Vrabec polní

Vrabec polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	vrabcovití (Passeridae)
Rod	vrabec (Passer)
Binomické jméno
Passer montanus (Linné, 1758)
Areál rozšíření Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrabec polní (Passer montanus) je malý pták z čeledi vrabcovitých.

Taxonomie

Rozlišuje se nejméně 9 poddruhů. Celou Evropu a severní Asii obývá vrabec polní eurosibiřský (Passer montanus montanus), Malou Asii, Kavkaz a dolní Povolží v. p. kavkazský (P. m. transcaucasicus).

Popis

• délka těla: 12,5–14 cm
• rozpětí křídel: 21 cm
• hmotnost: 20–24 g

O něco menší než vrabec domácí, s kterým bývá často zaměňován. Na rozdíl od vrabce domácího má vrabec polní světle žluté podbarvení peří. Podobá se hnědým, černě proužkovaným hřbetem, šedavou spodinou těla, černým podbradkem, uzdičkou a zobákem a bílou páskou v křídlech, ale liší se následujícími znaky: celým vínově rudohnědým temenem, čistě bílými stranami hlavy s výraznou černou skvrnou na tvářích, menším černým podbradkem nepřecházejícím ve velkou černou skvrnu na hrudi a úzkým bílým obojkem. Samec a samička jsou vybarveni stejně, mladí ptáci jsou zbarveni matněji.

Rozšíření

Žije ve většině Evropy a Asie (kromě nejsevernějších končin), zavlečen byl i do Severní Ameriky a Austrálie. Převážně stálý druh, ptáci ze střední a severní Evropy však mohou táhnout až do Středomoří. Vyhledává otevřenou krajinu se sady, křovinami a lesíky. Pokud hnízdí v obcích či městech, najdeme ho spíše na jejich okraji nebo v zahradách.

Výskyt v ČR

V ČR hnízdí početně na celém území, hlavně v nižších a středních polohách. Nejvýše bylo hnízdění prokázáno v Krušných horách v 850 m n. m. a v Doupovských horách v 820 m n. m. Početnost se na našem území mírně snižuje; v letech 1985–1989 zde hnízdil v počtu 500 000–1 000 000 párů a v letech 2001–2003 v počtu 400 000–800 000 párů.

Potrava

Potrava je převážně rostlinná, méně je zastoupena i živočišná složka. V porovnání s vrabcem domácím konzumuje více semen plevelů než kulturních rostlin a neoklovává ovoce, škody páchané na zemědělských plodinách jsou tak znatelně nižší než u vrabce domácího.

Hnízdění

Hnízdí jednotlivě i pospolitě. Páry jsou trvalé a setrvávají spolu po několik let, občas se však vyskytují i případy polygamie a běžně dochází k mimopárovým kopulacím. Hnízdo je nejčastěji v dutinách stromů nebo v budkách, méně ve skalních štěrbinách, štěrbinách v hliníkových stěnách, otvorech panelových domů či ve starých hnízdech dravců, čápů aj., jen výjimečně v korunách stromů. Hnízdo staví oba ptáci z rostlinných stonků, peří, mechu, větviček, jehličí a kořínků, hnízdní kotlinku vystýlají jemnějším rostlinným materiálem a peřím. Hnízdí většinou 3× ročně od dubna do července. Snůška čítá 4–6 bílých, po celém povrchu tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,1 × 14,2 mm. Snášena jsou denně a sezení začíná od snesení předposledního nebo posledního vejce. Na vejcích sedí po dobu 12–13 dnů oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 15–16 dnech. Samostatnosti dosahují 8–10 dnů po vyvedení a následně se shromažďují do hejn, ke kterým se po vyhnízdění připojují i dospělí ptáci. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života. Nejvyšší známý věk je 13 let a 1 měsíc.

Galerie

• 
  Vrabec polní
• 
  Vrabec na terasu
• 
  Vejce

Literatura

• DMITRIJEV, Jurij Dmitrijevič. Ptáci známí i neznámí, lovení, chránění: žijeme na jedné planetě. Sv. 5. Překlad Helena Klečková a Zuzana Mazáková. Praha: Lidové nakl., 1991. 246 s. ISBN 80-7022-096-1.
• ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. 463 s. ISBN 978-80-86858-88-3.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vrabec polní na Wikimedia Commons
• Galerie vrabec polní na Wikimedia Commons
• Taxon Passer montanus ve Wikidruzích

Portály: Ptáci