Wang Ťing-chung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wang Ťing-chung (čínsky: pchin-jin Wáng Jǐnghóng, znaky 王景弘; † 1435) byl čínský eunuch a mořeplavec. Zaujímal důležité místo mezi admirály stojícími v čele dálkových námořních plaveb organizovaných říší Ming v první polovině 15. století. Byl druhým nejvýznamnějším vůdcem plaveb do Indického oceánu spojovaných se jménem Čeng Chea.[1]

Obsah

Život [editovat]

Wang Ťing-chung patřil mezi eunuchy, které roku 1403 Jung-le, císař čínské říše Ming, pověřil organizací a uskutečněním námořních výprav po všech dosažitelných mořích. Účastnil se prvních tří výprav Čeng Chea do Indického oceánu.[2]

Roku 1425, kdy císař Chung-si připravoval přesun hlavního města z Pekingu zpátky do Nankingu, je Wang Ťing-chung připomínán, vedle Čeng Chea, mezi eunuchy pověřenými velením nankingské posádce a opravami císařských paláců v Nankingu.[2]

V sedmé výpravě Čeng Chea (1431–1433) zaujal rovnocenné postavení s Čengem, když byl stejně jako on jmenován „hlavním vyslancem“, to jest náčelníkem expedice.

Roku 1434 jeden ze sultánů panujících na Sumatře poslal svého bratra s tributem k mingskému císaři Süan-temu. V Pekingu ale onen bratr onemocněl a zemřel. Následující rok Wang Ťing-chung vyplul na Sumatru s císařovým soustrastným dopisem, ale zemřel cestou při ztroskotání své lodi u břehů Jávy.[2][3][4]

V legendách [editovat]

Jávští Číňané Wang Ťing-chunga uctívají. Podle místních legend byl hlavním navigátorem loďstva Čeng Chea. Během páté plavby čínského loďstva onemocněl a Čeng Che s ním 10 dní zůstal v jisté jeskyni, osobně se staraje o svého pomocníka. Potom loďstvo odplulo, ale Wang se skupinou námořníků a jednou lodí nějakou dobu zůstal na Jávě, kde se zabýval zemědělstvím, obchodem se zlatem a šířením muslimské víry.[5]

Podle legend Wang zemřel na Jávě v 78 letech a byl pochován podle muslimského ritu. V jeskyni u Semarangu, kde se o něho v nemoci staral Čeng Che, byl postaven chrám na Čengovu počest.[5] [6][2]

Reference [editovat]

  1. ↑ LEVATHES, Louise. When China ruled the seas: the treasure fleet of the Dragon Throne, 1405-1433. 1. vyd. New York : Simon & Schuster, 1994. 252 s. [dále jen Levathesová]. ISBN 0671701584. s. 190–191. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Volume II (M-Z). New York : Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. Dále jen Goodrich]. ISBN 0231038011 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). Heslo Wang Ching-hung, s. 1364–1365. (anglicky) 
  3. ↑ TSAI, Shih-Shan Henry. Perpetual Happiness: The Ming Emperor Yongle. Seattle, Wash.; Chesham : University of Washington Press; Combined Academic, 2002. 286 s. ISBN 0295981245. s. 151 a 158–159. (anglicky) 
  4. ↑ Levathesová, s. 173.
  5. ↑ a b Levathesová, s. 190–191.
  6. ↑ SURYADINATA, Leo. Zheng He, Semarang, and the Islamization of Java. In SURYADINATA, Leo. Admiral Zheng He and Southeast Asia. Singapore : Institute of Southeast Asian Studies, 2005. ISBN 981-230-329-4. s. 108. (anglicky)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ван Цзинхун na ruské Wikipedii.

Literatura [editovat]

  • DREYER, Edward L. Zheng He: China and the Oceans in the Early Ming Dynasty, 1405-1433. New York : Pearson Longman, 2007. 238 s. (Library of World Biography Series.) ISBN 0321084438. (anglicky) 
  • LEVATHES, Louise. When China ruled the seas: the treasure fleet of the Dragon Throne, 1405-1433. 1. vyd. New York : Simon & Schuster, 1994. 252 s. ISBN 0671701584. (anglicky) 
  • TSAI, Shih-shan Henry. Eunuchs in the Ming Dynasty. New York : State University of New York Press, 1996. 290 s. (SUNY series in Chinese local studies.) ISBN 0791426874. (anglicky) 
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wang_Ťing-chung&oldid=10119357“