Vévodská hrobka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vévodská hrobka
Vévodská hrobka
Vévodská hrobka
Základní informace
Výstavba1365
StavebníkRudolf IV. Habsburský
Poloha
AdresaKatedrála svatého Štěpána, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vévodská hrobka (německy Herzogsgruft) je pohřební komora pod kněžištěm katedrály sv. Štěpána ve Vídni v Rakousku. Obsahuje 78 schránek s těly, srdci nebo vnitřnostmi 72 členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katedrála sv. Štěpána ve Vídni, kde se Vévodská hrobka nachází
Vévodská hrobka (červeným písmem Ducal Crypt) je jedním z několika pohřebišť pod svatoštěpánským dómem. Kosti více než 11 tisíc osob ze zrušených hřbitovů okolo katedrály jsou uloženy v katakombách.
Sousedící stará a nová komora hrobky s tunelem pro denní světlo na východním konci (vlevo) a schodištěm sestupujícím do staré komory ze západu.

Před svou smrtí (ve věku 25 let) v roce 1365 nařídil vévoda Rudolf IV. zbudovat pro své ostatky kryptu v jím založené katedrále. V ní jsou ostatky uloženy už 650 let. Pro sebe také zřídil kenotaf umístěný nad kryptou před hlavním oltářem. Tento symbolický hrob byl později přestěhován do severního kněžiště, na jehož stěně byl umístěn i epitaf psaný tajnými symboly.

Po Rudolfu IV. zde byla pohřbívána rodina vládnoucí linie rakouských vévodů, avšak poté, co se Habsburkové stali císaři, byli pochováváni v různých městech (Vídeň dosud nebyla stálým sídlem císaře). V roce 1633 byla dokončena Císařská hrobka v kapucínském kostele ve Vídni a stala se novým pohřebištěm dynastie.

Balzamovači věděli již od dob starých Egypťanů, že je třeba odstranit vnitřní orgány, pokud se má zbytek těla zachovat. Schránky s těmito orgány byly obvykle vloženy do rakve, ale když v roce 1654 zemřel římský král Ferdinand IV., byla na jeho přání urna s jeho srdcem uložena v augustiniánském kostele, jeho tělo v Císařské hrobce v kapucínském kostele a schránka s jeho vnitřnostmi v kryptě svatoštěpánské katedrály. Jeho instrukce vedly k založení Hrobky srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele. Jeho mladší bratr, císař Leopold I., se rozhodl pokračovat v tradici, kdy byly ostatky rozděleny, a také rozšířil Císařskou kryptu, aby měla dostatečnou kapacitu pro budoucí pohřby. Následně byly urny s vnitřnostmi pravidelně ukládány ve Vévodské kryptě svatoštěpánského dómu. Následkem této tradice byl každý jeden z celkového počtu 39 osob pohřben na třech různých místech.

Do roku 1754 byla malá obdélníková Vévodská hrobka přeplněna 12 sarkofágy a 39 urnami, proto byla na východním konci rozšířena o oválnou komoru (přímo pod současným umístěním arcibiskupského stolce). Pro některá těla byly vyrobeny nové sarkofágy. V roce 1956 byla krypta zrekonstruována a umístění rakví a uren bylo změněno. Sarkofágy vévody Rudolfa IV. a jeho manželky Kateřiny byly umístěny ve středu na podstavci a 62 uren s vnitřními orgány byly přesunuty z dvou řad polic kolem nové komory do skříní v původní hrobce.

Pohřbení v kryptě nemuselo být vždy natrvalo. Císař Fridrich III. zde ležel pouhých 20 let, dokud nebyl hotov jeho skvostný hrob nahoře v jižním kněžišti. Tělo jeho bratra arcivévody Albrechta VI. (1418–1463) bylo odstraněno po 300 letech.

