Waltersdorf (Großschönau)
| Waltersdorf | |
|---|---|
 Waltersdorf na severním úpatí Luže | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°52′12″ s. š., 14°39′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 392 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Zhořelec |
| Obec | Großschönau |
  Waltersdorf | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,8 km² |
| Počet obyvatel | 1 294 (2011) |
| Hustota zalidnění | 146,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | místní část |
| Telefonní předvolba | 035841 |
| PSČ | 02799 |
| Označení vozidel | GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Waltersdorf (v německém hornolužickém dialektu Waalerschdurf) je vesnice, místní část obce Großschönau v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 1 300 obyvatel. Leží na severním úpatí Luže při hranicích s Českou republikou. Spolu s ostatními sídly v okrese Zhořelec je Waltersdorf součástí Euroregionu Nisa, dobrovolného zájmového sdružení českých, německých a polských obcí, měst a okresů.
Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]
Waltersdorf leží v severní části geomorfologického celku Lužické hory, která je na německém území označována jako Žitavské hory (německy Zittauer Gebirge). Vesnice je protažena v délce přibližně 3,3 km podél místního potoka (Waltersdorfer Dorfbach, v překladu Waltersdorfský Vesnický potok). Walterdorfský potok teče směrem na sever a na západním okraji Großschönau se vlévá do Lužničky (Lausur), která poté pokračuje touto obcí dále na severovýchod až ke svému soutoku s Mandavou. [1][2]
Zástavba Waltersdorfu leží v nadmořské výšce od 360 do 570 metrů. Na území Waltersdorfu je několik nižších kopců, z nichž nejvyšší je Butterberg (507 m n. m.). Východně od Waltersdorfu, na svazích hory Sonneberg (627 m n. m.), která však leží již na katastrálním území Jonsdorfu, se nachází několik pískovcových lomů, kde byl získáván stavební kámen pro potřeby vesnice a též kvalitní surovina pro výrobu mlýnských kamenů, brousků či pomníků.
Jihozápadní hranice katastrálního území Waltersdofu je totožná s česko-německou státní hranicí, která v těchto místech prochází hřebenem Lužických hor včetně jejich nejvyššího vrcholu - Luže (793 m n. m.), takže tato kóta je vlastně nejvyšším bodem waltersdorfského katastru. O uvedenou kótu se Waltersdorf dělí s Horní Světlou, částí obce Mařenice v okrese Česká Lípa, jíž náleží katastrální území na druhé straně hranice.[2]
Zástavba Waltersdorfu se bezprostředně dotýká státní hranice ve své nejjižnější části, konkrétně v sedle, zvaném Wache neboli Stráž (571 m n. m.), kde je oficiální hraniční přechod. Na české straně se v těchto místech žádná zástavba nedochovala, domy byly zbořeny v 50. letech 20. století, kdy zde bylo vytvořeno zakázané hraniční pásmo.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Waltersdorf byl založen jako lesní lánová ves při osídlování severní části Lužických hor.[4] Původ názvu se odvozuje od jména lokátora, jak tomu zpravidla u lánových vsí bývalo. První písemná zmínka o vsi je z roku 1355, avšak se předpokládá, že osídlení zde vzniklo již ve 13. století. Z roku 1384 pochází zápis o kostele v místě jménem Walterivilla.
