Vysoký kámen (Javořická vrchovina)
| Vysoký kámen | |
|---|---|
.jpg) | |
| Vrchol | 732 m n. m. |
| Prominence | 139 m ↓ SV od Maršova |
| Izolace | 12,6 km → Pivničky → Javořice |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Javořické vrchoviny #12 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Javořická vrchovina / Novobystřická vrchovina / Vysokokamenská vrchovina / Kunžacká vrchovina[1] |
| Souřadnice | 49°5′16″ s. š., 15°11′9″ v. d. |
  Vysoký kámen | |
| Povodí | Lužnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoký kámen (732[2] m n. m.), také chybně nazývaný Markův kámen – z německého Markstein (česky hraniční kámen), je nejvyšší vrchol Novobystřické vrchoviny, nachází se 4 km od Kunžaku. Je to třetí nejvyšší vrchol jindřichohradeckého okresu (po Pivničkách a Hradisku).
Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o kuželovitý vrch. Na vrcholu se nachází mohutné izolované skalisko s velkými balvany z landštejnské dvojslídné žuly s dokonale zaoblenými tvarem.[3] V balvanech a skále jsou drobné tvary odnosu a zvětrávání žuly – skalní mísy, žlábkové škrapy a skalní výklenky.[4]
Stavby na vrcholu[editovat | editovat zdroj]
Na mohutném žulovém bloku skalní skupiny je umístěn 6,3 m vysoký měřický železobetonový pilíř označující významný trigonometrický bod I. řádu.[5] Jeho výška 738 m n. m., která se vztahuje k vrcholu pilíře,[6] je často uváděna jako výška vrcholu.[7] První signalizace geodetického bodu zřízeného v roce 1842 byla jednopodlažní dřevěná měřická věž.[5][8] Dříve se na tomto vrcholu sbíhaly hranice pražské, olomoucké a pasovské diecéze.[9] Vysoký kámen je důležitý bod v pohraniční oblasti pro obranu státu a pro zaměřování státních hranic. Proto bylo v okruhu Vysokého kamene roku 1972 vyhlášeno chráněné území geodetického bodu.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 34, Jihočeské nakladatelství České Budějovice.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 560.
- ↑ a b POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Třeboňsko - Jindřichohradecko - Dačicko, s. 78–79.
- ↑ a b Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS - Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-02-02]. Je nutné kliknout na modré kolečku bodu. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-02-02]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Alena. Bakalářská práce Skalní mísy České Kanady. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2013. Dostupné online.
- ↑ CUKR, Jiří. Vysoký kámen [online]. Hrady.cz. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký kámen na Wikimedia Commons - Vysoký kámen na Hrady.cz