Velký přísun ostatků, zcela jiný než pravidelné ukládání uren s vnitřnostmi, nastal jako důsledek rušení klášterů za vlády císaře Josefa II. v roce 1782. Když byly uzavřeny církevní instituce, ve kterých byli někteří členové dynastie pochováni, bylo nutné těla přesunout. Císařská hrobka byla v porovnání s dneškem poloviční a bylo v ní už uloženo 57 těl. Proto císař nařídil, aby těla dvou osob (č. 1 a 14), které zemřely před vybudováním Císařské hrobky, byla uložena ve Vévodské hrobce. Tělo další osoby, císařovny Eleonory (č. 16), která by za normálních okolností měla nárok být pochována v Císařské hrobce, bylo také posláno do Vévodské hrobky, protože ani její manžel (č. 19) nebyl u kapucínů pohřben.

Pravděpodobně v tomto období bylo odstraněno tělo vévody Albrechta VI., aby vzniklo místo pro ostatní, a dorazilo tělo (č. 15), na jehož sarkofágu je napsán pouze rok a jména rodičů. Na základě jiných důkazů bylo tělo ztotožněno s jednoroční Annou Lotrinskou, jejíž bratr Karel V., vévoda lotrinský, se oženil s arcivévodkyní Eleonorou Marií Josefou (1653–1697) (ovdovělou polskou královnou a dcerou císaře Ferdinanda III., č. 21) v roce 1678. Snad toto manželství může mít nějakou souvislost, proč zde tato ne-Habsburkovna byla pohřbena, ale přesný důvod není jasný.

Jako poslední zde byla v roce 1878 uložena urna s vnitřnostmi arcivévody Františka Karla (č. 78), otce císaře Františka Josefa.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Rudolf IV. Habsburský držící model katedrály sv. Štěpána, zakladatel Vévodské hrobky, vlevo jeho štítonoš.
Rytina z roku 1739 zobrazuje původní hrobku a zmatek v uspořádání uren a sarkofágů. Nová komora byla připojena o několik let později, přičemž byla propojena zdí vlevo. Motiv kříže vyrytého do zdi byl přenesen do nové komory.
Rytina z roku 1758 zobrazuje novou komoru, jak v podstatě vypadá i dnes. Okno za sarkofágem Rudolfa IV. má dlouhý parapet naklánějící se k povrchu, aby přes něj mohlo jít světlo. Urny s vnitřními orgány byly přesunuty do sousední původní komory.

Seznam osob pohřbených ve Vévodské hrobce[editovat | editovat zdroj]

Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé. Žlutě jsou zvýrazněna těla, zeleně vnitřnosti a červeně srdce.

Těla[editovat | editovat zdroj]

Ve Vévodské hrobce jsou pochována těla následujících osob:

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Poznámky
1. Fridrich I. (III.) Sličný z rodu Habsburků 1289 13. 1. 1330 Gutenstein Albrecht I. Habsburský (1255–1308) Alžběta Goricko-Tyrolská
(asi 1262–1313)
1313 Barcelona v zastoupení / 31. 1. 1314 Judenburg:
Isabela Aragonská
(asi 1300–1330)
Římský (proti)král (1314–1330), rakouský a štýrský vévoda (1308–1330, do roku 1326 spolu s bratrem Leopoldem I.), děd vévody Rudolfa IV. (č. 3). Jeho ostatky sem byly převezeny v roce 1782, když byl Josefem II. zrušen kartuziánský klášter v Mauerbachu, který založil a kde byl původně pohřben. Manželka byla pohřbena v minoritském kostele ve Vídni.
2. Fridrich III. (I.) Štědrý z rodu Habsburků 31. 3. 1347 Vídeň 10. 12. 1362 Vídeň Albrecht II. Moudrý (1298–1358) Johana z Pfirtu (1300–1351) Rakouský a korutanský vévoda (1358–1362) spolu s bratrem Rudolfa IV. (č. 3).
3. Rudolf IV. Zakladatel z rodu Habsburků 1. 11. 1339 27. 7. 1365 Milán Albrecht II. Moudrý (1298–1358) Johana z Pfirtu (1300–1351) 1353 Praha:
Kateřina Lucemburská (č. 4)
Rakouský a korutanský vévoda (1358–1365, do roku 1362 s bratrem Fridrichem III. (č. 2)). Zadal stavbu současné katerály sv. Štěpána ve Vídni a založil Vídeňskou univerzitu (1365). Původně byl pochován v kostele S. Giovanni in Concha v Miláně a později přesunut sem. Univerzita každoročně pokládá věnec na jeho hrob 12. března jako vzpomínku na svého zakladatele.
4. Kateřina Lucemburská (Česká) 19. 8. 1342 Praha 26. 4. 1395 Perchtoldsdorf nebo Vídeň Karel IV. (1316–1378 Blanka z Valois (1316–1348) 1353: Praha
Rudolf IV. Habsburský (č. 3)
Druhý manžel byl bavorským vévodou (společně s pěti bratry 1347–1350) a braniborským markrabětem (1365–1373).
19. 3. 1366 Praha
Ota V. Bavorský (1346–1379)
5. Albrecht III. "s copem" z rodu Habsburků 1349 Vídeň 29. 8. 1395 Laxenburg Albrecht II. Moudrý (1298–1358) Johana z Pfirtu (1300–1351) 1366:
Alžběta Lucemburská (1358–1373)
Rakouský a štýrský vévoda (1365–1395, do roku 1386 společně s Leopoldem III.), korutanský vévoda (1365–1395, v letech 1379–1386 společně s Leopoldem III. a od roku 1386 společně s Vilémem), mladší bratr Rudolfa IV. (č. 3). První manželka byla pohřbena v klášteře Gaming.
1375:
Beatrix Norimberská (č. 10)
6. Albrecht IV. Habsburský 19. 9. 1377 Vídeň 14. 9. 1404 Klosterneuburg Albrecht III. Habsburský (č. 5) Beatrix Norimberská (č. 10) 24. 4. 1390 Vídeň:
Johana Žofie Bavorská (1373–1410)
Rakouský vévoda (1395–1404), manželka byla pohřbena ve katedrále sv. Štěpána ve Vídni.
7. Vilém Habsburský 1370 Vídeň 15. 7. 1406 Vídeň Leopold III. Habsburský (1351–1386) Viridis Visconti (asi 1350–1414) Johana II. Neapolská (1371–1435) Korutanský vévoda (1385–1406, do roku 1395 společně s Albrechtem III. (č. 5), synovec Rudolfa IV. (č. 3). Manželka byla pohřbena v bazilice sv. Kláry v Neapoli.
8. Leopold IV. Tlustý z rodu Habsburků 1371 3. 6. 1411 Vídeň Leopold III. Habsburský (1351–1386) Viridis Visconti (asi 1350–1414) 15. 8. 1393:
Kateřina Burgundská (1378–1425)
Synovec Rudolfa IV. (č. 3). Manželka byly pohřbena v klášteře (kartouze) v Champmolu.
9. Jiří Habsburský 1435 1435 Albrecht V./II. Habsburský (1397–1439) Alžběta Lucemburská (1409–1442) Nedospělý syn římského, uherského a českého krále a rakouského vévody.
10. Beatrix Norimberská z rodu Hohenzollernů asi 1360 Norimberk 10. 6. 1414 Perchtoldsdorf Fridrich V. Norimberský (1333–1398) Alžběta Míšeňská (1329–1375) 1375:
Albrecht III. Habsburský (č. 5)
11. Karel Habsburský 26. 9. 1565 23. 5. 1566 Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603) Arcivévoda, devítiměsíční syn císaře.
12. Ferdinand Habsburský 28. 3. 1551 16. 6. 1552 Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603) Arcivévoda, patnáctiměsíční syn císaře.
13. Marie Habsburská 1564 1564 Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603) Arcivévodkyně, měsíční dcera císaře.
14. Alžběta Habsburská 5. 7. 1554 Vídeň 22. 1. 1592 Vídeň Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603) 1570:
Karel IX. Francouzský (1550–1574)
Francouzská královna (1570–1574). V roce 1782 sem bylo převezeno její tělo z Královnina kláštera (Königinkloster, konkrétně z kostela Andělské Matky Boží) ve Vídni, který založila pro klarisky. Manžel zemřel mlád ve věku 24 let a byl pohřben v bazilice Saint-Denis.
15. Anna Lotrinská 12. 5. 1645 28. 2. 1648 Mikuláš II. František Lotrinský (1609–1670) Klaudie Lotrinská (1612–1648) Vévodkyně, nedospělá dcera lotrinského vévody (1634), předtím biskupa v Toul, opata v Commendam a kardinála (1626).
16. Eleonora Gonzagová z Mantovy 23. 9. 1598 Mantova 27. 6. 1655 Vídeň Vincent I. Gonzaga (1562–1612) Eleonora Medicejská (1567–1611) 22. 2. 1622 Innsbruck:
Ferdinand II. Štýrský (č. 19), jeho druhá manželka
urna v mauzoleu ve Štýrském Hradci Císařovna (1622–1637). Její ostatky sem byly převezeny v roce 1782 z kláštera karmelitek u sv. Josefa (Siebenbüchnerinnen) ve Vídni, který sama založila.

