Výchova nadaných dětí
Výchova nadaných dětí vyžaduje specifický pedagogický přístup.
Jednoznačná definice toho, kdo je nadaný žák, neexistuje. Vedle intelektu jsou důležité také tvořivost, produktivita myšlení či motivace a snaha dosáhnout výjimečných výsledků. Sleduje se především nadání rozumové (intelektové), ačkoliv existují i jiné typy nadání – například umělecké nebo pohybové.
K realizaci nadání je podle publikace Krok za krokem s nadaným žákem[1] třeba těchto pěti atributů:
- Výjimečnost (nadaný žák musí v něčem dosahovat výjimečné kvality)
- Vzácnost (některá z jeho vlastností či dovedností musí být vzácná)
- Produktivita (žákovo nadání musí alespoň potenciálně vést k produktivitě)
- Prokazatelnost (nadání musí být prokazatelné v rámci validních testů)
- Hodnota (nadání se musí projevovat ve společensky oceňované oblasti)
Pedagogické principy
Základní principy, jejichž využití je vhodné při práci s nadaným žákem v běžné školní třídě, jsou principy individualizace a současné diferenciace vyučovacího procesu. „Diferenciací se rozumí členění žáků podle vstupních znalostí, schopností a dispozic s cílem vytvořit pro ně optimální vzdělávací podmínky, přiměřené jejich předpokladům.“[2] Vhodné je zařazovat skupinovou výuku, neboť při ní mají žáci možnost, za předpokladu vhodného vytvoření skupin, poměřit své schopnosti s výkonově srovnatelnými vrstevníky.
Zásady práce s nadaným žákem jsou:
- Rychlejší tempo. Umožnit nadaným žákům pracovat v hodině rychlejším tempem je základní zásadou pro realizaci žákova potenciálu. Je nutné, aby měl učitel vždy připraveny náhradní nebo bonusové úkoly.
- Méně procvičování. Nadaní žáci mnohdy zvládají učivo již ve fázi evokace, někdy nepotřebují nové učivo procvičovat ani upevňovat, je tedy vhodné jim v rámci diferenciace obsahu umožnit postup dopředu, např. prezentací zajímavých souvislostí, případně možností přeskočit látku či celý ročník.
- Náročnější výuka. „V rámci taxonomie kognitivních cílů by bylo vhodné, aby nadaní mohli ve výuce více využívat úroveň analýzy, syntézy a hodnotícího posouzení.“[3] Tematické zaměření by v tomto případě zůstalo stejné jako pro zbytek třídy, ale úkoly pro nadané by byly náročnější zadáním, formami zpracování i očekávanými výstupy.
- Nezávislost. Pokud jsou nadaní dobře vedeni a připravováni, mohou pracovat samostatně na individuálním úkolu či projektu s výraznými úspěchy mnohem dříve, než je tomu u běžných žáků. Vždy je nutná kvalitní příprava nezávislého úkolu.
- Kreativní myšlení a divergentní úkoly. Tvořivé úkoly a aktivity v současné výuce stále stojí na okraji pozornosti, byť jsou vysoce efektivní pro rozvíjení obrazotvornosti a produktivity všech žáků. Použití tvořivých úkolů pro nadané žáky má i motivační efekt, vhodné je zařazení těchto úkolů např. ve fázi, kdy se ostatní žáci věnují procvičování nebo upevňování nově probírané látky. Vítány jsou různé formy vyjádření - dramatizace, tvůrčí psaní, kreslení.
- Abstraktní úkoly
- Kontakt s intelektovými vrstevníky. Žáci s vysokým nadáním často tíhnou ke starším spolužákům nebo učitelům, neboť jim chybí kontakt s vrstevníky, kteří by měli podobné zájmy a schopnosti. Vyvstává riziko, že žáci pojmou za standardní být nejlepší bez větší snahy a v budoucnu mohou postrádat strategie efektivního učení a nejlepších výsledků již nebudou tak snadno dosahovat.
- Zkušenostní učení. Podmínka zkušenostního učení spočívá v aktivní roli žáka ve vyučovacím procesu. Cílem je přenesení výsledků učení do praktického života, nikoliv izolované osvojení si vědomostí a dovedností. „Proces učení probíhá jako cyklus těchto stadií: konkrétní zkušenost, pozorování a reflexe, zobecňování a prověření závěrů v nových situacích.“[4]
- Umožnit ranou specializaci v rámci výuky. Specializace v rámci výuky je možná v rámci externího obohacování, např. nadstavbovou výukou s odborníkem pro danou oblast, spoluprací s jinou institucí, příp. směřováním volnočasových aktivit.
- Opora o vlastní zájmy. Pokud se žák nadchne pro nějaký obor studia, jeho část nebo jen téma, je přínosné toho využít při tvorbě nadstavbových úkolů, tvořivých aktivit a dalších specifických úkolů.
Reference
- ↑ Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka : krok za krokem s nadaným žákem. [s.l.]: Výzkumný ústav pedagogický Dostupné online. ISBN 9788087000281.
- ↑ Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka : krok za krokem s nadaným žákem. [s.l.]: Výzkumný ústav pedagogický Dostupné online. ISBN 9788087000281.
- ↑ Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka : krok za krokem s nadaným žákem. [s.l.]: Výzkumný ústav pedagogický Dostupné online. ISBN 9788087000281.
- ↑ Tvoříme individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka : krok za krokem s nadaným žákem. [s.l.]: Výzkumný ústav pedagogický Dostupné online. ISBN 9788087000281.
