Vratislavická kyselka
Vratislavická kyselka je minerální voda, která vyvěrá ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci. Obsahuje uhličitan hořečnatý, oxid železitý a oxid uhličitý.
Historie
Vratislavická kyselka je známá od roku 1862, kdy byl pramen objeven při hloubení studny pro bělírnu látek.[1] Od roku 1864 byla jímána v mělkém prameni zvaném Rudolf. Občas docházelo k poklesu vydatnosti, což majitelé v letech 1892 až 1942 řešili řadou technických úprav jímání. Roku 1894 pramen získal osvědčení o léčivosti a voda byla kromě plnění využívána v lázeňském provozu.[2]
Roku 1915 se provozovatelem plnírny stal Josef Weber a voda se prodávala pod značkou Weberovka. Čerpala se novým vrtem a ručně se plnila do lahví. Naplněné lahve se před expedicí ponechávaly po určitou dobu ve skladu, aby se z vody vysrážely a usadily sloučeniny železa. Od roku 1945 se při plnění začaly přidávat sirupy, protože kyselina citronová v nich obsažená, stabilizovala ionty železa (Fe2+) obsažené ve vodě. Zatímco čistá kyselka měla záruční dobu dlouhou šest měsíců, voda se sirupem vydržela pouze jeden měsíc. V sedmdesátých letech dvacátého století dosahovala roční produkce asi padesát tisíc hektolitrů (přibližně sedm miliónů lahví).[2]
Po roce 1989 byla založena společnost Vratislavická kyselka, která nechala vyhloubit dva nové vrty pro zásobování stáčírny. Obnovila také historickou budovu včetně kopie původní zbourané věžičky na střeše správní budovy.[3]
I přes dlouhou historii se minerální voda ve Vratislavicích přestala stáčet v roce 2004,[3] kdy zkrachoval její majitel, firma Unipo.[4] V následujících dvou letech šel podnik opakovaně do dražby, až byl vydražen na 9,1 miliónů Kč, avšak kupující nebyli schopni splnit závazek platby, a tak z prodeje sešlo. Výroba byla obnovena na podzim roku 2006. Naposledy se kyselka vyráběla krom varianty přírodní také s klasickými příchutěmi: pomeranč, citron, grapefruit, ale i minerálka zázvorová.[5]
Začátkem srpna 2018 koupila areál Vratislavické kyselky společnost Kitl z Jablonce nad Nisou, která se zabývá výrobou sirupů, medicinálních vín a medovin. Jejím záměrem je zchátralý areál zrekonstruovat.[1]
Vlastnosti vody
Minerální voda stáčená v sedmdesátých letech dvacátého století byla charakterizována jako slabě mineralizovaná hydrogenuhličitanová sodno-vápenatá kyselka vhodná jako možnost prevence zubního kazu. Podle rozboru z roku 1971 celková mineralizace dosahovala 1,48 g.l−1. Kromě dalších látek obsahovala ionty sodíku (230 mg.l−1), vápníku (86,8 mg.l−1) a hořčíku (28,6 mg.l−1). Vysoký obsah železa (10,6 mg.l−1) znemožňuje využívání čisté kyselky k plnění do lahví. V roce 1954 byla stanovena radioaktivita vody na 897 Bq.l−1.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Vratislavická kyselka je nově součástí Kitl [online]. Kitl, 2018-08-06 [cit. 2018-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Vratislavice nad Nisou, s. 138–144.
- ↑ a b MIKULIČKA, Jan. Vratislavická kyselka slaví 120 let. Její areál však žalostně chátrá. iDnes.cz [online]. 2014-04-21 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
- ↑ VANČOVÁ, Markéta. Uklidíme, pozveme statika a budeme šetřit na rekonstrukci. Vratislavická kyselka má nového nadějného majitele. Krajské listy [online]. 2018-08-14 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
- ↑ MINSTROVÁ, Zuzana. Vratislavická kyselka je pro dluhy v konkurzu. Deník.cz [online]. 2009-07-21 [cit. 2018-10-28]. Dostupné online.
Literatura
- ŘEHÁČEK, Marek. Vratislavice nad Nisou. [s.l.]: Kalendář Liberecka pro Úřad městského obvodu Vratislavice nad Nisou, 1997.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislavická kyselka na Wikimedia Commons
