Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
| Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě |
|
Znak vyšehradské kapituly na jednom z kanovnických domů v ulici K rotundě na Vyšehradě. Dvojice zkřížených klíčů je symbolem sv. Petra, patrona kapituly. |
|
| Vznik | 1070 |
|---|---|
| Typ | Církevní instituce |
| Členové | kanovníci kapituly |
| Oficiální web | Webové stránky kapituly |
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě byla založena v roce 1070 českým knížetem Vratislavem II. (pozdějším prvním českým králem Vratislavem I.) v souvislosti s přenesením královského sídla z Pražského hradu na Vyšehrad, k němuž se kníže rozhodl v důsledku neshod se svým bratrem, pražským biskupem Jaromírem. Zřízení kolegiátní kapituly na Vyšehradě, vyňaté z pravomoci pražského biskupa a podřízené přímo papeži (jednalo se tedy o tzv. exemptní kapitulu), bylo jedním z kroků, kterým chtěl Vratislav II. omezit moc svého bratra.
Význam kapituly od 12. století stoupal, její rozkvět však byl na počátku 15. století přerušen nastupujícím husitským hnutím. Období od druhé poloviny 15. století až do počátku 17. století bylo poznamenáno sporem s poddanským městem hory Vyšehrad, založeným kapitulou v roce 1476 v podhradí Vyšehradu. Když byla ve druhé polovině 17. století na Vyšehradě budována pevnost, musela se kapitula přesunout do podhradí, kde setrvala až do 18. století. Přímá podřízenost kapituly papeži byla zrušena v roce 1763.
Obsah |
Bývalí kanovníci [editovat]
Zemřelí kanovníci [editovat]
- Jan Nepomucký (kolem roku 1345 – 20. března 1393, kanovníkem od roku 1389)
- Hanuš z Kolovrat (probošt, zemřel 23. července 1483)
- Jan z Vartenberka (proboštem v letech 1483-1490)
- Oldřich Kříž z Telče (1435 – 25. března 1504)
- Jakob Chimarrhäus z Roermundu (kanovníkem kolem roku 1580)
- ThDr. Kašpar Arsenius z Radbuzy (zemřel 13. září 1629, proboštem od roku 1608)
- Jan Ctibor Kotva z Freifelsu (narozen kolem roku 1587, zemřel 29. září 1637, kanovníkem od roku 1630)
- Tomáš Pešina z Čechorodu (kanovníkem od roku 1663)
- Tomáš Štěpánek rytíř z Taurova (narozen kolem roku 1670, zemřel 2. září 1749, kanovníkem od roku 1718, děkanem od 24. září 1748)
- JUDr. Jan Tomáš Vojtěch Berghauer (8. října 1684 – 22. března 1760, děkanem od roku 1749)
- Ferdinand Chřepický z Modlíškovic (narozen kolem roku 1699, kanovník)
- Jan Adam Vratislav z Mitrovic (zemřel 2. června 1733, proboštem od 15. prosince 1709)
- Josef rytíř z Florentinu (narozen kolem roku 1726, kanovníkem od roku 1764)
- dr. Josef Petr Václav Dittrich (1763 – 1823)
- Karel Khun (2. června 1736 – 15. června 1829, kanovníkem od roku 1784)
- ThDr. Ferdinand Kindermann (27. listopadu 1740 - 25. května 1801, proboštem od 24. prosince 1781)
- Antonín Peč (zemřel 9. února 1823, děkanem od roku 1820)
- Josef Radimský (zemřel v roce 1825)
- Václav Hájek (kanovníkem od roku 1824)
- Josef Rauch (kanovníkem od roku 1824)
- Tadeáš Želízko (zemřel 30. července 1829, kanovníkem od roku 1825, děkanem od roku 1827)
- ThDr. PhDr. Josef Alois Jüstel (7. února 1765 – 7. dubna 1858, proboštem od roku 1835)
- Vojtěch Ruffer (14. prosince 1790 – 15. června 1870, kanovníkem od roku 1843, děkanem od roku 1850, proboštem od roku 1858)
- Václav Svatopluk Štulc (20. prosince 1814 – 9. srpna 1887, děkanem od roku 1860, proboštem od roku 1871)
- Karel Alois Vinařický (24. ledna 1803 – 3. února 1869, kanovníkem od roku 1859)
- Josef Ehrenberger (22. července 1815 – 7. února 1882)
- Beneš Metod Kulda (1820 – 1903, kanovníkem od roku 1870)
- prof. ThDr. Antonín Lenz (20. února 1829 – 2. října 1901, kanovníkem od roku 1882, proboštem od roku 1887)
- ThDr. Mikuláš Karlach (5. prosince 1831 – 5. listopadu 1911, kanovníkem od 17. prosince 1871, proboštem od 19. března 1902)
- Petr Kopal (2. července 1834 – 30. ledna 1917)
- prof. Edvard Jan Nepomuk Brynych (4. května 1846 – 20. listopadu 1902, kanovníkem od roku 1888)
- Msgre. Josef Kuchynka (5. dubna 1844 – 9. listopadu 1924, kanovníkem od roku 1891, děkanem od roku 1913)
