Válka o polské následnictví

válka o polské následnictví
	Obléhání města Gdaňsk rusko-saskými silami v roce 1734
Trvání	5. říjen 1733 – 1735
Výsledek	Vídeňský mír
Strany
Polsko věrné Stanislavovi I.; Francie; Španělsko; Savojsko-Sardinie; Parma	Polsko věrné Augustovi III.; Ruské impérium; Svatá říše římská Rakousko; Sasko; Prusko;
Ztráty
50 400 padlých či raněných,; 3 000 padlých či raněných,; 7 200 padlých či raněných	3 000 padlých či raněných,; 32 000 padlých či raněných,; 1 800 padlých či raněných
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka o polské následnictví (polsky Wojna o sukcesję polską) byla válka, která se odehrála v Evropě v letech 1733–1735 mezi koalicemi Francie, Španělska, Sardinie-Savojska a Parmy na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Saska na druhé straně.

Důvodem války bylo soupeření o polskou korunu Stanislava Leszczyńského s Augustem III. Saským a také snahy Francie o získání nových území na úkor Říše (Lotrinsko) a území v Itálii.

Po smrti Augusta II. Silného byl Stanisław Leszczyński zvolen 12. září 1733 králem polským z rozhodnutí většiny szlachty. Rusko a Habsburská monarchie se rozhodly násilím do čela Rzeczypospolite dosadit svého kandidáta v osobě kurfiřta saského Bedřicha Augusta III. Ozbrojená sasko-ruská intervence a budoucí ve světle práva nelegální volba nástupnice Augusta III. 5. října 1733, byly pro Francii důvodem k vyhlášení války. 10. října 1733 Ludvík XV. vyhlásil válku Rakousku.

Francouzští jezdečtí granátníci Ludvíka XV.
Ruský granátník z roku 1732
Saská pěchota roku 1730
Saský pěšák Augusta II.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.