Výhrada lepšího kupce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Výhrada lepšího kupce poskytuje prodávajícímu možnost ve sjednané lhůtě zrušit nevýhodný prodej a prodat věc lepšímu kupci.[1]

Patří mezi vedlejší ujednání v kupní smlouvě[2] a je právně zakotvena v § 2152–2153 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.).

Výklad

Jedná se o ustanovení ve prospěch prodávajícího. V případě uzavření kupní smlouvy s dodatkem výhrady lepšího kupce se kupující vystavuje riziku, že bude koupě zmařena, pokud prodávající najde lepšího kupce.

Důvody pro uzavření takové smlouvy mohou být různé. Z hlediska prodávajícího může být výhrada lepšího kupce výhodná, pokud se v současné době neorientuje na trhu a potřebuje věc prodat rychle bez zjišťování výhodnosti prodeje. Ze strany kupujícího může být naopak výhodná nižší cena, pokud se místo něj nenajde lepší kupec.

Lhůta pro nalezení lepšího kupce

Lhůta pro nalezení lepšího kupce by měla být dohodnutá mezi oběma stranami smlouvy. Pokud se tak nestalo, je její délka dána zákonem. Ta je u koupě movité věci 3 dny a u koupě nemovité věci 1 rok od uzavření smlouvy.

Lepší kupec

Který kupec je lepší, je čistě na posouzení a úvaze prodávajícího. Ten se tedy může rozhodnout např. na základě ceny, ale také jakékoli jiné skutečnosti. Prodávající není povinen své rozhodnutí zdůvodňovat. Případná kritéria však mohou být sjednána v rámci smlouvy.

Pokud prodávající najde lepšího kupce, je původní smlouva zrušena.[3]

Reference

  1. LAVICKÝ, PETR, a kol. Občanský zákoník : komentář 6 Závazkové právo : zvlášní část (§ 2055-3014) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Dostupné online. ISBN 9788074002878. 
  2. ŠEVČÍK, Ludvík. Vyznejte se v novém občanském zákoníku: nejběžnější životní situace z pohledu občanského práva. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0071-1. kapitola 9
  3. ŠVESTKA, JIŘÍ; DVOŘÁK, JAN. Komentář § 1721 až 2520. [s.l.]: Wolters Kluwer, 2014. Dostupné online. ISBN 9788074786389.