Walther von Hünersdorff

Walther von Hünersdorff
Walther von Hünersdorff
	Walther von Hünersdorff
Narození	28. listopad 1898 ; Káhira, Egypt
Úmrtí	17. červenec 1943 (44 let) ; Charkov, Sovětský svaz
Vojenská kariéra
Hodnost	Generalleutnant (Generálporučík)
Doba služby	1915–1943
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918); Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1933); Wehrmacht
Velel	11. tankový pluk; 6. tanková divize
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Bitvy	Invaze do Polska; Bitva o Francii; Druhá bitva o Charkov; Mansteinova jarní ofenzíva; Bitva v Kurském oblouku
Vyznamenání	Rytířský kříž s dubovými ratolestmi; Německý kříž ve zlatě
	multimediální obsah na Commons

Walther Ernst Theodor von Hünersdorff (28. listopadu 1898 – 17. července 1943) byl německý generál Wehrmachtu v hodnosti Generalleutnant (Generálporučík), který byl zabit v boji během bitvy u Kurska na východní frontě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Walther von Hünersdorff se narodil 28. listopadu 1898 v Káhiře v Egyptě. Do armády vstoupil 9. srpna roku 1915 a byl zařazen ke 4. husarskému pluku, kde sloužil jako zbrojní důstojník a chvíli i jako dočasný pobočník velitele pluku. Po skončení války v armádě zůstal a během první světové války byl vyznamenán oběma stupni železného kříže.

Z počátku druhé světové války většinou sloužil jako náčelník štábu a účastnil se mnoha významných operací. Počátkem února roku 1943 se stal velitelem 6. tankové divize po generálu Erhardu Rausovi. Ve velení divize však nezůstal ani půl roku, když byl raněn během operace Citadela sovětským ostřelovačem poblíž Bělgorodu.

Ten ho zasáhl do hlavy, při čemž střepina z jeho ocelové helmy mu pronikla do hlavy a těžce poranila mozek. Následně na to byl vzat letounem Fieseler Storch do nemocnice v Charkově, kde se podrobil už zbytečné operaci, kterou vedl neurochirurg, vrchní lékař Luftwaffe Dr. Wilhelm Tönnis.

Na následky svých zranění zemřel 17. července 1943 a byl zpopelněn na válečném hřbitově v Charkově. Pohřební blahořečení patřilo generálplukovníkovi Hermannu Hothovi. Poslední pocty mu vzdali např. polní maršál Erich von Manstein nebo generálové Werner Kempf a Erhard Raus.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení

Fahnenjunker – 9. srpen, 1915
Fähnrich – 5. květen, 1916
Leutnant – 19. říjen, 1916
Oberleutnant – 31. červenec, 1925
Rittmeister – 1. únor, 1933
Major – 1. duben, 1936
Oberstleutnant – 1. červen, 1938
Oberst – 1. červenec, 1941
Generalmajor – 1. květen, 1943
Generalleutnant (posmrtně) – 10. srpen, 1943

Významná vyznamenání

Rytířský kříž (1382. držitel) – 22. prosinec, 1942
Dubové ratolesti k rytířskému kříži (259. držitel) – 14. červenec, 1943
Německý kříž ve zlatě – 26. leden, 1942
Pruský železný kříž I. třídy (první světová válka)
Pruský železný kříž II. třídy (první světová válka)
Spona k železnému kříži I. třídy – 27. květen, 1940
Spona k železnému kříži II. třídy – 14. květen, 1940
Tankový bojový odznak ve stříbře^[1]
Medaile za východní frontu
Kříž cti
| | | Služební vyznamenání wehrmachtu od IV. do I. třídy

Galerie[editovat | editovat zdroj]

"Walther von Hünersdorff jako generálmajor v černé tankové uniformě během června roku 1943."
"Generálmajor von Hünersdorff (v transportéru SdKfz 251) při poradě s neznámým kapitánem během bitvy v Kurském oblouku."
"Generálmajor Walther von Hünersdorff ve svém velitelském vozidle."
"Pohřeb generálporučíka von Hünersdorffa. Polní maršál Erich von Manstein (vpravo s maršálskou holí) pronáší smuteční řeč."