Wikipedie:Žádost o arbitráž/Minulá rozhodnutí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Účelem této stránky je katalogizovat všechny principy objevující se v případech žádosti o arbitráž, které skončily rozhodnutím, a případy, v nichž se objevily. Obsahuje rovněž rozhodnutí o přijímání případů (např. okolnosti, za kterých je případ přijmut/odmítnut)

Dlužno poznamenat, že arbitrážní výbor není vázán precedenty. Není nucen opakovat rozhodnutí, která se prokázala neúčinnými. Na druhou stranu jistá úroveň konzistence je obecně považována za žádoucí.

Rozhodnutí o přijetí případu[editovat | editovat zdroj]

Arbitrážní výbor bude nakloněn přijetí žádosti, pokud:

  • většina nebo všechny předchozí kroky řešení sporu byly již učiněny a selhaly
  • arbitrážní výbor věří, že probíhající kroky řešení sporu pravděpodobně selžou

Arbitrážní výbor bude nakloněn zamítnutí žádosti, pokud:

  • žádost není dostatečně specifikována a výbor není schopen ji sám upřesnit
  • věří, že zde existuje problém s jurisdikcí; to se může stát, pokud se případ převážnou mírou týká událostí na IRC kanálech, členů správní rady Wikimedia Foundation, arbitrážního výboru samotného, jiného projektu než české Wikipedie, atd.
  • nebyly vyzkoušeny dřívější kroky řešení sporu a arbitrážní výbor věří, že by pomohly
  • všichni hlavní účastníci sporu demonstrují ochotu řešit spor jiným způsobem
  • podstatou žádosti není řešení sporu mezi wikipedisty, ale například požadavek na upřesnění pravidla
  • spor se týká převážně obsahu a nikoliv chování diskutujících
  • výbor má za to, že přednesené body sporu jsou nicotné, neoprávněné nebo jiným způsobem nezpracovatelné
  • přednesený případ je spojen s jiným už rozhodovaným případem (nové žádosti pak lze často sloučit do staršího případu)
  • předchozí rozhodnutí arbitrážního výboru pokrývá přednesený případ a není nutné jej měnit

Případ je možné uzavřít bez rozhodnutí, pokud:

  • všichni hlavní účastníci sporu demonstrují ochotu řešit spor jiným způsobem
  • podstatná část účastníků sporu přestala přispívat do Wikipedie (a výbor věří, že se tak skutečně stalo); případ bude znovu otevřen, jestliže se vrátí
  • hlavní účastníci sporu nepřednesli klíčové důkazy v rozumném čase po otevření případu

Principy[editovat | editovat zdroj]

Vzor tématu, k němuž se vztahují výborem přijaté principy:

====Název tématu====
; Vyjádření principů
<!-- Vyjádření principů, jak se objevila v minulých případech. -->

; Předchozí opatření týkající se principů
<!-- Shrnutí opatření, která se týkala porušování tohoto principu. -->

; Případy týkající se tohoto principu
* [[Wikipedie:Žádost o arbitráž/Název případu|Název případu]]

Obsah Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

Principy týkající se obsahu Wikipedie.

Autorské právo[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Je základní povinností přispěvatelů dodržovat autorská práva. Kromě toho, že se neoprávněným vkládáním a úpravami cizích autorských děl sami vystavují riziku postihu daného zákonem, jejich jednání vážně poškozuje celý projekt:
    1. Práce přispěvatelů, kteří texty protiprávně zveřejněné pod licencí GFDL dále upravují a rozšiřují, přichází obvykle z velké části vniveč.
    2. Vzhledem k organické povaze wiki se takové texty mohou šířit i do dalších článků, a jejich odstraňovaní je pracné a časově náročné.
    3. Protiprávně vložený obsah mohou z Wikipedie podle podmínek GFDL přebírat další strany. Škody spojené s uváděním obsahu do souladu se zákony se tak neomezují jen na Wikipedii a dále poškozují její důvěryhodnost.
U vkládání souborů je situace podobná, pouze snad práce spojená s odstraňováním škod menší.
Předchozí opatření týkající se principu

Řeší se podmíněným zákazem editace na měsíc, při opakování až na jeden rok.

Případy týkající se tohoto principu

Citování zdrojů[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Je velmi žádoucí, aby pisatelé ke svým editacím citovali příslušné zdroje informací, zvláště jde-li o kontroverzní články.
  • Doporučením Wikipedie:Ověřitelnost je stanovena povinnost u každé nové informace uvést důvěryhodný zdroj. Dosud běžným zvykem české Wikipedie je tuto povinnost striktně neprosazovat u každého nového příspěvku, a ověřitelnost je zajištěna až dodatečně tím, že informaci, která neodkazuje na zdroje, může kdokoliv z článku odstranit. Samotné vkládání informací bez uvádění zdrojů je tedy nedoporučené, ale tolerované. Naprostým popřením jak doporučení, tak zvyků Wikipedie je ovšem uvádění informací o zdrojích záměrně nesprávných až matoucích.
Předchozí opatření týkající se principu

Opakované vkládání neocitovaných podezřelých tvrzení do článků a nereagování na výzvy k doplnění citací se posuzuje podobně jako agresívní vkládání POV. Viz #Neutrální úhel pohledu (a přidružené principy).

V závažných případech se může uživateli stanovit povinnost uvádět zdroj u každé nově vložené informace, neozdrojované informace mohou být automaticky revertovány.

Případy týkající se tohoto principu

Neutrální úhel pohledu (a přidružené principy)[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Nezaujatý úhel pohledu předpokládá zahrnutí všech významných úhlů pohledu vztahujících se k věci, na kterou jsou různé názory.
  • Je důležité pečlivě vážit význam jednotlivých úhlů pohledu a věnovat jim podle toho patřičný prostor. Úhly pohledu extrémně malých nebo nesmírně omezených skupin nepatří do Wikipedie (snad jen v nějakém doplňkovém článku) nezávisle na tom, zda jsou pravdivé nebo ne a nezávisle na tom, zda je můžete dokázat nebo ne.
  • Wikipedie není místo pro publikování dříve nepublikovaného původního výzkumu. (viz Wikipedie:Co Wikipedie není)
  • Uživatelům agresívně prosazujícím neúměrné zastoupení jednoho úhlu pohledu může být zakázáno editovat dotčené články, v extrémních případech celý web.
Předchozí opatření týkající se principu

V případě agresívního prosazování POV se princip používá k odlišení, která ze stran nese větší vinu na editačních válkách. Jako opatření se používá omezení počtu revertů, viz #Editační války/Pravidlo tří revertů.

V extrémních případech to může mít za následek až zákaz editace daných článků nebo skupiny článků.

Případy týkající se tohoto principu

Uživatelský prostor[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Uživatelské stránky nejsou vlastnictvím uživatele, ale patří k Wikipedii. Ačkoli je zvykem, že do nich ostatní uživatelé nezasahují, komunita může rozhodnout o nevhodnosti určitého obsahu. Vůli komunity v této oblasti aplikují správci a jejich námitky by měly být respektovány.
Předchozí opatření týkající se principu

S principem není spojeno restriktivní opatření; užívá se k určení oprávněnosti sporných akcí v uživatelském jmenném prostoru.

Případy týkající se tohoto principu

Vandalismus[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Úmyslné poškozování obsahu Wikipedie je zakázané. Závažný a nebezpečný je zejména tzv. skrytý vandalismus, který spočívá v promyšleném vkládání mylných nebo zkreslených informací a který je obtížně odhalitelný.
  • Vkládání věrohodně znějících nesmyslů a úmyslné přidávání nepravdivých informací je závažná forma vandalismu. Vandalismem ale není pouhé vkládání neozdrojovaných informací nebo editace pouze porušující princip NPOV.
  • Úmyslné poškozování obsahu Wikipedie je zakázané.
Předchozí opatření týkající se principu

Uživatelé, kteří vědomě uskutečňují vandalské editace, by měli být blokováni kterýmkoliv správcem až na 1 měsíc. Účty, jejichž editace se skládají pouze z vandalismu, lze blokovat na neurčito. Takové případy proto před výborem normálně nekončí. Pokud se tak přesto stane, stanovuje výbor běžný zákaz, kde správce může blokovat na týden, na což se ovšem vztahují obvyklé metody vynucování, které v případě opakování mohou vést až k maximální délku zákazu dle rozhodnutí správce na 1 rok.

Případy týkající se tohoto principu

Chování wikipedistů[editovat | editovat zdroj]

Následující principy popisují chování wikipedistů navzájem vůči sobě.

Editační války/Pravidlo tří revertů[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Od uživatelů se očekává, že se budou vyhýbat editačním válkám (edit wars) a respektovat pravidlo tří revertů. Nežádoucí je také úmyslné se pohybování na hraně pravidla tří revertů a využívání revertů jako standardního mechanismu pro editování článků nebo jako nástroj pro vedení boje s ostatními wikipedisty.
  • Úmyslné pokusy obejít smysl pravidla Wikipedie s využitím nedostatků jeho formulace jsou stejně špatné, jako porušení pravidla. Maskování konfliktních revertů drobnými změnami je konání ve zlém úmyslu, proti duchu pravidla a porušení Wikietikety. Drobné změny bylo možné provést i bez revertování konfliktního místa.
Předchozí opatření týkající se principu

V případě editačních válek se uplatňuje omezení na pouze 1 revert. Omezení má většinou tvar:

  • Uživateli Jan Novák je povolen pouze 1 revert na článek v průběhu 24 hodin, jehož důvod musí předem popsat v diskusi nebo shrnutí editace. Každý nepopsaný nebo další revert správci posuzují, jako by šlo o porušení Pravidla tří revertů a mohou Jana Nováka zablokovat na kratší dobu délky maximálně 24 hodin.
Případy týkající se tohoto principu

Loutkové účty[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Užívání loutkových účtů (též sockpuppetů či maňásků) sice není obecně zakázáno, ale nedoporučuje se. Jejich zneužívání k porušování pravidel (např. k obcházení bloků, banů, vícenásobnému hlasování, zbavování se odpovědnosti – a zvláště k osobním útokům, revertům či vandalismu) je přísně zakázáno.
  • Přestože loutkové účty obecně nejsou pravidly Wikipedie zakázány, jejich zakládání není příliš doporučováno. Pokud k jejich zakládání dochází ve velkém měřítku, jedná se o závažnou formu vandalismu, která znepřehledňuje záznamy o nových uživatelích a vytváří atmosféru nedůvěry ke skutečným novým uživatelům.
  • Zneužívání loutkových účtů k porušování pravidel, obcházení bloků, zákazů editace, vícenásobnému hlasování a osobním útokům je zakázáno. Nepřijatelné jsou také pokusy o manipulaci diskusí pomocí loutek a vytváření dojmu širší podpory.
Předchozí opatření týkající se principu

Zneužívané loutkové účty jsou bez výjimky blokovány na neurčito. Uživatelům s velkým množstvím zneužívaných loutkových účtů je často zakázáno používat více než jeden účet.

Případy týkající se tohoto principu

Narušování Wikipedie/Provokace/Nezdvořilost[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Editoři, kteří narušují Wikipedii editačními válkami, napadáním editorů, kteří opravují chyby v jejich příspěvcích, nebo jiným způsobem, mohou být zablokováni. Stálé narušování vzhledem ke specifickému článku nebo tématu může vést k zákazu editování v této oblasti.
  • Wikipedie není bitevní pole. Je nepřijatelné provádět úpravy s úmyslem vyprovokovat konflikt. Zdržte se jednání, o němž z dřívějších konfliktů nebo jiného zdroje víte, že podnítí druhého uživatele k nepředloženostem. Na druhou stranu fakt, že je uživatel provokován nebo je cílem osobních útoků, nijak neomlouvá jeho vlastní porušování pravidel.
  • Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení. Neužívejte články jako místo kde někomu něco dokázat.
  • Nezneužívejte pravidla, zvyky a doporučení Wikipedie proti jejímu cíli. Procesy jako zpochybnění nezaujatého úhlu pohledu nebo řešení konfliktů slouží tomuto cíli, nikoli naopak. Např. články Wikipedie nejsou prostorem pro experimentální testování hranic NPOV. Smyslem řešení konfliktů je usnadnit spolupráci wikipedistů na tvorbě Wikipedie, nikoli poskytnout prostor pro samoúčelné vedení pří a sudičství.
  • Wikipedie od uživatelů očekává zdvořilost k ostatním uživatelům, ochotu spolupracovat a předpokládat dobrou vůli.
  • Wikipedie je svobodná a otevřená, a to především za účelem budování encyklopedie – svobodu nutnou k tvorbě článků je třeba vždy hájit. Pokud je však cílem jednání jen budit pohoršení, propagovat hnutí potlačující svobodu jiných nebo projevovat potenciálně kriminální aktivity, projekt to jen poškozuje a podobné aktivity je tudíž třeba omezit.
Předchozí opatření týkající se principu

Tento poměrně široký princip není vždy spojen s restriktivním opatřením; nicméně je často viděn jako prvotní příčina jiného trestuhodného chování (např. osobních útoků).

Pokud je možné vydělit stěžovanou činnost, která není ošetřená speciálním pravidlem, a omezit ji, děje se to obvykle formou podmínky tvaru:

  • Uživatel Jan Novák smí po dobu [časový interval od tří měsíců do 1 roku] dělat [problematická činnost] jen pokud [podmínka omezující onu činnost].

    Pokud uživatel Jan Novák uvedenou podmínku nedodrží, může ho kterýkoliv správce zablokovat na kratší dobu nepřesahující [doba od 24 hodin do 1 týdne].

V případě narušování mnoha různými způsoby nebo deklarování úmyslu může arbitrážní výbor další činnost wikipedisty svěřit dohledu mentora nebo ustanovit všeobecnou podmínku opravňující správce další případy narušování posuzovat samostatně a stanovovat vlastní opatření až do výše zákazu editace na 1 rok.

Případy týkající se tohoto principu

Osobní útoky (a přidružené principy)[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Osobní útoky jsou na Wikipedii nepřijatelné.
  • Osobní útoky jsou výslovně zakázány, protože vytvářejí na Wikipedii nepřátelské ovzduší pro editory a poškozují Wikipedii jako encyklopedii (ztrátou hodnotných přispěvatelů) a rovněž jako wiki komunitu (odrazují od argumentačně hodnotných diskusí a podporují zákopovou mentalitu). Při posuzování závažnosti útočných tvrzení nehraje jejich pravdivost či nepravdivost roli. Podobně uživatel, který byl v minulosti napadán, nezískává nárok útoky opětovat.
  • Wikipedie od uživatelů očekává Wikipedie:zdvořilost k ostatním uživatelům, ochotu spolupracovat, vyhýbat se převádění sporů do osobní roviny, zejména pak osobním útokům, které jsou výslovně zakázány. Vytvářejí totiž na Wikipedii nepřátelské ovzduší pro editory a poškozují Wikipedii jako encyklopedii (ztrátou hodnotných přispěvatelů) a rovněž jako wiki komunitu (odrazují od argumentačně hodnotných diskusí a podporují zákopovou mentalitu). Při posuzování závažnosti útočných tvrzení nehraje jejich pravdivost či nepravdivost roli. Podobně uživatel, který byl v minulosti napadán, nezískává nárok útoky opětovat.
  • Osobní útoky jsou výslovně zakázány. Zvláště odsouzeníhodné jsou osobní útoky provedené úmyslně takovou formou, aby je bylo ze stránek Wikipedie obtížné odstranit, například zakládáním urážlivých uživatelských jmen.
  • Osobní útoky nepomáhají tvorbě kvalitních článků a vytvářejí na Wikipedii nepřátelskou atmosféru. Uživateli, který opakovaně porušuje pravidla zakazující osobní útoky, může být zakázána editace.
  • Zastrašování wikipedistů hrozbou nátlaku na jejich zaměstnavatele či okolí je nepřípustné.
  • Zveřejňování osobních informací (ať už pravdivých či nikoliv) o wikipedistech bez jejich svolení narušuje jejich právo na soukromí, vystavuje je případným následkům v reálném životě (postihům ze strany zaměstnavatele, negativním reakcím ze strany jejich okolí, pronásledování, škodám od dalších médií apod.) a je způsobilé některé editory od přispívání zcela odradit. Ve Wikipedii je proto nepřípustné. Zvláště přísně je třeba posuzovat zneužívání osobních informací k útokům na tyto uživatele.
  • Činnost mimo Wikipedii v souvislosti s prací na ní, která se Wikipedii snaží nežádoucím způsobem ovlivnit (např. vytvářením tlaku na wikipedisty prostřednictvím hrubých osobních útoků, zveřejňováním osobních informací, vyhrožováním, zastrašováním či obtěžováním) se může také stát předmětem posuzování tohoto výboru.
Předchozí opatření týkající se principu