- Msgre. ThDr. Josef Burian (24. února 1854 – 23. května 1922, kanovníkem od roku 1891, děkanem od roku 1904, proboštem od roku 1913)
- František Seywalter (26. září 1854 – 1938, kanovník
- Msgre. ThDr. František Zapletal (18. července 1861 – 20. srpna 1935, kanovníkem od roku 1904, proboštem od roku 1924)
- Msgre. Václav Müller (10. prosince 1865 – 15. listopadu 1931, kanovníkem od roku 1912)
- plk. Josef Kepka (27. února 1872 – 18. dubna 1938, kanovník)
- Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (8. listopadu 1882 – 5. prosince 1945, kanovníkem od února 1933)
- Msgre. ThDr. h. c. Bohumil Stašek (17. února 1886 – 8. srpna 1948, kanovník a později probošt)
- Msgre. ThDr. Antonín Ludvík Stříž (17. listopadu 1888 – 6. srpna 1960, kanovníkem od roku 1939)
- ThDr. h. c. Josef Beneš (22. února 1905 – 23. května 1979, proboštem od roku 1974)
- Jan Mára OCr (14. srpna 1912 − 5. ledna 2012, probošt)
- František Verner OCr (6. června 1915 – 7. prosince 2004, kanovníkem od roku 1987)
- Mons. ThDr. Oto Mádr (15. února 1917 – 27. února 2011, kanovníkem od roku 1999)
- ThDr. Stanislav Novák (14. června 1917 – 2. října 2006, kanovníkem od roku 1993)
- Svatopluk Láb (9. března 1920 – 1998, kanovník)
- Zdeněk Adler (23. srpna 1920 – 28. ledna 2011, na kněze vysvěcen 29. června 1946, nesídelní kanovník)
- Mons. Vladimír Vyhlídka (20. listopadu 1925 – 23. dubna 2011, kanovníkem od 28. září 1998)
- prof. ThDr. Gustav Čejka (12. února 1927 – 6. října 2010, kanovníkem od roku 1975, děkanem od roku 1985)
Dosud žijící bývalí kanovníci [editovat]
- Mgr. Daniel Herman (narozen 28. dubna 1963, kanovníkem do 12. února 2007)
Současní kanovníci [editovat]
Sídelní kanovníci [editovat]
- probošt: Mons. Anton M. Otte (narozen 15. srpna 1939, nesídelním kanovníkem od 4. prosince 2001, sídelním kanovníkem od 18. května 2005, děkanem od 1. července 2010 do 5. září 2011, proboštem od 5. září 2011)
- děkan: Mons. ThLic. Tomáš Holub (narozen 16. srpna 1967, sídelním kanovníkem od 1. července 2011, děkanem od 5. září 2011)
- ThLic. Prokop Brož (narozen 22. března 1972, sídelním kanovníkem od 14. května 2007, kanovníkem penitenciářem od 27. července 2010)
- ThLic. Jan Kotas SLL – farář ve farnosti u baziliky sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě (narozen 2. prosince 1970, sídelním kanovníkem od 1. července 2011)
- Mons. doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný (narozen 3. března 1944, kanovníkem od 1. července 2009, kanovník kustod)
Nesídelní kanovníci [editovat]
- ThMgr. Jerzy Gapski – farář farnosti u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Praze-Modřanech (narozen 3. října 1961, nesídelním kanovníkem od 1. července 2011)
- Karel Havelka – farář v Žitenicích (narozen 20. května 1953)
- Mons. ThLic. Artur Matuszek – rektor Arcibiskupského semináře v Praze (narozen 23. května 1963, nesídelním kanovníkem od 1. července 2011)
Emeritní kanovníci [editovat]
- Antonín Doležal (narozen 18. června 1936, proboštem od 17. června 1992 do 15. června 2011, nyní emeritní probošt)
- prof. ThDr. Jiří Huber – výpomocný duchovní ve farnosti u kostela sv. Václava v Praze na Proseku (narozen 11. září 1932, sídelním kanovníkem od 1. května 1987 do 12. března 2010, děkanem od 30. června 1997 do 12. března 2010, nyní emeritní děkan)
- MUDr. Jiří Slabý – výpomocný duchovní ve farnosti u kostela Nejsvětějšího srdce Páně v Praze na Vinohradech (narozen 26. března 1934, sídelním kanovníkem od 8. ledna 1996 do roku 2010)
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- RUFFER, Vojtěch. Historie Wyssehradská, neb Wyprawowánj o hradu, o kapitole a městu Hory Wyssehradu u Prahy w králowstwj Českém. Praha : Antonín Renn, 1861. Dostupné online.
Externí odkazy [editovat]
- Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě – oficiální stránky
- Vyšehradská kapitula ve 13. století
- Historické podoby Vyšehradu
- Václav Ryneš: Vyšehrad – katolická a národní skála
- Osobnosti Českoskalicka
- 175 let od narození probošta Mikuláše Karlacha, budovatele Vyšehradu a Slavína
- František Verner
- Zemřel kanovník Stanislav Novák
- Nový kanovník na Vyšehradě