Vyza velká

Vyza velká
Vyza velká
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Třída: paprskoploutví (Actinopterygii) Řád: jeseteři (Acipenseriformes) Čeleď: jeseterovití (Acipenseridae) Rod: vyza (Huso) Linné, 1758

Vyza velká (Huso huso, rusky белуга) je vedle Měsíčníka svítivého největší mořská ryba. Proniká hluboko do řek, před postavením přehrady Železná vrata pronikala Dunajem až do jeho rakouské části. Je to druh anadromní ryby z čeledi jeseterovitých (Acipenseridae), řádu jeseterů (Acipenseriformes). Vyzy rostou velmi pomalu a dožívají se až 118 let. Mohou přitom dosáhnout délky až téměř 8,5 metru a hmotnosti 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1 571 kg. Loví se převážně pro jikry známé jako černý kaviár a také pro jejich kůži, která se používá v koželužnictví.

Výskyt

Nachází se převážně v povodí Kaspického a Černého moře, Azovského moře příležitostně též v moři Jaderském. Dříve se vyza velká objevovala i v dolních tocích Moravy a Váhu.

Potrava

Vyza je všežravec, dravec. Po svém narození až do raného mládí se vyza velká živí bezobratlými a také některými druhy korýšů. S rostoucími rozměry a věkem se v jejím jídelníčku mohou objevit také ryby, až se stane doslova dravou. V dospělosti dokáže díky své obrovské tlamě nasát ryby vážící i několik kilogramů.

Rozmnožování

Na svůj druh dosahuje tato ryba pohlavní dospělosti docela pozdě. U samců ve věku 12-14 let, a u samic ve věku 16-22 let. Tato ryba se rozmnožuje třením. Vyzy táhnou do řek ve dvou vlnách: Jarní "rasa" přitáhne do řek brzy z jara, zatímco podzimní přitáhne v období pozdního podzimu do dolního toku řeky. V řece přezimuje a z jara táhne do výše položených míst. Ke tření dochází v hlubokých proudech se štěrkovým dnem v hloubce 4-12 m, ale údajně i 40 m. Tyto údaje ukazují rozměry koryt potoků o jakých nemá člověk nejmenší ponětí. Jikry tvoří pětinu hmotnosti samice. Počet jiker u jedné samice byl odhadnut na 360 000 až 7 700 000 kusů. Interval mezi jednotlivými výtěry je přibližně 5 let.