Vratislav Jonáš
| Prof. MUDr. Vratislav Jonáš, DrSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. prosince 1899 Praha nebo Vinohrady |
| Úmrtí | 7. května 1968 (ve věku 68 let) Praha |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vratislav Jonáš (23. prosince 1899, Praha – 14. května 1968, Praha) byl český lékař, profesor Univerzity Karlovy, internista a kardiolog a přednosta I. interní kliniky Vinohradské fakultní nemocnice v Praze.
Rodina
Vratislav Jonáš byl nejstarším synem Antonína Jonáše, učitele na měšťanské škole v I. pražském obvodu, který pocházel z Loun. Matka Vratislava Jonáše Marie Moravcová (1868-??) se narodila v Kouřimi.[1] Jeho bratři Jiří a Jaromír se stali právníky.
První manželka Drahomíra, rozená Deylová (??–1931) byla dcera majitele továrny ve Vinoři.[2] Druhou manželkou se 1933 stala MUDr. Marie Wichterlová (Prostějov 1903 - Praha 1996), pocházející z rodiny prostějovských podnikatelů. Její otec Lambert Wichterle byl spolu s bratrem Karlem spolumajitelem firmy Wichterle a Kovářík (Wikov), jejím bratrancem byl chemik prof. Otto Wichterle (1913-1998), sestřenicí sochařka Hana Wichterlová (1903-1990) a synovcem klavírista Igor Ardašev. Jonášovi měli 4 děti: Radima (1935-2008) a Neklana (1937), kteří pokračovali v lékařské profesi, Radvanu (1936-2000), která působila v sociálních službách a Petra (1941-2014), který se stal dirigentem a do 2006 ředitelem Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Vnučka MgA. Hana Jonášová (dcera Petra Jonáše), zpěvačka - sólistka opery ND v Praze. Vnučka PhDr. Milada Jonášová, PhD. (dcera MUDr. Radima Jonáše) je muzikoložka a vědecká pracovnice v Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd ČR.
Biografie
Vratislav Jonáš vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a po promoci v roce 1923[3] pracoval na I. lékařské klinice v Praze, od roku 1927 jako asistent, od 1933 jako zastupující přednosta habilitovaný z patologie a terapie chorob vnitřních a od roku 1942 jako přednosta. Mezi lety 1950 a 1952 byl primářem interního oddělení v motolské nemocnici, poté na I. interní klinice LFH UK. 1952 obdržel řádnou profesuru na lékařské fakultě UK.
Badatelsky se Jonáš orientoval zpočátku na endokrinologii, 1932 vydal průkopnickou práci o Cushingově syndromu. Později se stala jeho hlavní výzkumnou oblastí kardiologie. Jeho Obecná kardiologie (1950) a Speciální kardiologie (1. díl 1957, 2. díl 1962) získaly mezinárodní ocenění, přeloženy byly do ruštiny jako Kliničeskaja kardiologija (1966, 21968) a Častnaja kardiologija 1. díl (1960, 2/1962, 3/1963) a Častnaja kardiologija 2. díl (1963). Byl postihován komunistickým režimem.[zdroj?] Až 25. října 1968, k 50. výročí vzniku ČSR byl in memoriam odměněn „Cenou Univerzity Karlovy“.
Publikace
- Klinická kardiologie, Praha: Zdravotnické nakladatelství, 1950, 748s.
- Speciální kardiologie, 1. díl, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství 1958 [na tit. listě chybně] 1957, 918s.
- Speciální kardiologie, 2. díl, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství 1962, 656s.
- Kliničeskaja kardiologija, Perevod s češskogo izdanija Klinická kardiologie, Praga: Gosudarstvennoje izdatel’stvo medicinskoj literatury, 1. izdanije: 1966, 970s., 2. izdanije: 1968, 1047s.
- Častnaja kardiologija, 1. díl, Perevod s češskogo izdanija Speciální kardiologie, Praga: Gosudarstvennoje izdatel’stvo medicinskoj literatury, 1. izdanije: 1960, 2. izdanije: 1962, 3. izdanije: 1963, 1072s.
- Častnaja kardiologija, 2. díl, Perevod s češskogo izdanija Speciální kardiologie, Praga: Gosudarstvennoje izdatel’stvo medicinskoj literatury, 1. izdanije: 1963, 820s.
Odkazy
Reference
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Jonášová Marie
- ↑ Úmrtí. Národní politika. 20. 12. 1931, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Promoce. Národní politika. 14. 10. 1923, s. 6. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Jonáš na Wikimedia Commons - Pro lékaře.cz: Miniportréty slavných českých lékařů
