Vráž (okres Beroun)
| Vráž | |
|---|---|
Hlavní třídou ve Vráži |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0202 531944 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Beroun (CZ0202) |
| obec s rozšířenou působností: | Beroun |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 6,39 km² |
| počet obyvatel: | 920 (31. 12. 2007) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 59′ 7″ s. š., 14° 7′ 35″ v. d. |
| nadmořská výška: | 222 m |
| PSČ: | 267 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Školní 259 267 11 Vráž |
| starosta / starostka: | Ing. Hana Maivaldová |
| Oficiální web: http://www.obec-vraz.cz E-mail: info@obec-vraz.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Vráž se nachází v okrese Beroun, kraji Středočeském, asi 5 km severovýchodně od Berouna. Ke dni 31. 12. 2008 zde žilo 920 obyvatel.[1]
Obsah |
Historie [editovat]
První zmínka o obci je v historických písemných pramenech činěna k roku 1320, kdy se připomíná rychtář ve Vráži ("iudex de Wraz"). Z další zprávy z roku 1357 vychází najevo, že ves byla součástí panství příslušného k nově vybudovanému hradu Karlštejnu. Hrad, který dal vybudovat císař a český král Karel IV. byl stavěn v letech 1348 - 1355. Při hradním kostele Nanebevzetí Panny Marie byla zřízena kolegiátní kapitula majetkově zajištěna krom jiného i platy z obce Vráž. Osudy obce Vráž jsou shodné s dějinami panství hradu Karlštejn. V roce 1625 byly statky příslušné ke Karlštejnu a s nimi i Vráž předány k užívání královně. Před předáním karlštejnského panství královnině komoře bylo panství v roce 1622 odhádáno a ve výčtu příslušných vsí byla jmenována i Vráž. V roce 1631 byly hrad a panství zastaveny Janovi Kavkovi Říčanskému z Říčan (+ 1645). Z jeho tří dcer Ludmila Benigna, vdaná za Františka Matyáše ze Šternberka (+ 1650), nakonec získala větší díl Karlštejna a prodala jej synovi Janovi Norbertovi hr. ze Šternberka (+ 1678). V roce 1693 bylo českou královskou komorou panství karlštejnské odhádáno a rozhodnuto o jeho prodeji s výjimkou hradu, který se stal opět vlastnictvím krále. Nakonec získala panství v roce 1705 císařovna Eleonora. Po ní dědily a užívaly panství manželky panovníků jako věnné panství české královny. A to až do roku 1755, kdy Marie Terezie věnovala statek nově zřízenému Ústavu šlechtičen na Hradčanech. Ten byl vrchností až do konce patrimoniální správy v roce 1850.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[5]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932 [editovat]
V obci Vráž (1014 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
výroba cementového zboží, 3 cihelny, cukrář, obchod s dobytkem, 2 holiči, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 obuvníci, obchod s lahvovým pivem, pekař, řezník, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vráž, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svatého Bartoloměje na návsi se datuje od roku 1380.
Dominantou obce Vráž je věž kostela sv. Bartoloměje. Jeho mohutná věž má díky dlátkovitému tvaru střechy charakteristickou siluetu. Střecha věže je zcela mimořádně opatřena dvěma dvojramennými kříži. Kostel je poprvé zmiňován v roce 1380 v tzv. vizitačních aktech pražského arcibiskupství.
- Hřbitov, na kterém je pohřbena operní pěvkyně Marta Krásová.
Obec Vráž v literatuře [editovat]
- František Palacký - 1848 W Praze - Popis Králowstwí českého, str. 248, Berounsko: -Wráž- 44 domů 307 obyvatel.
- Václav Kolyška - Místopisný slovník království českého cca 1880 - Vráž, katastr. i místní obec 6,45 Km2 ,72 domů, 602 Čechů, hejtm. Hořovice zastupitelství okr. Beroun, býv. panství Týn Karlův, fara a pošta Loděnice, filiální kostel sv. Bartoloměje 2tř. škola/IV,4/ cihelna, samota: Na Lesích.
Znak a vlajka [editovat]
- Znak: V modrém štítě na zeleném návrší s položeným stříbrným nožem se zlatou rukojetí, stříbrná věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma zlatými patriaršími křížky a dvěma stříbrnými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Věž je inspirována věží kostela sv. Bartoloměje ve Vráži. Věž, stejně jako ve skutečnosti stojí na návrší, které zde může plnit funkci mluvícího znamení. Vráž má původ v pojmenování pro kopec, návrší, pahorek atp. Nůž v návrší jako atribut sv. Bartoloměje určuje věž jako věž kostela se zasvěcením tomuto světci, modrá barva štítu je barvou oblohy a umísťuje věž a návrší do "reálného" přirozeného prostředí.
- Vlajka: List tvoří žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu, bílo- modro-bíle dělený v poměru 1 : 3 : 1, a tři vodorovné pruhy opačných barev. V modrém žerďovém poli na zeleném návrší bílá věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma žlutými patriaršími křížky a dvěma bílými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Pod věží bílý nůž se žlutou rukojetí hrotem k žerdi a ostřím k dolnímu okraji. Modré pole v žerďové části opakuje podobu znaku. Barevnost ostatních částí praporu je odvozena od základních tinktur znaku - modré od barvy štítu a bílé od tinktury věže.
Pohled na obec Vráž [editovat]
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Územím obce prochází dálnice 5 E50 , obec leží mezi exity 10 (Loděnice) a 17 (Beroun-východ).
- Obcí vede silnice 605 Praha - Beroun - Žebrák - Plzeň.
- Železnice
- Obcí vede železniční trať 173 Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun, je to jednokolejná celostátní trať, doprava z Rudné do Berouna byla zahájena roku 1897.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Ve Vráži zastavovala příměstská linka 380 mezi Prahou a Berounem jezdící denně s mnoha spoji. Dále z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Chrášťany, Králův Dvůr, Mořina, Praha, Zdice.
- Železniční doprava
- Mezi Nučicemi a Berounem po trati 173 jezdilo v pracovních dnech 7 párů osobních vlaků, o víkendu 5 párů osobních vlaků.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Katastrální výměry a počty obyvatel v obcích SO ORP Beroun | ČSÚ Středočeský kraj
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1868. (česky a německy)
