Válka s Mloky
| Válka s Mloky | |
|---|---|
 | |
| Autor | Karel Čapek |
| Země | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Žánr | alegorie, sci-fi |
| Datum vydání | 1935 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Válka s Mloky (někdy též Válka s mloky) je klasická alegorie Karla Čapka, napsaná roku 1935 (poprvé vydaná v letech 1935–1936 na pokračování v Lidových novinách).
Děj
Šablona:Spoiler Kapitán Van Toch (který je ovšem českého původu) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Van Toch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Van Tochovi perly. Seznámí s tímto projektem svého známého z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby. Kapitán Van Toch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Van Tocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému výzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuchzeri, miocénního mloka, u kterého se předpokládalo vyhynutí. Mloci se ale postupně vyvinou v ještě inteligentnější tvory (za pomoci člověka), značně se přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat lidem válkou, jestli jim nedovolí zbourat břehy pevnin, aby mohli rozšířit svůj podmořský svět. Mloci bourají pevniny, vzhledem k potřebě vzniku mělčin. Ze začátku je dáno, že mloci nemohou žít ve sladké vodě. Beznadějnost situace je zdůrazněna na konci knihy, kdy se už i ve Vltavě objeví černá hlava s opačnými víčky. Budoucnost lidstva je nejistá... Šablona:Endspoiler
Výklad
Válka s mloky je z hlediska tématu relativně klasickou antiutopií, obávající se odlidštění společnosti. V textu je značné množství narážek na německý nacismus, s nímž Čapek hluboce nesouhlasil (např. „Zejména v Německu byla veškerá vivisekce (mloků) přísně zapovězena, ovšem jen židovským badatelům.“), celé dílo je také možno vykládat jako alegorii na rozpínavost Třetí říše (teze o lebensraumu).[1]
Adaptace a inspirace
V roce 1958 vznikla rozhlasová adaptace románu s Karlem Högerem, Janem Pivcem, Rudolfem Hrušínským, Františkem Filipovským a dalšími režírovaná Jiřím Horčičkou. V roce 2009 vyšla na 2CD ve vydavatelství Radioservis.[2]
V roce 1980 chystal Jiří Suchý napsat na námět románu hudební představení. Napsal texty deseti písniček (Byznys, Čerti moře, Kapitáni, Kuplet, Salamandr song, Star, Tana Masa, To je perla kapitáne, To už je přece kapitál, Ty starý časy), které zhudebnil Václav Kašlík. Projekt se ale nerealizoval, texty písniček však vyšly knižně v Encyklopedii Jiřího Suchého, svazek 7, Písničky To–Ž, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2001: s. 89–99.
V roce 2011 se objevovaly v tisku zprávy o připravovaném filmu Tomáše Krejčího.[3]
V lednu 2013 byla ve Státní opeře Praha uvedena opera Válka s mloky skladatele Vladimíra Franze.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Karel Čapek
- ↑ Karel Čapek: Válka s mloky. www.radioservis-as.cz [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-12.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Tereza. Z Čapkovy Války s mloky je konečně film. Němci ho podpořili, Češi ne [online]. iDnes.cz, 2011-12-19 [cit. 2016-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Premiéra Franzovy Války s mloky byla vyprodaná. Autor na ní ale chyběl [online]. iDnes.cz, 2013-01-11 [cit. 2016-02-11]. Dostupné online.
