Vrba nachová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vrba nachová

Vrba nachová (Salix purpurea)
Vrba nachová (Salix purpurea)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: vrbovité (Salicaceae)
Rod: vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix purpurea
L.

Vrba nachová (Salix purpurea L.) patří do čeledi vrbovité (Salicaceae). Je středně velký opadavý keř 2-5 (-8) m vysoký, který má tenké, husté, ohebné a vzpřímené větve. S metlovitou korunu, dorůstající 3-10 m a kmínky mají až 15 cm v průměru. Dožívá se 40 let.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Borka šedá, hladká. Letorosty šedozelené, lesklé. Lýko je žluté barvy. Pupeny jsou dlouhé 2 -3 mm, květní až 7 mm dlouhé, načervenalé.

Listy střídavé, většinou vstřícné, obkopinaté, 5-8 cm dlouhé, 0,8-1,5 cm široké, v dolní části celokrajné, v horní pilovité. Svrchu jsou listy zelené, slabě lesklé, rub světlejší, matný, při vadnutí mají modročernou barvu, řapík 2-4 mm dlouhý, palisty chybí.

Vrba nachová je dvoudomý keř. Jehnědy má štíhlé, přisedlé, válcovitého tvaru, 2-3 cm dlouhé, 0,4-0,5 cm široké, vstřícné nebo mírně vyhnuté. Samčí květy mají zdánlivě 1 tyčinku, nitky tyčinek jsou pod prašníky srostlé. Vejcovitý, chlupatý semeník je u samičích květů, semeník je téměř bez čnělky, blizny krátké. Má dlouhé květní listeny tmavohnědé a chlupaté; 1 nektariová žlázka.

Plodem jsou tobolky, 4 mm dlouhá, v každé chlopni tobolky jsou 3 základy semen. Kvete v dubnu a květnu před rašením listů, plody dozrávají začátkem léta.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Evropě, severní Africe, chybí ve Skandinávii a v chladné severovýchodní Evropě. U nás roste od nížin do nižších horských poloh, hojně se vyskytuje v Moravskoslezských Beskydech. Díky tomu, že má velmi hořké listy i kůru, která obsahuje až 7% salicinu, ji dobytek neokusuje a tudíž se výskyt v pastevních oblastech zvyšuje.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na minerálně bohatších půdách s větším podílem skeletu. Ekologické nároky nejsou příliš vysoké, a proto je hodně rozšířená. Její výskyt je nejvíce na štercích, na bazických a silikátových podkladech. Je odolná vůči záplavám. Tvoří břehové porosty podél řek a potoků.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jeden z hlavních důvodů pěstování vrby nachové je odedávna pro proutí. Vysazována je zejména i ke zpevňování okrajů břehů. V sadovnictví se setkáváme s několika kultivary. Používá se také pro farmaceutické účely. Již v Antice Hippokrates doporučoval šťávu z vrbové kůry k tišení porodních a revmatických bolestí.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky, 2. díl. Praha : Academia, 1990.  
  • KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. [s.l.] : SURSUM, 2000.  
  • ÚRADNÍČEK, Luboš; MADĚRA, Petr a kol.. Dřeviny České republiky. Kostelec nad Černými Lesy : Lesnická práce, s.r.o., 2009.  
  • HORÁČEK, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Brno : Computer Press, 2007.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]