Václav Moravec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D.[1]
Václav Moravec (2022)
Václav Moravec (2022)
Narození25. června 1974 (49 let)
Ústí nad Orlicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Povolánívysokoškolský pedagog, novinář, televizní moderátor
ZaměstnavatelČeská televize
Znám jakotelevizní moderátor
Tituldoktor filozofie
OceněníTýTý (opakovaně)
Novinářská křepelka (2002)
RodičeHelena Moravcová
Václav Moravec st.
PříbuzníMartin Moravec (bratr)
Klára Moravcová (sestra)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Moravec (* 25. června 1974 Ústí nad Orlicí) je český redaktor, moderátor a vysokoškolský učitel žurnalistiky. Moderuje pořady Otázky Václava Moravce a Fokus Václava Moravce v České televizi.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Ústí nad Orlicí, vyrůstal v Letohradě. Absolvoval GymnáziumČeské Třebové a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), kde v roce 2000 dokončil magisterské studium v oboru Masová komunikace. Působí na téže Katedře žurnalistiky FSV UK jako vyučující.[2] Pro funkční období 2019–2021 se stal předsedou Akademického senátu FSV UK,[3] v jehož pedagogické komoře zasedal již v letech 2004–2008 (odstoupil k 10. březnu 2008).[4][5][6][7]

V říjnu 2012 obhájil na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě disertační práci s názvem Percepce sekundární viktimizace publikem v medializovaných případech týrání dětí[8] a v roce 2015 ukončil další doktorské studium na FAMU,[9] kde také začal přednášet na katedře produkce.

Dlouhodobě se věnuje teoretické reflexi médií, zejména veřejnoprávních (byl členem redakční rady Světa rozhlasu).[10]

Od roku 1992 působí Václav Moravec kontinuálně jako televizní a rozhlasový moderátor a redaktor. Za svoji kariéru prošel rádii Profil, Český rozhlas, Evropa 2, Frekvence 1, v letech 1996–1999 externě spolupracoval s televizí Galaxie. V televizi Galaxie moderoval pořad Otázky a odpovědi. Od února 2001 až do jejího uzavření 31. ledna 2006 byl redaktorem a moderátorem české sekce rádia BBC, moderoval pravidelné publicistické relace a od března 2001 také každý všední den pořad Interview BBC.

V roce 2004 začal moderovat diskusní pořad České televize Otázky Václava Moravce. Moderování v televizi se rozhodl ukončit v květnu 2005,[11] k moderování pořadu se však 7. srpna 2005 opět vrátil.[12] Nejpozději od března 2007[13] moderoval každodenní interview Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls.[14] 8. a 15. února 2008 společně s Norou Fridrichovou moderoval Dobré ráno z Prahy, jehož hlavním tématem byly Volby prezidenta České republiky 2008. Ke konci února 2014 práci pro rádio ukončil z důvodu možného střetu zájmů, když rádio převzal koncern Agrofert Andreje Babiše.[15]

V říjnu 2019 se aktivně účastnil tradičního kulturního pořadu Kopřivnické pressování s T. G. Masarykem, který pořádalo v Kulturním domě v Kopřivnici Masarykovo demokratické hnutí.

Roku 2003 obdržel za moderování pořadu Interview BBC Cenu Nadace Českého literárního fondu Novinářská křepelka pro novináře ve věku do 33 let.[16] Je čtyřnásobným držitelem ceny TýTý jako nejoblíbenější osobnost televizní publicistiky za rok 2007,[17] 2008,[18] 2009[19] a 2011.[20]

Od počátku roku 2015 moderuje na ČT24 měsíčník Fokus Václava Moravce; dvouhodinové diskuse doplňují vždy dokumentární reportáže či statistická data.[21]

Na podzim 2023 se dostal do střetu s novým generálním ředitelem ČT Janem Součkem. Spor odstartovala stížnost Institutu Václava Klause na rozhovor, který Moravec koncem září 2023 poskytl slovenskému Denníku N. V rozhovoru mimo jiné zaznělo: Václav Klaus potřebuje zlegitimizovat, že byl gubernátorem Vladimira Putina v České republice.“ Souček se opakovaně obrátil na Etický panel ČT, ten se ale v obou případech Moravce zastal.[22][23]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Je mj. autorem dvou monografií:

  • MORAVEC, Václav. Média v tekutých časech: konvergence audiovizuálních médií v ČR. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. 188 s. (Společnost; sv. 13). ISBN 978-80-200-2572-2. 
  • MORAVEC, Václav. Proměny novinářské etiky. Předmluva prof. Jiří Přibáň. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 467 s. (Společnost; sv. 39). ISBN 978-80-200-3111-2. S množstvím vyobrazení a grafů, obsáhlým soupisem liter. a dalších zdrojů a rejstříky. Angl. resumé. 

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Václav Moravec má dva mladší sourozence, bratra Martina a sestru Kláru (* 1983), která je reprezentantkou ČR v běhu na lyžích.[24][25]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D. In: FSV UK
  2. PhDr. Václav Moravec [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2013-01-25]. Dostupné online. 
  3. Zápis a usnesení ze zasedání AS FSV UK [PDF]. Hollar, č. 212: FSV UK, 2019-02-05 [cit. 2019-04-13]. S. 5–8. Dostupné online. 
  4. FIŠER, Radovan. Překvapení se nekoná, v senátu opět dominuje IES. Sociál [online]. 2008-04-10 [cit. 2013-01-25]. Dostupné online. 
  5. Členové AS FSV UK v období 2004-2005 [online]. FSV UK [cit. 2013-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. Složení AS FSV UK pro období 2006 - 2008 [online]. FSV UK [cit. 2013-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-29. 
  7. Složení AS FSV UK pro období 2008 - 2010 [online]. FSV UK [cit. 2013-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  8. MORAVEC, Václav. Percepce sekundární viktimizace publikem v medializovaných případech týraných dětí. Ostrava, 2012. disertační práce (Ph.D.). OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ. Filozofická fakulta
  9. JEŽEK, Michal. SLOŽENÍ UMĚLECKÉ RADY FAMU [online]. Archiv ČRo [cit. 2018-01-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. JEŽEK, Michal. „Rozhlas by měl nabízet i nadhled,“ říká Václav Moravec. Osobnosti za mikrofonem [online]. Archiv ČRo [cit. 20.10.2016]. Dostupné online. 
  11. Lidové noviny. 18. 4. 2005. 
  12. gra. Václav Moravec změnil názor, vrací se do Otázek. iDNES.cz [online]. 2005-07-27 [cit. 2013-01-25]. Dostupné online. 
  13. Archivovaná kopie. www.impuls.cz [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-15. 
  14. Impulsy Václava Moravce [online]. Praha: Rádio Impuls [cit. 2013-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-23. 
  15. www.lidovky.cz [online]. [cit. 14-04-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-04-2014. 
  16. Moderátor BBC získal novinářské ocenění. BBC [online]. 2003-10-29 [cit. 2013-01-25]. Dostupné online. 
  17. TýTý 2007 [online]. Praha: Bauer Media [cit. 2013-01-25]. Kapitola Osobnost televizní publicistiky. Dostupné online. 
  18. TýTý 2008 [online]. Praha: Bauer Media [cit. 2013-01-25]. Kapitola Osobnost televizní publicistiky. Dostupné online. 
  19. TýTý 2009 [online]. Praha: Bauer Media [cit. 2013-01-25]. Kapitola Osobnost televizní publicistiky. Dostupné online. 
  20. TýTý 2011 [online]. Praha: Bauer Media [cit. 2013-01-25]. Kapitola Osobnost televizní publicistiky. Dostupné online. 
  21. Česká televize. Fokus Václava Moravce. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  22. Moravec versus nový ředitel ČT. Moderátora se zastal i bývalý šéf televize. Seznam Zprávy.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  23. Moravec proti novému řediteli ČT: střetli se kvůli stížnosti Klausova institutu. Deník N [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  24. Česká finišmanka a sestra Václava Moravce: Brácha sport nemusí, iSport.cz, 15. února 2014
  25. Václav Moravec, rozhovor, Týdeník rozhlas, číslo 42, 9. října 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]