Vzdušný parní kočár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hensonův vzdušný parní kočár z roku 1843 (fiktivní reklamní zobrazení).

Vzdušný parní kočár[1] (jinak zvaný Ariel) byl létající stroj patentovaný v roce 1842, u kterého se předpokládalo, že bude létat s cestujícími. Ve skutečnosti nebyl letu schopen, protože jeho těžký parní stroj nedokázal dodat k letu dostatek energie. Mnohem úspěšnější byl následující model z roku 1848, který dokázal uletět malé vzdálenosti uvnitř hangáru. Vzdušný parní kočár byl významný, protože se jednalo o přechod mezi testováním kluzáků a experimentům s lety s pohonnou jednotkou.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Ariel měl být jednoplošník s rozpětím křídel 46 m, hmotností 1400 kg a poháněn pro tyto účely speciálně vytvořením nízkohmotnostním parním strojem o výkonu 37 kW (50 HP).[2] Nosná plocha křídel měla být 420 m2 a dalších 140 m2 na ocase.[3] Vynálezci doufali, že by letoun mohl dosáhnout rychlosti 50 mil za hodinu a nést 10 – 12 cestujících na vzdálenost do 1600 km.[4] Startovat měl z nakloněné rampy. Podvozek byl tříkolový.

Patent 9478[editovat | editovat zdroj]

Patentová kresba Arielu

William Samuel Henson (1812 – 1888) a John Stringfellow (1799 – 1883) obdrželi v roce 1842 na letoun britský patent 9478.

Aerial Transit Company[editovat | editovat zdroj]

William Samuel Henson (1812 – 1888)

William Samuel Henson, John Stringfellow, Frederick Marriott, a D.E. Colombine se spojili v roce 1843 dohromady jako společnost Aerial Transit Company za účelem zkonstruování létajícího stroje. Henson postavil model v určitém měřítku, který následně uskutečnil jeden váhavý skok mimo svůj vodící drát. Pokusy o let byly mezi lety 1844 a 1847 neúspěšně prováděny s malým modelem i jeho větším bratrem o rozpětí 6,1 m.

Firma plánovala vzhledem k patentu „přepravovat poštu, zboží a cestující vzduchem z místa na místo.“[2]

Při pokusu o získání investorů a podpory v britském parlamentu firma zahájila veřejnou kampaň, při které ukazovala obrázky Arielu v exotických místech, ale nepodařilo se jim získat potřebnou investici. V tisku se objevovaly spekulace, že Ariel je podvod či hoax.

Odkaz Arielu[editovat | editovat zdroj]

  • Ariel se objevuje na řadě známek z různých zemí, obvykle jako část sérií známek o historii aviatiky.
  • V 60. letech 20. století byl v Londýně hotel The Ariel, který se specializoval na ubytovávání lidí cestujících letadlem. Toto jméno mělo přímou souvislost s letounem od Hensona a Stringfellowa.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aerial Steam Carriage na anglické Wikipedii.

  1. BATCHELOR, John; LOWE, Malcolm V.. Encyklopedie letectví (1848-1939). Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2005. ISBN 80-7234-407-2. Kapitola John Stringfellow, s. 26 – 27.  
  2. a b Airplane Invention Was Delayed 60 Years. The Fort Worth Press. 1961-11-11. (anglicky) 
  3. CHANUTE, Octave. Aeroplanes: Part 2: July 1892 [online]. 1891, [cit. 2007-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Weider History Group. William Henson and John Stringfellow: Pioneer Aviation Strategists [online]. HistoryNet.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Modern Refrigeration. Svazek 64 - 1961. [s.l.] : [s.n.]. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]