Vnitřnosti[editovat | editovat zdroj]

Zamřížované výklenky v původní komoře (před vchodem do komory s rakvemi) schraňují 62 měděných uren obsahujících vnitřní orgány jednotlivých členů habsburské dynastie.

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Tělo Srdce Poznámky
17. Anna Tyrolská z rodu Habsburků 4. 10. 1585 Innsbruck 15. 12. 1618 Vídeň Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) Anna Kateřina Gonzagová (1566–1621) 4. 12. 1611 Vídeň:
Matyáš Habsburský (č. 18)
hrob č. 1 v Císařské hrobce (1633) urna č. 1 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Císařovna (1612–1618), v roce 1617 založila kostel kapucínů a Císařskou hrobku. Zemřela ve věku 33 let po sedmiletém bezdětném manželství. Její manžel a zároveň bratranec byl o 28 let starší než ona.
18. Matyáš Habsburský 24. 2. 1557 Vídeň 20. 3. 1619 Vídeň Maxmilián II. (1527–1576), tohoto třetí syn Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603) 4. 12. 1611 Vídeň:
Anna Tyrolská (č. 17), jeho sestřenice
hrob č. 2 v Císařské hrobce (1633) urna č. 2 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Císař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky. Na Pražském hradě nechal v roce 1614 postavit Matyášovu bránu. Zemřel pouhé 3 měsíce po své manželce Anně.
19. Ferdinand II. Štýrský z rodu Habsburků 9. 7. 1578 Štýrský Hradec 15. 2. 1637 Vídeň Karel II. Štýrský (1540–1590), tohoto nejstarší syn Marie Anna Bavorská (1551–1608) 23. 4. 1600 Štýrský Hradec:
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
mauzoleum ve Štýrském Hradci urna č. 3 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Císař (1619–1637).
2. 2. 1622 Innsbruck:
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
20. Ferdinand IV. 8. 9. 1633 Vídeň 9. 7. 1654 Vídeň Ferdinand III. Habsburský (1608–1657), tohoto nejstarší syn Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646) hrob č. 29 v Císařské hrobce urna č. 4 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Římský král (1653–1654), zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla členů císařské rodiny ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami.
21. Ferdinand III. 13. 7. 1608 Štýrský Hradec 2. 4. 1657 Vídeň Ferdinand II. (č. 19) Marie Anna Bavorská (1574–1616) 1631 Vídeň:
Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)
hrob č. 27 v Císařské hrobce Císař (1637–1657).
1648:
Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků (1632–1649)
1651 Vídeň:
Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686)
22. Ferdinand Josef 1657 1658 Ferdinand III. Habsburský (č. 21) Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686) hrob č. 4 (kolumbárium) v Císařské hrobce
23. Leopold Vilém Habsburský 6. 1. 1614 Štýrský Hradec 20. 11. 1662 Vídeň Ferdinand II. Štýrský (č. 19) Marie Anna Bavorská (1574–1616) hrob č. 115 v Císařské hrobce urna č. 5 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele. Biskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění.
24. Karel Josef 7. 8. 1649 Vídeň 27. 1. 1664 Linec Ferdinand III. Habsburský (č. 21) Marie Leopoldina Tyrolská (1632–1649) z rodu Habsburků hrob č. 116 v Císařské hrobce Ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662–1664, nastoupil po svém strýci Leopoldu Vilémovi (č. 23)), biskup pasovský (1662–1664), biskup vratislavský (1663–1664), biskup olomoucký (1663–1664). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 23) se stala základem pro Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku 14 let. Matka zemřela po jeho porodu.
25. Ferdinand Václav 1667 1668 Leopold I. (č. 41) Markéta Tereza Habsburská (č. 29) hrob č. 5 (kolumbárium) v Císařské hrobce srdce zde v urně č. 26 Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
26.
27. Jan Leopold 20. 2. 1670 Vídeň 20. 2. 1670 Vídeň Leopold I. (č. 41) Markéta Tereza Habsburská (č. 29) hrob č. 6 (kolumbárium) v Císařské hrobce Arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře.
28. Marie Anna 1672 1673 Leopold I. (č. 41) Markéta Tereza Habsburská (č. 29) hrob č. 7 (kolumbárium) v Císařské hrobce Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
29. Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků 12. 8. 1651 Madrid 12. 3. 1673 Vídeň Filip IV. Španělský (1605–1665) Marie Anna Habsburská (1634–1696) 12. 12. 1666 Vídeň:
Leopold I. (č. 11), zároveň její bratranec a strýc, tohoto první manželka
hrob č. 20 v Císařské hrobce urna č. 6 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Císařovna (1666–1673).
30. Anna Marie Žofie 1674 1674 Leopold I. (č. 41) Klaudie Felicitas (č. 31) hrob č. 3 (kolumbárium) v Císařské hrobce Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
31. Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsburků 30. 5. 1653 Innsbruck 8. 4. 1676 Vídeň Ferdinand Karel Tyrolský (1628–1662) Anna Medicejská (1616–1676) 1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec:
Leopold I. (č. 41), tohoto 2. manželka
Její tělo oděné do roucha dominikánské jeptišky bylo na její přání pohřbeno vedle její matky v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni urna č. 24 v Císařské hrobce Císařovna (1673–1676).
32. Marie Josefa 1675 1676 Leopold I. (č. 41) Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 31) hrob č. 8 (kolumbárium) v Císařské hrobce srdce v zlatostříbrné urně umístěno nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
33. Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy 18. 11. 1629 Mantova 6. 12. 1686 Vídeň Karel II. Gonzaga (1609–1631) Marie Gonzagová (1609–1660) 30. 4. 1651 Vídeňské Nové Město:
Ferdinand III. Habsburský (č. 21), tohoto třetí manželka
hrob č. 19 v Císařské hrobce urna č. 7 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Císařovna (1651–1657), založila dámský Řád hvězdového kříže.
34. Marie Markéta 1690 1691 Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) hrob č. 10 (kolumbárium) v Císařské hrobce srdce zde v urně č. 35 Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
35.
36. Marie Antonie Habsburská 18. 1. 1669 Vídeň 24. 12. 1692 Vídeň Leopold I. (č. 41), tohoto první dcera Markéta Habsburská (1651–1673) 15. 7. 1685 Vídeň:
Maxmilián II. Emanuel (1662–1726), bavorský kurfiřt (1679–1726)
hrob č. 28 v Císařské hrobce urna č. 8 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Arcivévodkyně zemřela ve věku 23 let.
37. Marie Terezie Habsburská 22. 8. 1684 Vídeň 28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) hrob č. 25 v Císařské hrobce urna č. 9 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Dvanáctiletá dcera císaře zemřela na pravé neštovice.
38.

Leopold Josef 29. 10. 1700 Vídeň 4. 8. 1701 Vídeň Josef I. (č. 42) Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742) hrob č. 33 v Císařské hrobce srdce zde v urně č. 39 Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře, zemřel na vodnatelnost hlavy.
39.
40. Marie Josefa Habsburská 6. 3. 1687 Vídeň 14. 4. 1703 Vídeň Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) hrob č. 16 v Císařské hrobce urna č. 10 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šestnácti letech.
41. Leopold I. 9. 6. 1640 Vídeň 5. 5. 1705 Vídeň Ferdinand III. Habsburský (č. 21), tohoto druhý syn Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646) 12. 12. 1666 Vídeň:
Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků (č. 29)
hrob č. 37 v Císařské hrobce urna č. 11 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Římský císař (1657–1705), otec císařů Josefa I. (č. 42) a Karla VI. (č. 48). Vládl 48 let. Bránil Evropu proti Turkům a zapojil se do války o španělské dědictví.
1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec:
Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsbursků (č. 31)
14. 12 1676 Pasov:
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)
42. Josef I. 26. 7. 1678 Vídeň 17. 4. 1711 Vídeň Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) 24. 2. 1699 Vídeň:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)
hrob č. 35 v Císařské hrobce urna č. 12 v Hrobce srdcí vaugustiniánském kostele Římský císař (1705–1711), bratr císaře Karla VI. (č. 48). Zemřel ve věku 32 let.
43.
Leopold Jan 13. 4. 1716 Vídeň 4. 11. 1716 Vídeň Karel VI. (č. 48), tohoto jediný syn Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) hrob č. 33 v Císařské hrobce srdce zde v urně č. 44 Arcivévoda, jeho smrt byla popudem k vydání Pragmatické sankce.
44.
45. Marie Amálie 5. 4. 1724 Vídeň 19. 4. 1730 Vídeň Karel VI. (č. 48) Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) hrob č. 23 v Císařské hrobce Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šesti letech, sestra Marie Terezie (č. 57).
46.
Marie Alžběta 5. 2. 1737 Vídeň 7. 6. 1740 Laxenburg František I. Štěpán Lotrinský (č. 56), tohoto nejstarší dcera Marie Terezie (č. 57) hrob č. 48 v Císařské hrobce srdce zde v urně č. 47 Arcivévodkyně.
47.
48. Karel VI. 1. 10. 1685 Vídeň 20. 10. 1740 Vídeň Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) 1. 8. 1708 Barcelona:
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)
hrob č. 40 v Císařské hrobce urna č. 13 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Římský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 57). Vládl 29 let a zemřel ve věku 55 let.
49.

Marie Karolína 12. 1. 1740 Vídeň 25. 1. 1741 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) hrob č. 53 v Císařské hrobce srdce zde v urně č. 50 Arcivévodkyně.
50.
51. Marie Alžběta Habsburská 13. 12. 1680 Linec 26. 8. 1741 zámek Mariemont, Belgie Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) nejprve v katedrále sv. GudulyBruselu, poté hrob č. 38 v Císařské hrobce urna č. 14 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Arcivévodkyně, místodržící Nizozemí (1725–1741), zemřela ve věku 60 let. Schránka na její vnitřní orgány má netypický tvar, není hrncovitá, nýbrž zploštělá.
52. Marie Anna Habsburská 14. 9. 1718 Vídeň 16. 12. 1744 Brusel Karel VI. (č. 48) Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) leden 1744 Vídeň:
Karel Lotrinský (1712–1780)
hrob č. 39 v Císařské hrobce urna č. 15 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Mladší sestra Marie Terezie (č. 57).
53. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská 28. 8. 1691 Brunšvik 21. 12. 1750 Vídeň Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1671–1735) Kristýna Luisa z Öttingen-Öttingenu (1671–1747) 1. 8. 1708 Barcelona:
Karel VI. (č. 48)
hrob č. 36 v Císařské hrobce urna č. 17 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Císařovna (1711–1740), matka Marie Terezie (č. 57). Zemřela ve věku 59 let.
54. Karel Josef Habsbursko-Lotrinský 1. 2. 1745 Vídeň 18. 1. 1761 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) hrob č. 44 v Císařské hrobce urna č. 18 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Arcivévoda, druhý syn Marie Terezie zemřel na neštovice krátce před 16. narozeninami.
55. Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská 4. 2. 1750 Vídeň 23. 12. 1762 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) hrob č. 45 v Císařské hrobce urna č. 19 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Arcivévodkyně, osmá dcera Marie Terezie zemřela na neštovice ve věku 12 let.
56. František I. Štěpán Lotrinský 8. 12. 1708 Nancy 18. 8. 1765 Innsbruck Leopold Josef Lotrinský (1679–1729) Alžběta Charlotta Orleánská (1676–1744) 12. 2. 1736 Vídeň:
Marie Terezie (č. 57)
hrob č. 56 (společný sarkofág se svou ženou) v Císařské hrobce urna č. 20 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Římský císař (1745–1765). Zemřel ve věku 56 let.
57. Marie Terezie 13. 5. 1717 Vídeň 29. 11. 1780 Vídeň Karel VI. (č. 48) Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) 12. 2. 1736 Vídeň:
František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)
hrob č. 55 (společný sarkofág se svým mužem) v Císařské hrobce urna č. 21 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Císařovna (1745–1765), matka 16 dětí. Zemřela ve věku 63 let.
58. Luisa Alžběta 18. 2. 1790 Vídeň 24. 6. 1791 Vídeň František II./I. (1768–1835), tohoto první dcera Alžběta Vilemína Württemberská (1767–1790) hrob č. 66 v Císařské hrobce urna č. 22 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele
59. Leopold II. 5. 5. 1747 Vídeň 1. 3. 1792 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) 16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck:
Marie Ludovika Španělská (č. 24)
hrob č. 113 v Císařské hrobce urna č. 23 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Římský císař (1790–1792), většinu své kariéry prožil ve Florencii jako velkovévoda toskánský (1765–1790). Zemřel ve věku 44 let. Jeho kenotaf (prázdný náhrobek) od Franze Antona Zaunera se nachází v kapli sv. Jiří v augustiniánském kostele.
60. Marie Ludovika Španělská z rodu Bourbonů 24. 11. 1745 Portici, Kampánie 15. 5. 1792 Vídeň Karel III. Španělský (1716–1788) Marie Amálie Saská (1724–1760) 16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck:
Leopold II. (č. 59)
hrob č. 114 v Císařské hrobce urna č. 24 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Velkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), matka šestnácti dětí, mezi nimi císaře Františka II./I. (12. 2. 1768 Florencie – 2. 3. 1835 Vídeň) a arcivévody Karla (5. 9. 1771 Florencie – 30. 4. 1847 Vídeň), vítěze od Aspern (1809). Zemřela ve věku 46 let, manžela přežila jen o 2 měsíce.
61. Karolína Leopoldina 8. 6. 1794 Vídeň 16. 3. 1795 Vídeň František II./I. (1768–1835) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70) hrob č. 95 v Císařské hrobce urna č. 25 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Nedospělá dcera císaře
62. Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský 14. 8. 1772 Florencie 12. 7. 1795 Laxenburg Leopold II. (č. 59), tohoto 4. syn Marie Ludovika Španělská (č. 60) hrob č. 64 v Císařské hrobce urna č. 26 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Uherský palatin (1790–1795). Zemřel ve věku 22 let.
63. Marie Kristýna, zvaná "Mimi" 3. 5. 1742 Vídeň 24. 6. 1798 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) 8. 4. 1766 zámek Hof:
Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 75)
hrob č. 112 v Císařské hrobce urna č. 28 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Oblíbená dcera Marie Terezie. Její monumentální klasicistní kenotaf od Antonia Canovy ve tvaru pyramidy se nachází v lodi augustiniánského kostela. Zemřela ve věku 56 let.
64. Marie Amálie 15. 10. 1780 Florencie 25. 12. 1798 Vídeň Leopold II. (č. 59) Marie Ludovika Španělská (č. 60) hrob č. 65 v Císařské hrobce urna č. 27 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Zemřela ve věku 18 let.
65. Karolína Louisa 9. 12. 1795 Vídeň 30. 6. 1799 zámek Hetzendorf František II./I. (1768–1835) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70) hrob č. 87 v Císařské hrobce urna č. 29 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Nedospělá dcera císaře.
66. Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský 8. 12. 1756 Vídeň 26. 7. 1801 zámek Hetzendorf František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) hrob č. 118 v Císařské hrobce urna č. 30 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele 53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801), arcibiskup kolínský (1784–1801), nejmladší syn Marie Terezie (č. 57).
67. Karolína Ferdinanda 2. 8. 1793 Florencie 5. 1. 1802 Vídeň František II./I. (1768–1835) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70) hrob č. 79 v Císařské hrobce urna č. 31 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele
68. Louisa Marie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů 27. 7. 1773 Neapol 19. 9. 1802 Vídeň Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825) Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 73) 15. 8. 1790 Neapol per procurationem / 19. 9. 1790 Vídeň:
Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto první manželka
hrob č. 84 v Císařské hrobce spolu s jejím mrtvě narozeným bezejmenným synem urna č. 32 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele
69. Ferdinand Karel d'Este 1. 6. 1754 Vídeň 24. 12. 1806 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) 15. 10. 1771 Milán:
Marie Beatrice d'Este (1750–1829)
hrob č. 105 v Císařské hrobce urna č. 34 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele 4. syn Marie Terezie, generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este.
70. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů 6. 6. 1772 Neapol 13. 4. 1807 Vídeň Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825) Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 73) 15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto druhá manželka a zároveň sestřenice
hrob č. 60 v Císařské hrobce urna č. 35 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807). Matka Napoleonovy manželky Marie Luisy (1791–1847) a císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 77).
71. Josef František 9. 4. 1799 Vídeň 30. 6. 1807 Laxenburg František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto druhý syn Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70) hrob č. 69 v Císařské hrobce urna č. 36 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele
72. Jan Nepomuk Karel 29. 8. 1805 Vídeň 19. 2. 1809 Vídeň František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto 4. syn Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70) hrob č. 71 v Císařské hrobce urna č. 37 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele
73. Marie Karolína 13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň 8. 9. 1814 zámek Hetzendorf František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 57) 7. 4. 1768 :
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825), 1. král Obojí Sicílie (1816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV.
hrob č. 107 v Císařské hrobce urna č. 38 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Neapolská a sicilská královna.
74. Marie Ludovika Modenská z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu 14. 12. 1787 Monza 7. 4. 1816 Vídeň Ferdinand Karel d'Este (č. 34) Marie Beatrice d'Este (1750–1829) 6. 1. 1808 Vídeň:
František II./I. Rakouský (1768–1835), tohoto třetí manželka a zároveň sestřenice
hrob č. 58 v Císařské hrobce urna č. 39 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Rakouská císařovna (1808–1816).
75. Albert Sasko-Těšínský z rodu Wettinů 11. 7. 1738 Moritzburg 10. 2. 1822 Vídeň August III. Polský (1696–1763) Marie Josefa Habsburská (1699–1757) 8. 4. 1766 zámek Hof:
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 63)
hrob č. 111 v Císařské hrobce urna č. 40 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Vévoda sasko-těšínský. Muzeum Albertina, které se nachází v jeho bývalém paláci, je pojmenováno po něm, protože jeho sbírky tvoří jádro muzea.
76. František Josef Karel - Napoleon II., řečený Orlík 20. 3. 1811 Paříž 22. 7. 1832 Vídeň Napoleon Bonaparte (1769–1821) Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (1791–1847) Tělo původně pohřbeno v Císařské hrobce, v roce 1940 na příkaz Adolfa Hitlera převezeno do Invalidovny v Paříži. urna č. 42 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Římský král (1811–1814), titulární císař Francouzů (1815), princ parmský (1814–1817), vévoda zákupský (1818–1832). Jeho urna je obvázána stuhou v barvách francouzské trikolóry.
77. Ferdinand I. Dobrotivý 19. 4. 1793 Vídeň 29. 6. 1875 Praha František II./I. (1768–1835) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70) 12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň:
Marie Anna Savojská (1803–1884)
hrob č. 62 v Císařské hrobce urna č. 53 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele 2. rakouský císař (1835-1848). Duševně zaostalý, abdikoval v roce 1848, zbytek života strávil v Praze.
78. František Karel 17. 12. 1802 Vídeň 8. 3. 1878 Vídeň František II./I. (1768–1835), tohoto třetí syn Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 70) 4. 11. 1824 Vídeň:
Žofie Frederika Bavorská (1805–1872)
hrob č. 135 v Císařské hrobce urna č. 54 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Otec císaře Františka Josefa I. (18. 8. 1830 Schönbrunn – 21. 11. 1916 Schönbrunn). Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ducal Crypt, Vienna na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]