Voskovka masitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Voskovka masitá

Voskovka masitá (Hoya carnosa)
Voskovka masitá (Hoya carnosa)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: toješťovité (Apocynaceae)
Rod: voskovka (Hoya)
Binomické jméno
Hoya carnosa
(L.) R.Br., 1810
Synonyma
  • Asclepias carnosa

Voskovka masitá (Hoya carnosa) je listový sukulent. Roste často epifyticky. Je oblíbenou pokojovou květinou a tento druh je z voskovek nejčastěji pěstován.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rostlina roste velice rychle a vyžaduje ke svému růstu oporu, nejlépe kruhovou. Její výhony mohou dosahovat délky až 6 m. Na svých dlouhých, poléhavých dřevnatějících stoncích nese lesklé, tmavě zelené dužnaté listy se silnou pokožkou, které jsou vstřícné a mají oválný, mírně zašpičatělý tvar. Listy jsou 5 – 8 cm dlouhé a 3 – 4 cm široké,[1] masité a lesknou se jako voskové. Kvete od jara do podzimu pětičetnými hvězdicovitými květy, které vytvářejí polokulovité květenství. Jednotlivé kvítky mají v průměru kolem 1,5 cm, květenství může obsahovat až 30 kvítků. Plstnatá koruna má bílou nebo narůžovělou barvu, vedlejší koruna je lesklá pěticípá hvězdička s červeným středem. Květy intenzivně vylučují sladký nektar, vytvářející průzračnou kapku na každém kvítku. Kvete po celé léto a její květy jemně voní. Kvalitní květy vynášejí pouze dobře vyvinuté rostliny. Kořen rostliny je žlutavý, uvnitř bílý. Jeho chuť je palčivá - ostrá až hořká. Voskovka může trpět na opadávání listů a květů. Velmi často ji také napadají mšice, které rostlinu výrazně poškozují.

Rostlina je původem z Číny, Indie a Malajsie.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Voskovka masitá patří mezi tradičně pěstované pokojové rostliny. Využívá se k ozelenění stěn, často se nechává splývat z nábytku. Díky svým květům velice esteticky působí na květinových stolcích, oknech nebo policích. Tato rostlina je oblíbená díky své trvanlivosti v interiérech. Není příliš náročná, proto se jí nemusí bát ani pěstitelští začátečníci.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

V létě by se teplota vzduchu pro voskovku měla pohybovat mezi 18 - 22 °C. V zimě na světlém stanovišti bude vyhovující teplota 12 - 13 °C. Celkově důležité je vybrat slunečné stanoviště, protože voskovka potřebuje dostatek slunečních paprsků. Dostatek světla je podmínka pro to, aby výhony, na kterých kvete, mohly dostatečně vyzrát. Nikdy by však neměla být vystavena přímému slunci. Rostlině se daří dobře i při umělém světle, ale nevykvete. Rostlina se stáčí ke světlu a nepříliš dobře snáší změnu umístění vůči světlu. Proto by se neměla přemisťovat, ani otáčet. Měla by se nechávat na jednom, vhodně zvoleném stabilním místě. Důležitý je pro rostlinu také čerstvý vzduch. Další nutností je mírná, přesto však pravidelná zálivka. V letních měsících je třeba zvýšit intenzitu. Jako zálivka je, alespoň v létě, ideální dešťová voda. V zimě se zálivka omezuje. Stačí, když kořenový bal bude polosuchý. Důležitým faktorem je také hnojení. V době vegetace hnojíme každých 7 dní standardním tekutým organickým nebo plným průmyslovým hnojivem. Odkvetlé stonky nikdy neodstraňujeme, protože se na nich vytváří nová květenství. Seřezávání květních stvolů po odkvětu rostlině nesvědčí, nemohou tak v dalších letech vyrůstat vedlejší okolíky květů. Jako substrát pro zakořenění je pro voskovku vhodná jakákoli živná a kyprá půda, nevadí jí zahradní půda s příměsí písku. Optimální je pro ni také hydroponie a iontoponie. Nesnese však vyšší koncentraci živného roztoku než 0,1 %. Sledovat by se měla i vlhkost, která by měla být 40 - 60%.

Množení[editovat | editovat zdroj]

Množí se na jaře stonkovými řízky s jedním párem listů, které zakořeňují při teplotě půdy okolo 20 - 25 ˚ C[2]. . Kromě půdy zakořeňují i ve vodě, písku nebo jiných substrátech, od ledna do května. Po zakořenění vysazujeme do květináčů o průměru 10 – 15 cm po dvou až třech rostlinkách. Více se nedoporučuje, rostliny by byly slabší a ne tolik husté a urostlé. Vhodné je zvolit rašelinu s pískem v poměru 1:1. Mladé rostliny je třeba mírně zastiňovat, později nevadí plné osvětlení. Přesazuje se jednou ročně, květen - srpen. Čím starší rostlina je, tím méně by se měla přesazovat. Ani s právě kvetoucí rostlinou se nemá příliš manipulovat, je tady riziko opadání květů. Od dubna je vhodné voskovku přihnojovat roztokem vícesložkového hnojiva 0,1 - 0,2 %

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Voskovka masitá se objevila již ve starém českém herbáři z roku 1899. Avšak pod názvem Perluha obecná, jak je voskovka také zřídka nazývána. Kromě běžného popisu rostliny se zde také pojednává o jejích léčivých účincích. Mladé části voskovky se používaly jako lék k vnějšímu užití proti uštknutí brýlovcem.[dr.V.K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899, str. 176][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PŘIBIL,J.Pokojové rostliny.Praha: Aventinum 1992. ISBN 80-85277-69-7,Hoya carnosa,s.144
  2. HEITZOVÁ, Halina, REDUTOVÁ Christina, MARKMANOVÁ, Erika, Rostliny pro váš byt. Praha: Vašut, 1999, ISBN 80-7236-030-2, Hoya carnosa, s.73
  3. http://botanika.wendys.cz/kytky/K262.php

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PŘIBIL, J.: Pokojové rostliny. Aventinum, Praha 1992
  • TAVLINGOVÁ, G., DIENSTBIER J., Zelený domov. Planea, Praha 1987
  • HIEKE, Karel, Atlas pokojových rostlin. Vašut, Český Těšín 2003
  • HAAGEM, Jiří, Pokojové rostliny. Brázda, Praha 1992
  • HEITZOVÁ, Halina, REDUTOVÁ, Chrihstina, MARKMANOVÁ, Erika, Rostliny pro váš byt. Vašut, Praha 1999

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

http://botanika.wendys.cz/kytky/K262.php