Volby
Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země.
Občané delegují svého zástupce a předávají mu některé své pravomoci, vybírají jej při hlasování (vhazují volební lístek se jménem kandidáta do urny, nebo na příslušném stroji označí jméno svého kandidáta). Vítěz voleb, většinou jím je zvolená nadpoloviční většina, získá právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel.
Bylo by mylné domnívat se, že vysoká účast ve volbách vypovídá o dokonalém demokratickém systému. Mnohdy je totiž opak pravdou a nejvyšší volební účast mají v diktaturách a totalitních režimech. Demokratické volby jsou založené na principu přirozené výměny garnitury u moci bez nutnosti prolévání krve a převratů. Na tom, kolik občanů se aktivně zúčastní voleb, už tolik nezáleží.
Volit je samozřejmě možné i do řady nestátních organizací.
Obsah |
Druhy voleb [editovat]
Demokratické volby, včetně voleb v Česku jsou většinou:
- přímé - občané volí přímo, nikoliv přes prostředníky
- nepřímé - volba je zprostředkována přes zvolené reprezentanty, nebo tzv. elektory (sbor volitelů), nebo prostřednictvím státního orgánu ap. (mohou mít dva, tři i více stupňů)
- rovné - každý občan má stejný počet hlasů, hlas každého občana má stejnou váhu (dělníka i prezidenta)
- tajné - nikdo se nemůže dovědět kdo jak volil (s nepatrnými omezeními)
- všeobecné - volit může každý, jen se zákonem stanovenými (malými) omezeními
V historii se vyvinulo mnoho různých volebních systémů, v různých zemích světa se proto volí jinak.
Volby v jednotlivých zemích [editovat]
Volby v České republice [editovat]
- Související informace naleznete v článku Volby v Česku.
V České republice se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy (obecní zastupitelstva a zastupitelstva městských částí nebo městských obvodů ve městech, kde městské části či městské obvody existují), do Senátu, do Poslanecké sněmovny. Volby probíhají na základě příslušných zákonů a osoba je do úřadu volena na dobu určitou.
Volby v Československu [editovat]
- Související informace naleznete v článku Volby v Československu.
První zákonodárný sbor v Československu, Revoluční národní shromáždění, nevznikl na základě voleb. Volilo až od roku 1920 do dvoukomorového Národní shromáždění Republiky Československé, které se skládalo se z Poslanecké sněmovny a Senátu. Po válce mělo Národní shromáždění pouze jednu komoru.
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl omezen systém politických stran a volby se staly pouze formálními. V roce 1969 vzniklo Federální shromáždění, skládající se ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů, a zastupitelské sbory národních republik Česká národní rada a Slovenská národní rada. Po sametové revoluci v roce 1989 se systém politických stran začal obnovovat, v roce 1990 se opět konaly svobodné volby. Po rozpadu státu se Česká a Slovenská národní rada 1. ledna 1993 bez voleb změnily na parlamenty nově vzniklé České republiky a Slovenské republiky.
