Vrba hrotolistá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vrba hrotolistá

Vrba hrotolistá (Salix hastata)
Vrba hrotolistá (Salix hastata)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: vrbovité (Salicaceae)
Rod: vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix hastata
L.
Synonyma

vrba šípová, vrba šípovitá[1]

Vrba hrotolistá

Vrba hrotolistá (Salix hastata) je keřovitý druhrodu vrba, kde je zařazen do podrodu Vetrix.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Je to vrba, která má těžiště svého výskytu v severní Eurasii a na severu amerického kontinentu. V boreálním pásu se vyskytuje téměř souvisle, v mírném pásu jen v horských oblastech kde jednotlivé populace vyrůstají izolovaně.

Asii vyrůstá od severních oblasti Sibiře po Předkavkazsko, zasahuje do Kazachstánu, Mongolska, severní Číny včetně Dálného východu. V Severní Americe roste na Aljašce, na západě a hlavně na severozápadě Kanady a v hornatých oblastech severozápadu Spojených států. V Evropě má téměř souvislý areál výskytu ve Skandinávii a na severozápadě Ruska. Ostrůvkovitě vyrůstá téměř v celém zbytku Evropy, kde již má pouze reliktní charakter. Roste většinou v tundrách a v zátopových oblastech poblíž vodních toků a nádrží.

České republice se nachází pouze na dvou místech v CHKO Jeseníky tj. ve NPR Praděd a ve NPR Šerák-Keprník. Roste tam nejčastěji na světlých místech podél potoků, okolo pramenišť a v horských až subalpínských vlhkých loukách, vlhkých sutích, většinou na zásaditých podkladech.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tato dvoudomá dřevina vytváří vzhledné keře vysoké 0,5 až 2 m, které mají kmínky do průměru 3 cm s vystoupavými větvemi. Lysé letorosty jsou někdy lesklé, žluté barvy, listové pupeny na nich vyrůstající jsou 4 až 7 mm dlouhé. Listyřapíky dlouhými do 3 mm mají dobře vyvinuté pravidelně zubaté palisty. Eliptická listová čepel, na bázi zaokrouhlená až srdčitá, bývá dlouhá od 3,5 do 4,5 cm a široká 1,5 až 2 cm, po okrajích je jemně pilovitá. Na líci má barvu zelenou, na rubu je poněkud světlejší, zcela lysá a má vyniklou jemnou síťnatou žilnatinu. Listy počínají žloutnout již koncem srpna. Kůra obsahuje až 11 % taninu, listy slouží v severských oblastech jako potrava sobům.

Květenství jednopohlavných květů, jehněd, je válcovité a má krátkou stopku na které vyrůstá několik malých listů. Samčí květy v jehnědách dlouhých až 5 cm obsahují dvě volné tyčinky, dlouhé až 7 mm, které mají lysé nitky se zlatožlutými, později hnědými prašníky. Samičí květy v jehnědách, o délce až 6 cm, mají lysý stopkatý semeník s 12 až 22 vajíčky, zřetelnou čnělku a ven zakřivenou dvoulaločnou bliznu. V květech je po jedné ztlustlé nektarové žlázce. Květní listeny s dlouhými, kadeřavými chlupy jsou barvy narůžovělé až světle hnědé. Kvete těsně před rašením listů v červnu až červenci. Opylovány jsou létajícím hmyzem. Plody jsou zelené nebo hnědé lysé tobolky, dlouhé téměř 7 mm, s mnoha semeny s krátkou dobou klíčivostí. Chromozómové číslo: 2n = 38.[2][3][4][5][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Na rozdělení druhu na subspecie jsou rozličné názory. Např. podle[2][7][8] se druh dělí na tři poddruhy:

  • (Salix hastata L. subsp. hastata) – vrba hrotolistá pravá
  • (Salix hastata L. subsp. vegeta) Andersson – vrba hrotolistá svěží
  • (Salix hastata L. subsp. subintegrifolia (Flod.) Flod.

Podle tohoto rozčlenění se nominální poddruh hastata vyskytuje téměř v celém areálu výskytu tohoto druhu, nejblíže k ČR ve slovenských Karpatech. Poddruh vegeta vyrůstá jen v jižní Skandinávii a v izolovaných populacích v horách Střední Evropy, tj. i v Československu. Třetí poddruh subintegrifolia má domov ve Skandinávii.

Na druhé straně[6][9], stejně jako Botanický ústav AV ČR[10] žádné poddruhy neuznávají, snad jen variety.

Hybridizace[editovat | editovat zdroj]

Vrba hrotolistá, obdobně jako mnoho dalších druhů vrb, je náchylná ke křížení s jinými druhy. V podmínkách jakých roste v České republice se kříží s vrbou slezskou, s kterou vytváří hybrid Salix × chlorophana schopný se dále rozmnožovat.[2]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Na českém území roste výhradně v Hrubém Jeseníku na čtyřech místech: Velká kotlina, Malá kotlina, pod Petrovými kameny a Šerák-Keprník. Lokalita pod Velkou kotlinou je poměrně početná, kdežto pod Petrovými kameny je pouze pár jedinců.

V "Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2000 byla zařazena do kategorie C2, tj. mezi silně ohrožené druhy.[2][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HRONEŠ, Michal. BioLib.cz: Vrba hrotolistá [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 14.02.2011, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e BRANDOVÁ, Blanka. DP: Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ... [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 07.05.2010, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b KNITL, Michal. DP: Využití mikropropagace u vybraných druhů ohrožených dřevin [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, rev. 2011, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  4. DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Salix hastata [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 27.01.2009, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  5. Dendrologie.cz: Salix hastata [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Flora of North America: Salix hastata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Flora Europaea: Salix hastata [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Salix hastata [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 08.07.2008, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ITIS: Salix hastata [online]. National Plant Data Center, NRCS, USDA. Baton Rouge, LA, USA, rev. 05.08.2011, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. (česky) 
  11. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-12-19]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky)