Vrána (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vrána (komiks))
Vrána
Původní názevThe Crow
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka102 minut, režisérský sestřih 92 minut
Žánryakční, drama, fantasy, thriller
PředlohaThe Crow
NámětVrána (komiks) podle Jamese O'Barra
ScénářDavid J. Schow, John Shirley
RežieAlex Proyas
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleBrandon Lee, Ernie Hudson
ProdukceJeff Most, Edward R. Pressman
HudbaGraeme Revell
KameraDariusz Wolski
KostýmyArianne Phillipsová
StřihDov Hoenig, M. Scott Smith
Výroba a distribuce
Premiéra13. května 1994
Produkční společnostDimension Films
DistribuceMiramax Films
Rozpočet15 mil. USD
Tržby144 mil. USD
The Crow
Vrána: Město andělů
Vrána na ČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrána (The Crow) je americký film podle stejnojmenného komiksu uvedený v roce 1994, který režíroval Alex Proyas. Scénář sepsali autoři hororové a science fiction literatury David J. Schow a John Shirley. Autorem komiksu The Crow, který se stal podkladem k filmu, je James O'Barr.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Podle staré legendy odnáší duše zemřelých do říše mrtvých vrána. Pokud se ovšem zesnulému přihodilo něco velmi zlého a jeho duše nemůže najít klid, může jej vrána přivést zpět na tento svět, aby dal věci do pořádku. Taková tragédie potká i kytaristu Erica Dravena a jeho snoubenku Shelly Webster. O takzvané Ďáblově noci jsou ve svém bytě přepadeni členy řádícího gangu a zavražděni. Přesně o rok později je Erikova duše vránou přivedena zpět na tento svět, Eric vstává z hrobu a pod ochranou vrány se jako téměř nesmrtelný začíná mstít svým vrahům za sebe i Shelly. Za mstitelem zůstává jedna oběť za druhou. Na konec dojde v jednom kostele k velkému finále mezi hlavou gangu a Ericem, kde je vrána poraněna, čímž přichází i Eric o svou nezranitelnost. Přesto se dokáže přemoci a zabít svého protivníka. Konečně může najít svůj věčný klid a vrací se zpět do říše mrtvých ke své snoubence. Kultovní hororový příběh ožívá v rukou vizuálního génia Alexe Proyase, který moderní Detroit zahltil temnou gotickou atmosférou, která na vás dopadne stejně tísnivě jako vědomí, že v průběhu natáčení nešťastnou náhodou zahynul představitel hlavní role Brandon Lee.

Zákulisí[editovat | editovat zdroj]

Tento film získal zájem veřejnosti ještě před svým uvedením vlivem nešťastných událostí, které „prokletý“ film provázely. Při natáčení došlo k poranění několika lidí ze štábu (ruce probodnuté šroubovákem, popálení, …) a i ke smrtelnému zranění — ve finální scéně v kostele, kdy Eric zabije svého hlavního protivníka, byl nedopatřením (nábojnicí zanechanou ve zbrani, která ho zasáhla do břicha) postřelen a po převezení do nemocnice zemřel představitel Erica, Brandon Lee (syn Bruce Lee, který shodou okolností též za podivných okolností zahynul při natáčení – v jeho případě filmu „Game of Death“). Dlouho nebylo jasné, jestli film vůbec bude uveden (nehoda se stala v roce 1993 a film přišel do kin teprve o více než rok později). Matka zastřeleného herce, Linda Lee, žalovala producenta za zavinění jeho smrti, a vysoudila 3 miliony dolarů. Vedle vyšetřování nehody a právních sporů se muselo pro dokončení několika málo scén, které ještě nebyly natočeny, použít buď dubléra nebo digitální triky, což bylo na tehdejší dobu téměř revoluční a drahé – to více než zdvojnásobilo rozpočet ze 7 na 15 milionů dolarů. I přes smrt Leeho film sklidil dobrou kritiku i komerční úspěch a vydělal 144 milionů celosvětově.