Vysoký kámen (přírodní památka, okres Sokolov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku

Vysoký kámen
Vrchol773 m n. m.
Prominence36 m ↓ severní sedlo
Izolace1,4 km → Liščí vrch
Poloha
StátČesko Česko
PohoříKrušné hory / Klínovecká hornatina / Přebuzská hornatina / Jindřichovická vrchovina / Bublavská vrchovina
Souřadnice50°18′3″ s. š., 12°24′28″ v. d.
Vysoký kámen
Vysoký kámen
PovodíLibocký potok → Ohře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký kámen je přírodní památka, byla vyhlášena v roce 1974 a nachází se u obce Kámen. Přírodní památka je zároveň zahrnuta do Evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000. Území přírodní památky kopíruje vypreparovaný hřeben skalních výchozů táhnoucí se přibližně od jihu k severu v délce 300 m. Důvodem ochrany je zachování geologicky, geomorfologicky a esteticky významného skalního útvaru a na něj vázaných rostlinných a živočišných společenstev.

Historie

Lokalita se těšila zájmu turistů již v 19. století. Roku 1883 zde byla přímo pod skalními útvary postavena hospoda, která však již v roce 1885 vyhořela. Další hospoda byla postavena v roce 1886 (někde se uvádí 1887). I tento objekt však 14. srpna 1906 zcela shořel. Ještě téhož roku zde byla postavena již třetí hospoda, ke které v roce 1928 přibyl velký sál a ve 30. letech 20. století nová přístavba. Veškeré objekty však 24. listopadu 1937 vyhořely, ale podařilo se je obnovit. Po roce 1945 došlo k začlenění území do pohraničního pásma a restaurace i s nedalekou kaplí z roku 1870 byly odstřeleny.[1]

Již dávno před vyhlášením zvláště chráněného území získala lokalita jistou ochranu. V roce 1907 vykoupil okres Kraslice pozemky se skalními útvary, aby zabránil těžbě kamene a lokalitu tak ochránil.[2] Území bylo chráněno usnesením rady Okresního národního výboru v Sokolově ze dne 12. 7. 1974 jako chráněný přírodní útvar Vysoký kámen. Nově vyhlásil chráněné území Okresní úřad v Sokolově s účinností od 24. 7. 2000 pod názvem Přírodní památka Vysoký kámen.[3]

Přírodní poměry

Skalní útvar z drobového kvarcitu je důležitým korelačním horizontem v metamorfovaných horninách ordovického stáří, s kamenným mořem, které je vzorovým příkladem kryogenního zvětrávání hornin ve čtvrtohorách.[4] Drobový kvarcit díky své odolnosti vůči zvětrávání vytváří skalní útvary Vysokého kamene a dalších izolovaných rozpukaných skalních věží 10 – 20 m vysokých, v jejichž okolí se nacházejí balvanitá pole. Nejvyšší skalní věží je Vyhlídková skála (773,6 m n. m.). Hřeben uzavírá skalní věž Větrná skála. Kvarcit obsahuje přibližně 90 % křemene, jeho tmavošedou barvu způsobuje celkem rovnoměrné rozptýlení rudních minerálů hematitu a ilmenitu s vysokým obsahem železa. V polohách kvarcitů jsou hojné, často do ležatých vrás zvrásněné žilky a čočky šedobílého křemene.[5]

Fauna a flóra

Přestože hlavním cílem ochrany nejsou rostlinné druhy, vyskytuje se zde několik významných druhů, které jsou součástí rostlinných společenstev, a tedy součástí předmětu ochrany. Nelesní biotop zahrnuje škálu skalních útvarů, kamenných moří, sutí a skalních stěn. Skalní štěrbiny hostí vegetaci silikátových skal. Příznačné je bohatství skalních druhů mechorostů (Brachythecium) a zvláště lišejníků (Lichen). Mezi nejvýznamnější lišejníky patří drobnovýtruska žlutolesklá (Pleopsidium chlorophanum) a řada druhů z rodů Umbilicaria, Parmelia, Cladonia, Cetraria. Z kapradin je častý osladič obecný (Polypodium vulgare). Na plochách s mělkou vrstvou půdy na skalních terasách roste vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Na vlhčích místech v sutích najdeme některé druhy rašeliníku (Sphagnum nemoreum a Sphagnum russowii).[3][6]

Na území přírodní památky hnízdí holub hřivnáč (Columba palumbus), byla zde pozorována liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), tchoř tmavý (Mustela putorius) a doložen je výskyt tetřívka obecného (Tetrao tetrix).[6]

Vrchol

Prostor přírodní památky zaujímá vrcholovou partii stejnojmenného vrchu s vrcholem 773,8 m n. m., který geomorfologicky spadá do celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Přebuzská hornatina, podokrsku Jindřichovická vrchovina a její samostatné části Bublavská vrchovina[7].

Na vrcholu je vyhlídková plošina s kruhovým výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Smrčiny.

Galerie

  • tmavý kvarcit (křemenec) s žilkami světlého křemene
    tmavý kvarcit (křemenec) s žilkami světlého křemene
  • osladič obecný ve skalní štěrbině na lokalitě v červenci 2014
    osladič obecný ve skalní štěrbině na lokalitě v červenci 2014
  • pohled z vrcholu západním směrem do Německa
    pohled z vrcholu západním směrem do Německa
  • skalní útvar "zobák"
    skalní útvar "zobák"
  • skalní útvary
    skalní útvary
  • skalní útvary
    skalní útvary
  • motýl na skalce
    motýl na skalce

Odkazy

Reference

  1. ↑ PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 375. 
  2. ↑ ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2015. 195 s. ISBN 978-80-88017-24-0. S. 181. 
  3. ↑ a b KRÁSA, Petr. Plán péče o přírodní památku Vysoký kámen na období 2007-2016. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2005. S. 4 – 9. 
  4. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené aop není určen žádný text
  5. ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 122. 
  6. ↑ a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 439. 
  7. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vysoký_kámen_(přírodní_památka,_okres_Sokolov)&oldid=16490060“