Vysoká (Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoká
Centrum vsi
Centrum vsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJihlava
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel72 (2021)[1]
Katastrální územíVysoká u Jihlavy (4,97 km²)
PSČ586 01
Počet domů18 (2011)[2]
Vysoká
Vysoká
Další údaje
Kód části obce121011
Kód k. ú.721018
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká (německy Hochdorf)[3] je vesnice, část krajského města Jihlava. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Jihlavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 92 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 43 obyvatel.[5]

Vysoká leží v katastrálním území Vysoká u Jihlavy o rozloze 4,97 km2.[6]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Alta villa (1362), Hohendorf (1365), Hochdorff (1678), Hochdorf (1718, 1720, 1751), Hochdorf, Hohendorf a Wysoka (1846), Hochdorf a Vysoká (1872), Vysoká (1881) až k podobám Vysoká a Hochdorf v roce 1924. Místní jméno vzniklo od přídavného jména vysoký a znamenalo místo, které leží výše či vysoko.[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Vysoká leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 2 km jižně od Hosova, 6 km jihozápadně od Jihlavy, 5,5 km západně od Rančířova a 3,5 km od severozápadně od Popic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Kosovská pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 610 metrů. Nejvyšší bod, Vysoká (665 m n. m.), leží jižně od vsi. Jihovýchodně od Vysoké stojí Hůrka (623 m n. m.) a severozápadně od vsi Kamenný kopec (Špičácká vrchovina, 651 m). Na východním okraji Vysoké pramení bezejmenný potok a na jihu potok Okrouhlík.[10] Na území Vysoké se nachází evropsky významná lokalita Lužný rybník, který je pod ochranou pro přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition.[11]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 22 domech 151 obyvatel. 27 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 124 k německé. Žilo zde 131 římských katolíků, 18 evangelíků a 2 příslušníci Církve československé husitské.[12]

Vývoj počtu obyvatel Vysoké[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 145 152 157 136 140 138 151 121 64 50 49 44 43 54

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 13. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28. 
  5. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 761–762. 
  8. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 36-15. Dostupné online. 
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  10. Vysoká [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online. 
  11. Lužný rybník [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Jihlava

Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná