Vratná pojistka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Několik provedení vratných pojistek

PPTC (z anglického Polymeric Positive Temperature Coefficient device polymerové zařízení – s pozitivním teplotním koeficientem), v češtině známé jako vratná pojistka, je pasivní elektronická součástka, která chrání podobně jako tavná pojistka zařízení nebo obvod před nadproudem či zkratem. Vyrábějí se v hodnotách od 20 mA do 100 A, přičemž čas „spuštění“ může být také různý – od několika milisekund do několika desítek sekund.

Ve své podstatě jsou to nelineární termistory, ačkoli se chovají spíše jako klasické pojistky. Jejich výhodou ve srovnání s klasickými tavnými pojistkami je to, že po odstranění závady se vrátí do výchozího stavu a tudíž je není třeba vyměňovat.

Každá pojistka má daný maximální proud. Pokud pojistkou protéká maximálně tento proud, má velmi malý odpor. Při překročení maximálního proudu se pojistka zahřeje nad prahovou teplotu a vnitřní odpor se zvýší o několik řádů (typicky na tisíce až miliony ohmů).

Princip a konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pojistka je tvořena mřížkou z nevodivého organického polymeru, naplněného velmi jemným uhlíkem, který ji dělá vodivou.

Ve studeném stavu je polymer v krystalickém stavu a uhlík je vtlačen do oblastí mezi krystaly, kde tvoří vodivé řetězce s pravidelnou strukturou. Pokud je překročen maximální proud, pojistka se začne zahřívat. Vlivem vzrůstající teploty se začne polymer roztahovat a přecházet do amorfního stavu. Zvětšení rozdělí uhlíkové částečky a způsobí zvýšení vnitřního odporu. To způsobí ještě rychlejší zahřívání a další expanzi a zvýšení odporu, což prakticky přeruší proud tekoucí obvodem, ovšem ne zcela – pořád bude procházet malý proud potřebný pro udržení pojistky v zahřátém stavu.

Po odstranění závady se pojistka ochladí a to způsobí opětovné smrštění polymeru, znovuvytvoření vodivých řetězců a snížení odporu. Ochlazení na provozuschopný stav obvykle trvá několik sekund, ovšem i potom bude mít ještě několik hodin lehce zvýšený odpor.

Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Mezi výhody patří již zmíněná schopnost okamžitého zotavení z poruchy, aniž by bylo třeba cokoliv měnit.

Jelikož mají tyto pojistky z podstaty o něco vyšší odpor než klasické pojistky, nemusí být použitelné ve všech zařízeních.

Na rozdíl od klasické pojistky u které při přetížení nebo zkratu dojde k úplnému odpojení obvodu, zůstane obvodem téct určitý malý proud nutný pro udržení vratné pojistky v zahřátém stavu.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Například v bateriích do přenosných zařízení – při náhodném zkratu se pojistka „spustí“ a ochrání baterii. Po odstranění zkratu se obnoví původní funkce – s normální pojistkou by bylo nutné pack rozdělat a pojistku vyměnit. Dále se používají např. v počítačových zdrojích nebo rozdělovačích napájení pro čidla zabezpečovacích systémů.

Bastlíři je naleznou v SMD provedení například na základních deskách počítačů poblíž USB portů, PS/2 portů a podobně. Bývají zelené, černé nebo hnědé a poblíž bývá označení (v potisku) Fxx (jako Fuse číslo xx).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]