Vyšný Komárnik
| Vyšný Komárnik |
||
|---|---|---|
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 49° 24′ 8″ s. š., 21° 42′ 19″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 434 m n. m. | |
| stát: | ||
| kraj: | Prešovský | |
| okres: | Svidník | |
|
Vyšný Komárnik
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 6,6 km² | |
| počet obyvatel: | 76 (31. 12. 2011) | |
| hustota zalidnění: | 11,5 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Daniela Štefancová | |
| PSČ: | 090 05 (pošta Krajná Poľana) | |
Vyšný Komárnik je obec na Slovensku, v okrese Svidník v Prešovském kraji. V roce 2011 zde žilo 76 obyvatel.[1]
Obsah |
Vývoj názvu obce [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1600 pod názvem Fölsö Komornik.
Přehled vývoje názvu [editovat]
- 1600 – Fölsö Komornik
- 1618 – Felso Komarnik
- 1773 – Felső-Komárnyik, Felső-Komarnyik, Wissny Komarnik
- 1786 – Felschő-Komarnyik
- 1808 – Felső-Komárnik, Horní Komárnik
- 1863–1882 – Felsőkomárnik
- 1888–1902 – Felsőkomarnik
- 1907–1913 – Felsőkomárnok
- 1920 – Vyšný Komárnik
- 1927–1965 – Vyšný Komárnik, Vyšnyj Komarnik
- 1965 – Vyšný Komárnik (doposud)
Polohopis [editovat]
Obec leží v severní části Nízkých Beskyd, v nejzápadnější části Laborecké vrchoviny v malé kotlince, pramenné oblasti říčky Ladomirky při státní hranici s Polskem. V katastru obce se nachází Dukelský průsmyk, který patří k nejnižším průchodům přes pohraniční hřeben Nízkých Beskyd, s nadmořskou výškou 502 metrů nad mořem. Členitý povrch katastru tvoří flyšové vrstvy s výskyty ropy, která se zde v minulosti pokusně těžila. V oblasti obce roste souvislý les s porostem buků, jedlí a bříz. V extravilánu obce se nacházejí mokřady o rozloze 10 000 m² v oblasti Salašiska.
Obec patřila do Šarišské župy a okresu Svidník. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 spadala pod Prešovský kraj a do svidnického okresu. Vznikem Východoslovenského kraje v roce 1960 byla jeho součástí a patřila do okresu Bardejov. Od roku 1968 do svidnického okresu. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 a novém územněsprávním členění byla začleněna do Prešovského kraje a okresu Svidník.
Vodní toky [editovat]
Obcí protéká potok Ladomirka, jde o levostranný přítok Ondavy s délkou přibližně 22 km. Pramení ve Svidnickém sedle ve výšce 455 metrů nad mořem, těsně u státní hranice s Polskem. Až po Nižný Komárnik je napájená 4 krátkými levostrannými přítoky. Nejdelší z nich (1 km) je asi potok Dlhonec. Z pravé strany ji napájejí dva drobné přítoky.
Symboly obce [editovat]
Erb [editovat]
Erb obce je navržen podle otisků pečetidel z roku 1788 a 1868.
V červeném štítu ze stříbrného vršku vyrůstá zlatý latinský kříž, po jeho bocích stojí dva ozbrojení rytíři se stříbrnými meči a ve stříbrných brněních.
Autorem erbu je Jozef Novák a Ladislav Čisárik a byl přijat na obecním zasedání dne 15. června 2003. Erb obce je zapsán v Heraldickém registru Slovenské republiky pod pořadovým číslem V-201/2003.
Vlajka [editovat]
Vlajka obce je sestavena ze 4 podélných pruhů v barvě červená, bílá, žlutá a bílá. Vlajka má poměr stran 2 : 3 a ukončena je 3 cípy, t.j. dvěmi zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.
Politika [editovat]
Obyvatelstvo [editovat]
V roce 1869 obec měla 162 obyvatel, v roce 1880 – 195 obyvatel, v roce 1890 - 189, v roce 1900 – 212, v roce 1910 – 194, v roce 1921 – 175 obyvatel, v roce 1930 – 192 obyvatel, v roce 1940 – 164, v roce 1948 – 165 obyvatel, v roce 1961 – 173, a v roce 1970 – 137 obyvatel.
Kultura a zajímavosti [editovat]
Stavby [editovat]
Dřevěná stavba z roku 1924 byla postavena na místě starší dřevěné stavby pocházející z roku 1700 zničené v první světové válce.
Kostel je zasvěcen byzantským světcům, bratrům léčitelům Kosmovi a Damiánovi (Cyrilovi a Metodějovi). Má velkou předsíň s hranolovou věží z exteriéru chráněnou vertikálními deskami. Ve věži jsou instalovány 4 zvony. Původ ikonostasu není znám. Jednotlivé ikony jsou součástí liturgie východní církve.
Stavba chrámu je roubené konstrukce, věž sloupové konstrukce. Postavena je na nízkém kamenném základu. Chrám je trojdílný, trojprostorový, trojvěžový s třemi kovovými kříži. Vchod je situován ze západní strany přes předsíň. Chybí v něm chór. V půdorysu je nejširší chrámová loď. Zajímavosti u tohoto chrámu jsou vysoká okna ve svatyni a chrámové lodi.
Dějiny [editovat]
Obec založili v letech 1573 až 1600. Patřila k Panství Makovica. Roku 1713 - 1714 byla zpustošena a opuštěná v důsledku předcházejících útoků polských ozbrojených skupin.
V roce 1713-1714 obec měla 25 domů a 164 obyvatel, v roce 1828 34 domů a 262 obyvatel, v roce 1940 v obci bylo 35 domů, ve kterých žilo 164 obyvatel, kteří se zaobírali zemědělstvím. V polovině 19. století obec postihlo vystěhovalectví.
V letech 1715–1720 se pro špatné hospodářské podmínky obec vylidnila. Její obyvatelé odešli za obživou do úrodnějších jižnějších krajů, kde byl po odchodu Turků nedostatek pracovních sil. Roku 1865 zde byla v provozu parní pila, která působila až do první světové války, kdy byla zničena. Vojenské operace rakousko-uherské armády neuchránily lidská obydlí, která lehla popelem. Také byla úplně zničena i dřevěná cerkva (řeckokatolický kostelík) z roku 1700, která by dnes patrně patřila mezi historické skvosty slovenské sakrální architektury.
Za první československé republiky obyvatelé pracovali v lesích a stále zde probíhalo značně intenzivní vystěhovalectví.
Druhá světová válka a Karpatsko-dukelská operace [editovat]
- Související informace naleznete v článku Dukelské bojiště a památníky Karpatsko-dukelské operace.
V době 2. světové války a Karpatsko-dukelské operace se právě tato obec stala prvním sídlem na území Československa, kterou dne 6. října osvobodily jednotky 1. československého armádního sboru. V průběhu bojů byla obec celkově zničena.
Po válce byla obec vyznamenána státním vyznamenáním Československé republiky Řádem rudé hvězdy. Část zdejšího obyvatelstva pracuje v lesním hospodářství a v průmyslových podnicích v Košicích a ve Svidníku. Půdu obhospodařují soukromě hospodařící rolníci.
Galerie [editovat]
-
Památník Karpatsko-dukelské operace z roku 1962 v Dukelském průsmyku.
-
Sovětskými letouny byla shazována vojenská a materiální pomoc během Karpatsko-dukelské operace.
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vyšný Komárnik na slovenské Wikipedii.
- ↑ Štatistický úrad Slovenskej republiky (ZIP 128,1 kB)