Většinou je uplatňována podmínka, jejíž délka kolísá od tří měsíců do jednoho roku, v případě opakovaného rozhodnutí může být i trvalá. Je obvykle formulována ve tvaru:

  • Uživateli Jan Novák se výslovně zakazuje vkládat jakékoli osobní útoky a komentáře snižující osoby ostatních wikipedistů po dobu [časový interval].

    Zákaz platí bez ohledu na faktickou přesnost útočného tvrzení a bez ohledu na případnou předchozí historii sporu (tzv. vyprovokovanost).

    Dopustí-li se Jan Novák osobního útoku vůči jinému wikipedistovi, může ho kterýkoliv správce zablokovat na kratší dobu nepřesahující jeden týden.

V případech obzvláště hrubých nebo nebezpečných útoků, popřípadě opakovaně zaměřených na určitého uživatele může porušování tohoto pravidla vést k úplnému zákazu editace Wikipedie až na 1 rok, je-li to opakovaně kombinováno se zveřejňováním osobních informací, i trvalému.

Případy týkající se tohoto principu

Právní výhrůžky[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Vyhrožovat ostatním uživatelům právními kroky, ať už uskutečněnými, či nikoliv, je na Wikipedii zakázáno. Pokud už pře vznikne, je zakázáno pokoušet se ji na Wikipedii vnést, zahlcovat s ní stránky a poutat pozornost komunity, neboť to může rovněž poškodit projekt a wikipedisty (v extrémním případě rozšířením žaloby na další uživatele, kteří se přikloní k názoru druhé strany). V zájmu ochrany projektu je řešit takové situace v soukromé komunikaci.
Předchozí opatření týkající se principu

Porušování může vést až k zákazu editace po celou (předpokládanou) dobu trvání sporu.

Případy týkající se tohoto principu

Předpokládejte dobrou vůli[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
Předchozí opatření týkající se principu

Princip není přímo spojen s restriktivním opatřením; nicméně jeho porušování často vnímáno jako prvotní příčina jiného trestuhodného chování (např. osobních útoků).

Případy týkající se tohoto principu

Funkce, role a procesy[editovat | editovat zdroj]

Principy vymezující funkce, role a procesy ve Wikipedii.

Arbitrážní řízení a důkazy v něm[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Arbitrážní výbor nebude vydávat nálezy, které nejsou podloženy důkazy. Návrhům na omezení editace uživatele tedy nelze vyhovět, pokud nikdo nepřinese důkazy jeho negativního působení.
Předchozí opatření týkající se principu

K principu se neaplikují žádná restriktivní opatření.

Případy týkající se tohoto principu

Arbitrážní výbor a jeho rozhodnutí[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Od wikipedistů se očekává, že budou respektovat rozhodnutí vydaná Arbitrážním výborem.
Předchozí opatření týkající se principu

Nerespektování rozhodnutí arbitrážního výboru může vyústit až v dočasný zákaz editace na jeden rok. Na české Wikipedii zatím nebylo aplikováno přímo, ale jen pomocí metody zvané "Vynucování při opakovaném porušování zákazů" obsažené ve většině rozhodnutích výboru. Její pomocí se při opakovaném porušování zákazů deleguje správcům pravomoc blokovat na jeden rok.