_-_Mittelm%C3%BChle,_alte_M%C3%BChlsteine_(01-2).JPG)
V roce 1419 město Žitava koupilo Waltersdorf od Mikuláše z Varnsdorfu (Nicolaus von Warnsdorff). V té době ovšem součástí Waltersdorfu ještě nebyla zástavba v dnešní horní části vsi směrem ke státní hranici, ta vznikla až v polovině 17. století a šlo o samostatnou obec, která byla nazývána Oberwaltersdorf, Neuwaltersdorf nebo též Neudörfel a od roku 1667 měla vlastní rychtu. Obě sídla, Altwaltersdorf a Neuwaltersdorf, se sloučila do jedné obce až v roce 1843.[1]
V roce 1538 byla u Waltersdorfu zahájena těžba stříbrných rud, což souviselo s propuknutím "stříbrné horečky" v oblasti mezí Luží a Jedlovou. Těžba se soustředila zejména do okolí dnešního Jiřetína pod Jedlovou, který byl založen v roce 1539 jako Sankt Georgenthal neboli Svatý Jiří v Oudolí a o 15 let později přeměněn v horní město. Pokud jde o Waltersdorf, v letech 1538 až 1600 zde byly ve štolách na svazích Butterbergu, v místech, kde probíhá tzv. lužický zlom, pokusně těženy stříbronosné olověné a zinkové rudní žíly. Pokusy o těžbu zde pak byly zopakovány ještě v letech 1663 až 1668.[1] Od 16. století byl na svazích Luže a Sonnebergu lámán kvalitní pískovec, z nějž byly vyráběny nejen mlýnské kameny a různé stavební prvky, zejména bohatě dekorované vstupní portály domů, ale i náhrobky a sochařská díla.[1]
Ve Waltersdorfu mělo své místo vždy také tkalcovství - zpočátku jako domácí práce, posléze od 19. století též v průmyslové podobě. Od 19. století stoupal význam zdejší krajiny jako rekreační oblasti, s čímž souviselo i budování příslušného zázemí pro ty, kteří sem přijížděli trávit svůj volný čas. V zimním období jsou návštěvníkům k dispozici lyžařské vleky a sjezdovky na severních svazích Luže, kromě toho je v lesích kolem Waltersdorfu vyznačeno celkem 32 kilometrů lyžařských běžeckých tras.[1]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Waltersdorf se pyšní zcela výjimečným postavením, pokud jde o množství památek lidové architektury, jmenovitě o podstávkové domy. Ve vesnici je jich zachováno více než 300, přičemž v památkovém seznamu je z tohoto počtu uvedeno 246 domů.[5] Tyto památky jsou pozoruhodné také díky některým specifickým stavebním prvkům, které se jinde v Německu nevyskytují. Výjimečným doplňkem mnoha domů jsou zdobné portály z místního pískovce. Byl podán návrh, aby byl Waltersdorf prohlášen památkovou zónou (německy Denkmalschutzgebiet), obcí vede naučná stezka Umgebindehausweg.
Portály podstávkových domů[editovat | editovat zdroj]
-
Am Butterberg č. 14 -
Vstup do hostince Am Butterberg -
Portál z roku 1777, Hauptstraße č. 47 -
Dorfstraße č. 44 -
Portál z r. 1780, Hauptstraße 48
_-_Hauptstra%C3%9Fe_47,_Umgebindewohnhaus,_Eingangst%C3%BCr_(01-2).JPG)
_-_Hauptstra%C3%9Fe_48,_Umgebindewohnhaus,_Eingangst%C3%BCr_(01-2).jpg)
Další památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel se hřbitovem s 39 náhrobky a s márnicí
- Mittelmühle (střední mlýn) - jeden z někdejších tří místních vodních mlýnů. Původně existoval již v roce 1400, současná stavba pochází z roku 1614. V prostorách mlýna je vlastivědné muzeum
- Fabrikantenvilla - vila továrníka Julia Langeho
- Goetheschule - budova školy z roku 1900
- Hrázděná budova hostince v centru poblíž kostela - informační středisko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Waltersdorf (Großschönau) na německé Wikipedii a Liste der Kulturdenkmale in Waltersdorf (Großschönau) na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e Města a obce: Waltersdorf [online]. luzicke-hory.cz [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Část obce Waltersdorf [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ KÜHN, Jiří. Wache pod Luží [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Digitales historisches Ortverzeichnis von Sachsen: Waltersdorf [online]. Dresden: Institut für Sächsische Geschichte un Volkskunde [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Denkmalkartierung von Großschönau. OT Waltersdorf [online]. [cit. 2018-10-25]. Plán části vesnice s vyznačením památkově chráněných domů. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Waltersdorf na Wikimedia Commons
