Voskovníkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox voskovníkovité

voskovník Myrica rubra
voskovník Myrica rubra
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: voskovníkovité (Myricaceae)

Voskovníkovité (Myricaceae), též vřesnovité, je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu bukotvaré (Fagales).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Voskovníkovité jsou opadavé nebo stálezelené keře a stromy. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Často jsou aromatické a žlaznaté. Listy jsou střídavé, jednoduché, se zpeřenou žilnatinou, většinou bez palistů. Čepel listů je nejčastěji celistvá, řidčeji peřeně laločnatá, na okraji celokrajná, nepravidelně zubatá nebo laločnatá. Květy jsou bezobalné, většinou jednopohlavné, podepřené listeny, v jehnědách. Samčí květy obsahují 2 až 20 volných nebo na bázi srostlých tyčinek s krátkými nitkami. V samičích květech je jednopouzdrý svrchní semeník srostlý ze 2 plodolistů s jediným vajíčkem a se 2 volnými nebo na bázi srostlými čnělkami. Plodem je peckovice, případně oříšek.[1]

Voskovníkovité jsou opylovány větrem. Na kořenech mnohých zástupců jsou nitrofilní symbiotické bakterie rodu Frankia, umožňující růst na písečných dunách a jiných neúživných půdách. Plody jsou šířeny ponejvíce ptáky, někdy i vodou.[2]

Čeleď je téměř kosmopolitně rozšířená s centrem diverzity v mírném až subtropickém pásu. Chybí v Austrálii, na Novém Zélandu a ve větší části Asie a Jižní Ameriky. Největší druhové bohatství je v jižní Africe.[2] Čeleď zahrnuje celkem 3 rody a asi 50 druhů. Dva rody jsou monotypické, zbytek druhů náleží do rodu voskovník (Myrica).[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V rodu voskovník (Myrica) jsou dvě taxonomické skupiny druhů lišící se morfologickými znaky na generativních orgánech i listech. Někteří autoři proto vyčleňují část druhů do rodu Morella.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Evropský voskovník obecný (Myrica gale) má široké tradiční použití. V Severní i Jižní Americe byl z plodů místních druhů voskovníku získáván vosk na výrobu svic.[2]

Postopčák cizí (Comptonia peregrina) a některé druhy voskovníku jsou pěstovány jako sbírkové dřeviny v botanických zahradách a arboretech.[4][5]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Canacomyrica, Comptonia, Myrica

Kategorie Myricaceae ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Flora of China: Myricaceae [online]. . Dostupné online.  
  2. a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  3. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  5. Florius – katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]