Westinghouse J34

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
J34
řez motorem Westinghouse J34
řez motorem Westinghouse J34
Typ proudový motor
Výrobce Westinghouse Aviation Gas Turbine Division (USA)
První rozběh 11. ledna 1947
Hlavní použití F2H Banshee
F3D Skyknight
P-2 Neptune
Vyvinut z motoru Westinghouse J30
Další vývoj Westinghouse J46

Westinghouse J34 (firemní označení Westinghouse 24C) byl proudový motor vyvinutý společností Westinghouse Aviation Gas Turbine Division na konci 40. Let 20. století. V podstatě se jednalo o zvětšenou verzi dřívějšího motoru Westinghouse J30. J34 dokázal vyvinout tah více než 13,6 kN (3 000 liber), což bylo dvakrát tolik než motor J30. Pozdější modely motoru poskytovaly tah až 22,2 kN (4 900 liber) s přídavným spalováním. Z motoru byl později vyvinut větší a silnější motor Westinghouse J46, který byl asi o polovinu větší.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Motor J34 byl postaven v době prudkého rozvoje technologií reaktivního pohonu, takže než se dostal do služby byl už velmi zastaralý. Často byl používán jako prozatímní motor, než bude pro letoun dokončen vyspělejší motor.[1] Například letoun Douglas X-3 Stiletto byl vybaven dvojicí motorů J34, když se ukázalo, že plánované motory Westinghouse J46 se prokázaly jako nevhodné. Letoun Stiletto byl vyvinut pro studium návrhu letounu trvale létajícího nad hranicí rychlosti zvuku. Avšak vybavení letounu motory J34 místo plánovaných motorů bylo pro pohon naprosto nedostatečné, takže letoun nedokázal překročit při vodorovném letu rychlost zvuku.

Motor byl vyvinut v době přechodu od letounů poháněných pístovými motory na letouny s proudovými motory. Proto byl motor J34 někdy používán jako podpůrný doplňkový pohon některých letounů, jako byly například letouny P-2 Neptune a Douglas Skyrocket.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Vybrané varianty (existují i další, např. J34-WE-46, J34-WE-48 atd.):

  • J34-WE-17: tah 15,3 kN (3 370 lb), 22,2 kN (4 900 lb) s přídavným spalováním
  • J34-WE-22: tah 13,6 kN (3 000 lb)
  • J34-WE-36: tah 15,4 kN (3 400 lb)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Motor J34 byl používán u následujících letounů:

Motor byl použit i k pohonu rychlostním člunu Spirit of Australia.

Specifikace (J34-WE-36)[editovat | editovat zdroj]

Data pocházejí z webu „flightglobal.com“.[2]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: proudový motor
  • Délka: 2,84 m
  • Průměr: 0,69 m
  • Hmotnost: 547,5 kg

Součásti motoru[editovat | editovat zdroj]

  • Kompresor: jednoduchý, jedenáctistupňový, axiální
  • Spalovací komora: prstencový typ
  • Turbína: dvoustupňová

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální tah: 15,4 kN (3 400 lb)
  • Celkové stlačení za kompresorem: 4,35
  • Poměr tah/hmotnost: 2,82

Reference[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. "F6U Pirate" na stránkách globalsecurity.org (anglicky)
  2. Westinghouse Turbojets (1953). Flight. 13. listopadu 1953, str. 642, citováno: 25.1.2011 (anglicky)

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gunston, Bill(2006). World Encyclopedia of Aero Engines, 5th Edition.Phoenix Mill, Gloucestershire, England, UK:Sutton Publishing Limited, 240–241. ISBN 0-7509-4479-X. 

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Westinghouse J34 na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu