Východní Český hřbet
| Východní Český hřbet | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1555 m n. m. (Luční hora) |
| Nadřazená jednotka | Český hřbet |
| Sousední jednotky | Západní Český hřbet, Slezský hřbet, Růžohorská hornatina, Černohorská hornatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Úpa, Labe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov[1].
Geomorfologie
Východní Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krknošské hřbety a okrsku Český hřbet[2]. Od jižněji položené Černohorské hornatiny ho oddělují Modrý a Dlouhý důl, od východněji položené Růžovohorské hornatiny Obří důl, na severu hranice se Slezským hřbetem kopíruje tok Bílého Labe a prochází náhorní planinou v prostoru Úpského rašeliniště, na západě jej od Západního Českého hřbetu odděluje řeka Labe. Hřbet se táhne východo-západním směrem a náleží do něj hřeben Kozích hřbetů a masívy Luční a Studniční hory. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.
| Geomorfologické členění Krkonoš | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
| Český hřbet | ||
| KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
| Vlčí hřbet | nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
| |
| Žalský hřbet | nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
| |
| Černohorská hornatina |
||
| Růžohorská hornatina |
||
| Rýchory | nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
| |
| VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet | nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
|
| Lánovská vrchovina | nečlení se (Sovinec, 765 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy
Luční hora (1555 m) a Studniční hora (1554 m) ve východní části hřbetu jsou v pořadí druhou a třetí nejvyšší horou Krkonoš. Na o něco nižších Kozích hřbetech se nachází další trojice vrcholů - východní vrchol měří 1387 m, prostřední vrchol má 1317 m a západní zakončení tvoří Železný vrch (1321 m). Vrcholy mimo hlavní hřeben se na hřbetu nevyskytují, za zmínku stojí jen jihozápadní spočinek Luční hory zvaný Železná hora s kótou ve výšce 1283 m n. m.
Vodstvo
Západní část hřbetu odvodňují levé labské přítoky Bílé Labe a Svatopetrský potok. Východní část pak řeka Úpa a její pravý přítok Modrý potok. Na severovýchodním okraji se nachází rozsáhlé rašeliniště, které je společnou zdrojnicí východně vytékající Úpy a západně vytékajícího Bílého Labe.
Komunikace
Jedinou zpevněnou komunikací přecházející Východní Český hřbet je asfaltová neveřejná silnice spojující přes sedlo mezi Luční a Studniční horou Pec pod Sněžkou s Luční boudou, k jejímuž zásobování také primárně slouží. Kvalitnější lesní cesty se pak vyskytují již jen v nižších partiích Kozích hřbetů a Železné hory. Dvakrát přes hřeben přechází červeně značená turistická trasa. Přichází z Černé hory sledujíc výše zmíněnou komunikaci k Luční boudě a poté se stáčí a směřuje přes vyhlídku Krakonoš do Špindlerova Mlýna.
Stavby
Ve vrcholových partiích hřbetu se nevyskytují téměř žádné stavby. Ty, co zde jsou, jsou soustředěny do sedla mezi Luční a Studniční horou. U zde procházející komunikace stojí kamenná kaple vystavěná na památku Václava Rennera, která je dnes věnována obecně obětem hor. Ve druhé polovině třicátých let zde byla vybudována v rámci československého opevnění pětice objektů lehkého opevnění vz. 37, z nichž nejzápadnější je díky své nadmořské výšce 1527 metrů nejvýše položeným objektem opevnění v Česku. Kvůli dodávkám stavebního materiálu na výstavbu těchto a dalších již nevybudovaných objektů byla v letech 1937 a 1938 do sedla zřízena vojenská nákladní lanová dráha z Pece pod Sněžkou[3].
Reference
- ↑ Východní Český hřbet na Mapách.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Radan Lášek - Opevnění z let 1936 - 1938 v Krkonoších