Vratislav II. z Pernštejna
Vratislav II. z Pernštejna řečený Nádherný (9. červenec 1530 – 20. říjen 1582 na Dunaji u Lince) byl český šlechtic, diplomat a nejvyšší kancléř Českého království. Jeho otcem byl Jan IV. z Pernštejna, matkou byla Hedvika ze Šelmberku.
Život
Ve 13 letech byl poslán do Vídně, kde se stal společníkem budoucího císaře Maxmiliána II. S ním navštívil Brusel, zúčastnil se šmalkaldské války. Poté ho doprovázel do Španělska, kde prožil čtyři roky. Již od mládí se Vratislav s budoucím císařem velice spřátelil, což mu později pomohlo k jeho politické kariéře. Maxmilián později Vratislava často pověřoval diplomatickými úkoly. V roce 1554 se v Anglii zúčastnil svatby španělského krále Filipa II. s Marií Tudorovnou, dcerou krále Jindřicha VIII. Poté byl jako první český šlechtic přijat v Antverpách mezi rytíře řádu Zlatého rouna.[1] Po úmrtí polského krále Zikmunda II. Augusta 7. července 1572 byl Vratislav spolu s Vilémem z Rožmberka určen za vůdce slavnostního poselstva, které mělo přesvědčit polský volební sněm o výhodách habsburské kandidatury.[2]
| „ | Oba znají jazyk a jsou to nejpřednější a katolictví nejoddanější osoby v Čechách. | “ |
| — Maxmilián II. papežskému nunciovi Giovannimu Delfinovi[3] | ||
Dne 14. září 1555 se ve Vídni oženil se španělskou šlechtičnou Marií Manrique de Lara y Mendoza, dvorní dámou budoucí císařovny Marie Španělské. Jejich manželství bylo velice plodné. Narodilo se jim 21 dětí (8 synů a 13 dcer). Řada z nich zemřela již v dětství nebo v mládí. Vratislava přežili jen synové Jan, Maxmilián a 8 dcer. Pokračovatel rodu Pernštejnů Jan zahynul roku 1597 při obléhání turecké pevnosti Rábu v Uhrách. Nejznámější představitelka rodu byla Vratislavova dcera Polyxena, nejprve provdaná za Viléma z Rožmberka, posléze za nejvyššího kancléře Českého království Zdeňka Popela z Lobkovic.[4]
Vratislav vydatně podporoval umění a vědu. V Tovačově obohatil rodinnou knihovnu o známá díla soudobé literatury, nakupoval obrazy věhlasných malířů, stavěl a renovoval zámky na svých panstvích (např. v Litomyšli a Přerově) a zakládal parky a vodní díla. Neměl však obchodní nadání svého děda Viléma II., a proto mu jeho příjmy na tento způsob života nestačily. Musel proto postupně rozprodávat své majetky. Z finanční krize mu dočasně dopomohla předčasná smrt jeho bratra Vojtěcha II. z Pernštejna, po němž v roce 1561 získal Prostějov, Plumlov a Pernštejn. Své sídlo přesunul do Prostějova a díky finančním příjmům z moravských panstvích mohl rozvíjet své další aktivity. Po roce 1576 se však u něho začaly objevovat znovu finanční problémy a dokonce o něm začaly kolovat fámy, že zneužívá postavení nejvyššího kancléře ve svůj prospěch.
Vratislav zemřel náhle na lodi při plavbě na řece Dunaji u Lince. Jeho tělo bylo pohřbeno v rodinné hrobce v Doubravníku, po roce však bylo vyzvednuto a uloženo v chrámu sv. Víta v Praze.
Odkazy
Reference
- ↑ VAŘEKA, Marek. Hospodářské aktivity Jana z Pernštejna (1561–1597) na příkladu plumlovského panství. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd. 2015, roč. 29, čís. 1, s. 3. ISSN 1211-6068.
- ↑ PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka : politik smíru. Praha: Brána ; Knižní klub, 1998. 315 s. ISBN 80-85946-86-6. S. 179-182.
- ↑ Vilém z Rožmberka, s. 182.
- ↑ Pernštejnové. Česká televize. 31. října 2012.
Literatura
- BENEŠ, Ctirad. Zbroj Vratislava z Pernštejna. Východočeský sborník historický. 1991, roč. 1, s. 121-138. ISSN 1213-1733.
- BŮŽEK, Václav. Vratislav z Pernštejna mezi Prahou, Litomyšlí a Vídní. (Ke zpravodajskému přínosu listů české a moravské šlechty). Sborník prací východočeských archivů. 2000, roč. 8, s. 24-36. ISSN 0231-6307.
- FRITZOVÁ, Charlotte; RŮŽIČKA, Jindřich. Španělský sňatek Vratislava z Pernštejna. Sborník prací východočeských archivů. 1975, roč. 3, s. 63-75. ISSN 0231-6307.
- JEŽ, Radim. Těšínský kníže Fridrich Kazimír a Vratislav z Pernštejna (vzájemné vztahy s edicí korespondence z let 1564-1571). Práce a studie Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Společenské vědy. 2007, roč. 18, s. 137-175. ISSN 1804-1116.
- KALISTA, Zdeněk. Čechové, kteří tvořili dějiny světa. 3. vyd. Praha: Garamond, 2009. 198 s. ISBN 978-80-7407-055-6.
- PÁNEK, Jaroslav. Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551-1552. 2. vyd. České Budějovice: Veduta, 2003. 183 s. ISBN 80-903040-8-7.
- VOREL, Petr. Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století : edice register listů bratří z Pernštejna z let 1550-1551. Pardubice: Východočeské muzeum, 1997. 320 s. ISBN 80-86046-07-9.
- VOREL, Petr. Hofmistrovská instrukce Vratislava z Pernštejna z roku 1555. Východočeský sborník historický. 1997, roč. 6, s. 165-182. ISSN 1213-1733.
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.
- VOREL, Petr, a kol. Pernštejnové v českých dějinách : Sborník příspěvků z konference konané 8. - 9. 9. 1993 v Pardubicích. Pardubice: Východočeské muzeum ; Historický klub, 1995. 354 s.
- TURKOVÁ, Magdaléna. Těšínská knížata a Pernštejnové v polovině 16. století. (Edice listů knížete Václava Těšínského Vratislavu z Pernštejna z let 1556-1579). Východočeský sborník historický. 2005, roč. 12, s. 15-44. ISSN 1213-1733.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav II. z Pernštejna na Wikimedia Commons - Nález závěti
- genealogy.euweb.cz
- www.geocities.com
| Nejvyšší kancléř | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jáchym z Hradce |
1566–1582 Vratislav II. z Pernštejna |
Nástupce: Adam II. z Hradce |
