Kladka
Kladka je volně otočné kolo s drážkou po obvodě pro vedení provazu, lana nebo řetězu. Může být upevněna na nějaké konstrukci (pevná kladka), anebo na laně zavěšena (volná kladka). Pevná kladka umožňuje volný pohyb lana, případně vozíku po lanu jako u lanovky. Umožňuje také změnu směru lana a tím i působení síly, kterou lano přenáší. Volná kladka zdvojnásobuje sílu, která na lano působí, musí ovšem působit po dvojnásobně delší dráze.
Spojením pevné a volné kladky, případně několika takových párů, vzniká kladkostroj. Kladka patří mezi jednoduché stroje.
Obsah |
Pevná kladka [editovat]
Pevná kladka je upevněna na nějaké konstrukci a umožňuje jednak volný posun lana (řetězu), jednak změnu jeho směru, a to bez velkých ztrát. Kladka je v rovnováze, pokud na oba konce lana působí stejné síly. Při ručním zvedání břemen je výhodnější působit silou dolů, protože člověk může působit svou vlastní vahou.
Pro některá použití je třeba vyloučit zpětný pohyb. Kladka může být blokována západkou, jenže lano by po ní mohlo sklouznout; proto se místo lana používá řetěz a kladka má po obvodě zuby nebo palce, které zapadají do jednotlivých ok řetězu.
Pevné kladky také umožňují pohyb závěsného vozíku po napjatém laně jako u lanovky.
Volná kladka [editovat]
Volná kladka je zavěšena na laně, jehož jeden konec je upevněn a na druhý působí síla. Břemeno se zavěšuje na třmen kladky, která působící sílu zdvojnásobuje, ovšem za cenu dvojnásobně dlouhé dráhy působení. K váze břemene se přičítá váha volné kladky a přenos síly není beze ztrát. Samotná volná kladka se používá při napínání drátů a lan, například vrchního vedení (troleje) na železnici, v horolezectví i jinde. Při zvedání břemen by síla musela působit směrem vzhůru, proto se volná kladka obvykle kombinuje s pevnou, čímž vzniká jednoduchý kladkostroj
Kladkostroj [editovat]
Kladkostroj je kombinace pevné a volné kladky, případně několika párů kladek. Ty mohou být uloženy nad sebou ve společném třmenu, u lodních kladkostrojů na napínání plachet a lan (angl. tackle) se umísťují vedle sebe na společné ose.
Kladkostroj kombinuje výhody volné a pevné kladky: znásobuje působící sílu, která přitom může působit směrem dolů. Při použití více kladek se potřebná síla F vypočte podle vzorce: F = G / 2n , kde G je tíha břemene a volných kladek, n je počet volných kladek.
Vynález kladkostroje se připisuje Archimédovi, který prý s jeho pomocí sám zavlékl naloženou válečnou loď do přístavu.[1] Po něm se také nazývá Archimédův kladkostroj, kde je pohyblivý konec lana nad volnou kladkou zavěšen na třmen další volné kladky. Potom platí, že síla se zmenší F = G / 2n, kde n je počet skutečně volných kladek.
Kladky v technické praxi [editovat]
V technické praxi se kladky používají u nejrůznějších mechanismů, od zavěšení hodinového závaží až po velká zdvihadla, stavební, důlní a těžební stroje, dále pro napínání drátů elektrického vedení, vypínání plachtoví na jachtách, při stavbách drátěných ohrad či plotů apod. Kladka nám, jako žádný jednoduchý stroj, práci neušetří, spíše naopak musíme do kladky vložit větší práci, než jakou chceme, aby kladka vykonala, jelikož část vložené práce se ztratí třením. Účinnost kladky je tak vždy menší než 1.
Nejběžnějšími a nejznámějšími stroji jsou:
- jeřáb
- výtah nebo zdviž
- vrátek - nejčastěji používaný na stavbách (kupř. při hloubení kopaných studen či opravách střech domů apod.)
- napínák drátů a lan
Jiné významy slova [editovat]
Termínem kladka bývají také označovány některé jiné strojní součásti kupř.:
- tyčové sběrače elektrického proudu
- vodicí kladky
- magnetofonů
- lanových drah
- lyžařských vleků
- námořních jachet
- … apod.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Plútarchos: Životopisy, Marcellus 14,8 ; srv. Polybios, Historíai 8, 5-7
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Kladka. Sv. 14, str. 288
- Ottův slovník naučný, heslo Kladkostroj. Sv. 14, str. 289
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.
