velmi těžko posouditelné. Obecně platí, že čím nesrozumitelnější téma je, tím hůře se ověřuje. Potom takové ověřování a oddělování zrna od plev zabere velké množství času. Neověřování by však otevřelo vrátka výmyslům a reklamním spamům. Rovněž to vede ke kolapsu pravidla „Žádný původní výzkum“, které je základním principem Wikipedie.
  • Ponechání většího množství nevýznamných článků se podobá procházce na tenkém ledě, neboť autor nového špatného článku může obvinit člověka, který tento článek bude chtít smazat, ze zaujatosti s poukazem na ponechané články.

Související články[editovat | editovat zdroj]