Vrba dvoubarvá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vrba dvoubarvá

Vrba dvoubarvá (Salix bicolor)
Vrba dvoubarvá (Salix bicolor)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: vrbovité (Salicaceae)
Rod: vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix bicolor
Willd.

Vrba dvoubarvá (Salix bicolor) je keřovitý, vzácný druh rodu vrba ve které zařazován do podrodu Vetrix. V naší republice vyrůstá pouze na jediném místě.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vrba dvoubarvá (Salix bicolor) v Úpské Jámě v Krkonoších

Roste v horách jihozápadní a středozápadní Evropy (Pyreneje, Francouzské středohoří, Alpy, Vogézy, Harz, Krkonoše, Karpaty). Je vlhkomilná a chladnomilná, má ráda propustné půdy, osvětlená stanoviště, snese však i částečný polostín. Vyhovuje jí subalpínské až alpínské pásmo, kde roste v karových stržích, dolinách, prameništích, křovinách kolem bystřin, v blízkosti ples, především na kyselých půdních podkladech.

České republice vyrůstá jen na jediném místě, v Krkonoších pod Studniční horou. Své jméno dostala podle výrazného rozdílu ve zbarvení horní a spodní strany listů.[1][2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nízký až středně vysoký pravidelný, dosti hustý keř polokulovitého až kulovitého habitu, dorůstající do výšky 1,5 m, výjimečně i výše. Kmínky s hladkou, hnědozelenou kůrou dosahují tloušťky až 5 cm. Čerstvé letorosty jsou žlutohnědé barvy se zelenavým nebo oranžovým nádechem, později jsou šedohnědé. Krátké vejčité pupeny délky 2,5 až 3 mm jsou žlutavé nebo oranžové. Listyřapíky dlouhými od 3 do 4 mm jsou většinou holé, jejich drobné polosrdčité palisty brzy opadávají. Listové čepele eliptického nebo vejčitého tvaru bývají dlouhé 3,5 až 5 cm a široké 1,5 až 2,5 cm. Na bázi jsou klínovité a na vrcholu tupě zašpičatělé, často s ohnutou špičkou, obvykle celokrajné nebo jen řídce zubaté. Lícní stranu mají výrazně tmavě zelenou, lesklou a lysou, na rubové jsou pokryty hustým nasivělým voskovým povlakem a někdy jsou i jemně chlupaté, na podzim zežloutnou.

Jsou to rostliny dvoudoméjednopohlavnými, redukovanými květy sestavenými do květenství jehněda na krátké vzpřímené stopce. Ve špičatějších samčích, dlouhých až 2,5 cm, mají květy jen dvě tyčinkynitkami na bázi srostlými, částečně chlupatými, nesoucí načervenalé, později světle žluté kulovité prašníky. Na bázi samčích květů jsou nektaria. Samičí cylindrické jehnědy, dlouhé až 4 cm, obsahují květy s hustě chlupatým, téměř přisedlým, vejčitě kuželovitým semeníkemčnělkou o délce do 1 mm, která nese ven zakřivenou, hluboce rozeklanou dvoulaločnou bliznu. Hnědožluté květní listeny jsou eliptického tvaru a mají dlouhé chlupy. Vrba dvoubarvá kvete hlavně v druhé polovině května. Opylována je hmyzem. Plodem jsou tobolkychlopněmi. Vrba dvoubarvá má schopnost zakořenit i z dřevnatých řízků. Dožívá se 20 až 30 let.[1][2][4][5]

Hybridizace[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní druhy i vrba dvoubarvá se snadno kříží s jinými příbuznými druhy. Ve střední Evropě jsou známi její kříženci s vrbou jívou (Salix caprea), vrbou plazivou (Salix repens) a vrbou slezskou (Salix silesiaca). V České republice je věrohodně popsán pouze jeden hybrid Salix × paxii, který vznikl zkřížením s vrbou slezskou. V současnosti se však v ČR pravděpodobně nevyskytuje.[1][3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Vrba dvoubarvá je součást skupiny vrby bobkolisté (Salix phylicifolia agg.) která roste od Islandu po celé severní Eurasii a na jihu v Karpatech a na Balkánském poloostrově. Jednou z jejich blízkých příbuzných je v Pyrenejích rostoucí Salix basaltica, kterou někteří autoři považují za identickou s vrbou dvoubarvou. Mezi další příbuzné patří alpská vrba Hegetschweilerova (Salix hegetschweileri) a Salix hibernica ze Severního Irska.[1]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České republice roste v jediném areálu ve Sněhovém žlabuÚpské jámě v Krkonoších, celkem asi 50 jedinců z nichž většina dosahuje maximální výšky 50 cm. Jediná rostlina zůstala z uměle vysazené populace v roce 1983 pod Dolním Úpským vodopádem. Všechny původní rostliny, rostoucí na dvou místech od sebe vzdálených cca 15 m nevykazují žádnou genetickou variabilitu. Je to důsledek toho, že z tamní populace zcela vymizely samčí rostliny a prakticky nedochází k opylení květů a vytvoření semen. (Nejbližší populace v Harzu shodně nemá samčí rostliny a ve Vogézách se vyskytují také jen na jediném místě.)

Počet exemplářů postupně ubývá, jsou poškozovány okusem jelení zvěře i sněhovými lavinami a prudce tekoucí vodou, jen některým se daří regenerovat. Vrba dvoubarvá byla v roce 1992 zařazena vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. do kategorie kriticky ohrožené druhy, stejně tak jako „Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin ČR“ v roce 2000.[1][6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e NÝVLTOVÁ, Veronika. DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou [online]. Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Dendrologie.cz: Salix bicolor [online]. P. Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b VAŠUT, Radim J. Salix – vrba [online]. Katedra botaniky, PřF University Palackého, Olomouc, rev. 2006, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  4. AtlasRostlin.cz: Vrba dvoubarvá [online]. Tiscali media, a.s., Praha, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. Salix bicolor [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky)