Jiří Voskovec
| Jiří Voskovec | |
| Rodné jméno | Jiří Wachsmann |
|---|---|
| Narození | 19. červen 1905 |
| Úmrtí | 1. červenec 1981 (76 let) |
| Manžel/ka | Christine McKeown (1961-1981) (jeho smrt) Anne Gerlette (1945-1958) (její smrt) 2 děti Madelaine Main (?-1945) (Rozvedeni) |
| Rodiče | Otec Vilém Eduard Wachsmann (Vaksman, později Václav Voskovec) (1864-1945) |
Jiří Voskovec (19. června 1905 Sázava – 1. července 1981 Pear Blossom, Kalifornie, USA), vlastním jménem Jiří Wachsmann, byl český herec, spisovatel a textař nerozlučně spojený s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech 20. století v Osvobozeném divadle.
Obsah |
Život [editovat]
Jiří Voskovec studoval na gymnáziu v Praze, poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921 – 1924. [1] Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň "Mal du Paye".
V roce 1926 spolu s Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA. Voskovec se vrátil do Československa v roce 1946. Po dvou letech, kdy se snažili s J. Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé. Žil krátce ve Francii, aby se později v roce 1950 vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl tehdy v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření ze sympatií ke komunismu. Voskovec se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. Ve stejné době byl J.Werich ředitelem divadla ABC.
Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.
Ačkoli Voskovec žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel.[2] V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 1. července 1981 na infarkt.
Citát [editovat]
| „ | Vzpomínám také na Jiřího Voskovce. Tento mladý a pěkný muž zahrál si Ríšu – jistě jen pro honorář – v sladkém filmu Pohádka máje a musil pak Devětsil opustit. Tak to bylo v Devětsilu přísné. Neměl jsem však tenkrát dojem, že by z toho Voskovec byl příliš nešťasten. | “ |
| — Jaroslav Seifert [3] | ||
Související články [editovat]
Seznam písňové tvorby (výběr) [editovat]
- Civilizace (Jan Werich-Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec) - Pozn. dříve pod názvem Civilisace
- David a Goliáš (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Divotvorný hrnec (Burt Lane/Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Ezop a brabenec (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Klobouk ve křoví (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Babička Mary (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Nebe na zemi (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Nikdy nic nikdo nemá (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- O Španělsku si zpívám (Jaroslav Ježek/Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Potopa (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Prodám srdce (Jaroslav Ježek/Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Půl párku (One Meatball) (Lou Singer/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Stonožka (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Strojvůdce Příhoda (The Ballad of Casey Jones) (Eddie Newton/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Svět patří nám (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Svítá (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Tmavomodrý svět (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Tři strážníci (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Zeměkoule (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Život je jen náhoda (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 23. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 214 s. Týž: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s. Blíže in: [1]
- ↑ článek o Voskovcovi v Reflexu
- ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 261
Poznámky [editovat]
Literatura [editovat]
- HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 14, 22, 46, 125, 135, 146, 183
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 781.
- MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U-Ž, Dodatky k LČL 1-3, A-Ř. Praha : Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. s. 1473–1485.
- SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. Praha : Československý spisovatel, 1982, str. 261, 319
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. s. 489–490.
- TUNYS, Ladislav. Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila. Praha: Ametyst, 1998, str. 25, 27–8, 42, 100, ISBN 80-85837-35-8
Externí odkazy [editovat]
- Voskovec na životopisy.cz
- Voskovec na životopisyonline.cz
- Jiří Voskovec v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- George (Jiří) Voskovec na IMDb (anglicky)
- Poslední rozhovor Jana Wericha s Jiřím Voskovcem ve Vídni v roce 1974
- Fotografie v archivu atelieru Šechtl & Voseček
- dokumentární film - Můj otec George Voskovec[2]