Vombatovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vombatovití

vombat obecný

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	savci (Mammalia)
Podtřída:	vačnatci (Marsupialia)
Řád:	dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď:	vombatovití (Vombatidae) Burnett, 1829

Rody

Lasiorhinus
Vombatus

Vombatovití je čeleď zahrnující mohutné vačnatce se zavalitým tělem, kteří si hloubí pod povrchem rozsáhlé komplexy prostorných chodeb a doupat. Patří do příbuzenstva známé a populární koaly. Vymřelý předek vombatů, Phascolomis gigas, dorůstal hmotnosti kolem 100 kg. Dnes žijící druhy vombatů mívají nejvýše 40 kg, ale i tak jsou po klokanech největšími vačnatci. Stavbou chrupu i způsobem života se podobají hlodavcům. Jejich 24 zuby nemají kořeny, a tedy stejně jako u hlodavců stále dorůstají a musejí být obrušovány. Nohy jsou statné a krátké, opatřené silnými drápy, nápadná je mohutná hlava a krátký ocas. V končetinách mají vombati úžasnou sílu a pokud jsou zaskočeni v podzemních prostorách, velmi urputně se brání. Je známa spousta případů, kdy zlomili člověku ruku nebo udusili dotírající lovecké psy.

Tato čeleď má již jen tři žijící druhy vombatů, což jsou jediní vačnatci, kteří mají mnoho společného s placentálními hlodavci (Rodentia). Známější vombat obecný je druh vyskytující se převážně v australských státech Viktoria a Nový Jižní Wales. Jeho méně známý příbuzný je vzácný vombat chluponosý, který se vyskytuje poblíž Velkého australského zálivu. Posledním žijícím druhem je vombat Krefftův, který je kriticky ohrožený, žije již posledních 70–100 kusů. Vombatovití jsou typická noční býložravá zvířata. Vombat obecný žije v lesích a na travnatých loukách. Zajímavé je, že v létě, při opravdu vysokých teplotách i v nočních hodinách, upadá do letního spánku. Oba vombati dorůstají délky až jednoho metru a váží od 20 do 35 kg.