Případy týkající se tohoto principu

Pravidla a doporučení[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Co je na Wikipedii vítáno, tolerováno, dovoleno, nevhodné a nepřijatelné určují jednak pravidla a doporučení různého stupně formálnosti, na druhé straně také běžné zvyky. Řada formálních pravidel má ostatně původ v kodifikaci užitečných zvyků.

    Pokud dojde k situaci, kdy se běžná praxe dostává s pravidlem či doporučením do rozporu, je nutné vyvolat diskusi, jejímž výsledkem může být buď uvedení praxe do souladu s pravidlem, nebo naopak změna pravidla. Dokud není otázka vyřešena, měly by všechny zúčastněné strany zachovávat maximální zdrženlivost.

Předchozí opatření týkající se principu

Princip není přímo spojen s restriktivním opatřením.

Případy týkající se tohoto principu

Správci[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Správce musí být schopen efektivně komunikovat s komunitou, přinejmenším ve věcech, které zahrnují použití práv správce.[1]
  • Princip IAR umožňuje ve výjimečných případech, kdy by dodržení zavedených pravidel poškodilo Wikipedii, tato pravidla ignorovat. Protože se však jedná o velice citlivou věc, měl by být princip IAR aplikován při výkonu správcovské funkce pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující předpoklady:
    • Dodržením pravidel by Wikipedie utrpěla větší újmu, než jejich ignorováním.
    • Zasahující správce musí jednat v dobré vůli.
    • Zasahující správce musí oprávněně předpokládat, že má podporu komunity.
  • Správci jsou v komunitě Wikipedie rovni každému jinému uživateli, co se týče práv i zodpovědnosti. Zejména nemají monopolní autoritu k posuzování argumentů v diskusích nebo rozhodování o oprávněnosti kritiky Wikipedie.
Předchozí opatření týkající se principu

Problémy v této oblasti může výbor řešit nařízením potvrzení pro daného správce nebo přímým odnětím práv (ani jedno se dosud neaplikovalo, ale pravidla na to pamatují).

Případy týkající se tohoto principu

Wikipedie není demokracie[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Demokratické principy, na nichž Wikipedie stojí, nejsou jejím cílem, ale pouze prostředkem pro dosažení hlavního cíle, kterým je tvorba encyklopedie. Pokud jsou demokratické principy zneužívány k odrazování přispěvovatelů od užitečné práce, Wikipedii to vážně poškozuje.
  • Wikipedie je projektem tvorby encyklopedie, nikoli experimentem v budování online demokracie nebo právního státu. Je důležité si uvědomovat zásadní rozdíly z toho plynoucí.

    Zatímco občan může činit cokoli, co není zákonem zakázáno, ve snaze dosáhnout svobodně a libovolně zvolených cílů, každé jednání přispěvatele Wikipedie lze poměřovat základním cílem, kterým je tvorba encyklopedie.

    Demokratické principy a koncepce, které by bylo možné srovnat s právy občana, pro Wikipedii nejsou ani základní hodnotou, ani cílem, ale prostředkem.

Předchozí opatření týkající se principu

Princip není přímo spojen s restriktivním opatřením.

Případy týkající se tohoto principu

Wikipedisté[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření principů
  • Při rozhodování o uplatnění nějakého opatření může být vzat v úvahu přínos dotčeného wikipedisty pro projekt. Účty zabývající se pouze vandalismem a jednorázové účty se zpravidla blokují automaticky.
  • Projektu Wikipedie lze přispět různými způsoby. Prospěšná může být činnost netýkající se přímo článků, stejně jako účast v diskusích, a to i pokud se omezuje pouze na kritiku.

    Pokud některý uživatel přispívá převážně jen kritikou, měl by však vždy vážně zvažovat, zda konkrétní kritický projev prospívá projektu a může vést ke zlepšení kritizovaného jevu nebo stavu, nebo zda naopak nebude mít převážně pro projekt škodlivé následky.

Předchozí opatření týkající se principu

Princip není přímo spojen s restriktivním opatřením.

Případy týkající se tohoto principu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V původním principu byla ještě věta navíc, která ale nemá obecnou povahu, proto je vynechána