Vorarlbersko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Rakouská spolková země Vorarlbersko (výslovnost [forarlbersko], německy Vorarlberg) je nejzápadnější a po Vídni druhá nejmenší rakouská spolková země. Ve svojí moderní podobě existuje Vorarlbersko jako samostatný územní celek od roku 1861. Metropolí země je Bregenz (sídlo zemského sněmu a dalších zemských institucí). Svůj název, jenž se dá doslovně přeložit jako Předarlbersko, získala země proto, že se z hlediska zbytku Rakouska nachází před zdejším Arlberským průsmykem, ležícím na hranici s Tyrolskem. Kulturně a jazykově má Voralbersko mnohem blíže ke Švýcarsku a Lichtenštejnsku než ke zbytku Rakouska.

Geografie

Celé Vorarlbersko se rozkládá v Alpách na pravém břehu Rýna u východního konce Bodamského jezera, mezi 46°52' a 47°36' s.š., a 9°33' a 10°15' v.d. Na severu hraničí s německou spolkovou zemí Bavorsko, na západě s Lichtenštejnskem a švýcarským kantonem Sankt Gallen, na jihu se švýcarským kantonem Graubündenem a na východě s další rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem. Na západě je ohraničeno Rýnem, na severozápadě Bodamským jezerem, na východě se rozkládá Verwall a Arlberský průsmyk, na jihu Rätikon a Silvretta. Hlavními vodními toky Vorarlberska jsou Rýn a jeho pravostranný přítok Ill, jenž zde protéká údolím Montafon.

Jazyk

I v důsledku své izolace hovoří obyvatelstvo Voralberska dialekty značně odlišnými od dialektů zbytku Rakouska, což může způsobit komunikační potíže. Jedná se o dialekty alemanštiny, jimiž se hovoří také v sousedním Švýcarsku a Lichtenštejnsku a dále v Bádensku-Württembersku, jihozápadním Bavorsku (vládní obvod Švábsko) a ve francouzském Alsasku.

Historický přehled

Vorarlberská panství roku 1783

Vorarlbersko bylo ve středověku územně rozdrobené na řadu samostatných hrabství a panství, která Habsburkové získávali postupně v období od 8. dubna 1363, kdy získali panství Neuburg, a 23. června 1804, kdy získali poslední dvě panství Blumenegg a Sankt Gerold. Již od roku 1363 byly postupně začleňovány jednotlivé části Vorarlberska do Předních Rakous. Teprve roku 1750 se objevuje moderní název země – Vorarlbersko.[1] Roku 1782 připojil císař Josef II. Vorarlbersko k Tyrolsku.

V letech 18051814 bylo Vorarlbersko Napoleonem připojeno k Bavorsku. V té době zde propuklo několik prorakouských povstání. Poté se Vorarlbersko stalo opětovně součástí Rakouska, a v jeho rámci bylo znovuzačleněno do Tyrolska. Roku 1848 usilovali obyvatelé Vorarlberska o autonomii ve formě samostatné korunní země Rakouska, k čemuž však došlo až 26. února 1861.[2][3]

Po skončení první světové války zde bylo silné hnutí usilující o připojení k sousednímu Švýcarsku ve formě kantonu. 15. května 1919[4] se 80 % hlasujících v referendu vyslovilo pro připojení k sousednímu Švýcarsku. Tato snaha však narazila na silný odpor rakouské vlády, států Dohody, švýcarských liberálů, Italošvýcarů a Frankošvýcarů.[5][6] Roku 1919 zdejší sociálně demokratická strana usilovala o připojení k Německu jako součást navrhované spolkové země Velké Švábsko, jejíž území mělo být tvořeno Vorarlberskem, bavorským vládním obvodem Švábsko a územím Bádenska a Württemberska[7]. Saint-Germainská mírová smlouva z roku 1919 pak těmto separatistickým tendencím Vorarlberska učinila přítrž a Vorarlbersko tvořilo v rámci nové Republiky Rakousko jednu z devíti spolkových zemí. Separatistické snahy některých uskupení o připojení k Německu nebo Švýcarsku však přetrvávaly další desetiletí. Po anšlusu Rakouska přestalo být Vorarlbersko spolkovou zemí a stalo se Zemským hejtmanstvím. Dne 15. října 1938 nacisté oddělili od Vorarlberska obec Mittelberg,[8] kterou připojili k Bavorsku. K 1. únoru 1940 byl zbytek Vorarlberska spojen se Severním Tyrolskem do župy Tyrolsko-Vorarlbersko. Po skončení druhé světové války se Vorarlbersko, jemuž byla navrácena obec Mittelberg, opět stalo samostatnou spolkovou zemí obnoveného Rakouska, a spolu se severním Tyrolskem tvořilo do roku 1955 Francouzskou okupační zónu Rakouska.

Reference

Externí odkazy