Vox populi, vox Dei
Vox populi, vox Dei je latinská fráze, která znamená „hlas lidu, hlas Boží“.
Tato myšlenka je obsažena už v básni Práce a dni starořeckého autora Hésioda z 8./7. století př. n. l.[1] V uvedeném znění se poprvé objevuje u Alcuina,[1] v jeho dopise Karlu Velikému z roku 798, ačkoli je pravděpodobné, že spojení bylo použito již dříve.[2] Plná citace od Alcuina zní:
- Nec audiendi qui solent dicere, Vox populi, vox Dei, quum tumultuositas vulgi semper insaniae proxima sit.[3]
Český překlad:
- Nenaslouchejte těm, kdož tvrdí, že hlas lidu je hlasem Božím; vždyť zběsilost davu je vždy velmi blízká šílenství.
Slovní spojení je někdy chybně přisuzované Vilému z Malmesbury z 12. století.
Další užití[editovat | editovat zdroj]
Vox populi je v anglofonním světě často užívané v médiích pro interview s „běžnými řadovými občany“ (anketa), Vox populi se jmenoval i pořad TV Nova.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Moudrost věků
- ↑ http://www.jstor.org/view/00028762/di951364/95p0014d/0
- ↑ The Concise Oxford Dictionary of Quotations,uie third edition, Oxford University Press, 1993.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Moudrost věků. Svoboda, Praha 1994. ISBN 80-205-0401-X